Přepis: Jak to vidí Josef Baxa - 16. prosince

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dobrý den, dobrý poslech. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Dobrý den, pane doktore.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
U mikrofonu je Miroslav Dittrich. Pane doktore, koaliční smlouva byla představena v minulých dnech. Sociální demokraté, hnutí ANO 2011 a KDU-ČSL představili její text. Slibuje zejména zásadní změnu ve způsobu vládnutí, zabránění zvýšení daní, důraz na rodinu, sociálně tržní hospodářství, šetření, efektivnější fungování státu. Na druhou stranu plánuje znovu zavedení valorizace penzí, nebo třeba rušení zdravotnických poplatků. Jak se na tuhle koaliční smlouvu díváte jako, jako na celek?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak především není to nic neobvyklého. Takovéhle dokumenty vznikají po volbách. V situaci kdy vítězem voleb není jeden politický subjekt a je jich více a musí se nějak dohodnout na způsobu vládnutí na prioritách, na věcech, které chtějí řešit v tom nejbližším funkčním období té budoucí vlády. Že vzniká takovýhle dokument, je jistě sympatické, zejména i to, že ten dokument je představen předem veřejnosti a veřejnost si tak asi může učinit obrázek, jak bude možná vypadat budoucí vládní prohlášení. Já nejsem asi kompetentní k tomu a nejsem ani politický analytik, nebo komentátor, nepřísluší mi komentovat ten dokument jako celek. Vždycky si člověk říká, snad ti, kteří jej tvoří, jej myslí vážně a nikoliv jako dokument na jedno použití, který tím, že se přetaví do vládního prohlášení, vláda přečte v parlamentu, získá důvěru a všichni na něj zapomenou. To by bylo velmi smutné. Myslím si, že je tam řada dobrých myšlenek, jindy zase jsou to takové ty, takové ty sentence, nebo taková ta klišé všelijaká, ale, ale v každém případě já jsem se zajímal o tu část, jednak o priority, kde jsem se dočetl, že v rozvoji demokratického státního státu je jednou z priorit. No, pak mě trošku zarazilo, že tato pasáž je vlastně až na 9. místě z těch celkových 12 oblastí, jako by to byl nějaký takový opravdu až 9. bod z pořadí důležitosti, no nicméně, jestliže obsahově vláda říká, že chce, nebo budoucí vláda říká, že důsledně dodržovat dělbu moci, oddělení moci zákonodárné, výkonné a soudní a zvyšovat spoluúčast občanů na správě veřejných věcí, tak i to zní velmi sympaticky. A včetně těch věcí, které jsou tam pak uvedeny jako konkrétní.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A jenom ještě k té smlouvě, nebo koaliční smlouvě obecně. Řekl jste, že je to určitý kompromis. Není to tak, že vlastně každá ta strana musela příliš ustoupit ze svých původních předvolebních slibů nebo jak se na to díváte?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale to je myslím naprosto v pořádku, protože každý z těch politických soutěžitelů, který chtěl volby vyhrát a trochu je vyhrál a trochu je nevyhrál, tak by jaksi ten výsledek neměl vnímat, jakože získal moc, ale, že získal odpovědnost. Odpovědnost za správu země a tomu také přísluší odpovědné chování. A i v běžném životě, pokud jako lidé uzavíráme smlouvy, tak jistě vždycky máme nějakou představu, co bychom chtěli a kolik za to jsme ochotni obětovat třeba peněz nebo něčeho jiného a ta druhá smluvní strana má zase představu trochu odlišnou a smlouva je výsledek nějaké vzniklé rovnováhy, kdy, jak se říká, oba jsou tak trochu spokojeni a tak trochu naštváni, ale to asi, tím se asi tahle ta, takhle ta smlouva neliší od těch jiných smluv.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ostatně vlastně u našich sousedů v Německu teď taky vzniká vláda CDU-CSU a SPD, to znamená, také je to koalice, každý asi bude muset trochu ustoupit. Já bych se ještě vrátil k té oblasti justiční, která vychází z koaliční smlouvy. Některé ty plány jsou docela ambiciózní. Například omezení dotací pro firmy, které nemají jasné majitele a takže asi bude nutné prokázat politickou vůli a schopnost to opravdu prosadit. Myslíte si, že to se opravdu může podařit?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Říká se, kde je vůle, tam je cesta. Může se to jistě podařit, jde o to, jestli bude dost dobré vůle. Vůbec ona celá ta oblast justice nebo justice nebo spíš tedy celkově demokratického právního státu by, kdyby vláda chtěla, tak se může skoro věnovat jenom jí a udělala by mnoho dobrého nejenom pro tu oblast justice, ale celkově. Protože stav právního prostředí, myslím dlouhodobě, není příliš utěšený. Nakonec vláda také říká, že chce připravovat kvalitní legislativu, to bych dokonce dal úplně před závorku, protože celá řada těch vládních parlamentních kroků, prostě kroků ke správě země se děje prostřednictvím zákonů. To znamená příprava těch zákonů, jejich projednávání, výsledek, uplatňování, to všechno jsou velice důležité nástroje, které bohužel myslím jsou často podceňovány, z těch zákonů se stávají jenom takové v podstatě nástroje k tomu, aby něco bylo získáno bez toho, že by někdo přemýšlel příliš o jejich dopadech. Také docela zajímavý moment, vláda říká, nebo koaliční smlouva říká, že chce zveřejnit právní předpisy nebo jakousi elektronickou sbírku na Internetu, to jistě ano, ale muselo by to být nikoli jenom soubor přijatých zákonů, ale i skutečně takový systém, který by uměl vyhledávat texty platného práva pro kohokoliv bez nějakých složitostí. Také je důležité to, co jsem se dočetl v koaliční smlouvě je konečně zavést systém bezplatné právní pomoci, to znamená, aby jaksi rovnost před zákonem, přístup, přístup k právu a právní pomoc byla zajištěna opravdu pro každého bez ohledu na to, jestli jeho sociální situace mu dovoluje najmout si třeba nějakého advokáta. A je tam celá řada dalších věcí, které myslím, že vystihují ten stav a ty kroky, které se naznačují. Mohou vést určitě ke zlepšení. Teď jde jen o to jestli bude dost vůle a času je uskutečnit.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To je pravda. Řekl jste přístup občanů k těm, těm předpisům. Možná, že někomu může připadat naopak, že vlastně je čím dál tím složitější se vyznat v těch právních předpisech a že bez právníka vlastně není možné už udělat skoro žádný krok. Narážím například na nový občanský zákoník, ve kterém se právě nevyznají ani někteří právníci. Dokonce koalice tvrdí, že, že tento občanský zákoník může být hrozbou pro právní jistotu obyvatel. Co si o tom myslíte?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tohle je zrovna velice silné prohlášení, ale možná, že ne tak úplně nadnesené, protože účinnost občanského zákoníku je skutečně přede dveřmi, od nového roku a přes všechna optimistická prohlášení nejsem přesvědčen, že společnost je připravena na to, že začne fungovat nové soukromé právo. Zejména nejenom ten kodex jako takový, ale celé to právní okolí, právní prostředí, promítnutí do mnoha jiných zákonů, které byly přijímány nekoordinovaně, chvatně. Nakonec teď až v posledních týdnech a měsících tohoto roku, tohle není samozřejmě optimální příprava na nový kodex. Ten kodex je jistě veliké dílo, ale je to asi největší změna v právu za mnoho desítek let. My jsme celé generace právníků nic takového ve svém životě nezažili a já bych byl opravdu velice smutný, kdyby výsledkem přijetí nového občanského práva bylo to, že se občan bez právníka vlastně neodhodlá k žádnému vážnějšímu kroku. To by bylo smutné. No ale bohužel, aspoň v prvním období se obávám, že to tak může být.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ten občan se, nový občanský zákoník obsahuje také řadu takových zvláštních výrazů, nebo, nebo naopak jakoby řekl starých slov, jako třeba výprosa nebo pacht. Někdo dokonce říkal, že se vracíme tím slovníkem až někam k Josefu II., to je asi opravdu nadsázka, ale proč je tam vlastně, proč tento nový zákoník obsahuje tolik řekl bych archaických možná slov?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak jsou to slova nebo pojmy, které pravda byly součástí historicky civilního práva u nás. Otázka je, jestli, jestli návrat těhle pojmů je to to nejlepší. Ono je něco jiného, když ty pojmy historicky užívány jsou a jsou užívány kontinuálně. To znamená každý jim rozumí, stávají se dokonce součástí i běžného jazyka a jiná situace, kdy tady vlastně díky jakési diskontinuitě ty pojmy z práva ne desítky let zmizely a teď se tam zavádějí a bez toho, že bychom si vzali slovník k ruce, abychom si našli ten pravý význam, tak se asi, tak se asi neobejdeme. No, ale to je možná tak k zamyšlení, jestli tohle bylo opravdu nutné.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ombudsman Pavel Varvařovský skončí k 20. prosinci ve funkci. Podrobnosti a důvody rezignace on sám vůbec nechce komentovat. Co vy si myslíte o tomto kroku?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak já, mně je především hrozně líto, že Pavel Varvařovský rezignoval, jakkoliv ho velmi chápu v jeho kroku. Tak jak ho znám dlouhá léta, považuji ho za skutečně moudrého a zralého muže, který byl zcela na svém místě, který měl jak potřebnou erudici, zkušenost, tak i nadhled a rozhodně to nebyl nějaký uzlíček nervů, který by se hroutil po každém neúspěchu. A jestliže on takovýhle krok udělal, zdá se, že přestal věřit, že může v té své instituci dosáhnout toho, k čemu ta instituce je. Takže je to opravdu velká škoda a měl by, měli bychom se zamyslet vlastně, proč, ačkoliv on to neřekl, já myslím, že se to dá vyčíst i jaksi z mezi řádky. Ta situace, kterou procházel on a jeho kancelář, schválně říkám kancelář, on to totiž není úřad pro lid, je to instituce, která není úřadem, která naopak je velmi, velmi důležitá pro jaksi to posuzování práce mnoha úřadů jiných a přesto, že to je instituce, která nemá žádnou moc, která nemá žádnou výkonnou moc, ona nemůže nic zakazovat, nařizovat, nemůže trestat, tak její vliv je nesporný a také tomu odpovídá důvěra. Důvěra veřejnosti dlouhodobě bylo velké štěstí, že prvním ombudsmanem se kdysi stal Otakar Motejl a ten étos, který vtiskl této funkci, Pavel Varvařovský určitě přebral, přidal k tomu svoji další hodnotu a myslím, že celá řada věcí, které, na které upozornil ombudsman, ať už nějaká příslušná ministerstva, vládu, či parlament a byť nelehce a nejednoduše, ale přece jen to mělo nějaký posun, to v poslední době platilo méně a méně. Bylo to možná díky těm turbulencím ve vládě a v parlamentu, že jaksi výstupy ze své práce, práce týmu lidí ombudsman předkládal a nikdo se jimi nezabýval. A v tu chvíli on možná viděl, že ta jeho mise začíná být zbytečná.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Připomeňme, že Pavlu Varvařovskému se podařilo mimo jiných věcí samozřejmě, které jste i vy zmínil, například zrušit systém /nesrozumitelné/, který nutil nezaměstnané se hlásit pravidelně na poštách, což bylo některými hodnoceno jako v podstatě ponižující. Zajímavé také je, jak jste se zmínil o Otakaru Motejlovi, že nebývá to zvykem, když někdo nastoupí na nějaký úřad, tak Pavel Varvařovský nějakým způsobem nekritizoval svého předchůdce, jak je bohužel často zvykem, ale naopak jaksi vynášel do nebes práci Otakara Motejla, takže podle vašeho názoru je důvodem Pavla Varvařovského a jeho rezignace to, že vlastně neměl pocit, že ho politici poslouchají nebo mu naslouchají, takhle spíše?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím si to, myslím si to, protože jsem s ním i v minulosti opakovaně hovořil a to nebyla nějaká jeho jako jakási ješitnost, že by, že by prostě cokoliv řekne, že by a nikdo ho neposlechne, že by se hned kvůli tomu urazil, ale právě proto, že on viděl, že věci při té své zralosti a moudrosti, jak říkám, on se nezabýval malichernostmi, ale zabýval se třeba drobnými starostmi běžných lidí, které, které jsou možná z nějakého pohledu vzdáleného opravdu drobnými, ale pro ty lidi běžné to můžou být zásadní věci jejich života a oni nemají jako jednotlivci zastání a kancelář ombudsmana se jich zastala, upozornila třeba na systémové vady určité, určitého zacházení toho nebo onoho úřadu státní správy a upozorňovala příslušné ministry, vládu na tyto vady a navrhovala konkrétní, konkrétní zlepšení. To znamená, všimněte si opravdu, že ať už je ombudsmanem ten, nebo onen, on se těší velké důvěře veřejnosti a tak je to, tak je to správně. Protože on je tady od toho, aby se, aby chránil, je to veřejný ochránce práv, veřejný ochránce práv. To znamená on chrání práva jednotlivců, pochopitelně zobecňuje to, není to žádná další soudní instance, není to žádná policie, není to žádný úřad, ale tím, že určité věci popíše, zanalyzuje a soubor velmi kompetentních spolupracovníků ukáže, v čem je, v čem je příčina problému. Dokonce bych řekl, přinese to někdy na stříbrném tácu, jen kdyby ti odpovědní to vzali a ve své kompetenci s tím něco udělali.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Policie obvinila ze zneužití pravomoci úřední osoby bývalého náměstka pražského vrchního státního zástupce v Praze Libora Grygárka. A to v souvislosti s podnikatelem Romanem Janouškem. Měl zmařit vyšetřování původu asi 2 miliard korun zmrazených na švýcarských účtech. Grygárek vlastně opustil úřad podobně jako jeho nadřízený Vlastimil Rampula kvůli takovému podezření, že, že zametají pod koberec některé korupční kauzy. Je zajímavé, že vlastně po 6 měsících, kdy se v těchto kauzách nic nedělo, najednou přichází tento krok. Co si o tom myslíte?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Nemám o tom jiné informace, než které se mohu dočíst nebo poslechnout si v rozhlase, či televizi. Obvinění bývalého vysokého, vysokého představitele státního zastupitelství je nepochybně velmi závažný krok a já doufám, že ti, kteří ho udělali, že jsou přesvědčeni o jeho nutnosti a že i ta důkazní situace v té věci bude taková, že neskončí jenom u obvinění, ale, že jako v řadě jiných případů, ale že ty věci budou, budou dostatečně objasněny, prokázány a že pak nikdo jiný než nezávislý soud řekne, jak to, jak to je, jestli, jestli doktor Grygárek je vinen tím, čím, z čeho je obviněn, anebo, nebo ne.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Bavorská vláda ustoupila od svého původního rozhodnutí podpořit vydání pamfletu Mein Kampf, nacistického vůdce Adolfa Hitlera s kritickým komentářem a chce vydávání blokovat i poté, co v roce 2015 vyprší platnost autorských práv k dílu. Jejich správou spojenci po druhé světové válce pověřili bavorské ministerstvo financí. Jak považujete, je správný tento krok, úplně se rozhodl, rozhodnout se vůbec nevydat toto dílo?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já se Němcům, nebo, nebo Bavorům nedivím, že takovýhle krok dělají, protože přece jenom kdo jiný než oni sami by nejlépe měli vědět, jestli to dílo i po těch letech má tu způsobilost přinášet tím, že bude publikováno, rozmnožováno a podobně, má tu způsobilost přinášet zlé myšlenky a po nich i zlé, zlé skutky. Ono je to, ono je to těžká otázka, pochopitelně narážíme tady na svobodu projevu, možná něco jiného by to bylo v nějaké jiné zemi i mimo jiné i u nás, kdyby něco takového došlo, ale vždycky, vždycky musíme přemýšlet o tom, jestli tím určitým krokem, a to je jedno, jestli to bude publikace nějakého díla, nebo vysílání, vysílání nějakého filmu, jestli přece jenom nemůže dojít k takovému zásahu do základních práv, které, které, jehož, jehož negativa, to znamená podpora a propagace hnutí, která směřují k potlačování práv jiných, nebudou převažovat nad svobodou projevu. Možná nebudeme pochybovat o sobě, že kdybychom si takové dílo přečetli, že by nás to asi neovlivnilo, možná nebudeme pochybovat ani o svých známých a známých jejich známých a pak někde najednou a kde má být ta čára, kdo má, kdo má říci, tohle se smí, tohle se nesmí, kdo to, kdo má přikazovat a kdo má zakazovat? Je to, je to těžká otázka. Já na Němcích obdivuji, že přesto, že byly výsledky druhé světové války, jednak totálně zničený ekonomicky, totálně morálně zdevastováni, že se dokázali zdvihnout, že velkou pílí a pracovitostí postavili Německo, ale nejenom to, ale, že se víc než kdokoliv jiný dokázal s tou svojí minulostí vyrovnat. Dokonce si dovolím tvrdit, že Němci jsou se svojí minulostí možná vyrovnáni i víc než my s tou naší. A jestliže oni za této situace přesto si myslí, že tohle dílo nemá místo na těch knihkupeckých pultech, tak bych to respektoval. Nakonec nemusí to být teď to, co vláda chce, nemusí mít poslední slovo. Předpokládám, že ten, kdo vydat do dílo chce, to zkusí. Možná, že bude pak nést zákonné důsledky, možná, že bude obviněn z trestného činu, možná, že do hry vstoupí justice a tak dále, to jsou všechno předvídané kroky, předvídatelné kroky, ale, že se, že se demokracie musí bránit, to myslím, že je nesporné, že asi nemůže zůstat vždycky a za každých okolností, se založenýma rukama.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Myslíte si, že nějaký význam má dejme tomu nějaký kritický komentář nebo nějaká předmluva před podobnými díly, jestli je to jedno, jestli se případné vydání uskuteční s tímto kritickým komentářem, nebo vysvětlujícím, nebo bez něho, je to jedno, nebo není?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím, že to není jedno, myslím, že to není jedno, protože doba je hrozně rychlá, vidíme to nakonec kolem sebe. To, co lidé naší generace mají ještě v živé paměti, tak pro naše děti už je to dějepis. Oni někdy ani nerozlišují mezi Janem Palachem a Janem Husem, trochu v nadsázce, prostě oba nějak shořeli a možná se jim to trochu plete i díky tomu křestnímu jménu a zapomínáme, lidská paměť je strašlivě krátká a takže připomenout určité věci, dát je do souvislosti, si myslím, že rozhodně není na škodu.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Jaké, jaká všechna díla, nebo které historické osoby by neměly být vydávány? Mluví se o Adolfu Hitlerovi, tam to každý skoro chápe jako automatické, ale kdo všechno i, i někteří představitelé, které jsme tady my po 40 let museli povinně číst?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, právě, no právě. To je ta otázka, jestli je nějaký velký rozdíl v tom zakazovat toho představitele totalitního režimu a jeho články, projevy, díla a skutky a tak dále a jiného, jiného nikoliv. Já, já to vidím docela, docela dost podobně. Docela dost podobně. To znamená, my nemůžeme asi bez studia minulosti pochopit naši přítomnost a, a především nějak jaksi založit na své, svoji budoucnost. Protože dávat všechno pod zámek, není dobré. Zakázané ovoce prostě láká. A naopak myslím kompetentní, kompetentní práce s těmi prameny, jejich publikace, osvěta, tohle to všechno si myslím, že přinese mnohem, mnohem více než eventuelně, že by se někdo nakazil nějakými těmi rudými, hnědými, nebo nevím jakými myšlenkami.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To znamená, že tyto publikace nedržet, nedržet pod zámkem, ale zase příliš s nimi nenakládat veřejně?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, já myslím, že tyto publikace, nebo vůbec takovéhle texty a prameny pro ty, podívejte se, nepřeceňujme zájem veřejnosti, ono takováhle publikace asi nevyjde v nákladu jako je nějaká kuchařka před Vánoci, ale myslím si, že ten, kdo chce si takovéhle věci přečíst, nějak je studovat, by měl k nim mít přístup.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dnešním hostem pořadu Jak to vidí byl doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Přeji vám hezký den. Mějte se krásně.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A zítra bude hostem americký novinář Erik Best.