Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 5. května

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré ráno a nerušený poslech vám přeje Karolína Koubová. Mým dnešním hostem je Richard Hindls, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, rovněž bývalý rektor VŠE. Dobrý den.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Dobrý den přeji.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem bude řeč v následujících minutách? Například o situaci v OKD. Pomůže insolvence, o níž požádala sama firma? Co to bude znamenat pro zaměstnance? A rozebereme také výhledy české ekonomiky, zjistíme, jestli je aktuálně výhodnější šetřit, nebo utrácet a přidáme mnoho dalšího. Tak, pane profesore, k situaci v OKD, to je asi takové velmi aktuální a žhavé ekonomické téma, ekonomicko-politické, sociální. Dnes se schází premiér a ministři s odboráři kvůli situaci v OKD. Sledujete ten vývoj v těžební společnosti?

Čtěte také

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Určitě sleduju a zatím jsou to spíše útržky, zejména z pohledu ekonomických dat a informací o té firmě, protože jsme na začátku května a zhruba za 2 měsíce vlastně bude existovat audit účetní závěrky. Neviděli jsme výkaz zisků a ztráty, soupis závazků a pohledávek. Teď se vlastně objevilo číslo ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
17 miliard.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
... 17 miliard.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
650 věřitelů.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
650 věřitelů, 17 miliard. To je otázka, co se ještě možná objeví. Samozřejmě mohli bychom se podívat do zprávy auditora a do těch příslušných statutárních dokumentů za loňský rok, ale ona se ta situace za těch 12 měsíců hodně posunula, což vidíme všichni a nejvíc asi na Ostravsku, tak je těžko usuzovat. Teď je to, jsme v bodu nula v podstatě, protože teď je teprve podán návrh na insolvenci, na soud, soud musí najít předběžného správce nebo řešitele té situace. Ono už samotné nalezení toho správce bude poměrně obtížné, protože ta firma je obrovská, problémy, které tam jsou, jsou kumulované a asi letité, řekněme, takže ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili být insolvenčním správcem OKD není úplně jednoduchý úkol.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Asi, asi si myslím, že úplně není velký, velká nabídka těch, kteří mají zkušenosti s takhle velkou insolvencí a to nemluvím o těch sociálních dopadech. To, ty mně přijdou dokonce naprosto primární, protože Ostravsko rozhodně není nejbohatší region nebo region s nejlepšími parametry ekonomickými a jeho význam je obrovský. Přitom je to, je to kraj, kde se takovýhle otřes může velmi projevit. Jsou tam tisíce lidí, kteří mohou být zasaženi touhle situací a navíc všichni mají rodinu nebo někoho blízkého. Já jsem, když mně bylo asi 30, sfáral jednou v rámci nějaké exkurze a musím říct, že opravdu smekám před těmi lidmi. To je prostě pár desítek centimetrů sloj a tma a horko a prostě nemluvím o rizicích, to ..., takže tohle si myslím, že jednoduché nebude. My jsme na začátku, fakt jsme na začátku úplně toho a myslím si, že třeba zejména po auditu závěrky anebo po těch dalších dokumentech, které se objeví na prahu léta nebo, řekněme, v průběhu léta, se možná dočteme ještě další věci. Nevím, třeba ne, ale prostě musel bych vidět ty dokumenty, nebo ony ještě nejsou v tuhle tu chvíli na světě.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Každopádně ta insolvence podle vás ... shodují se na tom tedy politici i řada analytiků, že je zřejmě nejlepším možným řešením?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Je a už ten návrh byl podán, takže už vlastně opravdu z bodu 0 vycházíme do bodu 1. Tam pak samozřejmě těch cest bude víc - jestli se podaří zachovat část těžby, jestli se najde nový vlastník nebo nějak restrukturalizovat strukturu těch vlastníků, nakolik se zachová ta těžba, co bude s těmi, kteří třeba už nejsou úplně schopni rekvalifikace, protože přece jen to povolání je i zdravotně a fyzicky mimořádně namáhavá věc. V té souvislosti mě napadla ještě vlastně jedna věc, jak jsme dost pozdě řešili situaci. My s těmi obecnými principy důchodové reformy máme delší čas problémy, ale že se vlastně až teďko jakoby narychlo vyřešila situace předčasného odchodu těchto ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili, že včera poslanci schválili tedy ten návrh 7 let odchodu dříve do penze pro horníky.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Těch 7 let, to se asi mohlo objevit dříve. A my nemáme jenom horníky, máme horké provozy další, těch povolání je určitě i víc ještě, kde prostě ta fyzická námaha výrazně převyšuje prostě možnosti těch lidí a poznamenává je na celý život a znovu říkám, před těmi lidmi smekám, protože to je úžasné povolání z pohledu prostě nároků a těchhle věcí, takže, takže si myslím, že i tohle se mohlo řešit dřív, ale teď se objevila ta potřeba velmi naléhavě, tak se to, tak se to aspoň vyřešilo takhle, ale myslím si, že ještě, jestli třeba budem někdy o tom hovořit za půl roku, že určitě budou nové skutečnosti. Já bych to teď bral opravdu jako bod 0.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, podle výhledu Evropské komise, když tedy teď se posuneme k dalšímu tématu, růst české ekonomiky letos zpomalí, což odhadují tedy čeští ekonomové, ale ti říkají, že z loňských 4,2 % by podle nich měl ten růst zpomalit na 2,5 %, ale Evropská komise je ještě pesimističtější. Odhaduje růst 2,1 %. Co ten výhled znamená?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Tak ony jsou vlastně v té informace ty části dvě. Jedna věc je, že ta takzvaná jarní prognóza, kterou, myslím, předevčírem přinesla, přinesly Evropské orgány, hovoří o čísle 2,1. Ta únorová, oni mívají zhruba jednou za dva měsíce ty projekce, tak ta únorová hovořila o čísle 2,3 pro letošní rok. Tak to je srovnání těch dvou projekcí, které přišly z evropských struktur. Pokud bychom se bavili o tom porovnání s loňskem, tak skutečně tam je pokles více než 2% bodů a teď se nebavme, jestli to bude 2,1, 2,3. Ono se to v průběhu roku ještě změní.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, já jsem se chtěla zeptat, nakolik je vlastně to relevantní?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Ty prognózy se mění poměrně často, i ty známé výsledky za ten minulý rok se ještě revidují. To je poměrně složitý systém, v národních účtech je vlastně revize těch údajů. V každém případě ta, ta hodnota pro letošek bude nižší. Je způsobena dílem čerpáním, nižším čerpáním nebo naopak loňským vyšším čerpáním prostředků z evropských fondů, je způsobena samozřejmě taky vysokou loňskou základnou. To je tím, že jsme vlastně loni byli vysoko, tak takhle vysoká tempa růstu neudržíme. Důležitá je také zpráva, že my stále stojíme skoro na samém ... žebříčku evropských temp, takže z tohodle pohledu je naše ekonomika relativně, protože máme nižší, nižší celkovou úroveň té ekonomiky, ale relativně patří k těm nejsilnějším, nebo nejvíce se rozvíjejícím, nejsilnějším ne. Z tohodle pohledu na to, řekněme, snížení působí pochopitelně některé věci, kterou jsou kolem nás a působí jakési tetelení ve vzduchu. Je to problém Číny, která snižuje svůj výkon, ale pořád je někde mezi 6,5, 7 %. Donedávna poměrně negativně působila nízká cena ropy, zejména na ty, teď se už dostala někam mezi 45, 50 dolarů za barel, ale takové ty silně produktové ekonomiky typu Brazílie a ty velké země, a samozřejmě také Rusko a některé další státy, tou nízkou cenou ropy trpí. Svět je v neklidu, teď tady nechci rozebírat uprchlickou krizi, problémy dlouhodobé, problémy Blízkého východu a vzájemných vztahů mezi arabskými zeměmi, což se projevuje i na příklad na té ropě, vůbec nechci zmiňovat Brexit, který také už asi v myslích investorů a v myslích ekonomů nějakým způsobem začíná kvést, protože nevíme, jak to za měsíc, měsíc a půl v Británii dopadne. Takže tohle všechno jsou faktory, které přibržďují ekonomiku, přibržďují ty velké hráče. Brazílie je na tom hůř, očekává se tam pokles někde mezi 2 až 2,5 %, Rusko je v poklesu, Čína je v plusu, ale zpomaluje svůj vývoj, takže tohle jsou všechno věci, které působí. Akciové trhy jsou poměrně velmi volatilní, jsou otřesené, klesají, stoupají, Evropská unie pumpuje do evropských systémů hospodářských peníze. Tak tohle všechno může mít nějaký vliv, ale otázka je, co se stane v Evropě. V tuhle chvíli, vlastně v té jarní včerejší, předvčerejší prognóze záporné hodnoty růstu vykazuje pouze Řecko. I Španělsko už začíná zlepšovat svoje výsledky v oblasti třeba zaměstnanosti nebo celkového tempa růstu a i v Řecku byla zlepšena v porovnání únor, únor/duben byla zlepšena ta hodnota asi o, myslím, 3 desetiny bodu, takže sice je záporné ..., tak tohle to všechno může mít takový, řekněme, vliv na to, nebo určovat to tetelení ve vzduchu a to Evropská komise zpomalila, no.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou ty makroekonomické souvislosti a když to vztáhneme, ten pokles růstu, na konkrétní jednotlivé domácnosti, co to může pro ně znamenat v České republice?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Ekonomika, ano, ano, ekonomika je silně o důvěře a lidé, když cítí ve vzduchu tetelení, tak se samozřejmě chovají velmi zdrženlivě nebo zdrženlivěji. To se nejvíce potom projevuje v naší spotřebě. Když to velmi zjednoduším, tak z toho všeho, co se vytvoří, čili vytvořený hrubý domácí produkt, se zhruba objeví na jaksi spotřebě domácností. Říká se tomu výdeje na konečnou spotřebu domácností. Je to vlastně hlavní hráč, to, co spotřebováváme, projíme, prooblékáme, projezdíme, proškolíme, prozdravotničíme a podobně a pochopitelně, pokud prostě populace je nejistá v těch věcech, no, tak ne úplně utrácí, chybí poptávka, to je problém evropské ekonomiky v současné době, že ta poptávka není vysoká, proto přestože se neobjevují nějaké zásadní otřesy, vyřešilo se Řecko a snad se vyřeší i Británie, tak přes tohle všechno vlastně ta tempa, ta tempa růstu těch hlavních hráčů, to je Německo, Francie, Británie a nakonec i Španělsko a Itálie, jsou to velké ekonomiky, kde je ta situace horší, tak ta tempa nejsou příliš vysoká a lidé jsou opatrní, opatrní jsou investoři. Investice dělají nějakých 20, 25, jak, jak kde zase samozřejmě z toho užití toho, co vytvoříme. Čili je tam opatrnost, já tomu rozumím.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co kroky Evropské centrální banky, pane profesore? Tak jak reaguje ...

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Kroky Evropské centrální banky nás jakoby ne úplně úspěšně nutí k tomu, abychom sahali do svých peněženek a šli nakupovat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, protože snižuje úrokové sazby teď aktuálně.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Ale teď ty sazby jsou v podstatě tři, na dluhopisech už je dokonce záporné číslo. Do toho se nikomu moc nebude pochopitelně chtít. Druhá věc je, že i ty základní úrokové sazby jsou už velmi nízké. Blíží se vlastně nule v podstatě a jinými slovy, když si někam něco dáte, tak si za to moc úroků neposbíráte, tak byste měla jít nakupovat. Ale lidé jsou opatrní. A pak je druhá věc. Evropa je bohatá, bez ohledu na to, jak to je, tak je Evropa bohatá a lidé už hodně věcí mají. Takže zase jenom ty, řekněme, mechanicko-finanční nástroje ne úplně každého vybudí k tomu, aby si šel něco koupit. Evropa je na jedné straně bohatá, na druhé straně se zvětšuje příkop mezi bohatými a chudými, to platí celosvětově a ti bohatí, kteří už skoro všechno mají, si toho příliš koupit nepůjduo a ti chudí na to třeba zase nemají. Takže nemyslím si zase, že by nástroje finanční, které mají centrální banky v jednotlivých zemích, i nástroje rozpočtové, které mají vlády a politické elity, že by byly až tak 100% účinné. To se mně přece jenom nezdá. Takže z tohodle pohledu nevíme, jestli máme šetřit, nevíme, jestli máme ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to takové dilema. Čistě ekonomicky by se hodilo teď utrácet, ale důvěru nemáme.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Tak podívejte se, podívejte se na banky. Banky vám v tuhle tu chvíli nabízí velmi nízké úroky. Jsou odvozeny od těch mezibankovních úroků, od těch sazeb, které vyhlašují centrální banky, případně evropské, Evropská centrální banka. A to má logiku. Většinou se dočtete, že banka vám bude slabě úročit něco třeba do půl milionu, do 300 tisíc, řada lidí ale takovou úsporu vůbec nemá, a potom na to už vám nikdo nic neúročí a případně se objevují takové nabídky nejrůznější, a znovu říkám, spousta lidí na tohle vůbec nedosáhne, dokonce většina, tak se objevují nabídky - pojďte s námi investovat do podílových fondů, do investičních produktů. No, jo, ale tím nesete riziko i té banky a ty akciové trhy, když se na ně podíváte, rozhodně nějakým velkým optimismem nehýří. A burza teď padá už zase několik dní ve všech evropských zemích, takže na začátku roku 2 byl těžký propad po situaci v Číně a podobně, čili to spoření je taková zvláštní věc. Možná jenom pro informaci, z hlediska spořivosti my na tom úplně dobře nejsme, tak skutečně je tady dost těch, kteří nejsou, asi nemají moc co na spoření, pohybujeme se někde, ono se to počítá k nominálnímu hrubému domácímu produktu, tak já tady teď nechci nějak ... čísla ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čísla.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Ale jsme někde na zhruba 75, 80 % té nominální hodnoty HDP. To je hodnota nízká. Vyspělé země jsou na tom lépe zejména na západ od nás, především Nizozemsko, Británie, Německo, prostě naopak zase východní země, které mají podobnou historii jako my, spíše méně naspoří, ale i třeba Řecko a Portugalsko, o kterých si nemyslíme, že by to byly rozhodně teď země v ekonomickém laufu s odpuštěním, tak u nich je spořivost větší než u nás, čili přece jen možná ta důchody tam jsou, nebo ... nebo příjmy domácností o něco vyšší než u nás, takže si naspoří. Také dlužíme, pochopitelně dlužíme méně než naspoříme. Tohle všechno je teď velmi složitá otázka. Já si myslím, že i řada posluchačů, kteří nás teďko poslouchají, nebo o tom přemýšlí, si také klade otázku: Mám si uložit, pokud mám co, samozřejmě, nebo mám spíš do něčeho investovat, nebo se dokonce nechat zlákat na podílové fondy? Podíl našich úspor v těch investičních nástrojích je pod 10 %, je velmi nízký. To, co máme spíš v likviditě v okamžitě dostupných penězích na těch běžných účtech a řekněme, nějakých krátkodobých vkladech, tak zhruba tato částka, která tvoří téměř 40 % našich úspor, je srovnatelná s tím, co dlužíme. Takže to jsou ti lidé, kteří nemají peníze. Já tomu úplně, nebo nemají jich tolik, aby mohli výrazně spořit, nebo dokonce investovat a tam je jakási balance mezi těmi, kdo dluží a mezi těmi, kdo spoří, ale samozřejmě trošku dluží jiní, než spoří, takže ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jistě.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Jinak se dluží samozřejmě především naštěstí na byty. Je to zhruba ze 70 ..., nebo na nemovitosti obecně, ze 70 až 80 %. Jenom ten zbytek jsou spotřební úvěry, anebo půjčky na půjčky a tak.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to je vlastně docela dobrá zpráva.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
No, tak je a není. Z pohledu toho mezinárodního srovnání jsme na tom trošku hůře, než ti ostatní, také máme nižší ceny, než mají ti ostatní.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsem se chtěla zeptat, jaká je vlastně ta cenová hladina u nás?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
V současné době podle posledních statistik Eurostatu se udává, že my jsme zhruba na 75 nebo 70 nebo přibližně, řekněme, dvou třetinách až třech čtvrtinách cen v Evropě. Jsou země, které jsou ..., na Slovensku je o něco dráž podle této statistiky.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili je u nás poměrně levně, dá se říci, v Evropě?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Je, stále je u nás poměrně levno. Já možná pár čísel řeknu v této oblasti. Vůbec nejdráž je v Norsku a ve Švýcarsku. Pokud si vezmeme Evropskou unii jako 100 % tu, nebo země Evropské unie jako 100 % a porovnáme s nimi státy, které v Evropě jsou, i ty, které třeba nejsou členy Evropské unie nebo nemají euro, tak Norsko, Švýcarsko, Dánsko jsou nejdražší země, Lucembursko, jsou tam také ale největší příjmy v těchhle těch zemí samozřejmě, samozřejmě Lucembursko ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď jsem to chtěla říct, pane profesore, protože hned ta další otázka je, co u nás mzdy, protože já jsem si přečetla, že zatímco hrubý domácí produkt na osobu loni v Česku dosahoval 84 % průměru Evropské unie, tak ty mzdy odpovídaly jen 62 % unijního průměru. Čili je u nás poměrně levno, ale také se u nás velmi málo vydělává.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Je u nás poměrně a také ty ceny jsou u nás nižší než v Evropě. To je, to je prostě logická věc ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Mzdy.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Pardon, mzdy a my pochopitelně také tolik neutrácíme, jako mohou utrácet ty od nás. Dominuje Lucembursko, přitom Lucembursko z hlediska cenové úrovně je až čtvrté v Evropě, ale z hlediska příjmů na hlavu tím, že jsou tam ty orgány, je to malinká země, pár set tisíc obyvatel, tak jsou nej..., vydělávají nejvíce, ale z hlediska cenové politiky jsou až na čtvrtém místě. Pak samozřejmě sever - Švédsko, Finsko, Británie, blíží se dovolené za pár týdnů, tak kdo se vydá směrem do Švýcarska, já jsem se ze Švýcarska vrátil v úterý ze Ženevy z jednání, tak musím říct, že opravdu to tam levné není. Kdo jezdí na sever, tak to také určitě levné není, ale pak je hodně ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A dá se předpokládat, že se ale ty ceny, ta cenová hladina budou, bude sbližovat a ty mzdy, jak to bude s nimi? Dá se očekávat, že alespoň také u nás porostou?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Mělo by to tak samozřejmě být a všichni si to budeme přát a asi to tak i bude. Otázka je, jak rychlé to sbližování bude. To bude záležet na výkonu ekonomiky a pak na dalších sociálních faktorech. Pokud to vememe čistě z pohledu toho, co se teďko děje, řekněme, tím, čím jsme dneska začínali, vývoj nebo předpokládaný vývoj hrubého domácího produktu, v tom, v tom jsme teďko spíše lepší v Evropě, v poslední době nebo dlouhodobě jsme měli vysoká tempa i v polovině minulého desetiletí, kolem roku 2005, 2006, tak todle by byla jaksi nabídka pro to, abychom se mohli dostat do hry a začali se přibližovat. My se také vlastně trochu přibližujeme těm západním zemím ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nabídka by tu byla, jen aby nevylítly ty ceny a nezůstaly mzdy tam, kde jsou.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Otázka je právě u těch cen, protože ty ceny už víme, že v některých produktech se opravdu rovnají tomu západnímu zboží, někde, zejména v potravinách si udržujeme spíš ještě nižší, nižší hodnoty.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tento týden se také hodně znovu diskutovalo o smlouvě volného obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, o takzvaném TTIPu, to v souvislosti s tím, že hnutí Greenpeace upozornilo, respektive zveřejnilo dokumenty z jednání, ty takzvané poziční dokumenty, upozorňovalo na to, že může dojít na to, že ochrana spotřebitele evropského bude narušena, že se na náš trh dostanou produkty, které by tu neměly co dělat, třeba kosmetika, která je testovaná na zvířatech, nebo geneticky modifikované potraviny.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Ano, potraviny.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Francie na to konto reagovala, její zástupci prohlásili, že v té současné podobě by takovou dohodu neschválili. Svaz průmyslu a dopravy uvedl, že to zveřejnění dokumentů může zhoršit pozici Evropské unie při vyjednávání. Váš pohled vůbec na celou tu smlouvu? Mnoho o ní veřejnost nevím, teď se tedy něco víc dozvěděla.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Začnu od konce, mnoho neví. Ono to vlastně běží už od roku, tuším 2013, to vyjednávání, takže jsme někde ve třech letech a jedním z takových poměrně výrazných prvků toho vyjednávání je právě malá prezentace toho, co v těch smlouvách je, nebo má být. V podstatě Evropská unie jako vyjednávací partner je trošku otevřenější než ta americká strana, to se za ty tři roky dá už tak asi přibližně odpozorovat. Mnoho dokumentů buď není hotových, anebo nejsou vidět, ale sama Evropská unie říká, že ani ona nechce odkrýt úplně karty. Je tam otázka velmi citlivá, jako jsou cla třeba, samozřejmě pak řada dalších věcí, které jsem jmenoval a je tam spor třeba o evropský film, jestli vlastně americká produkce nevytlačí klasický evropský film, který všichni známe a který jsme si oblíbili.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono je možná pro veřejnost opravdu těžko představitelné, čeho všeho by se ta smlouva dotýkala, kterých oblastí.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Určitě je to velmi složité a i kdybychom věděli přesně ty oblasti, jakože se vytušit dají, zejména asi cla a investiční pobídky a podobně, tak stejně nevíme, jak přesně ty nástroje budou vypadat. Slovo "daně" je velmi široké slovo a teprve, když vidíme daňovou soustavu a úhrnnou daňovou kvótu, tak teprve potom se můžeme bavit o tom, jak ty daně konkrétně vypadají. Na druhé straně, úplně bych nebral teď vážně ten výrok Francie, tak je to nějaké jednání, kdoví jak dlouho to ještě potrvá. Samozřejmě výroky tohodle typu třeba se objevovat budou, ale je to spíš také možná součást nějaké hry a součást nějakého vyjednávání. Určitě si myslím, že od toho, aby ta Francie řekla: "My do toho nejdeme," je ještě, k tomu je ještě velmi daleko. Když se zase podíváme na pozitivnější stránku, my vlastně, teď to řeknu v uvozovkách tu smlouvu "už dávno máme". Nemyslím teď formálně na papíře, ale v tom, co se mezi Amerikou a Evropou děje, protože vlastně obchod mezi Amerikou, jako výměna služeb, výměna investic, výměna zboží, je obrovská ... mezi Amerikou ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili potřebujeme vůbec TTIP vaším pohledem?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
To je, to je právě to místo, o které se asi povede ten největší spor, co se tam vlastně v té smlouvě objeví. Do jaké míry budou využívány současné nástroje a do jaké míry bude tendence ke změně. Podívejte se, v podstatě dneska se uvádí, že třeba objem amerických investic do Evropské unie je zhruba třikrát větší než do celé Asie, tak a tam máte Japonsko, Čínu, Indii a Koreu, abych jmenoval ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Asijští podnikatelé podobnou dohodu mají ... TTIPu.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Samozřejmě, ale my stejně s tou Asií nebo Amerika s tou Asií stejně obchoduje. Pokud jde o Evropu, Evropa investuje do Spojených států dokonce šestkrát více jako celek, než investuje do těch asijských zemí, a znova opakuji, Čína, obrovský hráč, druhá největší ekonomika, Japonsko, třetí největší ekonomika, Korea byla tygrem, nebyla tygrem ..., dobře, Indie není rozhodně nejvyspělejší zemí, ale je tam možná dneska už téměř tolik obyvatel, kolik v Číně a tohle to všechno ukazuje, že my už takhle silné vztahy stejně máme mezi sebou, takže jestli tu smlouvu budeme potřebovat, nebo ne, to je právě skryto v tom, co v ní bude, a protože my se stále bavíme, řekněme, na úrovni toho, že se vyjednává, ale málo víme o tom, co se v tom objeví a samozřejmě objevují se taková jakoby trošku chytlavá témata typu modifikované potraviny - budou, nebudou, zaplaví Evropu americký film, nezaplaví, jo? Čili jsou to taková témata, která na nás mohou působit emocionálně trošku, ale nebudou asi klíčová. U těch potravin možná ano, u toho filmu možná úplně ne a tohle to všechno je zahaleno tajemství. Ono už se to ..., že to teďko Transparency International objevilo, už se to stalo zhruba ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Greenpeace.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Pardon, Greenpeace, už se objevilo zhruba před rokem. Tak už tenkrát se objevily první části těch dokumentů, byly zveřejněné určité výseky z těch textů. Nikdo je neratifikoval, potom to bude samozřejmě očekáváno v těch jednotlivých národních zemích, co se s tím udělá. Já si ale myslím, že tohle víceméně je trend. Otázka je, jestli, jak dlouho ta jednání budou trvat, protože Evropa teď bude muset řešit taky trošku jiné situace kolem uprchlíků a dejme tomu, pokud by se něco stalo v Británii, tak kolem toho, takže si myslím, že tohle všechno oddálí ta vyjednávání, ale takový ten doušek té tajemnosti tam stále zůstává a to úplně není dobře. Možná, pokud jde o nás, tak když se podíváme do vládního programu, do programu vlády pro tohle období, které teď prožíváme, tak vláda to má ... podporu, nebo vyjadřuje podporu v tom programovém prohlášení pro podobnou smlouvu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jenom na závěr se vrátím ještě nebo, řekněme, na vaši katedru, vrátím se ke studentům, jak pracují studenti, jak se uplatňují na trhu práce, abychom se vrátili k takovém domáčtějšímu tématu?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Jedna otázka je, ono to jsou spojité nádoby, jak pracují během studia, musím říct, že pracují hodně a jak pracují, nebo jak potom si z toho odvodí to svoje budoucí zaměstnání. Ono to spolu velmi často souvisí, ale také zdaleka ne ve všech případech. Já jsem se díval do ročenky OECD o vzdělanosti a došel jsem, nebo našel jsem tam poměrně zajímavý údaj, že naši studenti pracují o něco méně, než je v Evropě průměrem, zejména ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A přitom jste se domníval, že jsou takové pilné včelky.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
A domníval jsem se, že to je spíš naopak. Ono to zase nejde udělat v součtu, protože samozřejmě ti, kteří studují humanitní obory, tak tam, nebo zejména ekonomické obory, tam ta vazba teda je asi k tomu zaměstnavateli, třeba budoucímu zaměstnavateli silnější, u těch věcí, jako jsou technické disciplíny, tam samozřejmě je to studium asi náročnější a asi ty požadavky na ten volný čas jsou jiné. Z pohledu té zejména věkové skupiny 20, 24, to jsou ti, kteří vlastně jsou v takovém tom jádru toho vysokoškolského studia, tam jsme na tom o něco hůře, než je průměr v Evropské unii, to mě docela překvapilo, tak snad ta čísla jsou dobrá, nestudoval jsem je zas tak detailně. Pokud jde potom o tu starší skupinu, protože studenti si často prodlužují svoje studia velmi dlouho, tak ta skupina nad 25 let, tam už se ten rozdíl mezi Evropou a Českem trošku vyrovnává, ale docela mě překvapil skutečně ten údaj, že je to méně. Já teda, když se podívám kolem sebe u nás, tak mám pocit, že pracují úplně všichni. Asi to pravda nebude.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná jenom nechtějí chodit tolik do školy, pane profesore.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
No, tak to jsme nechtěli ani my a moc jsme nepracovali.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Richard Hindls, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, který byl mým dnešním hostem. Děkuji za to, na shledanou.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý rektor VŠE
--------------------
Děkuji pěkně a přeji pěkný den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová, příjemný poslech Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.