Přepis: Jak to vidí Pavel Pafko - 4. prosince

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Hostem je Pavel Pafko, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol. Pane profesore, já vás vítám. Dobrý den.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dvojvládí v české polici se stalo realitou a zřejmě i světovým unikátem. Ministr vnitra v demisi navrátil do uniformy i do funkce Petra Lessyho. Co o tom soudíte? Ten případ je poměrně komplikovaný.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Je to tak komplikované, že člověk může soudit pouze z toho, co čte v médiích a vidím, že dneska ráno Právo napsalo, že je pan ministr je, současný pan ministr je příčinou této krize. Já si to tak nemyslím. Já si myslím, že pan Lessy neměl být odvolán, respektive, mělo se počkat, jak dopadne to řízení celé a jako starší člověk to vnímám tak, že dospělost je spojena s trpělivostí. Myslím, že to bylo jednání pana Kubiceho jako neuvážené, netrpělivé, měli ho postavit mimo službu. Já si pamatuju dobu, kdy v komunistické straně ještě před revolucí jakmile se o někoho zajímala policie, tak má automaticky pozastavený členství v straně, ale to neznamenalo, že když se ukázalo, že to nařčení je falešné, že by ho opět si ta bývalá komunistická strana nepřijala mezi své členy. Já si myslím, že to bylo ukvapené jednání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono navíc to stíhání Petra Lessyho není jaksi, nebo respektive může být obnoveno. Jak říkám, je to opravdu velmi složitá záležitost. Ale k čemu to dvojvládí, což je už fakt, je realita, může povést? Nehrozí, že místo vedení bezpečnostního sboru, bezpečnostních složek se budou oba pánové nyní věnovat právní bitvě?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
No, to já si právě myslím, že by se ten spor měl vyřešit co nejrychleji, protože tady nejde o boj muže proti muži, ale tady jde o mnoho lidí, který jsou spojení s tím či oním člověkem a teda jde o celou tu strukturu, která může být výrazně porušena toho policejního sboru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Obraťme list a pojďme ke zdravotnictví. V Německu chybějí lékaři. V poslední době se tam totiž rozrůstá počet zdravotnických zařízení a poptávají vůbec přes 5 tisíc lékařů, v budoucnosti by prý ten počet mohl být až 20 tisíc. Nakolik, pane profesore, vábení německých klinik, nemocnic podléhají naši lékaři, či sestry taky?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
No, já neznám čísla, ale cítím tu náladu, protože učíme studenty. A měl jsem možnost teď se poptat tří skupin studentů v posledním ročníku Lékařské fakulty, jak uvažujou o své odchodu do ciziny. V jedné skupině 20 %, v druhé skupině 30 % a v jedné skupině dokonce 50 % studentů se přihlásilo, že by šli rádi do ciziny. Sám si myslím, že před léty teda jsme se setkali se zástupci Lékařské komory německé a ptal jsem se jich na to. A oni mi k mému překvapení řekli, že téměř 50 % německých absolventů uvažuje o tom, že, kolik jich nakonec odejde nevím, uvažuje o tom, že by šli do ciziny pracovat. Když jsem se ptal, protože se mi zdálo, že Německo je poměrně dobrou destinací, kam teda půjdou, tak první možnost říkali pro ty německé studenty a mladé lékaře je Švýcarsko a samozřejmě Skandinávie a jiné země, Anglie. Takže ten pohyb není jenom vlastní naší republice, ale je zřejmě po celé Evropě. Problém je v tom, že celá Evropa má nedostatek lékařů a ti mladí lidé hledají lepší možnost. Jednak ekonomicky, to je třeba nezastírat. No a potom se naučí jazyk, vidí svět, sám jsem v mládí taky pracoval v cizině a můžu říct, že to je pro vstup toho člověka do toho pracovního procesu ideální, když vidí, naučí se jazyk, vidí jiné prostředí. Já bych jim to skoro přál, aby se naučili a pevně věřím, že mnozí z nich se vrátí no a někteří tam třeba zůstanou, to je tak. Ale tady pracuje mnoho lidí ze Slovenska, dokonce z Balkánu jsou tady lékaři. A já v tom nevidím nic zlého. Problém je ještě jediný, to si možná lidé ani neuvědomují, že zdravotnictví pracovala ve vztahu k přesčasové práce, ve výjimce. A od 1. ledna by mělo nastoupit i ve zdravotnictví, jako všude jinde, podle zákoníku práce, myslím, že 416 přesčasových hodin ročně. Jenže to lékaři pracující v nemocnicích splní během 3-4 měsíců. Každý si to může spočítat. Když ten lékař v nemocnici v průměru má jednu noční službu, jednu noční službu týdně, jednu sobotu, neděli za měsíc, tak to je kolem takových 112 hodin, 112 hodin měsíčně, no a 416 splnitelnejch.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se, pane profesore, zmínil o tom, že těch lékařů vůbec celkově, nejenom u nás je méně ...

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ano, to je pravda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... čím si to vysvětlovat? Je menší zájem o tu profesi, nebo z jakých důvodů?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
No, já tohle to nemohu odpovědět, ale myslím si, že je určitě menší zájem. V mé době dostat se na Lékařskou fakultu, to bylo opravdu prestižní věc. A dneska si myslím, že podobně je na tom, jsou právníci nebo ekonomové a ta Lékařská fakulta, myslím, že není tak atraktivní pro mladé lidi a pokud mohu mluvit za svůj obor, teda za chirurgii, tak začíná feminizace a už dneska má 15, Česká chirurgická společnost 15 % žen. To dřív v chirurgii bylo, žena byla raritní, byly taky, ale nebylo to 15 %.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řeší se nějak tento problém právě dostatek lékařů i personálu vůbec podle vašich informací?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
No, já si myslím, že ministerstvu zdravotnictví nezbyde než zuby nehty bojovat opět o prodloužení nějaké výjimky. Já si to neumím představit, že by to bylo opravdu těch 416 hodin, které nařizuje zákon jako maximum, tak samozřejmě, že ekonomická situace, já si nemyslím, že lékaři mají málo dneska, ale v podstatě bude třeba teda asi přidat, si myslím, aby se to stalo atraktivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Od pondělí se koná Týden proti AIDS. Chce upozornit na nebezpečí nemoci. Ani po 30 letech a 36 milionech nakažených na ni neexistuje 100% lék. Česko sice ve světě a v Evropě patří k zemím s tím nižším výskytem nemoci, přesto je nárůst za poslední léta prudký. Co myslíte, čím si to vysvětlit? Podceňujeme rizika, už se nemoci nebojíme?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Já si myslím, že morálka společnosti se mění nepochybně. I v Evropě. A že to je určitý důsledek toho celého.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spoléháme na farmaka ...

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ano, spoléháme ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na pokroky v medicíně?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ano spoléháme na ochranu, která dřív nebyla. Vždyť kromě prezervativů dřív vůbec nic jiného nebylo. A když bych měl mluvit o tom prezervativu, teď mě napadá, měl jsem možnost být v Zambii. A v Zambii jsem viděl toulat se po těch ulicích, v těch vesničkách, městečkách plno dětí. Já jsem se ptal těch našich průvodců, proboha jak to, že nejsou ve škole, že se o ně někdo nestará? Oni říkali, no, většina těchto dětí je z rodin, kde někdo z těch rodičů už zemřel na AIDS. A když jsem byl v Lusace, tak největší pavilon v té univerzitní nemocnici byl právě věnován umírání. Tam umírali ti lidé na AIDS. A když jsem pak přemýšlel o tom, že minulý papež vystupoval proti kondomům v Africe, tak jsem přemýšlel o tom, na základě jaké úvahy, když, kdyby viděl tu bídu, takhle rozhoduje, viděl jsem tam americké takové misionáře a misionářky, který tam jezdili, měli označené Jeppy a chodili po těch vesnicích a vykládali jim o ochraně při pohlavní styku, protože to obyvatelstvo to vůbec nezná, tak já tomu prostě nerozumím, jak ta katolická církev může svým vrcholným, byť bývalým představitelem takhle mluvit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministerstvo zdravotnictví spolu se zdravotními pojišťovnami spustí od ledna příštího roku plošnou akci zaměřenou na prevenci proti rakovině. Rozešlou stovky tisíc dopisů, dostanou je lidé z výskytem, s rizikem výskytu rakoviny tlustého střeva, v čemž máme bohužel pořád, pokud se nepletu, evropský primát. I rakoviny konečníku, děložního čípku a prsu. Myslíte, že si dostatečně nehlídáme pořád termíny těch preventivních prohlídek? Někteří ani nevědí, že na ně máme nárok.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Vidíte, tato vaše otázka souvisí dokonce s tou minulou, prevence, prevence, prevence. Tak samozřejmě, že to je jediná správná cesta, jak zabránit pak tomu pozdějšímu neštěstí a bohužel do dnes vidíme případy pokročilých karcinomů tlustého střeva, nebo plic. Mě jenom pro zajímavost, když odbočím k těm plicím, kterými bych řekl se živím, tak v České republice se podaří odoperovat ze 100 lidí jenom 12-13. Všichni ostatní už přicházejí pozdě. Ti kuřáci. Podobná je situace, já myslím u toho karcinomu konečníku a tlustého střeva, že ti lidé nedbají, ač jsou dneska vyšetření, šetří se stolice, zjistí se tam drobné krvácení, které ten člověk nepozná. No a už se může vyšetřit pak cíleně a může se přijít na onemocnění ještě včas. Samozřejmě to je totéž u karcinomu mléčné žlázy. My jsme, naše generace, operovala nádory, které si ty ženy nebo někdo vyhmatal. Dneska díky té prevenci se přijde na nádorky několikamilimetrové, takže si je musíme před operací poznačit, abychom je v tom prsu, zejména, když je větší, našli. No, tudy je správná cesta. Dneska už raritně operujeme ženy, které přijdu poté, co si vyhmatali bulku v prsu. To už je dneska vzácné. A díky právě díky těm preventivním programům. A nabádám všechny lidi, který to poslouchají, aby svému zdraví věnovali pozornost, je to velmi důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z nedávného průzkumu v českých firmách vyplynulo, že pracujeme více než dříve, což pravděpodobně souvisí s krizí a také obavami o místo, o práci. Velká část zaměstnanců přestala chodit na oběd, nosí si jídlo z domova, polední pauzu tráví u počítače, bereme si práci domů, pracujeme po večerech. No a těm, kteří takto žijí, tak může více hrozit například onemocnění srdcem, cukrovka, zvyšuje se i riziko rakoviny. Co vůbec na tento životní styl jako lékař říkáte?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
To, že je to špatně, ale nejsme v tom sami. Při pobytu v Kanadě jsem se poslouchal právě takovýto pořad, kde ukazovali, jak lidé věnujou svému zaměstnavateli snad čím dál více svého pracovního času, jak to už není 8, je to 8,5, 9 tak, jak to říkáte. Takže to je vlastně bych řekl celosvětové a je to vlastní, když to dáme do uvozovek "kapitalismu". Kapitalismus je postaven na tom, aby člověk podal maximální výkon. Proto ten systém, kdy samozřejmě jde daleko rychlejc dopředu než systém "socialistický", kde, jak si všichni pamatujeme, jsme si šetřili čas, své pracovní síly k tomu, abychom mohli odpoledne po čtvrté na zahrádce okopávat nebo stavět cestičku. Ale tady opravdu se vydáme maximálně. Proto je ten systém tak, jak je. Je to samozřejmě filosofická otázka, co je vlastně smyslem lidského života, ale uvědomil jsem si mnohé. 17. listopadu jsem se díval na zprávy, myslím, že to byla Nova, kde pořadí zpráv bylo takové, 17. listopadu - výročí revoluce, takže první program, první zpráva byla vzpomínka na revoluci a několik vět o revoluci. Druhá zpráva v pořadí byla záběry z některých obchodních středisek a těch řetězců a jak se tam prodává, kupuje, už si nepamatuju přesně, šlo to kolem kšeftu ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To, promiňte, mohlo být o národní sbírce potravin, to byla velká akce, která ...

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ne, ne, ne, bylo to nějaké jiné, ale uvědomil jsem si, že je tam, ne, ne, to tak nebylo právě, že se tam mluvilo o tom obchodu. A třetí zpráva byla, že nějaký člověk z hořícího domu vytáhl nějakého člověka, který tam by byl zemřel. A tam jsem si uvědomil to pořadí hodnot, prostě nejdřív obchod a pak teda morální čin člověka. Já bych dal jako hned před ten obchod ten morální čin toho člověka, který tam riskoval své zdraví nebo život. No ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je na tom žebříčku, pane profesore, nahoře v těch čelných místech, také úspěch? Úspěch třeba, který souvisí i s prací?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
No, tak úspěch vnímáme velmi často bych řekl jako profesionální úspěch. A k tomu potřebujete dvě věci. Jednak teda určité nadání pro danou činnost, ale potom hlavně tvrdou teda práci. Já znám mnoho dětí romského původu, který hrajou na housličky perfektně, ale málo si uvědomuju, že bych někdy v Rudolfinu potkal nějakého Roma, který bude vystupovat koncertně. Tím chci říct to, že ty hodiny u toho pultíku a hraní už potom ta dřina každodenní, stát 6 hodin, nebo hrát na ty housle, tak to je to, co potom povyšuje to nadání, aby se dostavil úspěch.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou cenu jsme ochotni zaplatit za úspěch, co všechno obětovat?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
No, tak předně, chce-li někdo vyniknout nad ostatní, tak pokud není opravdu geniální, tak tomu musí věnovat víc času než ty ostatní. Ale protože den má 24 hodin pro všechny, tak když věnuje víc práce své, víc času své profesi, pak věnuje samozřejmě méně času tomu ostatnímu. Například rodině a dalším takovým daní za ten úspěch je, že člověk, který stoupá po té pyramidě až na její vrchol, tak čím dál tím víc je sám. Respektive je obklopen mnoha lidmi, ale ty jsou obklopeni, ty jsou s ním kamarádi přes jeho peníze nebo přes jeho úspěch. Ale pak záleží také na tom, podle mého názoru, jak ovlivní ten úspěch jeho vědomí. Lidé úspěšní si můžou zachovat své sebevědomí, optimálně na tom člověk, jehož sebevědomí je stejné jako vědomí lidí, co si o něm ti ostatní myslí. Já znám lidi, jejichž sebevědomí je větší, to jsou mnozí ti úspěšní, než je to, co si o nich myslí to okolí. Ale známe i lidi, jejichž sebevědomí je nižší než, jak ho hodnotí toho jedince jeho okolí. Tito lidé, který se dostanou řekněme na ten vrchol té pyramidy, někdy bohužel ztratí to zdravé sebevědomí a jejich sebevědomí je velké a tito lidé jsou pak dost sami a navíc mění své vztah k svému okolí a to někdy i k nejbližšímu partnerovi. Známe přece mnoho lidí, který jsou velmi úspěšní, a teda v naší společnosti dneska úspěšný, rovná se bohatý, jsou velmi bohatí a opouštějí například svého nejbližšího partnera, to je manželku, pokud jsou to muži a hledají si další manželku, která je obyčejně ve věku jejich dětí a když to tak zvažuju, tak je to dost podobné, jako v arabském světě, ti bohatí lidé můžou mít několik žen, dokonce harém, podmínka je, aby ho zaplatili a v křesťanské civilizaci prostě nemůže mít ten člověk více žen, ale má je po sobě dál. Přece neznamená, že, neznamená to, že by nějak ten člověk neměl vztah k těm jednotlivým ženám, nemůžeme říct, že to tak není, ale tady prostě člověk mění ty vztahy k okolí a bohužel někdy i k tomu partnerovi, který s ním kráčel do toho kopce, než se na něj dostalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne všechno ale lze, jak víme, koupit za peníze.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ano. No ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba štěstí, lásku, ostatně i zdraví.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Já nevím, jestli se dá všechno koupit, já si to nemyslím teda. To ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě ...

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
... zdraví také ne. Jsou určité věci, které za peníze nelze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pardon, co vy si, pane profesore, představujete, nebo co pro vás znamená úspěch? Když hovoříme o tom, že je to vlastně subjektivní pocit taky.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
No, jak jsem říkal, v této společnosti obyčejně úspěch je spojen ze ziskem nějakého majetku a úspěšný, rovná se v naší společnosti, úspěšný rovná se v naprosté většině případů bohatý. Anebo úspěšný, úspěšným lidem někteří lidé říkají, že jsou to VIP, že jsou to VIP. A já o tom přemýšlím, kdo to je VIP, víte ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
... tak u nás v Praze je VIPem třeba pan prezident, nebo ministři, anebo senátoři, ale když se udělá ples v Čáslavi, tak nepochybně na tom plese v Čáslavi bude VIPem místní starosta. Ale ten už není VIPem tady v Praze. Jo? Takže ono je to všechno, ale pokud jde o ty peníze, ano, no tak my dáváme obyčejně rovnítko úspěšný, rovná se bohatý a nedávno jsem si četl o vztahu rodičů a učitelů. A tam nějaká paní učitelka velmi správně říkala, že tím, že ty rodiče, buď v privátní škole ji platí anebo sponzorujou tu školu, že mají pocit, že, no, co ta chudinka učitelka. Já mám 150 tisíc měsíčně, tak ona by měla poslouchat a můj syn se určitě nemůže mýlit a jestli je nějaká chyba ve vztahu učitel - žák, tak je to samozřejmě ta učitelka. A tam jsem si uvědomil, jak opravdu dneska ti lidé hodnotí, já jsem bohatý, teda jsem úspěšný a vy všichni poslouchejte, protože ten váš plat je mizerný, takže asi nebudete nic moc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si u toho úspěchu, nebo kdo je úspěšný, zachovat ten zdravý selský rozum? Soudnost?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
No, víte, já znám mnoho lidí, který jsou hodně bohatý a vůbec byste to na nich nepoznali. Já prostě dělím lidi na bohaté a pak zbohatlíky. A ti bohatí lidé, ti to obyčejně zdědili většinou, ale taky zdědili tu výchovu těch lidí, který jim ten majetek předávají. Zbohatlíci se někdy chovají špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Úspěch ale také vyvolává závist.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
No a to je nepochybné, to je další, to je další bych řekl negativum toho, že je člověk úspěšný, že mu to mnozí lidé závidí, ale to je zase tak, že nemůžete jednat a chovat se tak, aby, abyste uspokojili všechny. To nejde prostě. Budou vždycky lidé, ale to není ve vás ta závist, ta závist je v těch lidech a samozřejmě jich není zas tolik, ale jsou. To je pravda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání Jak to vidí je emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol profesor Pavel Pafko. Sledujeme dění na Ukrajině, v ulicích Kyjeva i Lvova se rozhoduje, zda se Ukrajina přikloní k Moskvě, nebo k Evropě. Lidé evidentně nechtějí Putinův euroasijský svaz. Jak vy se díváte právě na toto dění? Zažívá země revoluci možná podobnou v něčem, jakou jsme zažili my před téměř čtvrt stoletím?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
No, určitě zažívá. Myslím si, že jakmile někde do ulic vejde víc než 50, dokonce tady více než 100 tisíc lidí, tak je to velmi vážná situace. Ideologie je jedna věc a ekonomika je druhá věc. Samozřejmě tak já jako posluchači taky jenom čtu média a těžko mohu zaujímat nějakého postoje, ale sám si myslím, že ti lidé jsou nespokojeni a že to je masová nespokojenost a že se to nějakým způsobem bude muset řešit. Uvědomme si, že Ukrajina je velká jako Francie, uvědomme si, že má svou historii, svou kulturu, své básníky, svou řeč a také si uvědomme, že Ukrajina byla obilnicí Sovětského svazu a když jsem byl v Kyjevě, tak nám v muzeu ukazovali, jak v době hladomoru se vyvážely z Ukrajiny vagóny pšenice do Sovětského, teda do Ruska a uvědomme si, že mají Donbas, teda, že mají také nerostné bohatství. Je to země, která má z mého pohledu laika všechno. No, úplně všechno nemáme nikdo a teď nevím, nakolik je rozhodování stávající politické reprezentace a pana prezidenta takové, že se bojí, že by jim to Rusko mohlo ty kohouty třeba z tou naftou zavřít. A jestli je toto vede k tomu, že se, jsou přimknuti spíš na ten východ než na západ, ale určitě to obyvatelstvo si přeje se přimknout k té Evropské unii, o tom já nepochybuju a uvidíme, jestli to těch, ty statisíce lidí v té krajině to prosadí nebo ne. Neumím to odhadnout. Přál bych jim to, protože si myslím, že to je cesta k budoucnosti a že oni by dokázali svým ekonomickým potenciálem, myslím tím zemědělstvím a tak, se postavit na svoje nohy. Přál bych jim to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My tady v Česku jsme také před pár lety vehementně usilovali o vstup do Evropské unie. Nicméně někteří se na Brusel a vůbec Evropskou unii jako takovou dívají skrz prsty. Co vy o tom soudíte? Také mnozí jsou velmi jaksi vlažní, co se týče toho dění na Ukrajině.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Tak já si myslím, že se snažíme všemi způsoby přiblížit tomu, abych tak řekl v jedné slově "západo". Dokonce z toho "západu" v uvozovkách, teda z té Evropské unie dostáváme mnohé prostředky a když jezdím na kole a dívám se třeba ty cyklostezky, dětská hřiště, to všechno, všude jsou tabulky: Postaveno s pomoci, z fondu Evropské unie a tak dále. Samozřejmě, že každý svazek má nějaká negativa. Stačí se podívat na svazek muže a ženy, všechno je dobré, ale vždycky najdeme něco, co by vadilo. Ale to tak je prostě. Já si neumím představit žádnej ideál. Já se musím dívat na ten, na trend, ale v tom trendu, že budou plusy a minusy je hotová věc, ale, že by ty minusy válcovaly ty plusy, to se mi nezdá. A představa, když si představíte mapu Evropy a teď tam vyříznutou Českou republiku jako mimo, s dírou tu mapu, to jenom ten grafický pohled, pohled na tu grafiku mě vede k myšlence, že to snad není ani možné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Pavel Pafko, host dnešního vydání Jak to vidí. Děkuji za váš čas.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Děkuju pěkně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidí kolem nás socioložka Jiřina Šiklová, to se milí posluchači, dozvíte zítra v půl deváté. Dobrý den přeje Zita Senková, na slyšenou.