Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 2. dubna 2020

2. duben 2020

Hostem byl Richard Hindls.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. O své názory se s námi v příštích minutách podělí profesor Richard Hindls, se kterým jsme ve spojení prostřednictvím Skypu. Dobrý den, pane profesore.

Richard HINDLS, profesor, ekonom, statistik:
Dobrý den přeji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
O čem jiném si s ekonomem a statistikem povídat, než o důsledcích koronavirové pandemie, na naši práci, podnikání, prostě na naše životy. Bude fungovat pomoc živnostníkům? Řeší kurzarbeit velikost a míru zasažení podniků? I na to se budu ptát. Vítejte. Česká vláda chce prodloužit nouzový stav o dalších 30 dní. Na ekonomiku tvrdě dopadá, že Česko je už tři týdny ve stavu nouze. Vláda v rámci boje s pandemií nařídila uzavřít část podniků, mnoho z nich muselo činnost omezit. Jak, pane profesore, z Vašeho pohledu, postupuje vláda v těch opatřeních na podporu ekonomiky? Jde se svým, řekněme prvním balíkem, tím správným směrem?

Richard HINDLS, profesor, ekonom, statistik:
Já myslím, že vláda, a ono i ty ostatní orgány, které jsou do toho zapojeny, moc jiných možností nemají. Pandemie nás přepadla nepřipravené trošku, nejenom samozřejmě nás, vidíme, že v těch ostatních zemích je situace ještě mnohem horší, a tak všechna ta opatření jsou určitě dobrá pro to, aby se ta pandemie zbrzdila nebo snížil se její rozsah, když už zatím nedokážeme řešit tu věc medicínsky. Vláda hledá celou řadu prostředků, jak se z této situace vymanit a myslím si, že ty první kroky, které udělala, určitě nebyly špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, že jsou podniky, co do financí, nebo i strategie managementu, připraveny nebo mohly být připraveny lépe než v roce 2008? Když jsme tady splňovali finanční krizi, chápu, že ta situace není srovnatelná.

Richard HINDLS, profesor, ekonom, statistik:
My jsme nebyli dobře připraveni, my jsme žili v takových jakoby problémech, které vlastně teď, v porovnání s tím co prožíváme, byly docela malicherné, samozřejmě, rok 2008 a rok 2020 nebo 2019, když to začalo, jsou dvě úplně jiné kategorie a také způsob řešení a vyrovnání se s tím, co je potřeba teď udělat, jsou úplně jiné, rok 2008, 2009, se zásadně nějak nedotýkal svobod lidí, postihl je silně ekonomicky, řada podniků, řada domácností, se dostala do svízelných situací, ale v zásadě jsme nebyli ohroženi na svém zdraví. Tady ta situace je úplně jiná, připraven na to nikdo nebyl, a já, když se teď podívám zpětně, i třeba na některé rozhovory, které jsme vedli spolu, a bavili jsme se o tom, co dělá americko-čínská obchodní válka nebo přestřelka, jaká je situace kolem brexitu, tak teď je najednou vidět, že ten svět je úplně posunut o jednu úroveň jinam, a z toho, co jste říkala, nebo z té otázky, co jste říkala, že svět připraven na takovou věc není. Ukázalo se, že prostě není a dokonce i ze začátku možná tu věc podcenil, jak ze strany Číny, tak třeba i ze strany Světové zdravotnické organizace, která stále říká, že riziko je nízké. Nemá cenu se k tomu vracet, ale teď všichni prostě musíme ustát tuhletu situaci, která je opravdu velmi, v těch moderních novodobých dějinách, opravdu výjimečná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mohli bychom, v jistém smyslu brát jako pozitivum to, i v Jak to vidí jsme opakovaně hovořili o tom, jak dobře, jak skvěle je na tom naše ekonomika, vlastně že je tady jistý základ pro to, abychom tu krizi zvládli, řekněme, s ne příliš velkými, nebo nedej bože, fatálními ztrátami?

Richard HINDLS, profesor, ekonom, statistik:
Tak teď je otázka čím to budeme posuzovat, asi to, o čem se teď bavíme, je řekněme stav veřejných financí a úroveň toho, kam se posune náš deficit a náš dluh. Z jednoho pohledu jsme na to připraveni byli dobře, protože víme, že vlastně během posledních tuším 14 dní, vlastně novelizovala vláda zákon o státním rozpočtu, kde se ze 40 miliard přešlo na saldo 200 miliard, a je dost možné, že ani to není konečné číslo, tak z tohoto pohledu jsme byli připraveni samozřejmě dobře, protože náš dluh je velmi nízký, těch 40 miliard, původně plánovaných, není žádné ohromující číslo, a teď už je to dokonce jenom číslo, a byli jsme připraveni i z pohledu dluhu, protože náš dluh, zhruba 30 % proto HDP je čtvrtý nejlepší v Evropě a je extrémně dobrý, konsolidované veřejné finance, pevný bankovní sektor, dobře fungující ekonomika, nadprůměrný růst hrubého domácího produktu. Jenomže tahleta situace tu věc docela obrátila, a i ty dobré vlastnosti, to znamená nízký deficit a nízký dluh, mohou v budoucnu vypadat trošku jinak, řekněme v interpretace těch ostatních, my nežijeme ve vzduchoprázdnu, žijeme v nějakém prostředí, a až se, doufejme, že to bude co nejdříve, až se tahleta věc přežene a už se budeme bavit jenom o těch ekonomických hlediscích, teď se bavíme o obojím, o zdravotních hlediscích, i o ekonomických, ale až se budeme bavit jenom o těch ekonomických hlediscích, tak potom, samozřejmě, si budeme muset někde půjčovat, budeme si půjčovat za nějakých úrokových podmínek, a tady už si myslím, že to úplně pod kontrolou mít nebudeme, protože my jsme přece jen považováni, i když máme nastavené dobře ty výchozí parametry, my jsme přece jen považováni za zemi, která není úplně nejvyspělejší, nebo nepatří k těm světovým hráčům, to je celkem pochopitelné, a tudíž to, co se bude odehrávat třeba na poli úrokových sazeb a ceny těch dluhopisů, tak to všechno si myslím, že už úplně nebude v našich rukou. Přestože ten náš dobrý, řekněme kredit, dobrý rating, může takový ten prvotní nápor odrazit, ale dál už je potom těžko říct, jak to bude vypadat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V březnu přerušilo podnikání kvůli koronaviru 10 033 živnostníků, ročně je to o 47 % víc. Ministerstvo práce a sociálních věcí očekává, kvůli pandemii, možný nárůst nezaměstnanost až zhruba o pět procentních bodů. Bude, pane Hindlsi, fungovat pomoc živnostníků?

Richard HINDLS, profesor, ekonom, statistik:
Tak doufejme, že bude, vláda pro to dělá úplně všechno, i když samozřejmě to není jednoduché, protože všichni tahle rozhodnutí děláme poprvé, mohou se tam objevit i některé chyby nebo musí se to často korigovat, já vůbec nepovažuji za něco špatného, nikdo s tím nemá žádnou zkušenost. Pokud jde o ty, o těch třeba ztracených v tuhle chvíli nebo přerušených 10 000 živnostníků, tak řekl bych, že to není zdaleka jediný problém, protože tady také máme možná 200 tisíc lidí, kteří pracovali v restauracích, možná dalších 200-250 a už jsme na půl milionu lidí, kteří pracují v hotelnictví a v cestovním ruchu, máme další služby, které jsou zavřeny, kadeřnictví a podobně, tak to všechno jsou lidé, kteří vlastně v tuhle chvíli zůstávají trošku bez pomoci, jakoby bez příjmu, a teď je otázka, jakým směrem se tohle pohne. Včera se objevilo v Rakousku už takové první tvrdší číslo o nezaměstnanosti v Rakousku, která vystoupala na 12 %, já to teď nechci srovnávat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Půl milionu lidí bez práce.

Richard HINDLS, profesor, ekonom, statistik:
Ano, ano, já teď nechci srovnávat Rakousko a Česko, nikoli z pohledu toho, jsou to velmi podobné země, ale nechci je srovnávat z pohledu metodiky, protože Rakousko bylo asi těžce zasaženo cestovním ruchem, vlastně ta pandemie přišla na vrcholu lyžařské sezóny, ta střediska se musela pozavírat, ti lidé, možná, že mají jinak nastaveny parametry než měli, a proto se rovnou obrátili na úřad práce. U nás se zatím hovoří o tom, že by se zatím, znovu zdůrazňuji slovo zatím a asi to ještě řeknu několikrát, u nás se zatím hovoří o tom, že by se míra nezaměstnanosti zvýšila o nějakých 5 procentních bodů, ale kdo to v tuhletu chvíli ví. V Rakousku zřejmě je velký úprk na úřady práce, a proto to číslo je najednou tak vysoké. U nás, možná tím, že se začíná projevovat, nebo doufejme, že se projeví kurzarbeit, tak možná někteří lidé setrvají v zaměstnání, byť třeba na kratší pracovní úvazek a podobně, tak možná, že se tak nepoženou, že těch 12 % mít nebudeme, navíc i tu startovní čáru máme lepší, my jsme někde kolem 3 % nezaměstnanosti, tak možná vystoupáme na 8 %, ale teď znovu použiji, omlouvám se za to, to slůvko zatím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Řeší kurzarbeit, už jste se zmínil o tomto modelu, velikost a míru zasažení podniku?

Richard HINDLS, profesor, ekonom, statistik:
Použiji historickou panelu, v tom roce 2008-2009 se to docela povedlo, hovoříme teď především o německé ekonomice, která byla tenkrát tvrdě zasažena a použila celou řadu ne úplně tradičních postupů typu kurzarbeit, i když kurzarbeit už je starý víc než sto let, to není žádná nová věc, ale použilo šrotovné Německé tenkrát, na výkup ojetin a podobně, tak samozřejmě, že ten kurzarbeit se tenkrát projevil jako dobrá věc, ukázalo se, že pomohl jak firmám, tak lidem, domácnostem, protože tady je potřeba především zamezit tomu, aby lidé neodcházeli na úřad práce, aby si prostě udrželi zaměstnání, protože pak ten návrat z toho úřadu práce do klasického zaměstnání, může být velmi těžký, takže já si myslím, že by kurzarbeit pomohl, měl pomoci hodně, vláda pro to taky dost udělala, je to vlastně takové trojmezí, takový trojúhelník, je to taková vlastně dohoda mezi státem, zaměstnavatelem a zaměstnancem o tom, jak si vzájemně vypomůžou, nebude to levná záležitost, ale za chvíli už levná záležitost nebude vůbec nic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je něco, co Vám, pane profesore, v těch oznámených opatřeních chybí?

Richard HINDLS, profesor, ekonom, statistik:
Já bych řekl, že asi úplně ne, ono je to spíš za pochodu, už jsme byli svědky toho, že se třeba kolem osob samostatně výdělečně činných, během několika dní, měnila ta pravidla, já to vůbec nepovažuji za nějakou zápornou věc, protože jsme v situaci, kterou nikdo nezná, rozhoduje se za pochodu, rozhoduje se často v rámci hodin, a vždycky je dobře, když se v tuhle chvíli objevuje jakási oponentura vůči tomu, co se udělalo a já si myslím, že teď se ukázalo, že se dobře i semkli vlastně ti hráči na politické scéně, že vlastně ten politický boj v tuhle chvíli hodně utichl, a že pokud už ta kritika už se třeba objevuje, tak je spíš myšlena, tak udělejte nějakou korekci, tohle není úplně dobře, protože každý, kdo něco řídil, tak ví, že ta rozhodnutí někdy po, s odstupem třeba 24 hodin, se nemusí jevit úplně dobrá, a je docela dobře, že vláda si tohleto dokáže přiznat a říct, ano, uděláme to jinak. To je klasická situace kolem OSVČ, kde se nejprve říkalo, že budou jenom podpory, a tak dále, a teď se objevily i jaksi přímé peníze na ty, kteří se dostali nebo dostávají do potíží, tak těžko říct, jestli by se dalo něco udělat jinak nebo jestli tam něco chybí. Já si myslím, že tohle je tak hektická věc, že se to vyvíjí prakticky ze dne na den, a já si myslím, že se to nedělá špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje ekonom a statistik Richard Hindls. Ministerstvo financí počítá s restrikcemi v ekonomice, do konce druhého čtvrtletí. Pokud by to trvalo déle, pane Hindlsi, vyžádalo by si to i úpravu rozpočtu?

Richard HINDLS, profesor, ekonom, statistik:
Já myslím, že ano, teď jsme na 200 miliardách, vlastně ta částka se nám zvýšila ze 40 miliard na 200 miliard, v tom prvotním, řekněme, v té prvotní revizi zákona o státním rozpočtu, se snížily příjmy o 90 miliard přibližně, zvýšily se výdaje o 70 miliard, to je těch 160, a k tomu připočteme 40 miliard z dříve schváleného rozpočtu, jsme tedy na dvou stovkách, ministerstvo, nebo politická reprezentace připouští, že pokud se situace nebude vyvíjet příznivě, že je možné, že se bude muset přijmout další revize, další novela zákona o státním rozpočtu, ve které už by se objevilo číslo vyšší než 200 miliard. Já si osobně myslím, a to teď berme jenom jako opravdu velmi subjektivní pohled, protože k tomu asi dojde, že těch 200 miliard stačit nebude, pořád se mohou objevit některé věci, které neumíme predikovat, objevují se tady i různé odhady, kam až to může dojít. Já jim nevěnuji vůbec žádnou pozornost, protože v tuhle chvíli ta situace je tak obtížně kvantifikovatelná, že jakékoliv úvahy o tom, o kolik se zpomalí hrubý domácí produkt, o kolik se bude muset, možná, nebo také ne, já nevím, ale o kolik se bude muset možná zvýšit deficit ve státním rozpočtu, to je teď tak těžké říct, protože teď si myslím, že se oči upírají především k tomu, co se neděje jenom u nás, ale co se děje v Itálii, ve Španělsku, ve Francii, ve Spojených státech, to je drastický nárůst těch údajů, a tohle si myslím, že bude o tom rozhodovat, protože když se podaří i tam otočit tu věc, a teď je otázka, jestli to bude nějaký, řekněme biomedicínský zásah a nebo jestli ta pandemie tak jakoby odejde trošku sama, tak tohleto bude potom především obviňovat nás, čili my stojíme rozkročeni vlastně na dvou nohách, jedna je věc naše ekonomika a druhá je věc, co se bude dít okolo nás, protože minimálně v Německu, kde ta situace není tak třeba hrůzná jako v Itálii, tak samozřejmě, to nás ovlivní velmi, takže my nebudeme hovořit, nebo tahat jenom za vlastní nitky a hrát jenom vlastními kartami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přesně tak. V Německu očekávají letos hlubokou recesi, přinejmenším v prvním pololetí. Tamní vláda připravila bezprecedentní finanční injekci, která by vlastně mohla pomoci i nám.

Richard HINDLS, profesor, ekonom, statistik:
No nepochybně, Německo navíc poslední tuším čtyři nebo pět let mělo vyrovnaný rozpočet, takže si výrazně zlepšilo i svoji dluhovou pozici, Německo se dostalo pod 60 % z Maastrichtského kritéria v poměru dluhu k hrubému domácímu produktu, takže mělo výchozí pozici dobrou. Tohle by platilo v plném rozsahu, kdyby to byla krize ekonomická nebo finanční nebo já nevím jaká, ale tohle je krize, která přišla z úplně jiného důvodu a tady opravdu ještě v tuhle chvíli je těžké říci, co se bude dál dít. Německo, sypou se peníze do ekonomik, to je úplně v pořádku, dělají tak všichni, dělají tak i ty nadnárodní organizace, ale pořád v tuhle chvíli je ještě velmi předčasné říct, jak to všechno dopadne, je pravda, že problém s ekonomikou tady bude. O tom už není nejmenších pochyb, ale teď je otázka, kam až to dojde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dočasné uzavírky továren kvůli koronaviru, se už dotkly více než milionu Evropanů, kteří pracují právě v automobilovém průmyslu, v samotné České republice je to minimálně 45 tisíc pracovníků. Vy už jste sám řekl, že je opravdu velmi těžké nyní něco predikovat, pandemie způsobená novým koronavirem, podle Světové banky, zpomalí prudce ekonomický růst v rozvíjejících se zemích jihovýchodní Asie a Tichomoří, ale také v Číně, která podle Světové banky patrně vykáže nejpomalejší růst za nejméně 40 let. Asi těžké vlastně, sama banka varovala, že ten přesný odhad růstu, je vzhledem k té rychle se měnící situaci, velmi obtížné.

Richard HINDLS, profesor, ekonom, statistik:
Je velmi obtížný, možná sice to bude nejpomalejší růst za dlouhou dobu, ale možná přece jenom ještě zůstane růst. Jestli se dá úplně brát vážně všechny ty údaje, které z Číny přichází, tak Čína už se s tou pandemií víceméně nějak vyrovnala, ale i ten pokles u ní bude značný, nicméně možná u ní zůstane kladné číslo, tempo růstu hrubého domácího produktu, což je také dobrá zpráva pro svět, ale určitě v Evropě a v dalších částech světa a kladné číslo mít nebudeme, to už je v tuhle chvíli pro letošní rok minimálně, to už je v tuhle chvíli 100 % jisté. Problém samozřejmě nastane také ve Spojených státech, kde také se ukázalo, že Spojené státy nejsou dobře připraveny na tuhletu situaci, a i tam se asi bude ekonomika potýkat s obrovskými problémy, a teď úplně znovu se vracím na začátek, jde do pozadí všechno, co se dělo mezi Evropou a Evropskou unií a Spojenými státy a Spojenými státy a Čínou, a teď nějaké řeči o tom, že Spojené státy uvalí clo, já nevím, na automobily, tak se sníží, já nevím co, vývoz vína z Francie, to mi přijde v tuhletu chvíli opravdu, ale to nikdo nemohl očekávat, úplně malicherný problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Věštící kouli nemáme, ale máme třeba různé matematické modely, statistiku, může něco, třeba i Váš obor, kterému se léta věnujete, pomoci třeba s nějakým modelováním. Ani, ať už epidemie, dalšího vývoje, nebo vůbec toho celkového vývoje, obecně, jak je to možná s modelováním ekonomiky dopadu různých událostí, třeba i ty pokoronavirové, pandemie.

Richard HINDLS, profesor, ekonom, statistik:
Ono se to v podstatě už děje, vidíme téměř denně, jak se vlastně pokoušíme modelovat to, jak se pandemie bude vyvíjet, jaké bude mít jednotlivé fáze svého postupu. Statistika může v tuhletu chvíli hodně pomoci, ale tady bych si přece jenom vypůjčil slavné úsloví Karla Pearsona, což byl britsko švédský statistik světového formátu, který říkal, statistika není od toho, aby řídila svět, ale ukazovala, jak je svět řízen. Na to se někdy zapomíná, protože to rozhodování o tom, co se bude dít dál, jak se to udělá, to bude muset udělat někdo úplně jiný, statistika může poskytnout tabulky, modely, obrázky, nejrůznější koeficienty a parametry, ale zřídit a rozhodovat musí někdo jiný. Je pravda, že v oblasti pandemií existují modely, jsou poměrně matematicky velmi komplikované, a ukazuje se, že se dají použít. Teď to vidíme téměř denně v přímém přenosu, jak se pracuje s čísly u nás, neznám úplně tu situaci v těch jiných zemích, zejména ne v těch, kde je ta situace mnohem horší než u nás, ale ukazuje se, že to modelování má svoji roli, a že nás upozorňuje na to, co děláme dobře, co neděláme dobře, včera se objevily ty koeficienty, vlastně nakažlivosti, kde se ukázalo, že opatření, která byla přijata v rámci nouzového stavu, a zdá se, že ještě nějakou dobu potrvají, tak se ukázalo, že tyhlety věci ukazují na to, pomocí modelu, že se přece jen ta vlastně přenosnost nemoci, začala snižovat, což zpomalí její tempo, že se možná podaří zarazit ten původní exponenciální nárůst toho, jak se ta nemoc vyvíjela, a že by se mohlo někdy možná za dva měsíce, nebo za měsíc a půl ukázat, že se podařilo té věci zabránit a že se dostáváme na lepší trajektorii. U těch modelů samozřejmě platí vždycky to, já to teď nechci zlehčovat, protože ta situace je vážná, ale obecně se říká, že modely fungují tak asi z 50 %, jenom se neví, kterých 50 % je těch dobrých, tak věřme tomu, že teď se ukáže, že ty modely opravdu dobře popisují situaci a že se mohou dostat, nebo že se nám dostanou informace, které nás potěší. Tady bych od sebe oddělit možná to modelování té pandemie, tam jsou určitě ty pozice trošku snazší než modelování ekonomiky, proto já daleko víc vnímám všechny údaje, které přichází, řekněme z oblastí nakažlivosti a z oblasti počtu lidí, kteří jsou už v tuhletu chvíli vtaženi do toho problému, tak já vnímám tyhlety věci mnohem, řekl bych vážněji, než třeba modely toho, kolik poroste, nebo spíš teď poklesne, hrubý domácí produkt, kolik bude nezaměstnaných a podobně, tady si myslím, že to modelování je v tuhle chvíli, tak bych řekl závislé na té biomedicínské situaci, že se to prakticky nedá úplně odhadnout, platí princip, kterému se říká ceteris paribus, to znamená, že budoucí navážené na minulé za stávajících okolností, jenomže jak vypadají ty stávající okolnosti a jak se budou měnit, to v tuhle chvíli neví. Proto já jsem velmi zdrženlivý ke všem těm úvahám nebo komentování úvah, zda hrubý domácí produkt poklesne o 4 % nebo o 6 % nebo už se objevilo i o 10 %, hovořím o České republice, že nezaměstnanost bude 5 % nebo 8 %, to si myslím, že samozřejmě můžeme modelovat, ale v tuhle chvíli je to ještě opravdu velmi těžké odhadnout, navíc asi třída, to bude, bych řekl, velmi složitá fáze, přijde takové to postupné uvolňování toho, co teď je úplně jaksi fundamentálně vlastně přijato v tom nouzovém stavu, dojde k postupnému uvolňování a i tady, věřme, že to tak už brzo bude, a i tady je velmi těžké odhadnout, na kolik to uvolňování potom zlepší tu situaci nebo jestli to bude rychleji nebo pomaleji, jestli se ta věc bude vracet, někdy se objevují názory, že to vlastně bylo takové véčko, že jsme spadli dolů a zase vylezeme nahoru. Já si nemyslím, že to tak úplně bude, ale těžko v tuhle chvíli číst ani odhadovat, ty modely jsou v podstatě modely kvantitativní. Nicméně těm modelům epidemiologickým já docela fandím, tak, jak jsou u nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To V, to by bylo výborné písmeno, svým způsobem.

Richard HINDLS, profesor, ekonom, statistik:
To by bylo nejlepší, to by se mohlo stát, ale ona zase ta ekonomika, a teď to nemyslím nějak fatálně, že by se otočilo kolo dějin, ale věci už se nevrátí tam, kde byly, to jsme ostatně viděli v roce 2008, 2009, a potom znova 2011, 2012, už se ty věci nedostanou. Neříkám, že to bude horší nebo lepší, možná, že se něco ukáže i lepší, ale už to nebude stejné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zítra uplyne 72 let, co kongres Spojených států schválil Marshallův plán, postavil tehdy poválečnou západní Evropu na nohy, tak možná budeme něco podobného potřebovat, ale nejenom Evropa, ale celý svět, pane profesore.

Richard HINDLS, profesor, ekonom, statistik:
No, objevuje se teď často paralela mezi Marshallovým plánem a řekněme tím, co bude následovat, tak teď nevím jestli to bude véčko nebo nevéčko, ale co bude následovat po odeznění té krize a všichni věříme, že už to nebude dlouho trvat. To byla situace také silně zdevastované Evropy, možná mnohem více, než v tuhle chvíli způsobila pandemie, a světová válka, to bylo něco úplně hrůzostrašného, je tam jeden základní rozdíl, že na jedné straně stály Spojené státy, ve kterých se neválčilo. Spojené státy sice ve válce byly, ale neválčily na svém území, neválčilo se ve Spojených státech a byl tady silný stát, který se oklepal z té hospodářské krize ve 30. letech, a i v rámci nějakého řekněme politického boje, nabídl Evropě, která byla rozdělena, rozdělovala se každým dnem, víc a více, tak nabídl svoji pomoc finanční, která trvala 4 roky, a vlastně dokončila to rozdělení té Evropy na západ i na východ, ale byla velmi snadno řekněme ovladatelná, z pohledu toho, že byly Spojené státy, jako silný hráč, který nebyl válkou zpustošen, byl do ní vtažen, ten národ, ale nebyl tou válkou zpustošen tak, jako evropské země. A také ty části hovoří o tom, že když se, tenkrát se hovořilo o třinácti miliardách dolarů, které stál Marshallův plán ve Spojených státech, v přepočtu, po všech možných inflačních parametrech a podobně, se dneska bavíme o řekněme 200-250 miliardách dolarů v dnešních cenách, tak je to asi, podle mě, nesrovnatelně nižší číslo, a za 4 roky, takže to je podle mě nesrovnatelně nižší číslo než to, o kterém budeme hovořit až budeme účtovat s touhletou krizí na konci, jestli to bude letos na podzim nebo příští rok na podzim, jestli možná my dva spolu tady, za půl roku, budeme o tom, jaké tempo bude v roce 2021, to já fakt v tuhle chvíli nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje profesor Richard Hindls. Já Vám děkuji za Vaše postřehy a přeji hezký den. Na slyšenou.

Richard HINDLS, profesor, ekonom, statistik:
Také hezký den a přeji všem vše dobré.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.