Přepis: Jak to vidí Pavel Kosatík – 3. května

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nerušený poslech i pěkné ráno vám přeje Karolína Koubová. Hostem dnešního "Jak to vidí" je spisovatel a publicista Pavel Kosatík, dobrý den.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Dobrý den, pěkně zdravím.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakými tématy se například dnes budeme zabývat? Producent a textař Michal Horáček zvažuje prezidentskou kandidaturu a už teď jeho oznámení vzbudilo řadu reakcí. Proč nás volba hlavy státu tolik vzrušuje? Další téma - Blok proti islámu končí a chce se přeměnit v obdobu německé pravicově populistické strany AfD, i tomu se věnujeme a s blížícími se ..., s blížícím se 700. výročím narození Karla IV. se zamyslíme nad tím, v čem by si z tohoto panovníka měli vzít příklad dnešní politici. Jak jsem naznačila v úvodu, Michal Horáček tedy připustil to, že by možná, ještě to definitivně nepotvrdil, mohl kandidovat na hlavu státu. Uvedl to pro DVTV a hned to vzbudilo spoustu reakcí. Přitom možná, o co nejvíc jde, je o takové vypuštění testovacího balonku.

Čtěte také

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Těžko říct. Já určitě bych pana Horáčka nepodezíral z nějakých skrytých úmyslů, to ne. Já si myslím, že to odráží tu celkově poškádlenou nebo podrážděnou atmosféru, v jaké v souvislosti s prezidentským úřadem momentálně jsme. Víte, ona je to, ono se o tom trošku složitě mluví. Já jsem sem nepřišel škádlit ještě více nebo zlobit ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě více poškádlit.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
... Zemanovi, Zemanovi příznivce, ale marná sláva, jako předstíral bych, kdybych tvrdil, že jsem jeho příznivcem. Já nejsem jeho příznivcem, myslím si, že to dobrý prezident není především proto, že nemá dar tu společnost sjednocovat, že je to svým způsobem člověk hodně agresivní, který do toho veřejného prostoru metá a metá a metá stále nové vize nějakých svých nepřátel a tím ten, tím vlastně sabotuje ten úřad, poněvadž ten úřad byl koncipován kdysi pro Masaryka, a potom tedy pro Václava Havla po převratu, jako úřad, který tu společnost zaručeně má sjednocovat. Ne, že by ten člověk se měl na lidi jenom usmívat a nepředkládat žádný problém, naopak, ale má to dělat tak, aby ti lidi měli chuť a možnost spolu dál vycházet. A to se evidentně v té poslední době nedaří, takže se nedivím lidem, že se chytají skoro jakéhokoli kandidáta. Já vím, že Michal Horáček není jakýkoli kandidát a nechci tady nějak nepřímo ho, ho očerňovat, to ne, ale i na té reakci rychlé a silné na, na tuto první jaksi zmínku, že by se proti Zemanovi někdo postavil, je vidět, jak jsem opravdu excitovaní tím tématem nebo tím způsobem podebraní, víte, je to, je to až jakýmsi způsobem ..., si říkám, jestli nás to v českém prostoru nezaměstnává moc a jestli to trošku ..., ono se to musí nějak vyřešit, to je jasné, ale ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, pane Kosatíku, ale opravdu myslíte si, že ta "podebranost", jak jste to nazval, jde opravdu pouze na vrub Miloše Zemana? Protože to se přece ukazovalo už při prezidentské volbě, že to bylo velké téma, lidé reagovali velmi emotivně a přece jen je Miloš Zeman jaksi prvním přímo zvoleným prezidentem a třeba právě takto akcentuje témata, která zajímají právě lidi, kteří ho volili?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Je to možné, ale potřebovali bychom přece jenom asi víc vědět o tom, jak opravdu ti jeho voliči přemýšlí. Já se velice často s takovými lidmi setkávám. Jezdím hodně na besedy a tam to vedeme hodně otevřeně, takže jsem rád, když lidi, kteří se mnou nesouhlasí, mi říkají, proč, ale nejčastěji je to bohužel, aspoň moje zkušenost je taková v té rovině emoce. Zdá se mi, že on sdružuje lidi, kteří jsou něčím naštvaní, což respektuju pochopitelně, kteří tuto svou naštvanost manifestují víc emotivně než racionálně. Je tam velmi malý argumentační prostor často u těch lidí. Já je nehážu do jednoho pytle, jenom, jenom říkám, že je to moje převážná zkušenost a velice zřídka se setkávám vyloženě s člověkem, který by mi řekl: "No, tak mně ten Miloš Zemana skutečně konkrétně a reálně zlepšil život v těchhle a v těchhle věcech." Já sám za sebe si myslím, že on tu společnost tmelí v těchto konkrétních záležitostech, víte, protože tohle to slýchám velmi málo a místo toho pořád slyším takové jakoby pomstychtivé předtuchy, jak zase někdo v budoucnosti někomu něco vytmaví, a že by se tomu mělo něco nandat a je to takový negativistický myšlení, který on jakýmsi způsobem zastřešuje podle mého názoru.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy čistě hypoteticky, že v té příští prezidentské volbě by měl šanci kandidát, který bude, řekněme, více pozitivně naladěný, třeba právě jaksi teď oznámil Michal Horáček, ale právě ta pozitivita, či ochota dívat se negativním směrem, může být tou dobrou kartou?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Myslím si, že určitě po tom bude poptávka. Nesmí to být nějaký rétorický idealismus, musí to být vedeno ve věcné rovině, ale podívejte, tahle zem fakt ještě jednu věc potřebuje víc než toho prezidenta, a sice nás, jaksi zodpovědné občany, a to mě vlastně na té volbě a na všech těch debatách zajímá ze všeho nejvíc, jestli teda ty diskuse jsou a budou vedeny tak, aby z toho člověk mohl mít pocit, že ti lidi fakt o tom zodpovědně přemýšlejí, že to, že tu volbu budoucí si nepředstavují jenom jako volbu "a kontra", to znamená proti někomu, proti něčemu, něco zničit, aby tomu sousedovi chcíplo to prase, tak jak to někdy tady tradičně bývávalo a tak a že je to fakt jakýmsi způsobem v duchu toho, jak já už jsem to zmínil, jak ten úřad byl kdysi koncipován. On byl koncipován úplně jinak. Tady kdysi žil člověk, který se jmenoval Masaryk, který měl úžasné renomé a taky ta země byla o něco větší, než je teď, takže i ty kompetence byly trošku jinak ..., prostě celá ta pozice toho úřadu byla strukturovaná jinak. My jsme se od té doby určitým způsobem jako společnost, nevím, jestli vyvinuli, ale posunuli a teďka jakoby tady automaticky to dědíme i včetně toho úřadu, ale je otázka, jestli bychom se fakt neměli víc soustředit na to naše vlastní občanství a neprojektovat si do té vize prezidentské tolik těch očekávání, která bychom měli plnit, myslím si, spíš my sami, protože tím vzniká pro toho kandidáta, ať už to bude kdokoli, v podstatě nesnesitelná situace. On ta naše přání, která my jsme líní nebo neschopní uskutečnit, tak on je splnit nedokáže, protože to nedokáže nikdo. Takže vlastně je, hrozí i určité nebezpečí, že i ti lidi, kteří to s tím pozitivním kandidátem myslí dobře, takže opět udělají tu chybu, že si do toho naprojektujou věci nereálné a my, že jsme dostali zase jenom zklamání a to už bych fakt jako téhle té zemi nepřál. Těch zklamání už tady bylo dost.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Za tím tedy vidíte, za tím, že si projektujeme, jak jste to řekl, určitá nesplnitelná očekávání do té hlavy státu, vlastní neschopnost zaujmout odpovědnost nebo převzít odpovědnost?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Já bych tady, tak takhle bych to neformuloval "neschopnost", ale, že jo, tak ona je to, to je obecně lidská vlastnost. Já ji mám taky, tak je to pohodlný prostě chtít věci od jinýho a ... a nemyslet na to, od čeho jsem tady já. No, ale to fakt není uskutečňování občanskýho principu. My, už jsem to zmínil, i v tý prezidentský volbě se musíme chovat tak, abychom sami o sobě odpověděli na otázku: Proč já skutečně jsem si vybral tady toho kandidáta, co hlubokýho a celoživotního v něm je? Říká, že to musí být on. Není to, doufám, jenom výsledek toho, co jsem včera či předevčírem zaslechl v médiích a špatně pochopil, ale vyplývá to nějak z toho, co my říkali rodiče? Co čtu celej život? O čem celej život přemýšlím a co si tak a tak zdůvodním? Musí to být prostě výsledek jakési bytostné osobní volby. Jenom pak je to občanství. A když tedy tohle to není, tak je z toho to všelidový hlasování. Tam se nás část těch politických nebo PRových machrů motajících se kolem politiky snaží dostat, jo, ta představa, že ta demokracie je to hlasování jednou za pět nebo kolik let, kdy se do lidí rychle natlučou billboardy, oni půjdou, něco rychle rozhodnou, nebudou vědět pořádně co a důsledky pak ponesou pět let a těch pět let se jim pak ještě navíc bude říkat, že musí ti, kteří nesouhlasili, že musí mlčet, poněvadž ti druzí je přehlasovali. To je úplná demokratická katastrofa, protože tím by se z té demokracie úplně eliminovala diskuse a nutnost argumentace.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když o tom takto mluvíte, přímá volba jako taková podle vás - šťastná volba?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Přímá volba, myslím si, až ta šťastná nebyla. Já nikomu samozřejmě neberu představy o co nejširší demokracii, ale my jsme přeci jenom vždycky tradičně už u vzniky republiky byli koncipovaní jako systém demokracie zastupitelské, to znamená, nepřímé. A já to řeknu na příkladě, víte, on každý může být polichocen tím, že se ho někdo zeptá, koho by chtěl za prezidenta a dovolí mu, aby šel k urně a vhodil tam hlas, ale představme si to skutečně reálně. Chceme-li tam dobrého kandidáta, tak to asi musí být člověk složitého názorového světa a myšlenkového, nejenom člověk nějakých PRových sloganů, výkřiků, něčeho, co se, co si člověk rychle zapamatuje a rychle to zase jde ven, no a je skutečně v silách mnohamilionového společenství, aby vybralo složitého kandidáta? Já to myslím tak, čím ta volba je širší, čím je všelidovější, tak tím větší je poptávka po, a teď ať se nikdo nezlobí, mě napadají jména po Karlech Gottech, po Jaromírech Jágrech a po lidech, kteří zase tím standardním parlamentním způsobem by se do té politiky nikdy nedostali. Já to teďka nutně nestavím proti sobě, jenom konstatuju, že důsledek v obou případech, to znamená, ta tradiční volba přes parlament a Senát, nebo přímá volba tím všelidovým hlasováním, že ten výsledek je diametrálně odlišný a že jsme si to možná úplně neuvědomili. Ten důvod, proč ta přímá volba byla zavedena, byla jakási velká nespokojenost s tím, jak byl volen kdysi prezident Klaus poprvé a podruhé. Já jsem s tím také velmi nebyl spokojen, ale ta, ta alternativa, která to nahradila, tak bohužel chytřejší není.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jste o tom také mluvil, proč si myslíte, nebo je vlastně ta relevance, kterou tomu dáváme, opodstatněná tomu to tématu, tématu hlavy státu, prezidentské volby?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
To si nedovoluju rozhodnout, ale dovoluju si to zpochybnit. Já se domnívám, že to téma prezident, že zase jsme tím, že i když i ti lidi, kteří třeba protestují proti tomu Zemanovi, tak tím, jak se soustředí na toho protikandidáta, takže vlastně jakýmsi nebezdečně zvrhlým způsobem dál hrají tu Zemanovu hru. A rozhodně teda je to téma jenom tady naše české nebo po více české, téma spíše regionální, tady naše místní a zdá se mi, že málokterá debata související s prezidentem, skutečně směřuje k otázkám, který já považuju za, za klíčový a to jsou otázky směřující od nás, směrem ven, to znamená, k tý Evropě. Otázky, který, kterými si budeme odpovídat na to, čím chceme bejt užiteční těm ostatním, co pro tu Evropu, která je v krizi, jsme schopni udělat a tak a bojím se, abychom v rámci tý prezidentský volby tady nezabředli zase do nějakýho opožděnýho vlastenectví a neřešili tady jenom ten náš, jenom ten náš "národní chlíveček".

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Další informace ze včerejška tuším, Blok proti islámu končí. Martin Konvička chce založit stranu podobnou straně Alternativa pro Německo. Jde o štěpení tohoto hnutí, nebo myslíte, že naopak s tím novým subjektem jde o posilování třeba, jak jste mluvil o tom hledat recept jen pouze pro ten náš takzvaný "národní chlíveček"?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
No, je to informace stará den, dva a ještě přesně nevíme, jak ji interpretovat. Oni myslím hned jako velmi sveřepě popřeli, že by o jakési štěpení šlo, ale aspoň podle médií je to jasné. Ty peníze, které oni plánovali na tu společnou kampaň, se tak nějak nepodařilo dát dohromady, takže společná kampaň nebude, ale možná, že nejdůležitější na tom v téhle té chvíli je to, že z politického oběhu momentálně mizí slovo "islám", respektive kombinace "být proti islámu" a těžko by se to asi mohlo stát, kdyby to islámské nebezpečí, a teď jsem si vědom, že se dotýkám výbušných témat, ale kdyby dál hrozilo tak jako v dobách největší slávy toho hnutí, nebo kdy to hnutí šlo nahoru, zřejmě tedy já tomu rozumím tak jako jakémusi ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestliže vůbec hrozilo.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
No, to jistě, no, ale tak o tom ani nepochybovali. Já to teď se snažím brát z jejich hlediska, ale je to z jejich hlediska jakési tedy vyklizení prostoru, což, z čehož mám radost. Myslím si, že to hnutí tady sehrálo velmi málo dobrého a víte, já jsem s nimi měl trošku jaksi od začátku problém v tom smyslu, že oni vnesli do veřejného oběhu velmi masivně slovo nebo téma strachu a sice legitimního strachu. Oni řekli, nebo začali velmi plošně tvrdit, že tedy strach z islámu jako celku navíc, což je diskutabilní - islám, celek a tak, takže je to důvod nejen k obavám, ale k obavám, které se dají, které je správné veřejně artikulovat a jít už moc dál a já jsem to tedy respektoval, ani mně v první chvíli nic moc jiného nezbylo, ale říkal jsem si, že to je vlastně špatně, když dospělej člověk se veřejně chlubí svým strachem a nepokračuje, poněvadž myslím si, že úkol dospělého člověka je jinej. Když už se to přihodí, že se bojí, a to se může stát každýmu, já se nebudu nikomu posmívat, tak nechť to tedy určitou chvíli ten člověk se s tím potýká a pak, a hlavně v době co nejkratší nás seznámí s výsledkem toho svého úspěšného vlastního potýkání se svým problémem, kdežto my tady ještě teď jsme svědky, že mnoho lidí s relativně vážnou tváří vás bude tím strachem krmit dál, respektive budou se o to pokoušet. Budou říkat: "My i po roce se pořád bojíme ..." a to já už vážně neberu. Já si myslím, že, že to psychologicky není možný, aby člověk se ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Bál kontinuálně rok.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
No, no, samozřejmě. Je to, je to prostě, já shrnu, je to podvod u těch, kteří myslí a u těch, kteří nemyslí, to tedy znamená, že se bezmyšlenkovitě vezou s těmi předchozími. No a neměli bychom tomu zase teda poskytovat tak, tak obrovský, tak obrovský prostor, jako tomu doteď bylo, no a to hnutí prostě ukazuje, že to nebyla taková, tak jaksi mocně nebo inteligentně promyšlená politická síla, ale že zřejmě, hlavně teda v té Konvičkově osobě, plus několika těch jeho nejbližších spolupracovníků, že to bylo spíš teda hnutí, abych tak řekl, rétorické, silné v tom, v tom slovním, v tom slovním projevu, ale politika je ještě něco trošku jiného, než slovní projev. A ta jim teda skřípe, což mě nemrzí. To říkám rovnou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ale teď, teď právě řekli, že by se chtěli podobat té Alternativě pro Německo, možná s ní i spolupracovat a vystupuje tedy otevřeně jako protiislámská strana, teď také, nebo uspěla v trojích zemských volbách, aktuálně ji podpořil také bývalý český prezident Václav Klaus, který se vydal na její víkendový sjezd a označil se za opravdového fanouška této strany.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
No, ta, ta Klausova role v tom, kdybychom to teď brali jenom jako z pozice nezúčastněného pozorovatele, který z nějaké bezpečné dálky se na to dívá, tak je jaksi mnohem zajímavější než ta Konvičkova. Tam se ukazuje, že on to promyslel mnohem líp, on vlastně leze do Konvičkova rybníka, abych tak řekl a potápí ..., je zanořen mnohem intenzivněji a hlouběji a dříve. Já se z toho neraduju, a ať to tady nevypadá, že nějak potměšile o tom mluvím. Je to, je to velmi nebezpečný, to, co ten Klaus tam provádí, respektive neumím si představit nic dobrého pro naši zem, kdyby se tady tyhle ty extremistické, nebo pardon, k extremismu směřující frakce, kdyby se začaly propojovat přes hranice.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, právě, tak ale čím si vysvětlit tedy, když říkáte na jednu stranu, že ta rétorika byla ne úplně šťastná a jaksi už teď vyčpěla poněkud, takže přece jen tady u našich sousedů, tady tato strana sbírá nějaké úspěchy?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Tak ta německá situace je jiná. Tam ten uprchlický problém skutečně existuje. Teď asi nerozebírejme, jaké přesně to má příčiny, ale tak prostě tam jsou masy uprchlíků, které ta společnost musí řešit a nepochybně jsou s tím problémy, ale v naší společnosti je to přeci jenom trochu jinak a teď přednedávnem ty pokusy, nebo ty snahy obsazovat hranice, na které není útočeno a trvat na tom prapůvodním programu, který opravdu ztrácí smysl a nemá cenu ho ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co jsme se tedy, promiňte, pane Kosatíku, vlastně z vašeho úhlu pohledu dozvěděli o nás za ten rok migrační krize?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Tak zas to nebudou vyloženě veselé věci. Ta hlavní věc je ta, že jako společnost jsme relativně málo strukturovaní. Strukturovaní v tom smyslu, že když přiletí nějaká divoká informace, nebo nějaká podstatně nová zkušenost, tak struktura reaguje jinak než nějaká amorfní směs. Prostě, když si z boku šťouchnete do akvária, tak se celá ta voda, když to bude velkej šťouchanec, vylije ven, kdežto struktura, která má nějakou mříž, nějakou mřížku, tak udrží pohromadě. To znamená, v té naší společnosti by teoreticky mnohem pevněji, než to je, měly fungovat nejrůznější mediální, intelektuální, elitní a já nevím jaký prostě struktury, v tom nejširším ale slova smyslu, ne omezený na úzkou vrstvičku několika málo tisíc lidí převážně z Prahy, jak se na venkově říká, kteří si, kteří navíc můžou trpět různými ješitnými komplexy. Já tou strukturou myslím to, co prorůstá do celý společnosti a co je schopno ten problém řešit a zachránit i v Krnově a v Jeseníku a v Hluboký a v Chebu a tak dále, no a to zřejmě nemáme a supluje to tedy ta realita spíše mediální. Ten divokej prostor, kde vládnou ta slova, donedávna například "páně Konvičkova" a my na ta slova reagujeme, jako by nám teda imitovala tu, tu společenskou síť nebo tu mřížku. No, ale ten, ten prostor, ve kterým jsou ta slova metána, je samozřejmě vágní a nestrukturovaný. Takže odtud ta celková labilita tý společnosti, která se nám tímhle tím ukázala.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Na téma Evropy v době migrační krize učinil novinář Karel Hvížďala 12 rozhovorů, které přináší v jeho nové knize "Evropa, Rusko, teroristé a běženci" a jak sám autor říká, kniha je pouze pokusem o diagnózu hlavních hráčů roku 2015 a o nabourání převažujících stereotypů z různých úhlů. Vy jste tu knihu četl. Jak na vás zapůsobila?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Já se raduji, že ji zmiňujete. Hvížďala toho dělá moc, já zdaleka nezvládám všechno, co podniká, ale mě některé tyhle ty rozhovory, jejichž tématy jsou ty věci, které jste zmínila, které jsou v titulu, to znamená, hlavně uprchlická krize a Rusko, tak mě některé ty rozhovory fakt překvapily a z větší části příjemně tím, že jsem si, tam jsou dotazovanými vesměs Češi působící na zahraničních univerzitách, lidi postavení, kteří, ať už jako exulanti nebo jako lidi, kteří tam odešli pracovat teď v posledních letech normálně, tak tam dosáhli jistého postavení a jsou schopni kontextového, tedy minimálně evropského pohledu na tu věc. Jsou to lidi jako, já nevím, rusista Tomáš Glanc nebo Jiří Přibáň, který působí, tuším v Cardiffu ve Velké Británii a tak, a čili lidi pořád ještě navíc věkově, dalo by se říct mladší možná a já jsem se zaradoval, když v jejich podání jsem si uvědomil, jak ta interpretace těchhle těch nejsložitějších problémů, kterých já se tady teď taky maličko snažím dotýkat, tak jak při tom kontextu na evropském pohledu, tak jak se, nechlácholím nikoho, ale jak se fakt jeví úplně jinak, než tady v tom našem mediálním blázinci a jak se jeví klidněji prostě. Ten kontinent evidentně v myslích těchto zkušených mužů, protože žena tam bohužel mezi nima, myslím, nebyla, tak tento kontinent není v nějaké fatální krizi, dokonce z toho plyne, že ten putinovský pokus omámit ta, ta média určitě ve středoevropském prostoru, ale na Západě taky a rozpoutat cosi jako takovou mediální válku všech proti všem, na kterou by ta Evropa doplatila, tak ten, ten pokus, ne, že by byl zažehnán, ono to tak rychle nejde, ale byl nahlédnut. V tomhle, z tohodle hlediska si myslím, že ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Odkryt.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
No, tahle společnost přece jenom je na některých věcech na tom lépe, než byla, dejme tomu, před tím rokem. Před tím rokem, když třeba jel americký konvoj v březnu, tak se najednou objevila strašná spousta proruskejch hlasů a my jsme nevěděli, nebo já, jsem si kladl otázku, co je to za lidi, jak přemejšlej? Já jsem to bral vážně většinou. Jsem si říkal, kde se tak najednou vzali, jestli jsou to nějaký pozůstatky lidí, kteří kdysi milovali Brežněva a okupanty, nebo kde se toho najednou bere tolik? A až později nebo z knížek, který teďka o tom vycházejí, jsme zjistili, že jsou to z velké části organizovaný snahy, který se prostě vytvářejí pod vlivem teda putinovskýho Ruska. Včera napsali, v Respektu odhalili člověka, kterej má v Havířově na starosti finance pro Aeronet, pro jeden z těch nejrozšířenějších webů, takže ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Takže už to opravdu ty odpovědi jdou do konkrétních věcí. Dneska už víme, kdo to platí, jakým způsobem, takže je to teda velkej podraz na objektivitu mediální světa u nás.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dohlédne tohoto ale jaksi divák, posluchač či čtenář? Máte pocit, že už se v tom lépe orientuje?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Určitě je to možný. Kdo jak toho dohlédne, to záleží hlavně na vůli toho člověka, že jo. Tady je ta potíž, že, zase jsme svou povahou líní, jsme vystresovaní tím moderním světem, já nevím čím, co všechno možné si taky často namlouváme, takže člověk někdy dá přednost tomu, že neudělá nic a nějak si to strašlivě logicky a hluboce zdůvodní tu lenost, no, sofistikovaně, no a taky veškerá naše naděje spočívá v tom, že touto leností budeme trpět co nejméně a že se tím nenecháme moc ošálit.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Abychom končili opravdu inspirativně, pane Kosatíku, tak blíží se výročí narození Karla IV. To všichni vědí. Tak čím by byla tato osobnost inspirativní, nebo měla být inspirativní pro dnešní politiky?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
To nevím, jestli hned trefím. Těch věcí je mnoho a já věřím, že nejenom pro politiky, ale že každý jsme jako občan trochu politik, takže pro všechny, podívejte, já pamatuju ještě ty poslední velikánské oslavy v roce 78, to bylo kulaté výročí smrti, tehdy na Hradě byla obrovská výstava, celá republika se tam sjela, to mi bylo 16 a ty letošní jsou úžasné v tom, že zdaleka nejsou omezeny jenom na Prahu, ale že po celý republice je to rozptýleno a myslím si, že ten, kdo to organizuje, nevím, kdo to je, takže to pojal fakt z nejlepš..., v nejlepším slova smyslu ve velkým stylu. Já neutíkám z tý otázky. Otázka zněla, ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta inspirace, říkal jste: "Je jich mnoho," ano, samozřejmě, tak jak inspirativní osobnost je Karel IV?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
No, jasně, tak, tak, byl, byl, on žil v době jaksi ještě před tím rozštěpením české společnosti zapříčiněné husitstvím nebo tedy procesy husitství provázejícími a měl to dobrý v uvozovkách v tom, že tehdy ta křesťanská symetrála evropská ještě fungovala a že teprve se rozpadalo papežství za, právě za jeho života, že víceméně jako v rovině ideologií se téměř všichni Evropané shodovali. To byla senzace. V téhle situaci my už nikdy nebudeme, ale on byl podle mě úžasný v tom, a to taky teda byla vlastnost obecně panovníků a možná i většiny lidí jeho doby, že on nerozlišoval mezi českým a evropským. Pro něho, víte, už jenom vyjmenovat ty jeho, jeho tituly. On je český král, pak je král římský a pak má ještě ty další menší tituly, a když se to děti učí, tak jim to určitě dává zabrat, aby se přesně vyznaly v tom, co to znamená, jaká eventuálně byla hierarchie, že jedno nepotírá druhý a že to všechno nějak pasuje dohromady a možná, že i on sám se v tom někdy těžko vyznal a bylo pro něj těžký se orientovat, jestli teď zrovna vládne jako král český, anebo teda ve jménu té říše. Ale ty výsledky jsou jasný, že se v tom vyznal, no a on prostě byl schopen v nejlepším slova smyslu oscilovat tedy mezi tím lokálním, či regionálním a tím tehdy, nemůžeme říct globálním, ale mezi věcmi, které se týkaly velké části celýho toho kontinentu a učinil z toho klad, tady z toho napětí, tady z téhle té nesmírné složitosti, že vibroval mezi, mezi tématy téměř nesouměřitelnými, ale on na základě toho dokázal dát dynamiku všem těm svým činům. Takže díky tomu on je neredukovatelnej do pozice nějakýho českýho nacionála a zase to nějaký jenom kosmopolitní Evropan, je to ..., jedno drží s druhým.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Alespoň jedna věc za všechny, které bychom jmenovali asi ještě hodně dlouho, co by mohlo být inspirací pro dnešní politiky, co se týká osobnosti Karla IV. Takové bylo dnešní "Jak to vidí" s mým hostem, spisovatelem a publicistou Pavlem Kosatíkem. Děkuji za návštěvu ve studiu, na shledanou.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Děkuju a na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová. Přeju pěkný den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.