Přepis: Jak to vidí Petr Robejšek - 8. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je pan Petr Robejšek, politolog a ekonom. Dobrý den.

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
1.ledna se ujalo předsednictví v Radě Evropské unie Řecko a to už popáté v historii. Co myslíte, pane Robejšku, jak si povede?

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Řecko si povede jako každá jiná země, která měla předsednictví a sice je celkem jedno, jak si povede. To znamená, tam se jedná o formální záležitosti. S výjimkou /nesrozumitelné/, které se bohužel stávají v České republice, kdy opozice v době předsednictví shodila českou vládu, což se samozřejmě nedělá, ale udělalo. Kromě takovýchhle velikých /nesrozumitelné/ to předsednictví samo o sobě je spíše ornamentální, rituální záležitost a Řecko ji zvládne tak jak ji zvládli ostatní, ale pokud jde o skutečnou vládu v Evropské unii, tak ji Řecko mít samozřejmě nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ptám se i protože, zaznívají samozřejmě hlasy, zda to byl dobrý nápad postavit do čela Evropské unie právě Řecko.

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Ono přišlo na řadu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jednoduše tak, to je fakt. A tady pokaždé zdůrazňovali sociální agendu, na programu je i nyní sociální soudržnost, ale také hospodářský růst, azylová politika, to jsou priority Evropské unie?

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
A když se podíváte ať je kdokoliv jiný předsednickou zemí, tak by formuloval stejné priority, to jsou priority, řekněme, mainstreamového typu. To, o čem se momentálně v Evropě mluví a to co tím pádem a i ze smyslu politické korektnosti musí být na agendě toho kterého předsednictví, takže to není nic typického pro Řecko. To ale není ani nic typického pro Evropskou unii, protože Evropská unie by se měla zabývat zásadnějšími otázkami, kterými se vyhýbá, to je samozřejmě eurokrize, to je zejména nekonkurenceschopnost jižní části Evropské unie a sice tak, že by oslovila ty problémy a to je zcela zaostalý a přebujelý finanční sektor, zejména na jihu Evropy, to jsou skutečná témata, kterými by se měla Evropská unie zabývat. A kterými se samozřejmě nezabývá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemělo by to právě to předsednictví otevřít, ať už je kdokoliv v čele toho půlroku?

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
V tu chvíli by začalo být zajímavé, jak silná je ta země, která zrovna na ten půlrok vládne. Umíme si představit, že by něco takového mohla otevřít země, jako je Francie nebo Velká Británie nebo je Německo. Kdyby chtěli, což by pravděpodobně snad ani Velká Británie, žádná z těch tří jmenovaných nechtěla. Ty by to mohly udělat, ale jinak se tahle ta rozhodnutí, čemu se bude věnovat Evropská unie jako celek, skutečně to se rozhoduje jinde, to se nerozhoduje v tom předsednictví nebo tou předsednickou zemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řecko si zvolilo velmi jednoduché logo, symbolizuje loď s napnutými plachtami, vyzývá: "Evropa je náš společný cíl, sjednoceni poplujeme dál. Jsme na jedné lodi?

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Určitě ne a ty plachty jsou docela příznačné pro Řecko, protože moderní lodě vypadají jinak. A řecká ekonomika je ta plachetní ekonomika stejně jako většina těch jihoevropských ekonomik, takže v tomhle tom smyslu jednak nejsme na stejné lodi, nejsme ani vlastně ve stejné soustavě lodí, nýbrž jedná se o marketingovou záležitost, která dobře zní pro toho, kdo to chce slyšet a ve skutečnosti nepopisuje vůbec nic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme jednou. Teď si vzpomínám, pane Robejšku, hovořili o tom katamaránu německo-francouzském v čele, i když teď bych řekla, že je vepředu určitě samotné Německo.

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Bezesporu. Ten katamarán už tu jednu stranu nemá víceméně a to je ta francouzská, která, když budeme hodně optimističtí, tak je potopená. Jestliže je to pořád ještě katamarán, ale pomalu se přikláním k tomu, že už se z toho stala nechci říci ponorka, nechci říci plachetnice. Já bych řekla docela rychlý pobřežní člun.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem loni se, řekla bych, docela potápělo Španělsko, které bojuje s obrovskou krizí, enormní nezaměstnaností, v jaké je kondici tato země? Odrazilo se už ode dna a plave samo?

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Určitě ne, i když každou chvíli slyšíme o potěšující v uvozovkách 0,1 % plus, to jsou zlepšení, která jsou víceméně volatilní, to znamená náhodná a která nevypovídají nic o tom, do jaké míry se situace ve Španělsku nějak vyvíjí, ta základní problematika Španělska je stejně jako v případě Řecka, Portugalska, a v podstatě jižní Itálie je otázka konkurenceschopnosti, to je to, co jsem už jednou zmínil. Změnění, zlepšení konkurenceschopnosti nemůže být ve Španělsku ani řeči. Španělsko má navíc ještě ten velmi významný problém svého finančního sektoru, který se stal obětí, ačkoliv si to sám zavinil, stavebního boomu v minulosti a tamější banky mají ve svých sklepech ještě velmi mnoho v uvozovkách zesnulých, to znamená deficitů a špatných, nezaplatitelných nebo nevyvoditelných kreditů, o kterých se momentálně tolik nemluví, ale ty zůstávají, leží a v tu chvíli, když bude bankovní unie skutečně operativní, neznamená, když bude odsouhlasena i evropským parlamentem a začne tou čilou formou fungovat, tak najednou už slyšíme o tom, jak špatně se ve skutečnosti, ještě hůř než víme, vede španělskému finančnímu sektoru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mně přijde, pane Robejšku, že jsme neslyšeli v poslední době toho příliš o Řecku, alespoň média se mu moc nevěnovala.

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Jednak funguje takový zvláštní mechanismus, že se témata prostě opotřebovávají Řecko bylo hodě dlouho téma. To je jedna věc. Potom samozřejmě funguje i to, že se o některých tématech nemluví, protože se o nich mluvit nemá. Takže když člověk chce přesně vědět, co se skutečně děje, tak musí přemýšlet za roh a poslouchat velmi pozorně a domýšlet si spoustu věcí. Když takhle pracujete, tak zjistíte, že řecký problém zůstává stejný jako byl, respektive svým způsobem se, pokud jde o tu sociální informaci a tím i politickou situaci země zhoršuje, protože ta země je už šestým rokem v recesi, má, když to přepočtete na mládež 50% nezaměstnanost, když to přepočtete na průměr 25 % nezaměstnanost. Ta situace je velice explozivní zejména v tom sociálně politickém slova smyslu. Tam se nic nezměnilo. Jenom v Řecku se vede špatně, méně dováží, to znamená, lidé si nemohou dovolit importované produkty, to se odráží na jejich životní úrovni, která již tak klesá, to znamená, situace země, nejen v těch statistických odhadech, ale v tom reálném životě se nezměnila a víceméně se zhoršuje každým rokem, kdy ta recese trvá a musíme počítat s tím, že v tomto roce pokračovat bude. Teď se ta situace zhoršuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by naopak Řecku pomohlo, aby se konečně dostalo z těch problémů?

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Řecku by pomohlo to, co mnozí a já k nim patřím, říkali od samotného začátku, aby přesedlalo na drachmu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to reálné?

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Je to problematika poměrně komplikovaná pro rádiový rozhovor, ale reálné to určitě je a to z toho důvodu, že Řecko se dostává do situace v tomto roce právě proto, co jsem zmínil, že dovoz je minimální a nezaměstnanost veliká, že bude mít lehce plusovou platební bilanci, tím samozřejmě to neznamená, že do toho započítávám dluhy, kdybych do toho započítával dluhy, které Řecko má, tak jsou hluboce v minusu, ale když ty dluhy nevnímám, to je takzvaná primární platební bilance, tak budou mít lehce plusovou platební bilanci, z čehož plyne, že jsou i teoreticky i prakticky schopní se opět pohybovat na finančním trhu, na světovém finančním trhu. Tahle ta teoretická schopnost se tam pohybovat, to znamená, získávat kredity, se stane praktickou v tu chvíli, když tato země se vrátí k vlastní měně, protože v tu chvíli se jednak velice zlevní Řecká práce, řecké výrobky. Mimochodem, řecké pracovní síly, přestože jsou již šestý rok v recesi, tak pořád je ještě práce v Řecku dražší než třeba v Polsku, Maďarsku. To znamená, ta konkurenceschopnost tam s eurem není dosažitelná, s drachmou by to bylo něco jiného. V tu chvíli by tedy byla jedna, by se velice rychle zvýšila konkurenceschopnost, protože drachma by se znehodnotila oproti všem ostatním měnám, tím pádem by se i usnadnil export, tím pádem by se usnadnilo to, co Řecko vlastně jako jedinou komoditu má a sice turistický ruch a v tu chvíli by zároveň ještě ten řecký dluh by se velice snížil a zároveň by se usnadnila možnost to splácet a sice tím, že by si Řekové mohli to, co nemohou teďkom pomocí vlastní státní banky natisknout tolik drachem, kolik budou chtít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili už by to nebyl Mario Draghi.

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Že by to nebyl Mario Draghi, který by tisknul pro celou Evropu, nýbrž by to byla řecká národní banka, která by tiskla jen řecké drachmy a v těchhle těch řeckých drachmách by najednou všechny ty problémy, které by i tak zůstaly obrovské, by nebyly tak hrozné, jak jsou vzhledem k situaci v tu chvíli, když se Řecko snaží za každou cenu zůstat v euru, to znamená, neřekl bych, že je to nutný vývoj, ale je to jedna docela reálná možnost, ke které může třeba tenhle ten rok dojít, že se řecká politika rozhodne vystoupit z eura.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kromě vás, pane Robejšku, kdo o tom uvažuje třeba v Bruselu nebo v Aténách?

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
V Bruselu, ale i v Aténách i jinde o tom uvažují mnozí, ti kteří o tom uvažují, tak o tom nemluví. Všechny ty problémy, o kterých jsme my tady v těch našich dlouhých rozhovorech hovořili, nejsou nijak zvláštní nebo skryté. To jsou problémy, které se nehodí, o kterých se nemluví, ale přesto se o nich přemýšlí, to znamená, zcela jistě se přemýšlí v Bruselu, v Evropské centrální bance, zcela jistě se přemýšlí v Řecku o tom, co by se stalo a co by se mohlo dělat. Jenže to je i z podstaty politického a ekonomického nutné, nemluví se o tom nahlas, až v tu chvíli, když je ta věc zralá k tomu, aby se s ní zacházelo. To znamená, já jsem si jistý, že tyhle ty myšlenky mají mnozí. Mimochodem i v takových těch agenturách analytických ve velkých firmách, které se Řeckem nějakým způsobem zabývají, uvažují o tomhle tom problému, ale jak říkám, není to politicky korektní, není to mainstreamový názor a tudíž se o tom nemluví, jak říkám do té doby, až se to třeba stane.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že by bohaté státy eurozóny, jako například Německo, připustili přechod Řecka na drachmu?

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Já si myslím, že by to určitě připustili. Já myslím dokonce, že by jim ten přechod osladili tím, že by jim něco odpustili nebo by jim dali nějaké peníze, takříkajíc na cestu, jak dříve babičky dávaly nebo maminky dávaly dřív buchty, když šel někdo na vandr, tak Řecko by dostalo pár miliard, protože by to pro eurozónu jako takovou neznamenalo zásadní problém, ačkoliv se nám to snaží namluvit zejména lobbisté finančního sektoru, zároveň by to umožnilo aspoň první kroky k určitému opatrnému obrácení politiky eurozóny správným směrem, to znamená, směrem ke konsolidaci eurozóny, která může přežít jedině, když v ní budou opravdu ty státy, které na ní svojí ekonomickou výkonností mají a k nim Řecko v žádném případě nepatří, takže by to bylo docela zajímavé, užitečné, ale německá kancléřka nikdy nemůže říci: "Jděte." Ona může říct: "Chcete jít, my vám pomůžeme."

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není ten profit Německa větší, konkrétně z Řecka?

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Určitě ne, Řecko nehraje vůbec žádnou roli. Řecko je zanedbatelná veličina a za sluníčkem do Řecka by Němci mohli jezdit i nadále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Eurozóna má nového již 18. člena Lotyšsko. Byť občané nejsou příliš nadšeni, vláda argumentuje mimo jiné tím, že zavedení eura představuje dodatečnou ochranu před tlaky ze strany Ruska, je to dobré či nezbytné rozhodnutí vstup Lotyšska do eurozóny?

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Ten důvod, který jste jmenovala nakonec, je, řekněme ještě ten jediný, který může člověk z poloviny nebo zčásti akceptovat jako oprávnění vstupu do eurozóny. I když nevidím, že by se tím, že se Lotyšsko stalo členem eurozóny. Osvobodilo od možných tlaků Ruska na ekonomickém sektoru. Možná, že ty tlaky nemusí být nebo nemohou být tak bezprostřední, ale ten vliv Ruska na lotyšskou ekonomiku stejně tak jako na ekonomiku všech ostatních baltických států přetrvává. To znamená, ten argument je, abych tak řekl, tak ze čtvrtiny relevantní a přijatelný a to ostatní je příznačné. Je vidět, že to co euro je ve své podstatě, a sice projektem elit, ekonomických a politických, které se domnívají, že vědí, jak věci mají vypadat, přičemž jsme v minulosti a právě zejména v minulosti eurozóny viděli 90 % případů toho, že elity se mýlí,pokud jde o analýzu toho, co je správné, co by se mělo dělat, přesto u toho svého přesvědčení zůstávají a trvají i v Lotyšsku na tom že euro je pro Lotyšsko dobré a neptají se občana, který proti tomu něco má, přičemž opravdu, kdybychom pečlivě přemýšleli a nechovali se arogantně na místě těch elit, tak bychom zjistili, že ten takzvaný selský rozum je často mnohem spolehlivější a mnohem přesnější než rozum, který je zkažený studováním na různých vysoce prestižních univerzitách, kde se ovšem učí zčásti, pokud jde o ekonomiku, zčásti bludy třeba o všeschopnosti tržní ekonomiky, zachování trhu a jeho přesahujících sil. Věci, které právě v posledních letech se ukazují jako chybné. Těm věří elity, podle nich se chovají a potom samozřejmě i s určitým zájmem mocenským, to jsou ty elity, které zastupují hospodářské, silné hospodářské subjekty, ale prostý občan, ten spíše na to doplácí a neptají se ho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má lotyšský občan důvod k obavám?

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Lotyšský občan musí počítat s tím, že do eurovalu bude muset Lotyšsko investovat mnoho miliard. Jeho jako takového může postihnout zdražování produktů, i když se vlád a snaží tomu zabránit a snaží se i lidi přesvědčit, že k tomu nedojde a jsem si jistý, že dojde k pokusům a mnohé budou úspěšné, moje otázka potom zní, co taková věc skutečně přinese.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, co jsou ta pozitiva. Ani jedno?

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Právě, já je tam nevidím, já tam ta pozitiva vidím, ano, to jedno malé pozitivum je. Určitá větší nezávislost od Ruska, přičemž Lotyšsko se nemůže přestěhovat. To znamená, ta geografická pozice Lotyšska je naprosto rozhodující a řekněme, když řekneme čtvrtina toho argumentu trošku se osvobodíme od ruského vlivu, je platná, tak pak je to pozitivum, přičemž ta negativa jsou, zejména velké náklady za euroval, právě pro ekonomiku, která velice obdivuhodně, stejně jako vlastně většina těch baltických republik se velice obdivuhodně za cenu obrovských ztrát, zejména pro prostého člověka, rychle konsolidovala. Právě na rozdíl od zemí jako je Řecko nebo jako je Portugalsko, které si s tím nedělají žádné velké starosti a spoléhají na to, že v Bruselu už se o ně někdo postará a tyhle ty země a tyhle ty společnosti, které za takových obětí se snaží modernizovat, stát se konkurenceschopným, přiblížit se tomu ekonomickému rozměru Evropské unie, tyhle ty země budou a jejich obyvatelé budou dále, řekněme, potrestáni tím, že teďkom budou muset stejně jako svého času na Slovensku, platit do eurovalu, ačkoliv vlastně by sami potřebovali pomoci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měnové unii bude letos 15 let, jestli počítám správně. To je vlastně taková puberta, mohli bychom říct.

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
A já bych řekl, dlouhotrvající, dlouhotrvající puberta a ještě se nedávno zastydlé a doufám, že k té zastydlé nedojde. Zastydlá by znamenala 20 let beze změny. Doufám, že eurozóna dojde právě v tom procesu zrání a dospívání i k rozhodnutím, které jí snad zachrání a když k ní nedojde, tak k ní nedojde ani k té zastydlé pubertě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Občané Bulharska a Rumunska mohou od 1. ledna pracovat bez omezení ve všech členských státech. Není to nic neočekávaného, protože o podobných krocích rozhodl Evropský parlament už v roce 2011. Je, pane Robejšku, důvod k obavám, jako když se svého času právě Francouzi jaksi třásli před polským instalatérem?

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Polský instalatér nakonec nepřišel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zatím do Británie přišel jeden občan Rumunska.

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
My jsme hovořili předtím, že jsou určité témata, která mají konjunkturu a tohle to je konjunkturální téma. Já bych se, pokud jde o migraci, více bál těch, kteří přicházejí z jihu, to znamená, z Afriky než těch, kteří přicházejí z Východu, i když ten problém existuje a zejména v zemích nebo ještě přesněji řečeno, ve městech, kterým se nevede zrovna nejlépe, třeba když pomyslím na německé Porúří, do kterých potom přijdou vystěhovalci a část z nich, jistě ta menší, tam přijde jen kvůli tomu, aby se státu pověsila na krk, tak to občany právě tohoto města, které musí šetřit na nich, a na tom, co tito občané považují za závažné a důležité pro sebe, tak u těchto občanů vzbuzuje samozřejmě takovéhle chování nevoli, v tomto smyslu je v souvislosti svou otevřenou možností pohybu i samozřejmě další negativní body pro sympatie vůči Evropské unii, přičemž v květnu má Evropský parlament volby, to znamená, tohle to téma bychom neměli přeceňovat protože jistě s těmi, kteří přijdou, přijde většina těch, kteří chtějí pracovat a část z nich i těch, kteří jsou dostatečně kvalifikovaní na to, aby po krátkém přechodu, dejme tomu jazykovém a tak dále, byli schopni pracovat a vzhledem k tomu, že země na západě Evropské unie potřebují z demografických důvodů emigraci, tak to je spíše pozitivní tendence, trošku dramatizovaná, ale má i tenhle ten aspekt, o kterém jsem hovořil, že to popularitu Evropské unie a to co vlastně Evropskou unii by mělo být jejím poselstvím, a to co bylo hlavním motivem a doposud zůstává a sice přátelství mezi národy Evropy, právě nepodporuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když jste se, pane Robejšku zmínil o přistěhovalcích z jihu Evropy, tak jsem si jenom vzpomněla, že právě Hamburk, kde žijete a působíte, bylo jedno z německých měst, kam mířili tito uprchlíci, nevím, jak se vyvinula situace právě kolem skupiny, která se usídlila v jednom kostele.

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Ti přistěhovalci tedy ne přímo z jihu Evropy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z Afriky, ze severu Afriky.

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Ano, přesně z Afriky a tahle ta skupina, pokud já vím, já jsem teď, právě 14 dní tady a pokud jsem dobře informovaný, tak ta stávka nebo ten tlak, který tihle ti lidé a jim s nimi sympatizující, vytvářejí na hamburský senát, ten ještě pořád přetrvává, to je příznačné, v podstatě je to drobnost. Je to něco, co ekonomicky, politicky není skutečně relevantní, pokud jde o to množství, ale je to zejména politicky významné, protože to u občanů, kteří nejsou zrovna pozitivně naloženi, vůči Evropské unii, kteří nejsou zrovna pozitivně naloženi vůči emigraci, ačkoliv to nesmí říct a neřeknou navenek, u těchhle těch občanů to jen potvrzuje jejich předsudky a zvyšuje to jejich negativní přístup. To znamená, jestli hamburský senát, zatím to tedy podle mých informací neudělá, jestli hamburský senát ustoupí, tak by to byla velká chyba, protože tady se jedná o to, že občané, kteří nechtějí říci, odkud jsou a jak se jmenují, kde už všude byli, vyžadují přesto všechny privilegia opravdového utečence, jestliže v tomto pohledu hamburský senát ustoupí, tak je to velice závažný precedens a navíc ještě ten negativní aspekt nebo potvrzení toho, že obyčejný občan si řekne: Ano, pro mě platí pravidla a zákon, ale pro tyhle ty ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak hodnotíte v této souvislosti návrh nebo požadavek bavorské CSU, sesterská strana CDU, součást vládní koalice, aby se sociální dávky imigrantům vypláceli až po třech měsících od jejich přistěhování do Německa, je to podobný systém jaký v obavě před Rumuny a Bulhary zavedla před koncem loňského roku Velká Británie.

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Já bych tohle to nepovažoval za úplně chybné. Já si myslím, že je to trošku takový test a snižuje tu atraktivnost přijetí nebo přístupu, vstupu na německé území. To, co je v širším kontextu té bavorské CSU, významné je, že tohle to je, řekněme, věcný návrh v rámci jejich mediální kampaně, která operuje potom opět s předsudky a řekněme, s populistickými argumenty čistě jenom proto, aby na sebe upozornila a které se týkají migrantů, nežádoucích migrantů, ale tím netrefí tu podstatu migrační problematiky, o které jsem hovořil. Ta sama o sobě, migrace sama o sobě je pozitivní, je třeba ji ovšem řídit a ty tři měsíce, to je forma, je řídit tuto migraci, to si myslím, že je rozumné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, pane Robejšku, že se stává přistěhovalectví teď horkým politickým tématem, že by se mohlo projevit jako téma v těch květnových evropských volbách, kdy by se možná míchala ta protibruselská nálada s protiimigrační?

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Určitě. Já si myslím, že jedna je to, řekněme, scéna je připravena a sice pro to, že s rostoucími ekonomickými potížemi vlastně ve všech zemích Evropské unie na relativně různých úrovních, ale ve všech zemích Evropské unie včetně tedy i těch bohatých jako je, dejme tomu, Rakousko, Německo nebo Holandsko, s rostoucími problémy tohoto typu vzrůstá i sensibilita, neochota se dělit s ostatními a jistá podezřívavost ohledně motivů těch, kteří do země přicházejí, takže nezávisle na tom, co jsem už dvakrát zopakoval, že migrace jako taková je smysluplná záležitost, se může snadno stát a Evropská unie se svojí politikou pro to dělá, bohužel negativní, nebo v uvozovkách, pro to dělá, co může, aby se stala tématem současných nebo nastávajících voleb do Evropského parlamentu, které nepřispějí k tomu již tak poměrně pochybnému a spíše negativnímu výsledku, který očekáváme nezávisle na tématu migrace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozhodne rok 2014 o budoucnosti Evropské unie, bude testem Evropské unie?

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Jako každý rok setrvávání nebo oddalování důležitých kroků je i ten nastávající rozhodující, ale není rozhodující v tom smyslu, že dojde k nějakému buď a nebo, to si neumím dost dobře představit, ale budoucí historici potom možná někdy za 50 let řeknou: "Ano, v roce 2014 tehdejší volby do Evropského parlamentu označovali určitou zásadní změnu ve vývoji Evropské unie. To se může stát, ale vyloženě něco, co bychom my jako současníci zažívali jako zásadně dramatické s výjimkou toho, co se může stát v eurozóně. Tam se můžou stát dramatické věci, ale pokud jde o Evropskou unii jako takovou. To znamená, v té politické dimenzi, pokud jde o výsledek voleb, tak můžeme očekávat, že bude jednak bude pravděpodobně nižší, dále nižší účast na volbách a my velmi zásadně posílí ty strany, které Evropu sice chtějí, ale stojí k ní realisticky, ono se velice často říká: Ti, kteří Evropskou unii a její vývoj kritizují, jsou euroskeptici, a tím se staví do takového roku: S těmi se nebavíme. To jsou škarohlídi. Ve skutečnosti velká většina a já se k nim počítám, jsou jen eurorealisté, kteří tu ideu jako takovou považují za správnou, jenom její provedení považují za zásadně chybné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká politolog a ekonom Petr Robejšek, děkuji za rozhovor a přeji vše dobré. Mějte se hezky.

Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom
--------------------
Také vám děkuji, na shledanou.