Přepis: Jak to vidí Paulína Tabery – 23. září 2021

23. září 2021

Hostem byla socioložka Paulína Tabery.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den a poslech u pravidelného zamyšlení nad tím, co společnost zajímá. Svůj pohled a hlavně data dnes nabídne socioložka Paulína Tabery, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění. Dobrý den.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například to, jak číst předvolební průzkumy, jak o nich informovat a co například ukázal průzkum spokojenosti se zdravotním systémem v České republice, nerušený poslech. V posledních týdnech narostl počet průzkumů veřejného mínění, volebních modelů různých agentur. K dispozici jsou volební kalkulačky. Asi všichni známe onu úvodní větu, kdyby se volby konaly nyní, tak by ta a ta strana hnutí nebo lídr získal, získaly tolik a tolik. Paní Tabery, patří to stále jaksi ke koloritu toho předvolebního období, co to pro vás sociology znamená? Vítáte to, máte více práce. Patří to k oblíbeným obdobím pro výzkumníky, průzkumníky?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Pro výzkumníky veřejného, pro sociology, je mnoho sociologů, který se zabývají něčím úplně jiným, třeba sociologii rodiny a tak dále. To určitě není hektické období. Pro nás tedy zkoumáme veřejné mínění a jeho ukazatele a případně sbíráme nějaké stranické preference a děláme modely. Je to samozřejmě hektické období, protože se máme, množí se dotazy na voliče, jaké jsou voliči, jací jsou voliči. Co ten model znamená, jak ten model interpretovat a tak dále. A my se vlastně všichni snažíme nějakým způsobem podat veřejnosti zprávu o tom, o tom, co si myslí a jak na tom je. A zároveň být opatrní v interpretacích proto, že to co vidíme je, že my to samozřejmě měříme i v mezi volebním období. A tam pokud se nestane něco výjimečnýho, tak ty fluktuace jsou relativně malé. A to co vidíme, a vidíme to ve všech zemích, jako můžeme se o tom bavit o Německu a tak dále, o Velké Británii. Vidíme, že jakmile začne kampaň nebo skutečně ty reálné volby se blíží, tak lidé začínají reálně uvažovat, koho volit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čím?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Preference různých stran se začínají celkem dynamicky měnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinými slovy už jsem řekla to první slovo, čím blíže k volbám tím relevantnější je ten průzkum, kdy sociologů nebo vlastně tvůrcům těch průzkumů veřejného mínění dává největší smysl, logiku ptát se?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Samozřejmě čím blíže tím lépe a my máme empirické analýzy, které potvrzují, že čím, že když si vezmete poslední půlrok, tak prostě ten pokud máte měřící model, nikoliv predikční a predikční model tedy v České republice zatím nikdo, nikdo nevydává a nikdo nedělá. Tak ty měřící modely, protože to měříte, jak vy jste říkala, kdyby byly volby příští týden nebo když ty volby. My už teď se ptáme na reálné volby, protože víme, kdy budou. Ale jinak je to otázka, kdyby byly volby příští týden a samozřejmě čím blíže těm volbám, tak tím to co měříte, je přesnější. Protože ty lidé se rozhodli, my vidíme, že ty lidé se začínají skutečně jako rozhodovat a že jsou pevněji připoutáni ke stranám. Případně se i může zmenšit počet stran, mezi kterými se rozhodují. Takže to co měříme, je přesnější a i to co můžeme vlastně ten výhled měřit, je, je jakoby přesnější, protože už se ptáme na konkrétní datum. Třeba už se neptáme, kdyby náhodou byly volby příští týden, ale když budou volby v daném datu, tak, tak co budete dělat. Takže to co měříme, jak to měříme, se relativně zpřesňuje a my vidíme, že, že skutečně modely dělány, dělány třeba měsíc před volbami, jsou méně přesné než modely dělány dva týdny před volbami, neřkuli když je to ještě sbíráno třeba moratorium. My totiž máme, pardon my totiž máme moratorium a tam skutečně nelze, to si musíme uvědomit, že ty modely poslední, který uvidíme, jsou sbírány ještě relativně dlouho, dlouho před, před volbami. Protože vy potřebujete nějaký čas na sběr dat, nějaký čas na zpracování dat a vydání modelů. To znamená, i ten poslední model, kdyby byl vydán toho čtvrtého, tak ještě stále je tam nějaký čas.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je starší /souzvuk zvuků/.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Takže pokud můžete sbírat moratoriu a vidíte, jak se postupně blíží to, to datum, tak vidíte, že i ty odchylky jsou, jsou relativně, relativně malé. A v zemích, kde skutečně sbírají, jsou země, které nemají toto moratorium. Kde to skutečně sbírají, tak potom ty modely jsou, jsou vlastně přesné poměrně, poměrně dost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Například v Německu.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Například v Německu. Přesně tak, tam moratorium není, takže my tam vidíme teď poslední modely třeba ze včerejška, z předvčerejška. A ty modely už můžou být relativně, relativně velmi přesný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže jak to vypadá?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Jak to vypadá v Německu? No, jak jsem mluvila o obratech ve veřejné mínění, tak velmi dlouho to vypadalo vlastně na stabilitu až do snad ledna, února tohoto roku to vypadalo na, na relativnou, relativně stabilní pozici CDU/CSU, která se potom začala nějakým způsobem zpochybňovat. A my jsme dokonce viděli v dubnu a květnu, že vlastně takovou pomyslnou první příčku zaznamenali Zelení, pokud si to pamatujete, tak najednou tam byla preference zelených velmi, velmi vysoko. A to co vidíme, je teď, že vlastně ten, kdo byl takovým nejmenším favoritem /souzvuk zvuků/ sociální demokracie, tak vlastně teď je, teď je lídrem. My jsme tam potom viděli jednu dobu takové vyrovnané, že všichni měli zhruba stejnou podporu. Nicméně, nicméně teď je vidět, že sociální demokraté jsou zhruba na těch 25 %. A mají nějaký 3,5 % náskok před, před druhou CDU/CSU.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Která ale prý dotahuje zase.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Která ona jemně dotahuje, protože už je to jenom 3,5. Takže jemně dotahuje, ale ty poslední, což jsou myslím průzkumy z nějakýho 20., 21., tak, tak tam je ten 3,5 procentní, procentní rozdíl, který je ještě relativně velký, protože ty soubory jsou relativně velký. V Německu se sbíhá zhruba 1400-2000, některé jsou podobné, takže tam už se relativně právě i na těchhle číslech ty odchylky, odchylky dají dobré dobře spočíst a dá se říct, kdo vede a o kolik vede.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude to napínavé až do volební neděle, a poté určitě také sestavování nové německé vlády. Paní Tabery, když se vrátím do České republiky, jaký význam přikládají průzkumům veřejného mínění anebo by měly politické strany? Známe z těch reakcí, když si polepší v průzkumu, v modelu, tak jásají a už se vidí tam, kde by chtěli být a naopak, když třeba spadnou nebo si pohorší více či méně, tak to svalují na metodiku agentury a co já vím na co všechno.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, já si myslím, že strany tomu přikládají relativně velkou váhu, což je dáno i tím, my máme dost veřejných jakoby modelů a veřejných výzkumů veřejného mínění. Ale samozřejmě strany si dělají vlastní interní výzkumy. Takže evidentně tomu přikládají velkou váhu a v moderních kampaních vlastně myslím si, že neexistuje země nebo neexistuje, neexistuje strana, která by nepracovala s žádným výzkumem veřejného mínění nebo, nebo, která by jako nezjišťovala, co si, co si lidé myslí a co si myslí hlavně jak jejich voliči tak ale třeba ty nerozhodní. Takže určitě jim přikládají velkou váhu. Jiná věc samozřejmě je, jak s výzkumy jako nakládáno ve veřejném prostoru, ale samozřejmě tam to co vám nevyhovuje, tak nějakým způsobem v České republice se snažíte zpochybnit a přikládat velkou váhu tomu, co, co vám vyhovuje, byť třeba rozdíl je půl procenta. Takže potom vznikají komické situace, kdy, kdy rozdíl půl procenta, je, je vykládán a to zcela účelově, někdy mylně, někdy zcela účelove jako, jako velký náskok a jako, jako velké, velké vítězství. Tomu samozřejmě tak není. Ta metoda má omezení. To znamená, že musíme počítat s tím, že je to odhad, který má kolem sebe nějaké pásmo chyby. Tak to, tak to prostě je. A 20 a 20,5 je pro nás jako výzkumníky vlastně úplně identická hodnota a ani se nezabýváme tím, že, že je to někdo výš a někdo níž. My samozřejmě stále přemýšlíme o tom, protože my jak vydáváme ty soudcové grafy. A veřejnost je na to zvyklá a dobře se to nějak čte. Akorát to vytváří podle nás takový, takový ten dostihový, dostihový hon, jakože kdo je víš a kdo je níž a tak dále. Takže dost přemýšlíme o tom, alespoň u nás v CVM, jakým způsobem zobrazovat. Jakým způsobem zobrazovat tu chybu. My se snažíme do těch našich grafů dávat, že tam máme takové, takovou přímku a pacičky, aby bylo jasný, odkud kam i to zobrazujeme nějak číselně. A přemýšlíme i nad jinými způsoby, jestli to prostě nezobrazovat jinak, tak aby to nevytvářelo takový ten, takový ten tlak na to, kdo je vlastně první a kdo je druhý. Samozřejmě někdo, někdo je první, někdo je druhý, ale protože jisté způsoby zobrazování potom umožňují jako nahlédnout víc, že vlastně tam není příliš, příliš velký rozdíl mezi třeba dvěma stranami. Ale jiná otázka, jinou otázka samozřejmě je, co by se nám líbil jako zobrazení a co je pochopitelné jako zobrazení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co by se nám líbilo /souzvuk zvuků/.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Zobrazení, takže, ale jsou to, jsou to věci, nad kterými jako hodně přemýšlíme, jak předat tu informaci, kterou my zatím máme dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Právě jak jako laik jako volič číst ty průzkumy, co se v nich všímat?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Co si v nich všímat, tak asi, asi si skutečně nevšímat příliš malých odchylek. To nemá smysl ani mezi, ani v daném výzkumu ani mezi dvěma výzkumy. A já si myslím, čím já ty dotazy dostávám hlavně teď v předvolebním období dost často. A vždycky, když začnu vysvětlovat, tak je z toho půlhodinová přednáška o tom, co všechno si všímat a vždycky si řeknu, že to vlastně není úplně triviální a že po veřejnosti toho chceme skutečně hodně. Chceme, aby pochopili, že existuje výběrová chyba, chceme, aby si všímali velikosti vzorku, chceme, aby si všímali data, kdy to je sbíráno. Vlastně chceme velmi komplexní informaci po někom, kdo to ani nestudoval a vlastně chce jenom jednoduchou informaci, jak to vypadá. Takže určitě, určitě je dobré, dobré si všímat velikosti toho souboru, ale my už se snažíme naznačovat tu chybu, takže nemusíte neustále přepočítávat a odečítat 3 % a dělat si to. Už se snažíme zobrazovat. A určitě slyšíme data sběru, a to zejména v posledních měsících. Jako v některých měsících jako někdy mezi volebním období, nemusí být mezi říjnem a listopadem vůbec žádný rozdíl. Ta stabilita je relativně velká, protože se nic neděje. A v tom předvolební období ta dynamika může být jako zásadní. Takže prostě výzkum je dělán v půlce, dělán v půlce srpna a v půlce září může mít, může mít skutečně úplně jiná čísla. Samozřejmě jsou i rozdíly mezi jednotlivými modely, protože každý sbíráme trocha jinak. Někteří sbírají telefony, některý osobním dotazováním, některý do toho samozřejmě ještě dávají on-line. Každý podle toho, jak je přesvědčen, že to je, že to je, že to je správně a podle toho, jak si myslí, že, že ty otázky mají být dotázaný. Takže máme i trocha jiná otázka. Není to tak, že ta metodologie je u všech úplně stejná, není. Dokonce i otázky se liší. To, jestli předkládat nebo nepředkládat kartu. Karta znamená, že vám někdo předloží seznam těch stran a otevřená otázka, kterou dost často my používáme je, že se prostě jenom zeptáme a to má trochu jiný efekt na toho respondenta. Jakmile jsou jasný kandidátky, tak třeba my už uzavíráme na tu kartu a normálně předkládáme lidem tu kandidátku, aby to bylo takový jako už že, už že je to skutečně, že už jako se to blíží samozřejmě. No, ale vlastně, abych odpověděla na tu otázku, čeho si všímat. Skutečně si všímat, jestli, jestli, jestli jsou zveřejněny vlastně všechny informace. Ono se může stát, že v médiích někdo nezveřejní velikost souboru nebo tak, ale podívat se třeba na tu tiskovou zprávu, jestli tam je všechno, co potřebujete vědět, protože jakmile vám někdo, jakmile někdo neuveřejní zdroj, neuveřejní, kdy to bylo sbíráno. Sdružení agentur výzkumy Sima má něco, čemu říkat pasport veřejné mínění, kde je napsáno, co všechno má být zveřejněno, aby to byl, aby to bylo výzkum, který lze posoudit i z hlediska kvality. Takže všímat si fakt, jestli je všechno zveřejněno, co potřebujete k tomu, abyste se v těch, v těch výsledcích orientoval. A Samozřejmě pokud je vám podezřelý nějaký výsledek, tak se podívat i hloubš, případně klidně napsat. Tak můžete samozřejmě napsat do těch agentur, co, co to znamená a jak vám to vysvětlí, protože většina těch posunů je vysvětlitelný buď časem anebo metodou metodou, sběru dat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Abyste si teď nezavalila e-mailovou schránku.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, teď jsem si říkala. Tak dobrý bude, když mi budete psát ohledně našich výzkumů, ne ohledně všech výzkumů. Ale jinak my máme na stránkách jako CVVM takové jako nejčastěji kladené dotazy. Tam najdete mnoho z toho, co jsem říkala vysvětleného a i na stránkách Sima najdete, jako čím můžou vznikat ty odchylky a jak to interpretovat. Takže bych doporučovala určitě, my vám totiž pokud bude ta otázka velmi jednoduché, tak vám velmi pravděpodobně pošleme odkaz na ty naše stránky, přesně na tu sekci, kde je to zodpovězeno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění Paulína Tabery. Na co podle vás, paní Tabery, slyší jednoduše řečeno tuzemský volič? Změnil se nějak od posledního hlasování do Poslanecké sněmovny? Vypozorovali jste něco třeba z těch dotazování?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, jestli se, jestli se změní voliče, tak je, je vidět, že je vidět, že to prošlo v průběhu, v průběhu volebního období nějakými změnami. My jsme zejména na jaře viděli posilování koalice Pirátů a Stanu, která, která momentálně se opět oslabuje a zase jsme někdy na začátku června. Vlastně myslím, že ten náš výzkum byl úplně první, který zaznamenal, že hnutí ANO je zase takovým jako lídrem, lídrem těch, těch volebních preferencí. Takže ono to prošlo změnami, aby se to teď jako zase ustavilo na nějaké, nějaké původní, původní hladině. Nicméně samozřejmě vrcholící kampaň má, má vliv na voliče, nikoliv jakoby ty nutně úplně přesvědčené, ale ty nerozhodné, který se, který se postupem času začínají rozhodovat. A to co my vidíme v průběhu volebního období je, že, že, zatímco někde uprostřed volebního období ten vztah ke stranám slábne, jako to, jak se blízko lidé cítí ke straně i ten zájem o politiku, pokud se neděje něco mimořádného, tak je takový relativně stabilizovaný. Tak v posledním půlroce začíná, začíná stoupat. Prostě lidé tím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zbystří.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Zbystří, protože tím, tím, že stoupá počet předvolebních debat. Tím, že se na to upíná pozornost i médií. Tím, že skutečně ty volby se blíží a je to nějaká událost, které se ty lidé účastní a má se toho možnost účastnit vlastně každý. Tak, tak skutečně začíná, začíná stoupat vlastně pozornost a zájem o politiku a začíná se, začíná se ta veřejnost probouzet k tomu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zjistili jste, koho nejvíce zajímá politika?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Koho nejvíce zajímá politika. Jsou to, když si to prostředíme z hlediska sociodemografik, tak jsou to většinou lidé s lepší životní úrovni, mají větší zájem o politiku než lidé s nižší životní úrovni. Vyšší vzdělání hraje roli. Lidé prostě s vyšším vzděláním mají, mají větší zájem o politiku. A lidé s vyšším vzděláním i častěji chodí k volbám, jak zjistili vás vlastně kolegové z ústavu, který se zabývají volebním chováním, tak u lidí s vyšším vzděláním se i častěji předává ta, ta ne schopnost chodit k volbám ale ten zvyk chodit k volbám. To znamená u vysokoškoláků je velmi pravděpodobné, že, že, že jejich děti budou, budou chodit k volbám. Takže ono to chování je samozřejmě nějakým, nějakým způsobem i o socializaci a o tom, že, že je s tím vzděláním a rodinným prostředím prostě lidé potom, potom více, více chodí k volbám. Takže jsou takové základní faktory a samozřejmě věk. To je důležitý faktor, se zvyšujícím se věkem, je, je, je vyšší volební účast.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pokud tedy někoho politika zajímá, znamená to možná automaticky, že k těm volbám opravdu dorazí?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Koreluje to spolu, není to samozřejmě, samozřejmě stoprocentní. Ale ano je tam větší pravděpodobně, že dorazí k volbám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A proč lidé pokud vám na tuto otázku odpovídali v průzkumech, neuvažují, že volit nepůjdou?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Protože neuvažuji, že volit nepůjdou?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teda proč nepůjdou volit tak jednoduše.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Proč nepůjdou volit?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké jsou nejčastější důvody?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Nejčastější důvody, tak my to víme z povolební studie. My vlastně tohle, tohle jakoby v hypotetických volbách, který klademe, to příliš nezjišťujeme, ale víme to z povolební studie. A jsou to důvody od takových, jako že nemají koho volit až po takové, že zrovna neměli, neměli čas nebo jim něco, něco v tom zabránilo. Takže jsou tam jakoby důvody, řekněme, technické a důvody nějaké, nějakého přesvědčení, že to nemá smysl, nebo že to jako není důležité. Nebo že tam ten výběr není jejich výběrem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje socioložka Paulína Tabery. V nedávném průzkumu agentury Median pro Český rozhlas přes 90 % dotazovaných označilo za stěžejní témata kvalitní zdravotnictví, nezávislou justici a dostupné školství. Právě tato témata by podle průzkumu měly strany být schopny řešit. Podívejme se teď do vaší analýzy, studie Centra pro výzkum veřejného mínění. Vy jste nedávno zjišťovali celkovou spokojenost občanů se zdravotním systémem v České republice. Zajímali jste se také o názory na financování veřejného zdravotnictví. Fungování pojišťoven nebo hospodaření v oblasti léků, jaká je spokojenost se zdravotním systémem v České republice?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Spokojenost se zdravotním systémem je relativně vysoká a ještě nám stoupla. My jsme totiž poslední měření dělali v roce dva 19. A teď v roce 2021 jsme ho zopakovali a je tam jak spokojenost zdravotní péči, tak se zdravotním systémem. A oba tyto ukazatele stouply, což dáváme do souvislosti právě i s koronavirovou krizí, kde to zdravotnictví a to víme z našich jiných výzkumů, jako ohledně koronaviru, kde to zdravotnictví bylo vnímáno velmi, velmi Kladně. Takže to vlastně všechny tyto ukazatele se posunuly nahoru. Dokonce některé na historická maxima třeba od roku 2003 a podobně. Ale to co, to co jaksi pokleslo, bylo hodnocení kvality péče v posledním roce. Což opět dáváme do souvislosti s koronavirovou krizí. Protože zatímco jistá, jistá část kvality bylo v pořádku, to je táta péče o koronavirové pacienty. Tak jistá část veřejnosti pociťovala, že, že prostě kvalita ostatní péče vlastně není taková, jaká, jaká by měla být. Ale není to nějaký zásadní propad, protože samozřejmě i tam lidé u takové obecné otázky nějakým způsobem vyvažovali, jako co to znamená vlastně ta kvalita péče, protože je nějaká kvalita péče, kterou já mám dostupnou a která byla jakoby vidět. Takže není to, není to obrovský pokles, ale je evidentní, že, že došlo k nějakému posunu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Předpokládám, že to jsou třeba nebo byly čekací lhůty na operace.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Ano, čekací lhůty na operace, ale tam, tam, tam vlastně je to tak setrvale špatný, je to, je to setrvale špatné, už to měření dva 19 tam bylo, tam byla relativně jako vysoká nespokojenost. Zatímco dostupnost, jako vzdálenost péče byla relativně hodnocena relativně dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co tedy respondenti označili za největší problém z jejich pohledu, se týče přesně tak.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Zdravotní péče. No, největší, největším problémem vlastně bylo, bylo jakoby, bylo, byl personál. Ve smyslu jakoby dostatku /souzvuk zvuků/, ano přesně tak dostatku nebo nedostatku lékařů a zdravotních sester. To, to zhruba 70, kolem 65 nebo, nebo tak nějak to co označilo, označilo za problém a bylo to problematický, ale už měření dva 19 tohle to. A naopak vztah třeba lékařů a pacientů se ukázal jako nejméně problémový, a dokonce jedna jakoby problematičnost toho je na, na historickém minimum. Takže ten vztah se evidentně tou krizí ještě z hlediska pacientů alespoň v mnohém zlepšil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče fungování pojišťoven?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Co se týče fungování pojišťoven, to taky není vnímáno jako, jako zcela prioritní problém, a dokonce je překvapivý, že i financování zdravotnictví pokleslo oproti jako problémům, oproti, oproti minulému roku, což je dáno asi těmi investicemi do, do zdravotního systému.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když se podíváme na vybrané oblasti veřejného života, což jste udělali vy, jaká je tam spokojenost?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, tak jsme zaznamenali několik posunů jako v míře, míře toho, co je naléhavě řešit a vlastně trocha to koresponduje s těmi volebními tématy Medianu, protože my jsme, my jsme vlastně největší posun byl u položek stav veřejných financí. Tam to narostlo o 15 procentních bodů, u fungování hospodářství, což je s koronavirovou krizí spojený, také ale školství, nezaměstnanost a také s politickou situací. Takže to jsou položky, které se, které se nějak nejvíce hnuly ve smyslu, že se posunuly k tomu, aby se to naléhavě řešilo. A naopak třeba přistěhovalectví nebo korupce nebo životní prostředí se zase naopak posunuly, posunuly o něco dole, dolů. Třeba přistěhovalci bylo, bylo takovou top, top tématem ještě v roce dva 15, dva 16. Jako to, co se má řešit a teď to vidíme, že, že to je někde, někde ve spodní polovině, polovině toho žebříčku těch oblastí, který jsme, který jsme nabízeli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vidíme, jak se přeskupují ta témata. Určitě to závisí, teda souvisí s nejrůznějšími jevy, událostmi. Možná, paní Tabery, vy osobně, které otázky nebo témata těch blížících se sněmovních voleb, bude to za 15 dní v České republice, vidíte vy jako klíčové?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Já si myslím, že, že z těch průzkumů, obou těch průzkumů to vlastně plyne, plyne, že, že je to ten, že lidé se obávají toho vztahu veřejných financí, školství, zdravotnictví, jsou to, jsou to ty věci, které, které jsou evidentně teď jako to co, co je potřeba, potřeba řešit. Takže myslím si, že to budou, že to budou tato témata. My se na to budeme ve výzkumech ještě lidi ptát, takže až budeme mít povolební výzkum, tak budeme vědět, co skutečně bylo, protože toto všechno co teď vidíme, je jakoby i v tom je, co budou ta témata voleb, a pak uvidíme co jsou. Ale tohle to je relativně stálá věc, protože lidé vědí, co je trápí. Vědí, jestli je to ta nezaměstnanost, nebo jestli to, jestli je to třeba školství a tak dále. Takže to je poměrně stálá věc. Takže tam nepředpokládám, že by se najednou ta naléhavost nějak, nějak jako prudce změnila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdy se budete naposledy ptal před volbami?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Kdy se, momentálně probíhá průzkum, takže vlastně myslím si, že to bude těsně, tak jako týden před volbami se ještě budeme ptát lidí a potom hned po volbách začínáme znovu, takže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A je zájem, co se týče právě poptáváni, dotazování lidí, když je oslovíte, když jim zavoláte. Předpokládám, že nyní je právě doba, kdy už nemusí to probíhat jaksi průzkumy distančně online, ale i jaksi prezenčně.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, ten zájem, zájem je jako klesající. To můžeme říct, jako postupem času samozřejmě na začátku devadesátých let, v půlce devadesátých let kolegové viděli obrovský zájem. Teď už takový není, takže my vidíme, že ten zájem zase není až takový, se vyjádřit. Jsou velká odmítnutí a dost to samozřejmě záleží i na lokalitě v České republice. Není to tak, není to tak, že by všude byl stejný zájem. Ve větších městech vidíme větší odmítnutí než, než třeba v menších i v některých krajích vidíme větší odmítnutí než v jiných. Takže není to tak, není to rovnoměrně rozložené ani v populaci ve smyslu třeba věkovým. Je to tak, že nás třeba mladší, který mají hodně práce, více odmítají a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdo má největší zájem?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Kdo má největší zájem? No, bývali to senioři a teď s koronavirovou krizí právě jsme tam občas viděli zejména u těch, u toho osobního dotazování, že takový zájem zas není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje socioložka Paulína Tabery, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění. Děkuji za váš čas, za vaše data a přeji vše dobré, na slyšenou.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude spisovatel Pavel Kosatík. Zita Senková přeje všem příjemný den a samozřejmě další poslech Českého rozhlasu dvojky, na slyšenou.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser