Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 19. srpna 2020

19. srpen 2020

Hostem byl soudce Josef Baxa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Příjemný den přeje Zita Senková, hostem následující půlhodiny je doktor Josef Baxa, soudce Nejvyššího správního soudu, přeji vám do brněnského studia dobrý den.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu 
Dobrý den z Brna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Posvítíme si například na nový zákon o ochraně oznamovatelů, specializované soudy a odsunutí rozsudku v nejsledovanějším procesu Slovenska, přeji inspirativní poslech. Česko musí do svého právního řádu zakotvit ochranu osob, které rozhodnou oznámit neetické nebo nelegální chování ve firmách a úřadech. Novela je ale podle zástupců neziskových organizací nedostatečná, jak ji vnímáte vy, pane doktore, Baxo, kritikům vadí hlavně to, že oznámení korupce či jiného neetického jednání budou posuzovat zaměstnanci ministerstva spravedlnosti.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu 
Tak přiznám se, že neznám ten zákon do takové detailu, ale jenom přece něco, něco jsem o něm slyšel nebo četl a tomu rozumím, na jedné straně je asi třeba říci, že ten zákon není zbytečný, tady máme různé zbytečné zákony nebo chystají se zbytečně zákony tenhle zákon já nepovažuji za zbytečný právě naopak, zdá se že některé ty delikty nebo ať už jsou to trestné činy nebo třeba jenom nějaká neetická jednání, zkrátka mají vysokou takovou latenci, to znamená jsou skryté a v podstatě nejsou zvenku nějak pozorovatelné nebo odhalitelné a takže asi nezbývá nic jiného, než aby jak se říká, někdo promluvil zevnitř a aby, aby byl potom ochoten třeba i podat svědectví a předložit nějaké další důkazy o nějakém protiprávním chování nebo jednání jiné osoby. A bohužel jsme stále naše společnost ještě v řekněme postižena nebo ono to není správné slovo postižena, ale zkrátka nezapomněla na období nesvobody, kde tohle to oznamování prostě bylo skutečně tím udavačstvím sloužícím k režimu a tohohle toho nádechu se úplně ještě nezbavilo no, takže ono to chce opravdu docela dost osobní odvahy, něco oznámit, trvat si na tom a být vystaven bohužel tedy zpochybňování, někdy skandalizaci, někdy konkrétním odvetným opatřením a, promiňte, tenhle ten širší úvod a to asi míří do jádra těch připomínek, protože zdá se, že ta ochota oznámit něco, je přímo spojena s tím, jestli ten oznamovatel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
S totožností vlastně, jestli je zachována.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu 
Může očekávat svoji jakousi ochranu, anonymitu, k tomu prostě tyhle, tyhle věci z slouží a prostě ano někdo to přijímat musí, otázka je, jestli to má být, jestli to má být jaksi součást vlády, tedy ministerstvo spravedlnosti nebo nějaký ten jeho odbor, který se tam v tom zákoně plánuje. Je tam jakási asi nedůvěra, že se to možná třeba by mohlo dostat pod politický vliv, nebo že by tam nebyl dostatečně chráněna ta totožnost, jaksi mlčenlivost o těch informacích a tudíž třeba totožnost toho oznamovatele a tak dále a tak dále tomu, tomu jako rozumím, ale asi to nemá nějaké jednoduché řešení, na druhé straně je to úprava, která, jak jste v úvodu zmínila, je jaksi inspirována Evropou, je to vlastně provedení jedné té unijní směrnice, takže jistě jsou s tím nějaké zkušenosti i jinde a myslím si, že v tom legislativním procesu by tohle všechno se mělo prodiskutovat, aby byla přijata úprava, která nebude mrtvá od samého začátku, která skutečně poskytne tu potřebnou ochranu oznamovatelům bez a aby tedy oni nemuseli váhat, jestli teda něco oznámit nebo neoznámit, to co sami považují, řekněme z nějakého morálního hlediska za svoji povinnost udělat to, aby neměli zároveň ten reálný strach, že se jim to nějak vymstí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Například na Slovensku vznikne samostatný nezávislý úřad na ochranu oznamovatelů, ta novela sice zakazuje zveřejnit totožnost oznamovatele, ale pokud by šlo o podezření ze spáchání protiprávního jednání, tak zákon automaticky předpokládá, že pak se o té celé záležitosti dozví policie nebo příslušný správní orgán. Měla by být podle vás tedy automaticky zaručena anonymita oznamovatele?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu 
Já si myslím, že do jisté, do jisté doby a do jisté míry určitě. Jistě musíme také vzít v úvahu, že tam mohou být nepravdivá oznámení, že ta, ale to myslím, že ten zákon nějak na to pamatuje, že tam stanoví i odpovědnost za takovéhle, takovéhle přešlapy, ale myslím si skutečně, že by to mělo být, protože podívejte, tady máme desítky zákonů, které stanoví povinnost mlčenlivosti a přesto jak se říká v jednom filmu, víte u nás se všechno vykecá, takže tady chápu, že i údaje, které jsou chráněny, řekněme v polici a jinde, tak najednou se dostanou do veřejného prostoru, takže asi odtud je taková ta obava, jestli tady můžeme garantovat institucionálně, že tyhle věci zůstanou tam, kde mají být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Jakým vývojem podle vás prošel vůbec vztah, tady u nás v České republice ke korupci nebo k jinému neetickému jednání, proč se vlastně ani po 30 letech od sametové revoluce nedaří zcela důsledně vyšetřovat, potrestat viníky, omezit ty korupční příležitosti, protože ten problém byť se řada věcí změnila, tady stále je, samozřejmě nejenom v České republice.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu 
No, myslím, že to je, myslím, že to je jednak povahou, prostě jak říkám tyhle věci se nepáchají jaksi na náměstí pod veřejným dohledem, ale vždycky to bývá někde skryto mezi dvěma, třemi lidmi, nikdo u toho není a trestnost je tam, jak víme oboustranná, jak to, kdo úplatek dává, tak toho, kdo úplatek přijímá, takže je to opravdu obtížné, to nějak odhalit a prokázat a potrestát, no ale vedle toho nesmíme asi pominout, jistou a nerad to říkám, ale jistou toleranci společnosti k těmhle jednáním. Společnosti je třeba kritická k tomu, že někde takzvaně nahoře se tedy rozdávají nějaké úplatky nebo přijímají, ale zase v těch běžných životních situacích si myslím, že lidé nemají takové zábrany, získat výhodu ve škole, na úřadě, ve zdravotnickém zařízení, prostě někam něco dáme a budeme předpokládat, že dostaneme něco, co jiní nemají, dostaneme něco dříve a tak dále a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A mění se třeba ten pohled nebo ten vztah, to vnímání, to jak popisujete?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu 
No, ono jsou to spojené nádoby, pokud by se ta, pokud by se to měnilo, tak pak by ti lidé byli o to více ochotni spolupracovat, protože chceme-li žít a já doufám, že chceme žít nadále ve svobodné společnosti, tak samozřejmě nemůžeme připustit, že by nějaké jaksi páchání trestné činnosti bylo odhadováno tím, že budou všude nainstalovány nějaké kamery a odposlechy a já nevím co dalšího. A že prostě ta společnost bude ochotná a jednotlivci budou ochotni pomáhat těm orgánům, které slouží vlastně k prosazení spravedlnosti, ať už je to policie nebo jsou to soudy a tak dále a žádná prostě, na druhé straně žádná policie na světě nebude mít nikdy úspěšnost, i kdyby byla vybavena jakkoliv bez toho, že by s ní lidé spolupracovali, že by svědci svědčili, že by ti co mají prostě poznatky o něčem nekalém, je předali dál, to tak zkrátka je, nemůžeme, nemůžeme pořád si jako myslet, že to někdo za nás vyřeší, aniž by bychom my měli povinnost tomu trochu přispět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A máme dostatek mechanismů, které vlastně napomáhají tomu vyšetření, potrestání korupce?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu 
Myslím si, že ano, ale prostě je to otázka, znovu říkám, je to otázka důkazů. Mít prostě nezpochybnitelné důkazy, že se něco stalo, jak se to stalo, kdo to udělal a tak podobně no. Prostě to je otázka, na které se to všechno vlastně láme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Konstatuje soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. V Česku probíhá debata kolem sazby za rasistické komentáře na sociálních sítích, za podporu a propagaci terorismu hrozí nyní 5-15 let vězení, což i mnozí soudci označují za nepřiměřeně přísné. Městský soud v Praze by dnes měl projednat případ muže, který podle obžaloby svými komentáři na internetu podpořil teroristický útok v novozélandském Christchurchi a pražský vrchní soud nedávno potvrdil tříletý podmíněný trest jinému muži, který vlastně čelil stejnému obvinění, jak se díváte, pane doktore, Baxo na debatu o možném snížení trestní sazby, v takových případech, kdy účastníci internetových diskuzí souhlasí nebo podporují spáchaný teroristický čin?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu 
Ptáte se na snížení, na možné snížení těch sazeb?

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Ano, protože většinou tyto případy, jak ukazuje i nedávný verdikt, tam vlastně už toto potvrdil odvolací senát, ten původní rozsudek, podmínky se soudci uchylují spíše tedy k tomu podmíněnému trestu.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu 
Otázka trestních sazeb obecně je velmi komplikovaná, vždycky se můžeme srovnávat, jestli je důležitější dát takovouhle sazbu za trestný čin proti majetku, proti svobodě, proti lidskému životu nebo zdraví anebo i důstojnosti a tak dále. Můžeme se nekonečně přít, co je důležitější nebo co by jak mělo být trestáno, ale trestní sazby vždycky mají nějaké rozpětí, mají dolní hranici, mají horní hranice a zákon umožňuje, aby i tam, kde si ten soudce myslí, že třeba i ta nejnižší sazba, ta dolní hranice je příliš přísná, tak jsou tam zkrátka procesní mechanismy, jak uložit ten trest i pod hranicí dolní sazby, proto také o tom rozhodují soudci, lidé nadaní nezávislostí, kteří prostě podle okolností konkrétního případu pak jaksi rozhodnou o trestu tak, aby byl spravedlivý na všechny strany, jak z hlediska nějaké individuální prevence, tak i i té nezbytné míry represe, i z hlediska třeba generální prevence, to znamená působení, jak ten trest, to uložení působí na ostatní lidi, jestli jako vede k tomu, že se jaksi nebudou páchat podobné trestné činy a tak podobně, no já bych si myslím, že já bych varoval před nějakým takovým ad hoc rozhodováním, tady snížíme, tady zvýšíme, tady přidáme rok, tady ubereme rok. Víte, ono i ty ty delikty, o kterých mluvíme, ty takzvané verbální delikty prostě to slovo, ono se zdá, že to vlastně dohromady nic není, ale jako víme, že na počátku násilí zpravidla bývá slovo. Je to takový ten první projev nějaké netolerance, neúcty, agrese a prostě, když tohle pomineme, necháme to bez odezvy společenské, pak samozřejmě může přijít i něco tvrdšího, pak to skutečné násilí, skutečná agrese a skutečné útoky proti, proti lidem jejich, jejich integritě, jejich zdraví, jejich životu. Takže já si myslím, nechme sazby tam, kde jsou a a věřme soudcům, že dokážou posoudit, jestli je ten trest v konkrétním případě, má být uložen v rámci té zákonem stanovené sazby anebo jestli se má nějak odchýlit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Možná jste částečně už odpověděl na otázku týkající se jiného problému, o kterém píše Deník N, vzniká v Česku databáze rozsudků u případů sexuálního nebo domácího násilí, cílem je zlepšit současný stav, sjednotit verdikty, zjednodušit obětem cestu, odškodnění soudci podle obětí totiž tuto problematiku prý mnohdy bagatelizují a pachatelům udílejí jen podmíněné tresty a Deník N cituje z portálu, Jak trestáme cz, podle kterého v Česku bylo za poslední 4 roky odsouzeno za znásilnění 364 pachatelů a více než polovina z nich odešla od soudu s podmínkou.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu 
To je určitě užitečná věc, protože, i když jak jsem říkal, trest je individuální záležitost, jak nejsou dva stejné případy na světě a nejsou dva stejní pachatelé, tak přece jen je dobré, aby soudci znali i veřejnost odborná i neodborná, aby znali takzvanou trestní politiku, to znamená, aby věděli, že za činy tohoto druhu nějak popsané, se zpravidla ukládají takovéhle tresty a pak je to na tu diskuzi, jestli ty tresty jsou adekvátní, proč nejsou mírnější, proč nejsou přísnější a jestli, jestli třeba ten zákon v tomhle směru odpovídá společenské představy o trestání toho, těchto, těchto věcí, soudci i jako bývalý trestní soudce si ještě vzpomínám, že ta soudcovská koncentrace je na to, na otázku viny, prokázat, že ten skutek se stal, že je trestným činem a že ho spáchal ten konkrétní, konkrétní obžalovaný, bohužel pak ta otázka trestu neříkám, že je stranou pozornosti, ale přece jen, přece jen právě pro tu individuálnost každého případu prostě může být, může být někdy ten trest, který je uložen zejména není-li třeba ani nijak vysvětlen nebo odůvodněn, proč právě takový, tak může zůstat částečně i nepochopen, může být hodnocen jako příliš přísný nebo příliš mírný, protože třeba chybí i srovnání s jinými podobnými, ne stejnými, ale podobnými případy, takže určitě jakékoliv snahy o to, jaksi vytvořit nějaké srovnání, vytvořit nějakou nebudeme tomu říkat novou databázi, ale prostě nějaký přehled, přehled trestání určitých deliktů, deliktů určitého druhu, včetně tedy výše ukládaných trestů, je ve velmi užitečnou pomůckou pro orientaci v téhle oblasti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A jak hodnotíte, pane Baxo to, jak trestáme, jaká je trestní politika v České republice, měla by se oni otevřít nějaká nová debata?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu 
Bezesporu, tak trestní politika to není, není to žádné sprosté slovo, prostě je to, to je skutečně regulární výraz, trestní politika a stát by měl mít trestní politiku, měl by vlastně vědět, co chce trestat, jak to chce trestat, co chce označit za trestné činy, co jenom za přestupky, jaké sankce za to mají být ukládány, a to by se pak mělo, řekněme, ztvárnit jednak do zákonů a jednak pak to nějak třeba vyhodnocovat, mělo by to mít takový ten předpoklad, než se dotknu nějakého ustanovení trestního zákoníku, tak by měla být právě tahle ta jakási analýza účinnosti té trestní politiky, včetně toho tresty se ukládají třeba peněžité, platí se, neplatí se, tresty se ukládají omezení svobody nepodmíněné, vede to k něčemu, nevede to k něčemu, proč se nám lidé vracejí do vězení, na jedné straně říkám, že jsou věznice přeplněné, jsou tam špatné podmínky, na druhé straně se tam hodně lidí vrací, proč se tam vrací, co se tam s nimi dělá, šlo je, je třeba v tomhle tom něco zlepšovat nebo víte, je to, to je komplex, to není otázka jenom konkrétní výše konkrétního trestu, to si zase lidé se na to budou dívat různě, když dostane někdo za někoho, že někoho třeba přejel a měl dopravní nehodu a přejel někoho autem tak, když se zeptáte rodiny toho pachatele na adekvátnost trestu dostanete jinou odpověď než rodinu poškozeného, než na jiné osoby, které mají nějaký vztah nebo nemají vztah k tomu, to je vždycky opravdu na velkou diskuzi, ale, ale obávám se, že ta trestní politika v tomto rozsahu a v této koalice tady prostě dlouhodobě chybí a, a proto se také vlastně vidíme, vidíme neustále, přestože máme nový trestní zákoník od roku 2009 tuším, tak vlastně asi už ty počty novelizací těch zásahů do toho jsou tak četné, že si člověk klade otázku, jestli to, jestli to původní dělení byl nějaký zmetek anebo, že se musí stále opravovat a doplňovat anebo anebo proč se to vlastně děje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A umí soudy, pane Baxo, dostatečně srozumitelně té laické veřejnosti, jak si vysvětlit, co je vedlo ke konkrétnímu rozsudku?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu 
Tak to je pochopitelně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Já chápu, že to je individuální, ale.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu 
Je to individuální, ale o to důležitější je, aby to dokázali soudci vysvětlit, nejenom těm konkrétním aktérům jednací síni, tedy tomu komu trest ukládají, k obětem toho trestného činu, který, které, které poslouchají ten výrok, a to odůvodnění, ale i té širší veřejnosti, protože prostě nedá ta role soudce přece je, že on tady ten vytvořený hodnotový řád v podobě nějakých jaksi konkrétních zákonů, on ho nějak, on ho nějak aplikuje, on ho nějak chrání před porušováním a tady by z každého toho případu přece mělo být i nějaké si obecnější poučení, když někdo tohle udělá, tak ta reakce bude takováhle, aby ti lidé si řekli aha, no ten člověk udělal opravdu něco špatného, pyká za to, je to správné, ztotožňuju se s tím a já se v podobných situacích takto chovat nebudu, protože nechci dopadnout jako on. Pokud tohle to, tohle se nenaplní, pokud ti lidé řeknou cha cha, tomu se vlastně nic nestalo, toto není žádný trest, tak je to špatně a stejně tak, když prostě budou lidé vnímat, že ten trest je za 5 housek prostě najednou, dostaneme trest vězení, tak to ti lidé taky nepochopí bez nějakého rozumného vysvětlení, proč právě takový trest a ne jiný trest, takže soudci a to platí obecně, soudci si myslím, že jsou dost stále ještě dost dlužni vysvětlování svých, svých rozhodnutí i veřejnosti, i srozumitelné, i ve srozumitelnosti toho těch odůvodňování protože i to je součást vlastně budování a udržování důvěry v justici, která je jakoby řekl nejdůležitější pro, pro tu existenci soudů a jejich, jejich fungování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Ve studiu Českého rozhlasu s námi zůstává soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, jak pane doktore, rozumíte odložení rozsudku v případu dvojnásobné nájemné vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, ten verdikt nad podnikatelem Marianem Kočnerem a dalšími dvěma obžalovanými, který měl, jak soud avizoval sám zazdít 5. srpna padne 3. září, jedna z teorií říká, že tříčlenný soudní senát si prý není jistý navrhovaným trestem pro obžalované a potřebuje delší čas na rozhodnutí, co by to mohlo signalizovat?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu 
Tady jsme v úrovni naprostý spekulací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Možná v té obecné rovině, kdy se stává to, co nyní sledujeme třeba na Slovensku, že už je oznámeno datum, kdy padne verdikt a najednou se to změní a posune o měsíc.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu 
Podívejte, upřímně vám řeknu jako soudce, že, ne že se mi to stalo, ale prostě se to jistě stalo, stalo se mi to, jako se to stalo kolegům a stane se to určitě v budoucnu. Přes všechny předpoklady, přes všechny plány, přes všechny organizace těch soudních procesů, prostě ten harmonogram z nějakých důvodů nelze dodržet a zase není to žádná pokud v tom není něco nekalého a to bych skoro vyloučil, tak to není žádná ostuda, prostě jestli ten soud řekne, já potřebu ještě trochu času, abych si ty věci opravdu uspořádal, zhodnotil, probíhá velká diskuze v tom senátu, nejsme úplně ustálení, jak to bude nebo jak nebude, tak prostě ten měsíc navíc si myslím, že vůbec by neměl hrát nějakou, nějakou velkou roli, uvědomme si, tady ten případ je velmi nasvícen po právu, protože to byl skutečně zločin, který otřásl celým Slovenskem a má důsledky jeho známé a jaksi ještě určitě další budou následovat, takže i to sledování, to pozornost vůči tomu procesu je obrovská, očekávání jsou obrovská a ten soud nesmí v tomhle zklamat, takže jestli potřebuje o trochu víc času, aby si, by si byl jist svým verdiktem, tak nechť mu poskytnut a tady jako opravdu nějaký tlak na rychlost prostě nemám, nemám mít prioritu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Ten proces se koná nebo se tím zabývá specializovaný trestní soud se sídlem v Pezinku, nedaleko Bratislavy, který řeší nejzávažnější kriminální kauzy na Slovensku, jiný specializovaný tribunál pro Libanon je to soud OSN, včera zprostil vedení Hizballáhu podezření, že stál za vraždou libanonského expremiéra Rafíka Harírího v roce 2005, rozhodoval soud o vině čtyř členů, hnutí všichni byli souzeni v nepřítomnosti, 3 z nich pro nedostatek důkazů zbavil soud obvinění a jednoho uznal vinným z vraždy a z teroristického činu, v čem vidíte, pane Baxo, hlavní smysl takových specializovaných soudů, jako například jsou tyto dva samozřejmě kromě tedy spravedlnosti. Jak často se setkáváme vůbec s takovými zvláštními tribunály?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu 
Nechme stranou, řekněme, ty vnitrostátní zvláštní soudy, specializovaný soud na Slovensku prostě to, ty důvody jsou úplně odlišné, než, než jsou, než, než platí pro mezinárodní tribunály, ty mezinárodní tribunály, o kterých tady asi teď budeme mluvit, to je opravdu zvláštnost, bývá to v situacích, kdy nejsou to nějaké všeobecné soudy pro všechny a pro všechno, zpravidla vždycky nějaký vymezený čas, omezenou jurisdikci, stíhají jen to a to a také, také pak třeba tu svoji činnost, činnost ukončí, bývá to v situacích, kdy vidíme, že se staly opravdu velké zločiny i jaksi, řekněme, v tom mezinárodním měřítku a kdy ten konkrétní stát, třeba není vůbec schopen, anebo ochoten těmi věcmi se zabývat, ty pachatele nějak vypátrat, obvinit je, obžalovat je, soudit je a potrestat je, potud vznikají anebo nebo k tomu prostě potřebuje nějakou, nějakou, nějakou širší mezinárodní spolupráci, tak tam, tam vznikají ty tribunály a podívejme se už do historie na třeba norimberský tribunál, jisté je, že asi německé válečné zločince by byly tehdy těžko soudili Němci sami, takže musel vzniknout takovýhle tribunál a těch tribunálu od té doby bylo několik, pro zločiny v bývalé Rwandě, v bývalé Jugoslávii a takže si myslím, že i když zřízení těch tribunálu nebývá jednoduchou záležitostí, většinou se na tom celé, celé to mezinárodní společenství třeba neshodne z různých důvodů i třeba z obavy, jak si omezení vlastní suverenity, povinnosti spolupracovat s tím tribunálem, vydávat třeba i vlastní občany ke stíhání a tak podobně, ale přesto si myslím, že je to velmi důležitá činnost, že se ty věci popíší, že se to vyšetří, že se prostě z toho udělají nějaká, nějaké závěry a někdo skutečně i ti lidé odpovědní za ty zločiny prostě ta spravedlnost na ně dosáhne, jsou opravdu uvězněni a, a tak dále, takže myslím si a mimo jiné s tím, aby to nebylo také zapomenuto i u těchto tribunálu, působili a působí i čeští soudci, což taky není úplná samozřejmost, já myslím, že to je dobrá vizitka. Ivana Janů působila v zvláštním tribunálu pro, pro Jugoslávii, bývalá ústavní soudkyně, nynější předsedkyně úřadu na ochranu osobních údajů, Robert Fremr působí u toho Mezinárodního trestního tribunálu, je jeho místopředsedou, tady u toho libanonského tribunálu je předsedkyně česká soudkyně Ivana Hrdličková, takže myslím si, že i v tomhle směru máme docela dobrou vizitku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A soudce Nejvyššího správního soudu se sídlem v Brně, byl Josef Baxa, hostem dnešního Jak to vidí, děkuji vám za váš čas, za vaše názory a přeji vám hezký den, na slyšenou.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu 
Rádo se stalo, hezký den, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Mým zítřejším hostem bude hydrolog Jan Daňhelka, příjemný poslech Dvojky, přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.