Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 3. prosince 2019

Hostem byl ekonom Lukáš Kovanda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Mým dnešním hostem je ekonom Lukáš Kovanda. Já Vás vítám. Dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Neunikne nám například start nové Evropské komise či ohlášené masivní propouštění předních automobilek a jeho dopady. Nerušený poslech. Evropská komise poslala do Česka anglickou verzi auditu zkoumajícího podnikání firem spojených se společností Agrofert, na kterou má, podle předcházející předběžné auditní zprávy Andrej Babiš stále vliv. Předběžné závěry evropských auditorů o možném střetu zájmů předsedy vlády ukázaly, že by Česko mohlo přijít o 451 milionů korun na dotacích. Ty už dostal nebo je měl přislíbené Holding Agrofert, který podle auditu prý Andrej Babiš dál ovládá. Pokud to obsahuje i konečná auditní zpráva. Co se bude, Lukáši Kovando, dít dál?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
No, tak zřejmě opravdu by pak došlo na to vrácení peněz nebo k tomu, že by případně, pokud mají být další peníze předfinancované z českého rozpočtu, proplaceny z rozpočtu evropského, tak by proplaceny nebyly. To znamená, že by nakonec Agrofert více platil český daňový poplatník, místo daňového poplatníka německého nebo nizozemského nebo kteréhokoli jiného z jehož peněženek máme vlastně nyní ty prostředky z těch tzv. evropských fondů, protože to jsou v konečné fázi peníze evropských daňových poplatníků, z těch bohatších zemí Evropské unie než je Česká republika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jak by mělo technicky Česko případně vracet ty dotace?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Tak právě se uvidí, kdy to bude, protože to je otázka číslo jedna. Nyní má česká vláda dva měsíce na to, aby reagovala na tu zprávu Evropské komise, která zatím tedy není zveřejněná, a někdy tedy na přelomu ledna a února by měl nejpozději Brusel obdržet naši odpověď, ale následně ještě může být dlouhé měsíce trvající přetahovaná o to vlastně, kolik těch prostředků Česko bude vracet, případně kolik prostředků, které už byly zafinancovány z českého rozpočtu, nebude proplaceno tedy Bruselem. Takže je to záležitost, která se může vléci třeba klidně jeden rok, a stále nemusí být vidět žádný výsledek, nicméně pak je zásadní otázka, zda by český stát v případě, že by tedy musel hradit ty prostředky, i když se předtím počítalo, že je zaplatí Evropské fondy, zda by tedy pak ty peníze vymáhal po společnosti Agrofert, což pak zase může být dalších několik měsíců, takže nakonec ta věc se může opravdu vléci roky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je ta auditní zpráva, je to finální zpráva?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Evropská komise říká, že ano, takže není důvod tomu nevěřit, ale samozřejmě, premiér Babiš říká, že to finální zpráva není, nebo že by tedy Evropská komise jaksi neměla vykládat české zákony, konkrétně ten tzv. lex Babiš, na základě něhož tedy vložil svůj majetek do těch tzv. svěřeneckých fondů, a tím se měl vlastně zbavit toho střetu zájmů, ale podle Evropské komise se tak tedy evidentně nestalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A měla by Evropská komise, je ten vlastně, ta autorita? Která by to měla vykládat? Z Vašeho pohledu.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
To je myslím otázka právní, já si myslím, že to může být součást také těch vyjednávání a těch dohadů v těch příštích měsících, do jaké míry vlastně Evropská komise má právo do tohoto mluvit, nicméně jsou to evropské peníze, tak asi tam to právo do určité míry určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To je tedy ostrý start pro novou Evropskou komisi, byť toto je vlastně dědictví.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
No je zajímavé, že vlastně toto je ještě verdikt té staré Evropské komise, která tedy končila minulý týden, a je to jeden z jejich tedy posledních verdiktů, na což se odvolává premiér Babiš, že tedy to bylo splichtěno na poslední chvíli, nicméně to si myslím, že není žádný pádný argument, to prostě bylo v její gesci, tak tak učinila a že se to takto časově sešlo, tak to si myslím, že ještě nemusí být ničemu na závadu nebo že nemusí být nějak podezřelá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V čele nové Evropské komise stojí poprvé v historii žena Ursula von der Leyen, začala úřadovat, co čekat od té ekonomické oblasti nové Evropské komise?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Tak zejména musíme očekávat zeleninový úděl neboli opravdu revoluční soubor, balík legislativy, který představí nová komise a právě její šéfka už příští týden, půjde opravdu o revoluční změnu, protože tím klíčovým cílem je dosáhnout do roku 2050 tzv. uhlíkové neutrality, to znamená, že emise oxidu uhličitého, skleníkových plynů, které jsou vypouštěny, budou ve stejném objemu také pohlcovány, zatím jsou pohlcovány především tedy půdou, oceány, lesy, ale taky umělými úložišti, ale nestačí to, protože zhruba svět emituje 37 gigatun toho oxidu uhličitého ročně a to, co se podaří vlastně pohlcovat nazpět, co se týče objemu oxidu uhličitého, to je asi jenom 11 gigatun ročně, to znamená, že jaksi stále je tam obrovský přebytek, a jde právě o to, aby do roku 2050 toto se vzájemně vykompenzovávalo, to znamená aby ty čisté emise oxidu uhličitého byly nulové, to je právě ona uhlíková neutralita. Jenže pod tím si samozřejmě málokdo co představí, ale je třeba říci to, že to bude znamenat opravdu až drastický, řekl bych, zásah do našich každodenních životních návyků, co se týče například vytápění bytů, co se týče naší vlastní spotřeby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak si to představit?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Tak třeba v Británii už je jasně dáno, že lidé se budou muset smířit třeba se snížením teploty vytápění ve svém bytě, aby se tedy ušetřila energie, musíme si zvyknout na to, že zřejmě bude výrazně dražší třeba jižní ovoce, že nebude zdaleka tak dostupné jako je nyní, ať už se jedná o ananasy, banány, protože to převážení tohoto druhu ovoce zanechává obrovskou uhlíkovou stopu, a to je absolutně v nesouladu s tím, co vlastně nyní zamýšlí Evropská komise, ale samozřejmě to jsou jenom dvě kusé dílčí věci, další záležitostí je naprostá transformace automobilového průmyslu, kdy v podstatě do roku 2050 by měla zmizet ta auta na konvenční pohon, benzínový či naftový a měla by být tedy nahrazena těmi elektromobily, a to znamená zásah do peněženek, protože pokud nebudou ty automobily dotovány, tak budou pro řadu lidí cenově absolutně nedostupné a pokud dotovány budou, tak stejně ty dotace jsou v konečném důsledku peníze zase daňového poplatníka, který pak kvůli vyšším daním nebude mít na to, aby si koupil třeba něco jiného. Takže v každém případě je to velký zásah do peněženek řadového občana. Sám jsem zvědavý, jak vlastně se s tím řadový občan utká, protože to opravdu bude něco, na co absolutně není připraven, si myslím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Promítne se ta zelená agenda, řekněme, Evropské unie, nejenom Evropské komise, právě do toho automobilového průmyslu, protože světové automobilky v následujících letech chystají masivní propouštění, zdůvodňují to často úsporou mzdových nákladů, minulý týden jen namátkou oznámila zrušení 9,5 tisíce pracovních míst do roku 2025 německá automobilka Audi, deset tisíc lidí do tří let odejde z firmy Daimler, která vyrábí Mercedes, ta firma vlastně už v listopadu oznámila, že zruší také přes tisícovku manažerských pozic a propouštět se bude i v zámoří.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
To je jenom začátek, a je to začátek toho, o čem jsme hovořili, tedy jakési nové, naprosto ambiciózní zelené agendy, kterou bude ta nová Evropská komise velice vehementně prosazovat a samozřejmě je to kritické pro Českou republiku, která je extrémně závislá na automobilovém průmyslu, co jste jmenovala, tedy ta propouštění, ať už tedy v Audi, Daimleru, ale třeba také ve společnosti Continental, která vyrábí pneumatiky a je největším zaměstnavatelem ve Zlínském kraji, kde zaměstnává 5 000 lidí, tak tam do roku 2028 právě by mělo dojít k propuštění, myslím celosvětově v Continentalu 5 000 lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ono se to dotkne právě i těch dodavatelů.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Přesně tak, takže ta Česká republika, kvůli své závislosti na Německu a na průmyslové výrobě, v tom subdodavatelském postavení k Německu, může být velice bita, už nyní vlastně omezuje svoji výrobu nošovický závod Hyundai, kde vlastně zaměstnanci nechodí úplně už v plné míře do práce, byť zatím jenom do konce roku, je jim trochu zkrácen plat, ale to jsou věci, které budou v těch příštích letech stále intenzivnější, protože ten přechod na elektromobilitu si vyžádá naprostou transformaci zase těch automobilek a pracovních míst v nich.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co má ještě dopad na produkci osobních automobilů a tedy na zaměstnanost v tomto důležitém sektoru?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Tak ten trh je v současné době nasycený, po těch letech, řekněme pokrizových, kdy se jaksi dařilo automobilkám, zažívaly dobré časy, protože lidé firmy doplňovaly své vozové parky, které byly zastaralé, teda zastaraly během krize, a pak velice promluvila do dění v automobilovém průmyslu ona Dieselgate tzv., která například v případě automobilky Audi odstartovala její problémy, v současné době Audi zaostává za svými konkurenty jako je Daimler nebo BMW, takže ty environmentální aspekty, plus tedy to nasycení trhu, to jsou takové dvě klíčové brzdy celého klíčového průmyslu, které už vlastně nyní se projevují zpomalováním automobilového průmyslu a jeho dynamiky růstové, také v České republice, a to si myslím, že do příštích let je jedna z největších hrozeb, jimž vůbec česká ekonomika čelí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak do toho, Lukáši Kovando, promluví dotační politika Evropské unie jednotlivých zemí?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Automobily budou muset být dotovány, samozřejmě ty environmentálně šetrné, zejména elektromobily, protože ta jejich výroby je v současnosti příliš nákladná na to, aby se mohly masově rozšířit, to je možné do určité míry třeba v Norsku, což je ale nesmírně bohatá země, ale v České republice stále po našich silnicích jezdí řádově pouze tisíce, spíš nižší tisíce těch elektroaut a jestliže chceme dosáhnout do roku 2050 té zmíněné uhlíkové neutrality, no tak musíme výrazně rozšířit ten vozový park elektroaut, a to zatím je obtížně představitelné bez rozsáhlé dotační politiky. Ale dotace vždy bude platit zase jiný daňový poplatník, to znamená bude to přesun peněz od jednoho daňového poplatníka ke druhému, takže nakonec vlastně to bude zátěž pro celou společnost, a když si uvědomíme, co třeba zdražení nafty způsobilo, nebo to zamýšlené zdražení nafty způsobilo v Paříži loni a protesty Žlutých vest, tak já si myslím, že zatím politici podceňují ten sociální aspekt té věci a trochu se toho obávám, jak na to vlastně zareaguje společnost jako celek, že to nemusí být pro ni únosné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaké jsou další priority Evropské komise? Kromě zelené energie?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Tak ten environmentální aspekt se bude prolínat všemi rovinami její činnosti, ale určitě další důležitou sférou je digitalizace, která se zrcadlí například v té debatě o digitální dani, protože lze očekávat, že se vyostří vztah Evropy a dalších ekonomických celků klíčových, protože jedním z těch environmentálních opatření, v rámci té zelené agendy, má být to, že jaksi budou daněmi a cly více zatížen dovoz do Evropy ze zemí, které neplní environmentální limity nebo které nejsou dostatečně tedy zelené, což bude samozřejmě Čína, Indie, což budou Spojené státy, takže se vlastně dá očekávat, že bude zatěžováno dovážené zboží z těchto zemí, dovážené do Evropské unie, což následně dále tedy vyvolá odezvu těchto zemí a vyostří to vlastně to, co se nyní děje, to znamená už to zintenzivňování protekcionismu ochranářství, v rámci globální ekonomiky, no a s tím souvisí i digitální daň, protože tu už nyní vnímá Trumpova administrativa jako něco, co je diskriminační vůči americkým firmám, protože tou digitální daní, kterou Evropská unie nebo země spíš Evropské unie zavádějí vůči technologickým obrům, tak ti technologičtí obři jsou zejména ze Spojených států, to znamená je to vnímáno jako krok namířený vůči Spojeným státům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ostatně reakci už tady máme, americká vláda včera pohrozila až 100 % cly na zboží z Francie, což by byla ta odveta za digitální daň.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Přesně tak, Donald Trump tedy opakovaně říká, že například zatíží 100 % daní francouzské víno, ale vzpomeňme, že i Česká republika zavádí svoji vlastní digitální daň, takže i české zboží, které se vyváží do Spojených států, například pneumatiky ve velkém, může být také zatíženo touto daní, tímto clem, to by samozřejmě ztížilo podmínky českých vývozců na americkém trhu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Domácnostem i firmám, v České republice, opět stoupnou ceny energií. Tentokrát se k drahé silové elektřině na burzách přidá i tzv. regulovaná složka. Proč a kvůli čemu si, Lukáši Kovando, připlatíme v příštích měsících?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Zase to souvisí s tím, co už jsme tady naťukli, to znamená je to opět zejména tedy zelená agenda Evropské unie, která vede k tomu, že se v posledních letech navýšila cena emisních povolenek, protože Evropská unie a její instituce stáhly podstatnou část těch emisních povolenek z trhu, a tím vlastně vyletěla až vlastně šestinásobně jejich cena, a tyto povolenky si musí kupovat například elektrárny, které vyrábějí elektřinu prostřednictvím uhlí, aby tedy mohly pak ty zplodiny z toho uhlí vypouštět do ovzduší, právě ve formě oxidu uhličitého, tak aby nebyly penalizovány, tak si musí koupit tu povolenku, jakýsi odpustek, a jestliže dříve stála 5 EUR na jednu tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou, a nyní stojí 30 EUR, tak to je dramatický rozdíl, který ty elektrárny, případně také teplárny, musí zohlednit, tak v té ceně elektřiny, v té ceně silové elektřiny, neboli velkoobchodní elektřiny, no a od té ceny velkoobchodní elektřiny, té silové elektřiny, se pak odvíjí cena elektřiny pro domácnosti. Ta samozřejmě je tlumená, tam jsou ty cenové výkyvy tlumeny právě Energetickým regulačním úřadem, v případě té elektřiny domácnostem tak, aby ta domácnost nebyla těmi výkyvy na tom trhu s tou velkoobchodní elektřinou zasažena až příliš. Takže v příštím roce očekáváme růst cen elektřiny domácnostem, zhruba o 5-6 %, ale vzhledem právě k tomu připravovanému novému zelenému údělu, je třeba počítat s tím, že ceny elektřiny budou v příštích letech dramaticky a kontinuálně narůstat rok co rok, a je to také podpořeno, a bude to podpořeno tím, že Německo bude zase, v souvislosti s environmentální agendou, zavírat jaderné elektrárny, a také uhelné elektrárny, a ten trh náš s elektřinou, je s tím německým velice propojený, takže když se sníží vlastně dodávka té elektřiny v Německu, a bude vzácnější, dražší, tak bude dražší také na českém trhu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Teď to vypadá, že za všechno může environmentální problematika. Určitě jsou tam i jiné faktory.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Je tam faktor ten, že třeba je dražší uhlí nebo bylo, ale za tím zase můžeme hledat ty environmentální aspekty, byť nyní, nikoliv v Evropské unii nebo v Číně, protože Čína také činí určité kroky v tom, aby ozdravila své životní prostředí, a Čína se před několika lety rozhodla, že nebude tedy těžit své vlastní nekvalitní špinavé uhlí, ale že je bude ve větší míře dovážet, a tím, jak dovážela více uhlí ze zemí typu Austrálie, tak samozřejmě ho celosvětově bylo na trhu méně, protože Čína je obrovský konzument uhlí a tím, jak ho bylo celosvětově méně, tak vzrostla jeho cena, včetně jeho ceny v České republice, takže i pro české elektrárny, které vyrábějí energii z uhlí a uhelných elektráren, je v České republice stále poměrně dost a jejich výroba zodpovídá za necelou polovinu celkové výroby elektřiny v České republice, tak tím, jak zdražilo uhlí, je z důvodu větší poptávky Číny, po tomto zdroji, tak samozřejmě to vedlo k tomu, že bylo nákladnější vyrábět prostřednictvím uhlí elektřinu, a to se připojilo k těm dražším emisním povolenkám, a to nyní tedy vede k tomu, že třeba v letošním roce zdražuje elektřina domácnostem o zhruba 10 %.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje v Jak to vidí ekonom Lukáš Kovanda. Jak drahé budou letos pro nás vánoce, Lukáši Kovando?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Budou o něco dražší, samozřejmě, než ty minulé, což je ale vlastně zákonitost takřka, protože inflace každý rok zpravidla dosahuje kladných hodnot, lépe řečeno, ta inflace v letošním roce je o něco rychlejší než v tom roce minulém, ale není to nějaká katastrofa, spíš je třeba se dívat na to, co konkrétně zdraží, nicméně i lidé budou mít více peněz, protože kupní síla Čechů v letošním roce, vzroste o více než 4 %, to znamená mzdy očištěné právě o inflaci, vzrostou o 4 %, což je velice solidní výsledek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale je to, promiňte, méně než bychom chtěli a také chtěly odbory. Co se týče nárůstu minimální mzdy, teď mám na mysli.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Ano, co se týče minimální mzdy, tak odbory chtěly více, odbory chtěly 15 000 pro příští rok a ten nárůst bude 14 600. Já si myslím, že odbory jsou s ním spokojeny. Ony vlastně si to stanovily jako jakousi horní hranici, ale já si myslím, že i s tou úrovní 14 600 korun minimální mzdy, jsou spokojeny, a že i v příštím roce Čechům poměrně solidně porostou mzdy, ale ve druhé polovině roku se musíme připravit, s ohledem na to, co už jsme zmiňovali, to znamená propouštění zejména v automobilovém průmyslu evropském, na to, že i v České republice, po několika letech poprvé, bude v některých segmentech narůstat míra nezaměstnanosti, což je vlastně věc, na kterou jsme absolutně nebyli zvyklí, protože spíš jsme pořád slýchali, že pracovníků je nedostatek, ale to se bohužel bude v příštím roce obracet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kterých sektorů, segmentů, se to týká?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Právě zase segmentů, které jsou nejvíce zasaženy nárůstem protekcionismu a těmi enviromentálními opatřeními, to znamená ocelářský průmysl, hutní průmysl, a právě také automobilový průmysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co si mimochodem myslíte o akcích typu Černý pátek? Obchodníci lákali na nejrůznější slevy, ale řada obchodů to také bojkotovala tuto akci.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Je Černý pátek, je také kyberpondělí, které bylo včera a je také Giving Tuesday, což je dnes, to je jakési úterý, kdy se má naopak dávat, a často se u tohoto úterku, kdy se má dávat, účastní lidé, kteří nesouhlasí s tím konzumním šílenstvím Černého pátku a právě říkají, že lidé by měli více dávat třeba na charitu, v rámci třeba právě Giving Tuesday, neboli úterý, tedy jakéhosi charitativního úterku, takže je vidět, že ne všichni jsou poháněni tím konzumem a že řada lidí si uvědomuje, že by měla tedy nejenom brát, ale i dávat, takže to je taková hezká kompenzace toho šílenství toho Černého pátku. Ale obecně, Černý pátek je důležitý z hlediska ekonomů, protože vlastně, zejména ve Spojených státech ukazuje, jak silný je ten spotřebitelský segment, nakolik jsou lidé ochotni utrácet, což je vlastně takový klíčový ukazatel toho, jak se celé ekonomice daří. A zatím to vypadá, že ve Spojených státech stále ten spotřebitel, který vlastně pohání celou světovou ekonomiku, tou svojí spotřebou, protože Spojené státy jsou nejsilnější světová ekonomika, tak, že tam ten spotřebitel v USA je stále tedy při chuti, což je dobrá zpráva, ale myslím si, že se to také z důvodu třeba nárůstu těch obchodních tenzí a nárůstu protekcionismu ve světě, v příštím roce zhorší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak je na tom průměrný český konzument, spotřebitel?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Je na tom dobře, je na tom dobře, zase se pochopitelně musíme dívat na to, že je to jakýsi průměrný údaj, ale maloobchodní tržby v letošním roce vlastně velice solidně narůstají, a spotřeba domácností je klíčovým tahounem celé české ekonomiky, právě proto, že už průmysl, z těch důvodů, které jsme zmiňovali, není tak silný, automobilový průmysl ztrácí na dynamice, i ten těžký průmysl, v řadě případů hutnictví, ocelářství, tak právě ten český spotřebitel nyní do značné míry táhne tu ekonomiku, a otázka je, jak dlouho to vydrží, protože my pozorujeme, že jeho nálada sice zůstává stále poměrně dobrá, ale zhoršuje se. To znamená, že narůstají obavy lidí z toho, co třeba bude příští rok, a že už tam není taková euforie patrná jako třeba ještě na začátku tohoto roku nebo před rokem, kdy vlastně ta spotřebitelská nálada byla blízko svých historických maxim, ale nyní postupně klesá a lidé se tedy obávají, i pod tlakem toho, co slyší z médií, že už rozhodně tak dobře v těch příštích letech nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem kolem vánoc tradičně víme a slyšíme zprávy, že mnozí lidé se zadlužují kvůli dárkům. Jak jsme na tom s tou finanční gramotností? Třeba klesá zadluženost právě kvůli nákupům třeba na vánoce?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Bohužel neklesá, což je dáno zase tím, že ta euforie kolem ekonomického růstu České republiky je zatím citelná, to znamená lidé se přesto, co jsem zmínil, přes určité zhoršování nálady, stále příliš neobávají toho, že by třeba měli přicházet o práci. Toto přijde spíš v tom příštím roce. My zatím pozorujeme velice pozvolné zhoršování nálady tuzemských spotřebitelů, a ještě to zatím nevede k tomu, aby si brali třeba menší půjčky, takže stále si půjčují na vánoce, což je samozřejmě z ekonomického hlediska nerozvážnost a rozhodně to nedoporučuji a prosím lidi, nedělejte to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To si myslí Lukáš Kovanda, ekonom, host dnešního Jak to vidí. Děkuji Vám za to, mějte se hezky, na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Na slyšenou, hezký den všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.