Přepis: Jak to vidí Milan Slezák - 3. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák, dobré ráno.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
Dobré dopoledne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Po Německu má také náš druhý soused, Rakousko, po parlamentních volbách. Těsnou většinou v nich zvítězila staronová velká koalice, sociální demokraté před lidovci, ačkoliv získali historicky nejhorší výsledek. Jak to hodnotíte, Milane?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
Já myslím, že se to dalo očekávat. Je to vlastně nejlepší možné řešení podle mého soudu. Rakušané vědí, co mohou od velké koalice očekávat. Znají její klady a zápory, pravda je, že Rakousko na tom politicky není nejhůře, že je na tom výborně ekonomicky, že má nízkou nezaměstnanost, že se mu daří udržovat tempo hospodářského růstu, které mu mohou jiné země závidět. Samozřejmě, že to má svoje také zápory, protože když se dvě strany velké drží u moci tak dlouho, tak samozřejmě, že si rozdělují různé mocenské pašalíky a pak ta spolupráce jde až tak daleko, že třeba když je v nějakém státním podniku ředitel z jedné strany, tak jeho náměstek jez té druhé, co je v koalici, ale to je myslím něco, co je známé důvěrněji od nás, to by nás zase nemělo tak lekat, pravda ale také je, že vedlejším rysem velkých koalic bývá sestup protestních stran, které se nám ne vždy mohou líbit a takovou stranou, která se nám myslím, ne vždy může líbit, je právě strana rakouských Svobodných, kterou sice opustil její bývalý guru pan Haider, ale našel velmi zdatného nástupce v panu Strachovi, který už nemluví tolik nebo nemluví více o nacistické minulosti jako pan Haider by si dovolil. Nicméně ta agenda zůstala stejná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam byla hesla právě, já nevím Volím rodilé Rakušany a podobně.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
Ano, ale tady je jedna velká zajímavost, protože pro tu stranu, která je tradičně prezentována jako proti přistěhovalecká, pro ty svobodné, mnohdy hlasovali přistěhovalci, ale bývalí, kteří už jsou usazení v Rakousku a kteří si nepřejí příliv dalších přistěhovalců. O nich si myslí, že se nedokáží tak dobře integrovat do rakouské společnosti jako právě oni sami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je zajímavější právě tento moment zisky Svobodných rakouských se Strachem, než obhájení té staronové koalice?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
Já myslím, že je to zajímavé, to je skutečný vítěz voleb, protože jak už jste sama řekla, obě strany vládní koalice, obě strany, které zůstanou u moci, ztratily, kdežto právě ta strana svobodných získala od minulých voleb 4 %, to je hodně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dovedete si představit, že by se opakoval návrat FPÖ, tedy svobodných rakouských do vlády, ostatně bylo to mu tak a způsobilo to obrovské protesty.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
Způsobilo to protesty, vyvolalo to sankce v Evropské unii, avšak stejně se nic nestalo. Smutnou pravdou v některých případech je, že karty rozdávají voliči. Takže když příští rakouské volby dopadnou tak, že druhou stranu bude právě strana Svobodných, což se nedá vyloučit a nikoliv lidovci, tak pak se ta vláda bude muset sestavovat jinak, pravda je, že Rakušané by si mohli vyzkoušet také menšinovou vládu. Tu jaksi v tradici nemají. Ale vždycky je lepší, když vláda má parlamentní většinu a někdy platí a často platí, že ta strana, která se před volbami profiluje jako velmi protestní, tak pak když se dostane k moci, tak pochopí, že musí slevit, a pak už je jaksi přijatelná pro domácí publikum, ale často i pro zahraničí, protože prostě se ukáže, že to co říkala před volbami, byla rétorika a rétorika toho druhu, o níž mluví krásně Ovidius s uměním milovat, když říká: "Přísahati některá dívkám se neboj, neb na sliby dívky chytnout se dají a přísah křivých se nikterak neboj, neb Zeus je ailovým větrům co neplatné odnésti dá." A to je tak prostě po těch volbách, před volbami se leccos řekne a pak se řekne, že se přišlo k vládě, a že je to trošku jinak, než se to myslelo před volbami a že prokážeme, že jsme státotvorní a že je to trošku jinak, ale zpravidla to právě platí pro ty strany s vypjatou předvolební rétorikou, že pak jsou dostanou-li se k moci, rozumnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, Zkrocení zlé ženy.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
Ano, a to zrovna hra je hra od Shakespeara, kterou nemám rád.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vypovídají rakouské volby o budoucnosti Evropské unie. Když se podíváme na motiv euroskepticismu.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
Euroskeptici se prosadili samozřejmě, pokud jde o stranu Svobodných, ale jiná strana, která se ještě profilovala výrazněji euroskeptičtěji a to byl ten tým pana Strohnacha, to je kanadsko-rakouský milionář, kterého v jeho 79 letech posedla myšlenka, že musí pomoci staré vlasti i vrátil se a založil novou stranu, která byla výrazně protibruselská, ale ta zdaleka nedostala tolik jako Svobodní. Já si myslím spíše, kdybych měl vyvodit nějakou obecnější lekci z těch rakouských voleb, tak ta pro mě znív tom, že samozřejmě, když je velká koalice, tak právě se daří těm extremistickým stranám, těm protestním stranám protože lidé nejsou spokojeni s tím, že se jim zdá, že politika zahnívá někam se nežene dopředu a hlavně voliči pravice i levice nejsou spokojeni s tím, že jejich strany se smířili s tím úhlavním nepřítelem před volbami, který hlásá úplně jiné recepty a najednou jde o celé 4 roky většinou, co je funkční volební období, ale ty protestní strany je jeden rys a z druhé strany vidím, když se podíváte i do Německa, Itálie, že to rozdělení mezi voliče, kteří hlasují pro pravici a pro levici, ostré rozdělení vlastně není jen záležitostí České republiky, ale že je to záležitostí u našich sousedů a že velká koalice se uzavřít dá a že podle mého soudu je to daleko lepší řešení, než něco tak krkolomného a země nároky poznamenávajícího jako je opoziční smlouva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Směřuje i Německo k velké koalici? Zítra začínají v Berlíně první sondážní rozhovory mezi vítěznou CDU Angely Merkelové, kancléřky a sociálními demokraty, ale hovoří se v posledních dnech dokonce o nových volbách nebo o menšinové vládě pravice.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
Menšinová vláda je zajímavý nápad v Německu, ale myslím si, že spíš přeci jen to vypadá na velkou koalici, ale to záleží na tom, co budou chtít sociální demokraté po kancléřce Merkelové a co jim kancléřka Merkelová bude ochotna poskytnout a zase to bude ten případ, o němž jsem mluvil. Už tu předchozí velkou koalici poměrně špatně snášeli hlavně levicoví voliči a nakonec ta velká koalice velmi negativně poznamenala preference sociální demokracie. Ta ublížila daleko více sociální demokracii než tedy křesťanským demokratům. Takže sociální demokracie z logických důvodů se do té velké koalice nebude hrnout, ale kancléřka Merkelová nemá mnoho jiných možností dejme tomu možná tu menšinovou vládu, ale tím si nejsem jist, jak by to mohlo fungovat v Německu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S levicí asi nepůjde do koalice Die Linke.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
A to je myslím vyloučeno, Linke jsou úplně mimo hru, protože ty jsou, abych tak řekl německy, nejsou /nesrozumitelné/, a pokud jde o zelené, tam by byla velice zajímavá a nevyzkoušená koalice mezi takzvaná černozelená, mezi právě křesťanskými demokraty a Zelenými, přičemž jakkoliv se zdálo, že ty strany mají k sobě docela daleko ještě nedávno a Zelení se také profilovali v poslední době více doleva, což jim možná uškodilo ve volebním výsledku, tak na druhou stranu kancléřka Merkelová tím, že po fukušimské havárii pochopila, že Němci se začali bát té jaderné energie a rozhodla se pro odchod, postupný odchod Německa od jaderné energie, tak vzala Zeleným ten největší trumf, to za prvé. Za druhé, a to neudělala jen Zeleným, to ona byla schopna, abych tak řekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Inspirovala se u mnoha stran.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
Ano, reaktivně si osvojit prvky programů jiných stran, které se jí líbily. Tak právě tady naopak se ukazuje nějaká možnost průniku zájmu a tu koalici já si také dovedu představit. Kancléřka Merkelová musí opět vycházet z toho, co už jsem řekl na začátku, politici musí vycházet z toho, jaké karty vydají a rozdají voliči. Kancléřka Merkelová sama by dala přednost pokračování koalice se Svobodnými německými, ale tise nedostali do parlamentu, takže prostě se musí volit nějaké jiné příčiny, podle mého soudu koalice se Zelenými by byla velice zajímavá. Nejsem si jist, zda by vydržela celé čtyři roky, ale vzpomeňme si, když Zelení byli u vlády, jak se také měnili, to byla strana, která kdysi začínala tak, že pánové chodili do parlamentu ve svetrech a v teniskách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Joschka Fischer.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
Ale Joschka Fischer, když byl ministr zahraničí, tak se postavil za bombardování Srbska kvůli Kosovu, takže to bylo tomuto člověku, který jako student bojoval s policisty, stál výrazně vlevo, tak bylo vyčítáno, že zradil svoje původní zásady. a to je zase to, o čem jsem mluvil předtím, že vládě se některé věci jeví potom jinak než v opozici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přišel velký oponent, pro unii CDU-CSU ze strany Alternativy pro Německo, strana Nová formace, která těsně skončila pod 5% hranicí.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
Ano, to záleží a úhlu pohledu, pod nímž se na volební výsledek díváme. Když budeme euroskeptikům fandit, tak řekneme, že to je to nová strana a že jen těsně nepřesáhla tu 5% hranici, která by jí dovolila vstoupit do Bundestagu. Na druhou stranu, když si vzpomenete, co se tady u nás v některých novinách psalo ještě před půlrokem nebo před rokem a psali to zejména lidé, kteří by si přáli zoufale, což se mi zdá, úspěch právě této formace, že to je jasné, že je to strana, která kancléřce Merkelové vezme hodně procent hlasů a že až se dostane do parlamentu, tak bude německá politika vypadat jinak, tak z tohoto úhlu pohledu je ten výsledek volební té nové strany neúspěch přirozeně, protože ona es do parlamentu nedostala a to znamená, že většina Němců stejně věří více evropským receptům kancléřky Merkelové než právě tomu, co říkala tato protestní strana.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na předčasné volby to o víkendu vypadalo v Itálii, kdy expremiér Silvio Berlusconi vyvolal vládní krizi. Nakonec ho ale spolustraníci donutili podpořit vládu Enrico Letty, je to definitivní konec jedné éry, kterou italský tisk přirovnává k době Julia Caesara?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
To já si vybavuji, to muselo být těsně před rokem, kdy jsem četl tolik komentářů v západním tisku, že končí Berlusconiho éra, protože bylo před těmi předčasnými volbami, preference Berlusconiho osobně a také jeho strany vypadaly velice špatně. Vypadalo to, že opravdu v té politice skončí a podívejte se, jak nakonec dopadl. Dosáhl takového volebního výsledku, že nová vláda se nemohla sestavit bez něj, takže já jsem dalek toho, abych nyní Berlusconiho už tvrdě odepisoval. Na druhou stranu je to starší pán, je mu 77 let, jak dlouho může být ještě ve vrcholné politice, to za prvé. Za druhé, je to pán, který byl v několika případech odsouzen a jedno z těch odsouzení nyní potvrdil v srpnu Nejvyšší italský soud a na základě toho odsouzení, které už je nyní pravomocné, tak bude Berlusconi zřejmě vyhnán ze Senátu, který o jeho osudu má rozhodnout zítra a všeobecně se očekává, že senátoři ho zbaví senátorského místa, to je samozřejmě velká potupa. Protože je odsouzen a protože už nebude senátorem, tak to vypadá, že by měl nastoupit ten trest. On nebude čtyřletý, jak měl být původně, bude roční a vzhledem k tomu, že Berlusconimu je přes 75, tak to vypadá, že by si buďto ten trest mohl odsloužit prostřednictvím veřejných prací anebo v domácím vězení. A já se ptám, je představitelné, aby v italské politice hrál nějakou vůdčí úlohu muž, který bude řídit svou stranu z domácího, která je notabene, rozklížená zrovna teď jak se ukázalo zcela jasně, vždyť se proti němu postavil jeho zástupce, který s ním vždycky věrně procházel všemi politickými bouřemi až doposud, který bude tu stranu řídit z domácího vězení nebo snad od smetáku, který bude zametat italské ulice, to mi připadá málo pravděpodobné, ale jak říkám, Silvio Berlusconi je člověk,kterého není radno předčasně odepisovat a když se podíváte zpětně na jeho kariéru, tak ta je úchvatná. Vždyť začínal jako podomní prodejce, pak zpěvák v nočních barech na lodích, založil si vlastní firmu, on je ztělesněním italského snu, bych tak řekl. Byl také nadějí kdysi pro italskou politiku, alespoň pro některé voliče, a bohužel jak to tak někdy často v politice bývá, právě ten člověk, který přináší největší naděje, je pak největším zklamáním a to si myslím, že pro značnou část svých voličů Berlusconi je, protože podle průzkumu veřejného mínění to vypadá, že přišel v posledních letech o dvě třetiny svých původních voličů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou ty volby předčasné v Itálii definitivně zažehnány?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
Tím si nejsem zcela jist podívejte se, když to vezmete už jenom čistě mocensky, máte velkou koalici, která a to už jsme si o jejích úskalích velké koalice říkali mnohé, funguje jenom pro to, že se dvě strany na něčem dohodnou a jdou spolu. A prvé ty dvě strany tu dohodu hledají stále obtížněji, protože mají na řešení obtížných problémů, jimž čelí italská země, ale zejména italská ekonomika rozdílné názory. Za druhé, předpokladem toho, aby se někam pohly kupředu je, aby obě dvě ty strany byly dělné, aby nebyly rozvráceny vnitřně a to se právě stalo u té Berlusconiho strany, jestliže se proti svému šéfovi postavilo tolik vlastně zákonodárců, tak si představte, pro mě je to tedy nepředstavitelné, že ta strana bude jako jeden muž, jednotně a jednak se opět nerozklíží při první možné příležitosti, když bude zapotřebí hlasovat o něčem tak důležitém jako je třeba reforma volebního systému a tu Itálie naléhavě potřebuje, protože a ústavní změnu, protože v Itálii to funguje tak, že Senát je vlastně rovnocennou komorou, není to vlastně druhá vyšší komora parlamentu, jako je to u nás, která má jiné v zásadě jiné povinnosti než dolní sněmovna, protože v Itálii je vláda, která chce vládnout. Musí mít většinu, účinnou většinu v obou komorách, to znamená, Senát je stejně tak důležitý jako Poslanecká sněmovna. A proto právě Enrico Letta musí jít do velké koalice, bohužel neměl většinu v Senátu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se změní politika po odchodu Silvio Berlusconiho, definitivním stažení se z politiky?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
Bude velmi obtížné najít někoho na pravici, kdo dá dohromady stranu, která bude mít takovou váhu a teď abstrahuji od těch špatných vlastností Silvio Berlusconiho, ale faktem neoddiskutovatelným faktem je, že se mu podařilo vytvořit silnou pravici. Čitelnou silnou pravici. Nevidím v současné době v italské politice, ale třeba se mýlím, také připouštím, že se italskou politikou nezabývám 24 hodin denně, nikoho kdo by byl v tomto ohledu schopen Berlusconiho nahradit, takže to bude velmi dlouhé hledání. Každopádně bude ještě velmi zajímavé zjistit, co bude s těmi protestními hlasy, co bude s Italy, kteří hlasovali pro Pepe Grila, toho komika, který chtěl změnit italskou politiku a teď ji mění tak, že na všechno říká Ne. A není s ním žádná řeč a to je 20 % poslanců v italském parlamentu, kteří vlastně nejsou využitelní, protože vy s nimi chcete dělat nějakou reformu, oni přišli do toho parlamentu s tím, že udělají nějakou reformu a oni nejsou dělní, oni nejsou konstruktivní, oni na všechno říkají jen Ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To asi není ta pravá vláda nebo koalice, kterou představuje země v takových ekonomických a dalších potížích.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
Hlavně ti takzvaní realisté řekli, že do žádné vlády nepůjdou, že se na ní nebudou podílet, že se smíří jen s tím, když bude italský politický systém v troskách a nic jiného že je nezajímá. Kvůli tomu se nechali zvolit do parlamentu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák je hostem dnešního vydání, jak to vidí, otázka pro vás, Milane, pana Aleše zaujala zpráva o tom, že Rusko obnovilo železniční spojení se Severní Koreou a ptá se, zda může tato obchodní spolupráce přinést zlepšení vztahů mezi Severní Koreou a zbytkem světa. Nebo je to jen bezvýznamná událost, která nebude mít větší vliv a dění v oblasti?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
Bezvýznamná událost to rozhodně není, ale pokud to čtu dobře, tak je to první krok k projektu, o němž se mluvilo hodně před několika měsíci a tento projekt předvídá spojení hlavně Jižní Koreje s Ruskem, a důvod je prostý. Jižní Korea má peníze, Rusko má suroviny a Jižní Korea není kromě tedy dopravy tankery, schopna dopravovat ty suroviny nějak po souši, čili podle tohoto projektu by Jižní Korea zaplatila železniční spojení přes Severní Koreu s Ruskem, a podle mého soudu to navázání železničního spojení mezi Ruskem a Severní Koreou je prvním krokem ke zdaru celého toho projektu. Severní Korea samozřejmě by z toho profitovala, protože Severní Korea má železnice ve strašidelném stavu přímo, může-li člověk věřit tomu, co o tom čte. Tam jsou úseky, kde se dá jet pouze 20 kilometrů za hodinu nebo i méně, protože ta železniční cesta, tyhle ty koleje jsou zanedbány, nejsou na to prostě peníze. Severní Korea nemá na obnovu té dráhy, takže ona by jistě uvítala, kdyby jí někdo zadarmo část té železniční sítě spravil. Za druhé pro Severní Koreu by to bylo velice lukrativní, protože by dostávala nějaké tranzitní poplatky, takže je-li to tak, že je to první krok, tak to bude ku prospěchu všech zúčastněných států.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jedna otázka od pana Aleše. Jestli je vůbec možné, že by se v řádu pěti až 10 let oba korejské státy sjednotily a zdali takové sjednocení, jak by mohlo vypadat, co myslíte vy?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
Možné je všechno. Otázka je, jestli to, po čem volají na veřejnosti politici obou znepřátelených korejských států je to, oč vůbec ve skutečnosti stojí. Jižní Korea, oba státy říkají, že chtějí jednotnou Koreu. Na druhou stranu, kdyby se Korea sjednotila opravdu, tak přes nějaké podle mého soudu snadno překonatelné problémy jako to, že se obě korejštiny od sebe trošku vzdálily za ta dlouhá desetiletí, co oba státy korejské existují samostatně, tak přichází na řadu ty velké problémy. V jedné části poloostrova je kapitalistický systém, ve druhé komunistický. Dopadlo by to asi tak, že kapitalistický systém by převálcoval ten komunistický, který upřímně řečeno nefunguje, a je zajímavým a pozoruhodným faktem, že do 60. až 70. let minulého století byla na tom Severní Korea hospodářsky daleko lépe, než ta jižní. Ale pak se prosadila váha toho jižního hospodářského systému a dnes je jihokorejská ekonomika čtyřicetkrát silnější než ta severní. Ale to vyrovnávání a teď nechávám úplně stranou nějaké politické souvislosti, to vyrovnávání ekonomické, kdy by jih musel platit na severu asi tak jako západní Německo platilo na východní, by bylo tak náročné finančně, že když jsem zmínil případ Německa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem dnes je zrovna Den německého sjednocení.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
Výborně, tak se nám to hodí. Tak západní Němci a víme to oba, často hudrali na to,že musí vlastně dotovat východní Němce. To sjednocení bylo nakonec daleko dražší, než se původně očekávalo. I pro západní Německo, které bylo bohatým státem v době sjednocení, tak bylo obtížné nést ty náklady. Teď si představte, že jižní Korea je přeci jen trošku chudší, než západní Německo v momentě sjednocení země ale protože Severní Korea je naopak o mnoho chudší než bylo východní Německo, tak by ty náklady byly a to jsou střízlivé odhady, desetinásobně vyšší než v případě Německa na to korejské sjednocení, tak se nedivte některým Jihokorejcům, že nahlas sice mluví o tom, že by chtěli sjednocení země, ale ve skutečnosti se toho bojí, protože mají dobře spočítáno, kolik by to minimálně stálo a bojí se, že ani jejich bohatá země by na to neměla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že by někdy v budoucnu mohlo k tomu dojít?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
Já si myslím, že ano. Korejci jsou z obou částí poloostrova jsou určitě velcí vlastenci a mají za sebou obdivuhodnou historii, jenže takový stát by zase možná mohl vadit Číně, to nevíte, tam se objeví bohatý stát. Pokud se vyřeší ty počáteční ekonomické problémy, bohatý a lidnatý stát na samém čínském předpolí. A najednou Čína by nevěděla, a dejme tomu, kdyby byl pod vlivem, politickým vlivem jihu, tak to bude přítel Spojených států, to by se Číně opravdu líbit nemuselo a jsem si jist, že se to nebude líbit ani Rusku, pokud se to stane.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Milan Slezák, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu. Děkuji za rozhovor a těším se na ten další. Hezký den.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor ČRo
--------------------
Na slyšenou.