Přepis: Jak to vidí Markéta Pilátová – 4. března

Hostem byla Markéta Pilátová

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je paní Markéta Pilátová, spisovatelka a publicistka, dobrý den. Já vás vítám u nás v pořadu, jsem ráda, že jste si našla čas při návštěvě Česka, protože vy již rok žijete v Brazílii.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Dobrý den, ano, já učím české krajany v Brazílii a také se o nich, o jejich osudech snažím co nejvíce psát a publikovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Než se dostaneme k vaší misi, podívejme se společně na tání ledu. Evropská unie totiž před pár dny oznámila změnu svého postoje a nabídla kubánskému režimu jednání. Co se skrývá za touto změnou a dává smysl právě nyní?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Dá se říct, že to není až taková změna, pokusy o to, aby se změnila takzvaná společná pozice všech států Evropské unie vůči Kubě. Je už taková dlouhodobější záležitost, snaží se o tu změnu zejména Španělsko, které má na Kubě své vlastně svrchované zájmy a ta společná pozice, dá se říci, že byla neúčinná. Byla to obdoba amerického embarga vůči Kubě, ale Evropská a vznikla ta společná pozice v roce 1996, kdy Kubánci sestřelili dvě taková malá letadla americká a Evropská unie se přidala k americkým protestům a zahájila takové diplomatické vlastně embargo vůči Kubě. Hlavním důvodem bylo to, že si od toho Evropská unie a zejména takové ty postkomunistické státy jako Česká republika, Polsko zejména, Maďarsko, ale hlavně Švédsko třeba, slibovaly, že se změní určité chování toho diktátorského režimu vůči politickým vězňům a zahájí se taková demokratizace poměrů na Kubě, což se samozřejmě nestalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nyní tedy lze očekávat, že na konci tohoto procesu, který nyní odstartoval to sbližování mezi Evropskou unií a Kubou bude, řekněme, jistá normalizace těch vztahů, ale dojde i na lidská práva na Kubě?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Je tam taková klausule, že by se mělo začít jednat s kubánským režimem i o těch lidských právech. Předpokládá se, že vlastně Kuba svým způsobem v něčem ustoupí, ale to je takový předpoklad. Já si myslím, že ty země právě postkomunistické, které mají s tou diktaturou, vlastně podobného střihu jako je na Kubě, by měly svým způsobem garantovat v rámci také Evropské unie to, že se ta Evropská unie bude chovat co nejvstřícněji vůči těm kubánským disidentům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký hlas budou mít tyto země, řekněme i konkrétně Česko?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Já si myslím, že Česko má tu pozici v rámci politiky na Kubě už jakoby vybudovanou, protože my jsme vždycky a já jsem na to osobně velmi hrdá, že jsme vždycky zvedaly ten hlas v Evrposké unii, která tu problematiku kubánskou neviděla tou optikou těch postkomunistických zemí dlouho a myslím si, že určité kroky to Česko dokázalo prosadit a myslím si, že my bychom mohli hrát nadále tu roli těch garantů toho, aby se o tom jednalo i s disidenty, aby se vlastně brala v potaz jejich práva. Ale ono je to samozřejmě čím dál těžší, protože ve světě, který už automaticky neklade rovnítko mezi bohatnutí a demokratizaci poměrů od dob, kdy vlastně jednáme s Čínou naprosto běžně, tak už je to velice těžké jakoby něco takového nějakým způsobem systematicky prosazovat. Myslím si, že Evropská unie zcela pragmaticky přistupuje k tomu o postupném uvolňování té společné pozice prostě proto, že chce mít svůj hlas na Kubě v okamžiku, kdy tam dojde ne ke změně poměrů, to už si asi nikdo nemyslí, ale dojde k takzvané výměně generací, kdy ti staří vůdci, kterým je dnes přes 80, což je jako Raúl Castro a Fidel Castro, tak až tito vůdci odejdou na věčnost nebo do pekla, tak myslím si, že dojde k takové výměně generací, ale samozřejmě já osobně se domnívám, že nedojde jakoby k demokratizaci Kuby. Ale Evropská unie chce změnit tu strategii, kdy se to jakoby nepovedlo ten tlak, prosadit na Kubě, tak ta strategie teď bude, že vlastně ta přítomnost Evropské unie na Kubě bude pomáhat té demokratizaci, když se ta nepřítomnost vlastně nepovedla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumím tomu správně, že změna režimu na Kubě už není tou podmínkou pro dialog.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Myslím si, že ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké reakce vyvolalo toto sbližování na Kubě.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Ty reakce se různí samozřejmě, oficiální kubánští představitelé to samozřejmě kvitovali s povděkem a velmi tak jako vítězoslavně. Asi nejvíc nešťastní jsou z toho kubánští disidenti, kteří vlastně se ocitli sami, přestože samozřejmě tu podporu budou mít i nadále samozřejmě ze strany Španělska, ale tam jde o to, že jim až tak možná nejde o ty konkrétní kroky. O tu finanční pomoc nebo zdravotní pomoc. Ale jim jde o to, že když existovala ta společná pozice, tak oni byli v situaci, kdy ten režim byl mezinárodně neuznávaný, mezinárodně zostuzený a tohle to společnou pozicí padne. Ona ta Kuba bude vlastně mezinárodně jakoby uznaný režim a to je pro ty disidenty docela nepříjemná věc a oni jako vůči tomu protestují a chtějí, aby ta jednání vlastně probíhala i za jejich účasti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to možné, že by byli přizváni?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Myslím, že to není možné. Myslím, že ne. Myslím, že Evropská unie tam dá tu klausuli o respektování lidských práv a bude je vyžadovat, ale samozřejmě, pokud začne oficiálně jednat s Castrovým režimem, tak nemůže k těmto jednáním vlastně přizvat opozici, protože na Kubě oficiálně žádná opozice neexistuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to bude znamenat v praxi pro kubánské disidenty?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Pro kubánské disidenty to bude vlastně změna v tom smyslu, že ten.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná zhorší se dokonce jejich podmínky?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Já si myslím, že paradoxně se můžou zlepšit ty podmínky jakoby, oficiálně ale ne. Oficiálně vlastně spíš jakoby neoficiálně. Bude se jim moct pomáhat. Ale možná i víc, ale neoficiálně. Oni vlastně oficiálně byli v lepším postavení, co se týče té mezinárodní jakoby politiky, protože Evropská unie neměla s Kubou de facto oficiální diplomatické vztahy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se změnil život na Kubě v posledních řekněme, 10 až 15 letech?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Tam došlo k reformám, o kterých se často píše a které jsou ve své podstatě kosmetickými úpravami, které spíš zlepšují byrokratické podmínky pro takové divoké vlastně podnikatele na Kubě a pro určité zahraniční třeba společnosti. Dneska de facto na Kubě se změnilo hlavně to, že ten ekonomický sektor, zejména hotely a správy hotelů a tohle všechno převzala armáda, která byla pod vedením Raúla Castra a byla to v podstatě jediná taková skutečně nějakým způsobem alespoň organizovaná struktura na Kubě, která nepodléhala takovému tomu chaosu a totální vlastně náladovosti Fidela Castra, takže ta armáda dneska je takový jediný, dejme tomu, podnikatelský subjekt, se kterým jakoby třeba ty mezinárodní společnosti musí jednat a to je jedna taková zásadní změna. Další změny jsou, je tam do jisté míry částečně nějakým způsobem povoleno podnikání, ale to samozřejmě je v takové té optice diktatury, čili to není jakoby podnikání v pravém slova smyslu, jak ho známe my tady, ale je to takové to podnikání vlastně v tom stínu té diktatury. Čili musíte mít dostatek peněz na úplatky, musíte znát ty správné lidi, mít ty správné konexe. Pokud tohle všechno nemáte, tak vlastně nemáte vůbec žádnou šanci podnikat. Ale nezlepšily se ta lidská práva na Kubě. To ani v nejmenším. Pořád jsou tam zatýkáni lidi, dodnes není vyjasněno úmrtí nejvýznamnějšího disidenta Oswalda Payá, čili tam jakoby nedošlo vlastně k žádnému posunu, spíš podle disidentů některých se to spíše zhoršilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude nyní Kuba ale pod větším drobnohledem minimálně Evropské unie? Může ta změna postoje Bruselu prospět těm životním podmínkám pro Kubánce, pro řekněme větší transparentnost i toho podnikání?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Evropská unie tvrdí, že ano, že právě se to, že tam ta Evropská unie jakoby měla to embargo nebo nebyla tam přítomna, sloužilo kubánskému režimu k tomu, že mohl všechnu vinu svalovat nejen na Američany, ale také na Evropany. Čili v tom propagandistickém tisku byly dva hlavní nepřátelé Evropská unie a Amerika, což teď odpadne jakoby a navíc ta Evropská unie tvrdí, že když bude na Kubě přítomna, tak bude moci dělat mnohem víc jak pro běžné obyvatele, tak třeba pro disidenty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Týdeník Economist označil za nejlepší zemi roku 2013 Uruguay. Čím si to vysloužila, zasloužila?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Uruguay si to nezasloužila nějakým překotným ekonomickým růstem nebo tím, že je to nejstabilnější demokracie v Latinské Americe, ale zasloužila si to podle deníku Economist tím, že se snaží o progresivní změny v určité legislativě a zejména to je zákon o legalizaci marihuany, také se jedná o zákony, kdy uruguayské ženy mohou jít svobodně na potrat a homosexuálové si mohou brát své partnery na radnici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou ty velké změny, které ten časopis oceňuje?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Přesně tak, oni oceňují odvahu vlastně té uruguayské legislativy a vidí to samozřejmě v kontextu Latinské Ameriky, ale myslím si, že to i na evropské poměry jsou kroky, které jsou odvážné přinejmenším.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před druhou světovou válkou se o Uruguay hovořilo jako o Švýcarsku Latinské Ameriky, o zemi, kde vládnou osvícení politici. Jak je tomu dnes?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Já si myslím, že do jisté míry to platí i dodnes, protože jakoby k tomu Švýcarsku je Uruguay přirovnávaná jednak pro počet obyvatel, má asi něco přes 3 miliony. Je to malinká zemička, je to vlastně druhá nejmenší španělsky hovořící země na světě. A je to bankovní ráj, stojí to vlastně ta ekonomika té země stojí jednak na špičkovém bankovnictví a jednak do jisté míry na zemědělství, ale hlavně ty banky, o tom tam jde v Uruguay především.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je na tom hospodářsky?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Ta země byla dosti postižena tím krachem, který proběhl v Argentině. Je to země, která vlastně sousedí s takovými dvěma obrovskými zeměmi s Brazílií a s Argentinou a do jisté míry jí určuje ten vývoj v Uruguay i vývoj tady v těchto dvou zemích, takže po té krizi docela dlouho se z toho dostávali stejně jako Argentiny,ale dneska ta Uruguay jde nahoru a zejména za vlády Pepe Mujiky, kterému nikdo v Uruguay neřekne jinak než Pepé. Je to zajímavé, protože je to bývalý vlastně marxistický vůdce gerily, který ale se ukázal, když se dostal k moci, že je to velmi osvícený vládce, který tu zemi dokázal stabilizovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je ten progres dán právě tou osobností prezidenta?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Může to být. On má takovou schopnost sbližovat spoustu lidí, takže on jakoby hodně stabilizoval celou tu uruguayskou politickou scénu, a je to takový charismatický chlapík z lidu, řekněme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bydlí prý na statku.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Ano, on bydlí na takovém malém vlastně hospodářství, do práce jezdí starým volkswagenem. Na rozdíl od argentinské prezidentky, která zásadně létá do práce osobním letadlem z jedné bohaté čtvrti do druhé, takže on se chová skutečně podle toho, co říká. Čili má takovou osobní integritu a myslím si, že to není populistické gesto pouze, že to skutečně takhle myslí a žije a myslím si, že ti voliči to velmi oceňují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je možná zajímavější než to, kde bydlí, je fakt, že 90 % svého platu dává údajně na charitu.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Ano, už má 78 let, takže působí jako takový velmi vyrovnaný moudrý muž a skutečně říká, že nepotřebuje tolik peněz a dává 90 % platu vlastně do veřejné sféry nebo do toho, čemu věří. Je na něm zajímavé, že když třeba mluví s reportéry nebo dává nějaký rozhovor, tak je z něho cítit, že je to skutečně takový vzdělaný člověk a že má přehled a že přesně ví, co dělá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je typické pro jeho politický styl?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Je to samozřejmě středolevicový politik, který tedy propaguje hodně snižování sociálních rozdílů, což je v Latinské Americe téma číslo jedna a on to skutečně se o to pokouší a hlavně jako se snaží třeba řešit situaci ve školství, kdy Uruguay bla dlouhá léta jedničkou vlastně v Latinské Americe v tom školském systému a pak se to trošku za vojenské diktatury proměnilo a dneska on se vlastně snaží o ty reformy ve školství. Takovým zajímavým způsobem reagoval na to, kdy se v Uruguay, která byla považovaná za jednu z nejstabilnějších zemí, co se týče bezpečnosti, takové té osobní bezpečnosti, tak ono se to začalo v posledních letech horšit, protože se změnily vlastně cesty kudy putují drogy a Uruguay, která vlastně leží v blízkosti Brazílie a Argentiny, tak se zase dostala vlastně na tu trasu jakoby drogovou a ta kriminalita se zvýšila velmi a Pepé Mujika vlastně na to reagoval tím, že přijal nebo snažil se propagovat ten zákon o legalizaci marihuany, aby alespoň jako zmírnil dopady těch drogových kartelů na svoji zem a aby snížil tu kriminalitu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je už vidět nějaký ten výsledek tohoto opatření nebo je to příliš krátká doba?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Já myslím, že je to příliš krátká doba. To jsou takové dva měsíce, co je ten zákon, ale on je velmi propracovaný, jsou tam přesně udávaná ta množství, které můžete konzumovat, vlastnit, jsou tam zavedené nějaké takové marihuanové kluby, kam se můžete zapsat, také můžete chodit a nesmí se třeba marihuana kouřit na veřejnosti, čili je to docela promyšleno a myslím si, že je to revoluční v té Latinské Americe. Možná v té evropské optice i když my jdeme opačnou cestou, ale v té Latinské Americe jsou drogy problém číslo jedna a jakýkoliv pokus o jejich legalizaci je tvrdě kritizován a zejména třeba ze strany Argentiny, Mexika nebo Columbie. On jde opravdu proti proudu vlastně i všech těch okolních zemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakého dalšího státníka z regionu Latinské Ameriky, ve které žijete, bychom mohli ještě zařadit mezi ty progresivní úspěšné, originální?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Já myslím, že velmi zajímavá je osobnost Inacia Luli da Silva, což je bývalý brazilský prezident, který on byl takovou velkou osobností, která stejně jako tenhle Pepe Mujika pochází z takových hodně levicových poměrů, a má takové hodně levicové názory, ale přesto dokázal za dobu svých dvou mandátů tu zemi dostat na velmi vysokou úroveň a snížit právě ty sociální rozdíly a vládnout velmi osvíceně, dejme tomu a říká se mu, že je to takový latinsko-americký Tony Blair. Další takovou zajímavou osobností pro mě je Michelle Bacheletová, je to také taková středolevá politička, která vládla v Chile určitý čas, potom prohrála další volby a teď se jakoby vrací znovu do čela země. Je to lékařka dětská, která působila jako ministryně obrany a zajímavé na tom je, že ona velela vojsku nebo vojákům, kteří mučili za období vojenské junty jejího otce a její vlastně matku a její rodinu. Čili ona dokázala vlastně, je to takový příklad člověka, který dokázal potlačit tu osobní rovinu a vyrovnat se s minulostí. Pokud mluvíme o vyrovnání se s minulostí, tak Michelle Bachelete je příklad číslo jedna celosvětový, kdy dokázala jednat s tou armádou a vyjednat spoustu důležitých věcí pro Chile.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Jak to vidí je Markéta Pilátová, publicistka, prozaička, která žije střídavě v Česku a jižní Americe. Ta mimochodem inspirovala zatím dva z vašich románů, pracujete tam na třetím?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Já jsem teď odevzdala do tisku román, který se jmenuje tsunami Blues, a je to takový československo-kubánský román, je to takové undroud po Kubě, které ovšem začíná takovou tragickou událostí při tsunami v Thajsku 2004 a je to takový román o hledání cesty ven z postraumatického šoku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V době, kdy vysíláme náš rozhovor, vy už budete zpátky v Brazílii, kde učíte naše krajany. Jak početná je jednak naše komunita v Brazílii i vaše třída nebo třídy?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Já učím v Brazílii na třech místech ve dvou brazilských státech, docela vzdálených od sebe, asi tři hodiny letu. Je tam ta početná komunita zejména v Sao Paulo, ale já teď učím komunitu takzvaných bohemios neboli českých Němců, kteří odcházeli do Brazílie na konci 19 století a ještě za Rakouska-Uherska a dodnes se považují za české Němce, učí se česky, jezdí do České republiky, mají s námi čilé kontakty a snaží se dokonce o získání občanství českého. Já jsem tam třetí učitelkou, která se u nich vystřídala. Oni žijí v Porto Allegro a brazilském státě Rio Grande do Sul, na jihu Brazílie a já učím ve dvou místech, ve velkém místě Porto Alegre a malinkém horském městečku, která se jmenuje Nova Petropolis a dohromady tam učím asi 50 lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vypadá ta práce, jaksi v realitě, protože jak jste řekla, přesouváte se z jednoho kouta na druhý.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Je to takový kočovný život, protože pendluju mezi těma dvěma brazilskými státy ještě učím ve státě Mato Grosso do Sul, bývalé baťováky anebo potomky baťováků, kteří žijí v městečku Bataypora, které založil Jan Antonín Baťa přesně před 50 lety a tam učím jednak asi dvě nebo tři rodiny tady těch Čechobrazilců, ale také normální Brazilce, kteří mají zájem o českou kulturu, český jazyk a o Evropskou unii, takže tam učím zhruba nějakých takových 30 lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidí naši krajané vlast svých předků?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Když jsem přijela do Brazílie úplně poprvé před sedmi lety, tak jako krajanská učitelka, tak naši vlast vlastně viděli jako Československo 30.let, kdy ještě pořád vládne tatíček Masaryk a pořádají se obrovské sokolské slety a hraje ve filmech Oldřich Nový. Takže oni měli v hlavě takovou zlatou dobu nebo zlatou éru a dokonce mluvili jak z těch filmů s Oldřichem Novým a nemohli dost dlouho pochopit, že vlastně oni neměli prakticky žádný kontakt s tím Československem, protože to byli většinou političtí uprchlíci, takže se příliš jakoby ty kontakty nedařily. Oni postupně i díky mně zjišťovali, že dneska už je Česká republika není to Československo, že žijeme v jiné době, myslíme jinak, orientujeme se třeba trošku na jiné země. Takže já jsem tam působila ze začátku jako takový nositel dobrých a špatných zpráv zároveň a byla jsem takový kontaktní článek a zároveň takový trošku vetřelec, který jim říkal mnohdy i věci, které se jim příliš nelíbily.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předpokládám, že dnes jsou ty kontakty mezi oběma zeměmi velmi čilé, co se týče jaksi spolupráce s našimi krajany. Kolik těch spolků vůbec funguje?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
V Brazílii funguje, já bych řekla, že takových kolem 10 spolků maximálně a nejvíce aktivní jsou spolky právě v tom Sao Paulo v nové metropoli sportu Alegre a v Bataypora, kde jsou dokonce dva ty krajanské spolky. Docela se daří ta výměna jak kulturní, tak i ekonomická právě třeba v tom státě Mato Grosso do Sul, je několik takových čilých menších firem, které s nám obchodují, vyrábí nejrůznější veterinární pomůcky, či stany pro hasiče a různé takové věci, které by člověk neřekl, že se můžou v té Brazílii nějak vyrábět a dovážet třeba k nám. Ale děje se to a myslím si, že ta čilost těch vztahů se strašně zvýšila. Od té doby, co já jsem tam vlastně přijela jako první učitel, po mně následovaly ještě další dvě učitelky a skutečně jakoby ty styky jsou mnohem intenzivnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak dlouhý pobyt vás ještě čeká v Brazílii?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Já tam budu ještě rok, a pak bych tam chtěla působit co nejdelší dobu, protože ta práce je neuvěřitelně naplňující. Já jsem nadšená, protože krajani jsou nadšení, takže ta práce je prostě báječná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já se těším na viděnou při vaší další návštěvě Česka nebo při návratu domů. Děkuji vám za rozhovor a přeji všechno dobré. Markéta Pilátová, Česká spisovatelka, hispanistka a také učitelka našich krajanů v Brazílii, byla hostem dnešního Jak to vidí. Děkuji.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Děkuji za pozvání.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.