Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 10. února 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vítejte u komentování toho nejdůležitějšího, co se děje kolem nás. Dobrý den přeje Zita Senková. Mým hostem je dr. Josef Baxa, soudce Nejvyššího správního soudu. Přeji vám dobrý den do brněnského studia.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
Dobrý den z Brna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme například pokuty a charitu, slovenskou chobotnici, či smysl druhé ústavní žaloby proti Donaldu Trumpovi, nerušený poslech. Ministr vnitra Jan Hamáček představil 4 možné změny volebního zákona, které by mohly následovat po rozhodnutí Ústavního soudu, který část tohoto zákona zrušil. Za nejférovější považuje Česko jako jeden volební obvod. Co na to říkáte, pane doktore?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
No, tak je to jedna z možností jistě. Je třeba myslím, aby všichni ti, kteří mají teď úkol, vyrovnat se s nálezem Ústavního soudu, aby si skutečně přečetli Ústavu a do, do posledního puntíku se jí snažili naplnit, tak jak vlastně jim to vyložil Ústavní soud. A nehledali zase nějaké kličky nebo nějaké takové, takové způsoby, jak, jak se říká, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Jestliže tady říká Ústava, že Poslanecká sněmovna se tvoří systémem poměrného zastoupení, tak to myslím, že je úplně jednoduchá myšlenka. A tohle by mělo se naplnit. Jeden volební obvod, já nebudu teď komentovat jednotlivá řešení nebo jednotlivé varianty. To jsou varianty, řekněme, čisté nebo čisté možnosti, ale tak jak budou ti aktéři těch schůzek odborných i politických o tom diskutovat. Spíš očekávám, že bude nějaký kompromis zvolen. Ale znovu říkám, jde o to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Stihne se to?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
Rozhodně, rozhodně se to stihne, jde o to, aby ti, oni jsou to vlastně účastníci politické soutěže, ta soutěž probíhá, její vyvrcholení v podobě voleb se, se blíží. No, tak to pokušení prostě, když dostanu pravidla do ruky před tou rozhodující fázi soutěže a můžu je změnit, tak to pokušení, abych je změnil, abych, abych prostě vyhrál anebo vyhrál ještě víc, je veliké. Ale toho by se samozřejmě měli oprostit. Měli by si vždycky uvědomovat, že jaksi vláda je na čas a že i, když jsou momentálními třeba součástí nějaké většiny nebo nějakými potencionálními vítězi, musí myslet i na čas, kdy nebudou těmi nositeli moci a budou třeba v opozici. Budou, nebudou tak politicky silní a jde o to, aby ta pravidla, která bude, byla, aby prostě fungovala na všechny, na všechny strany. No, tohle to je důležité a myslím si, že není vůbec rozdíl, jestli na to mají teď 8 měsíců nebo kdyby Ústavní soud rozhodl třeba před rokem, by na to měli, by na to měli rok a půl. To v tom není rozdíl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Reálně zbývá dokonce jenom 5 měsíců, ne že by se český kalendář nějak smrsknul. Nicméně je to 5 měsíců do podání kandidátních listin. Tak či onak, pane Baxo, jak hodnotíte to rozhodnutí Ústavního soudu z hlediska jak obsahu, což jste možná už popsal, ale i toho termínu? Často se zdůrazňuje právě to, že stížnost části senátorů na pravidla volebního zákona tam takříkajíc ležela přes 3 roky.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
No.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná ještě podotázku. Vysvětlil Ústavní soud dostatečně zejména pro nás, to znamená pro laickou veřejnost, proč toto rozhodnutí padlo právě nyní?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
No, myslím si, že tohle je jedna z věcí, která prostě oslabuje. Oslabuje vyznění toho nálezu. Ústavní soud nedokázal bohužel věrohodně vysvětlit, proč k tomu rozhodnutí přistoupil až v této chvíli. Nicméně stalo se. Víte, my bychom ano, my kdybychom chtěli, aby ten, ten život prostě byl, připomínal takovéto kyvadlo, které bude rytmicky odečítat čas. Ale ruku na srdce, jistě i vláda i parlament prostě mají období jakési nečinnosti a pak zase překotné činnosti, případně výmluvy, že už na něco není čas, že není shoda a není politická vůle. Takže, takže Ústavní soud bohužel v tomhle tom se nevymykal tomu, co někdy v tom veřejném životě vidíme, že problém, který je opravdu palčivý, se neřeší, vědomě se neřeší a pak se už, už nevyřeší, protože už zase na to není čas no. Takže to určitě Ústavní soud nezdobí. Nicméně znovu bych se soustředil na obsah toho, co Ústavní soud řekl, a to je bezesporu jako věc důležitá, která myslím nebyla zpochybněna a je třeba prostě na to navázat a přijmout pravidla, která budou jasná. Nejenom pro účastníky té politické soutěže, to znamená pro politické strany a hnutí, ale především pro každého voliče, aby to co Ústavní soud možná, možná v tom prezentování toho nálezu trochu opomněl, aby, aby prostě lidé pochopili, že opravdu jejich hlas má, je důležitý každý. Že každý hlas má stejnou váhu bez ohledu na to, kde bydlí, koho volí a tak podobně. Tohle si myslím, že jen je to nejdůležitější sdělení té, té soutěže. A lidé pak budou také velmi pozorně sledovat, jestli ta nová pravidla naplňují toto zásadní sdělení Ústavního soudu anebo jestli zase, zase ti účastníci soutěže se budou chtít, jak říkám nějak tomu vyhnout nebo nějak to vykličkovat nebo nějaké ty bonusy si tam prostě pro sebe někam, někam napsat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ústavní soud nicméně ponechal rozdělení republiky na 14 krajů. Dává vám to logiku, zůstane totiž ta disproporce ve velikosti jednotlivých samosprávných celků?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
Tak je to asi něco co, čemu každý rozumí. Co tady máme, na co jsme zvyklí, i když Poslanecká sněmovna je, prostě je, je to samozřejmě celostátní orgán, takže takovéto jaksi regio, není to, není to složeno z nějakých vyslanců regionů, ale prostě se to takhle nějak uvedlo zavedlo a zase na druhé straně to má výhodu, že lidé, řekněme, ze svého okolí znají ty kandidáty z nějaké jejich předešlé veřejné činnosti. Takže se můžou lépe rozhodnout, jestli je budou, nebo nebudou, nebudou volit. Takže ano jeden volební obvod by jistě byl čistější z hlediska přesnějšího výsledku poměrného, poměrného zastoupení. Ale i těch těch 14 obvodů je, pořád je to řešitelné. Dá se v tom, dá se v tom prostě udržet ta, ta linie, kterou Ústavní soud nastolil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle toho dosavadního vlastně nebo stávajícího zákona se do sněmovny volilo už 5×, pokud se nepletu. Co to znamenalo, jak jsme tedy hlasovali dosud?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
No, podívejte, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Snad ne protiústavně.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
Ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To ne.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
Jistě, že ne ale Ústavní soud není takový nějaký jaksi úřední revizor, který, který jaksi listuje sbírkou zákonů, a když najde něco protiústavního, tak to zní vystřihne. Vždycky, kde není žalobce, není soudce a prostě zřejmě to chtělo nějaký čas a chtělo to vlastně i sledovat právě ty vzniklé disproporce, protože nakonec protiústavnost nejenom tohoto zákona, ale, ale i jiných zákonů vlastně zjistíte nebo všimnete si jí až při té aplikaci v praxi. No a ty výsledky třeba posledních voleb určitě ukázaly, vlastně to pokřivení toho systému. No a prostě našel se ten, kdo Ústavnímu soudu tuto otázku předložil. To znamená ta skupina senátorů a Ústavní soud na to odpověděl no. To je, to je věc, to je věc, která, na kterou ty soudy jsou zvyklé. Leccos vidí, ale samozřejmě ve chvíli, kdy nikdo se na ně neobrátí. Oni, ony nemohou nějak se usnést a vyhlásit, že něco je po právu nebo proti právu nebo v souladu nebo nesouladu s Ústavou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se jako soudce, díváte na pokusy, promiňte, pokuty za porušení protiepidemických pravidel? Například jízda v autě bez pásu 10 000 Kč. Ministryně financí Alena Schillerová tuto částku pošle organizaci na pomoc obětem dopravních nehod. Jela v autě nepřipoutaná a nepopojížděla na parkovišti, jak původně tvrdila, ale jela po silnici. Video, které sama zveřejnila na sociálních sítích, rozklíčovala média. Ministr vnitra Jan Hamáček loni zaplatil za to, že na poradě neměl roušku. 10 000 Kč poslal Organizaci pro seniory. Miroslava Kalouska vyšlo pivo zavřené hospodě na 13 000 Kč. 3000 byla pokuta od magistrátu, 10 000 poslal na dobročinné účely spojené s epidemií. Takhle bych asi mohla pokračovat.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
No osoby, které se pohybují ve veřejném životě a ti politici, které jste vyjmenovala, bezesporu, bezesporu takovými osobami jsou. Nejlépe zajistí účinnost pravidel, pokud se jimi sami budou řídit. Prostě, aby dávali ty dobré příklady, aby byli těmi dobrými vzory i v situaci, kdy jim to není příjemné nebo kdy to není pohodlné nebo jak se říká, když si myslí, že se nikdo nedívá. To je úplně nejlepší způsob, protože na vlastní kůži si mimo jiné i ověří, jestli pravidlo na jehož obsahu třeba měli zásadní podíl, že ho zformulovali prostě, zformulovali nějaký příkaz, nějaký zákaz, nějaké omezení. Tak oni sami si na vlastní kůži uvědomí, třeba rozumnost, smysluplnost, potřebnost, nezbytnost takového pravidla. A potom nějaká taková ta gesta, že někam pošlu nějaké peníze. No, to samozřejmě zase je to součást PR politiků. Chtějí se ukázat. Předstírají jakousi lítost a jako jakési pokání, ale je to, je to takové trošku stylizované. Já si myslím, že kdyby se chovali zcela civilně jako každý jiný občan od prezidenta až po posledního starostu. Myslím si, že by pro jaksi důvěru v politiku a pro jaksi dodržování pravidel udělali mnohem víc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče dodržování těch pravidel, tak městští strážníci v Praze byli naopak velmi důslední z Petřína vykázali desítky dětí na sáňkách, snowboardisty, lyžaře, běžkaře. Na vybrané parky se totiž v této lokalitě v Praze vztahuje vyhláška o ochraně veřejné zeleně. A zmíněné aktivity jsou zakázány. Primátor Prahy Zdeněk Hřib k té vyhlášce uvedl, že je 20 let stará a nedává smysl. Tak budeme mít asi nějaká nová pravidla.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
No, víte to je zase taková ukázka. Já nechci zpochybňovat tu regulaci. Zřejmě, kdyby se lidé chovali k veřejné zeleni tak jako k zeleni třeba na své vlastní zahradě, tak by zřejmě nemusela být přijímána žádná vyhláška, ale protože tomu tak není, tak prostě obce, města tyhle věci regulují. I zákony máme, přece zákon o lesích, který nám říká, co se smí, co se nesmí, o národních parcích a tak podobně. Ale na druhé straně vždycky to pravidlo, jeho formulování, jeho efektivitu a a zejména jeho aplikaci o dodržování musíme nějak hodnotit v kontextu, v kontextu času. A myslím si, že, jestliže jsme teď v nějaké mimořádné situaci, kdy, kdy opatření, o kterých jsme hovořili, která přijímá vláda, jsou plošná. Dotýkají se většiny, vlastně většiny obyvatelstva. A jsme v situaci, kdy řekněme, někam nesmíte, něco nesmíte. No a teď je zima. Je hezké počasí, je taková ta Ladovská zima a je úplně přirozené, že se lidé a děti na prvním místě se z toho radují, z hezkého počasí, ze sněhu a prostě chtějí někde sáňkovat no. Já si myslím a je tady kopec uprostřed Prahy. Tak co ti lidé mají dělat, když jedou do Krkonoš, tak je politici kritizují, že jedou do Krkonoš. Když, když chodí po ulicích, tak je kritizují, že chodí po ulicích. Tak, když si jdou někam zasáňkovat do jaksi volného prostoru, kde je čerstvý vzduch. Tak je zase někdo vyhání, že tam nesmí sáňkovat, protože ten trávník nějak asi ujezdí a on už potom zřejmě na jaře znovu nevyraší. No vždyť já nevím, já samozřejmě nemám o tom podrobné informace, ale mám pocit, že tam po Petříně nejezdily žádné sněžné skútry, takže bych tedy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Byly to jenom snowboardy.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
No, tak dobře, no tak jistě se vždycky najde nějaký, nějaký expert, ale v tu chvíli bych možná mohl někoho zatýkat na Karlově mostě, že se tam prohání na běžkách. No, já bych snad, pro mě je podstatné, jestli tihle lidé, co třeba takovýhle aktivity ve veřejném prostoru dělají, jestli třeba ohrožují jiné lidi jo. Jestli tam ano někdo jezdí na snowboardu a může třeba někoho zranit budiž. Ale proboha, proč tady, proč tady se prostě musí ten stát nebo město, to je úplně jedno, prostě ten, ty veřejné autority tady musí zrovna ukázat, jak se, jak se právo má dodržovat. Jak se má vynucovat. To opravdu, myslím si, že, že není to podstatné a že možná tady je takovéto přimhouření očí, by bylo, by bylo na místě. Možná ti strážníci mohli to tam trošku zregulovat, říct, jděte semhle nebo nechoďte tamhle. Tady vám hrozí nebezpečí a prostě umožnit tu činnost no. To se nestalo. Děti byly vyhnány a nechtěl bych být v kůži rodičů, kteří jim vysvětlovali, co se vlastně přihodilo a proč se to přihodilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Po výhrůžce flákance přišel v Poslanecké sněmovně včera další incident. Z jednacího sálu vykázal předseda parlamentu Vondráček nezařazené poslance Lubomíra Volného a Mariana Bojka. Oba neměli opět roušky. Odmítají je nosit, jak už dříve uvedli z občanských a politických důvodů. Prý se nyní uvažuje o tom, jak se nechal slyšet pan Vondráček, že by kolem nich instalovali plexisklo.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
No, co k tomu říct, no tak vidíte, o tom přece před chvílí mluvili. Prostě těžko můžeme udělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Není možné, pane doktore, tedy vyžadovat, všichni musíme nosit povinně roušky i toto v Poslanecké sněmovně, kde je nošení roušek povinné?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
Ale no jistěže, to je právě ten, to je ten, to je ten příklad. Jo to je ten příklad těch, kteří, kteří mají vliv na obsah pravidel, aby oni sami dobrovolně se k těm pravidlům podrobili. A aby prostě nedělali tu, takové to demonstrativní porušování pravidel. Protože víte, oni lidé tohoto druhu dostanou-li nějakou funkci, s níž je spojená, řekněme, nějaká pravomoc. Tak získají pocit, že vlastně mohou všechno a nemusí nic, že najednou prostě přestávají mít, být běžnými občany. A vyžadují nějaké zvláštní zacházení. Je to velmi škodlivé tenhle přístup. Je to velmi škodlivé a myslím si, že to je věcí jistě samotné sněmovny, aby se s tím to, co se uvnitř děje vypořádala. Ale ty škody, které, lidé je pozorují. Lidé je pozorují a dělají si svůj nějaký obrázek a podle toho si formují svůj vztah ke státu, k právu, pravidlům, institucím. To všechno prostě ti lidé mají tuhle tu odpovědnost. Oni spolupůsobí v dobrém i ve zlém. Na to jaké, jaký stav tady bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Se soudcem Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou otevřeme další téma. Ve slovenské justici došlo k nové změně na klíčovém postu. Exministr vnitra, spravedlnosti a právník Daniel Lipšic se stal novým speciálním prokurátorem. Zvolil ho parlament. Jeho předchůdce Dušan Kováčik skončil kvůli obvinění z korupce ve vazbě. Daniel Lipšic se z politiky stáhl před pěti lety, kdy autem srazil chodce, který následně zemřel. Dostal tříletý podmíněný trest, jako advokát zastupoval rodiče zavražděného novináře Jána Kuciaka. Je to, pane doktore Baxo, dobrá volba? Bude pan Lipšic garantem nezávislosti, protože slovenská opozice už kritizuje jeho údajné politické vazby, má prý blízko k premiérovi Matovičovi a k současné vládě na Slovensku.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
No, je to, je to složitá otázka, když trochu se zajímám o slovenskou situaci, neznám úplně detailně ty reálie, ale vy jste řekla to podstatné. Prostě je to člověk, který opravdu byl ve vysoké politice, byl ministrem spravedlnosti, vnitra. Prostě byl součástí vlády. Pak zase léta byl součástí opozice. Prostě byl to opravdu ten Homo politicus. A jaksi je vyprofilován stranicky a tak dále. Takže nedivím se, že určitá opatrnost, opatrnost z jeho nebo skepse k jeho působení v takovéhle funkci tady je. Mimo jiné on chtěl kandidovat dokonce na generálního prokurátora. Tam ovšem, toho jmenuje prezidentka republiky a prezidentka Čaputová tak nějak vzkázala myslím veřejně, že by měla problém s ním, pana Lipšice jmenovat do této funkce. Takže on se o tu funkci neucházel. Speciálního prokurátora volí slovenský parlament, národní rada. Takže tam, ale prostě byl v soutěži s dalšími třemi kandidáty, což byli, což bude prokurátoři z té speciální prokuratury. Bylo to veřejné to slyšení. Byl zvolen, no co k tomu říct prostě. Já se jenom, víte v těchhle funkcích je dobré, když jsou lidé, kteří jsou velmi zaujatí svou, svou prací a dělají důsledně. Nejsou takové ty leklé ryby. Na druhé straně i vlastně prokurátor nebo u nás státní zástupce, očekávali bychom že bude mít chladnou hlavu a že mu nezatemní to jeho uvažování nějaká taková. Víte, takové ty taková, taková trošku snaha o revanš, o pomstu nebo o něco takového, prostě jako člověk, člověk, který prostě má nějaké nevyřízené účty z minulosti. A teď nebudeme říkat, jestli, jestli jako v právu nebo ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A bude mít chladnou hlavu, promiňte, pan Lipšic?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
To si nejsem úplně jist. To si nejsem úplně jist, protože, protože on byl opravdu ještě, než se stal nebo stane speciálním prokurátorem, tak, tak byl opravdu velmi hlasitý v tom veřejném životě v kritice těch poměrů tamních. Znovu říkám, je co kritizovat a je co kritizovat, ale něco jiného je, když to říkám jako politik nebo advokát. On působil jako advokát a něco jiného je, když jsem součásti prostě nějaké struktury, u které se přece jen mimo jiné vyžaduje objektivita. Takže tohle, tohle je třeba pečlivě sledovat, aby vlastně ne jaksi, aby odolal pokušení prostě z nějaké té pomsty třeba nebo z nějakého takovéto příliš horlivého výkonu funkce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Daniel Lipšic podpořil v roce 2006 výzvu veřejnost proti mafii, ve které se psalo, že v boji proti mafii nemůže být nikdo neutrální, že si každý musí vybrat, na které straně stojí. Kdo tedy, pane Baxo, oseká tu korupční slovenskou chobotnici. Musí Slováci pracovat s lidmi, kteří na Slovensku žijí.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
To je pravda, já znovu říkám, určitě se jak od policie nebo od těch prokurátorů prostě se očekává, že budou angažováni v té věci, že to budou tak trošku honicí psi, že těm zločincům prostě budou, budou dýchat na záda, že je budou, že je budou zatýkat, stíhat, stavět před soud. To se očekává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč vlastně, promiňte, potřebuje, omlouvám se, Slovensko speciální prokuraturu a speciální soud. Vznikal i v roce 2004.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
No tehdy to byl takový pokus prostě, protože jsou zločiny určitého typu, určitého rozsahu, jejichž odhalování, stíhání, souzení prostě má úplně jiné parametry. Mluvili jsme tady nedávno o procesy, procesu s italskou mafií. Kde také vidíme, že se to trošku vymyká těm standardům, takže určité soustředění do těchhle těch struktur je myslitelné. Na druhé straně samozřejmě i tam zase máte riziko, že pokud by to chtěl někdo třeba nějak eliminovat ovlivnit výkon těchto, těchto institucí. Tak tím, že je to koncentrováno do jednoho místa, tak je to snadnější, je to zranitelnější, do toho proniknout nebo nějak to eliminovat, než když je to rozprostřeno v celé, v celé soustavě. Prostě i ten, i ten speciální soud a tahle prokuratura také procházeli, myslím, že i Ústavní soud se zabýval vlastně ústavnosti existence těchhle těch zvláštních, zvláštních institucí, ale obstálo to. Obstálo to no, tak prostě je to tak, jak to je no. My jsme také, tady v České republice byla před nějakým časem debata, že vznikne nějaký protikorupční speciální úřad v rámci státního zastupitelství nakonec z toho nezůstalo, nezůstalo nic. Prostě koncentrace lidí, koncentrace, erudice do určitého místa. Na jedné straně je dobrá myšlenka, jak říkám na druhé straně zase je to je to zranitelné. Takže prostě Slováci tohle mají, nějak to, nějak to funguje a uvidíme, bohužel jste to připomněla. Předchůdce pana Libčice skončil ve vazbě stejně jako slovenský generální prokurátor. Stíháno je, ve vazbě jsou, jsou téměř 2 desítky soudců, policejní prezidenti, vysocí policejní důstojníci, šéfové zpravodajských služeb slovenských. A myslím si, že to ještě bude pokračovat. Takže ono je opravdu těžké tam, tam najít instituci, která by neměla svoji minulost, která by neměla nějaké své zátěže. To snad teď možná budou zřizovat Nejvyšší správní soud, takže třeba tady mají jedinečnou šanci, jak vytvořit instituci bez zátěže, bez minulosti. Držím jim velmi palce, aby se jim to podařilo, uvidíme no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Donald Trump bývalý americký prezident bude jako první v amerických dějinách už podruhé čelit takzvanému impeachmentu, neboli ústavní žalobě. Tavení Trumpa, že své příznivce měl podněcovat ke vzpouře a vpádu do sídla kongresu. V čem vidíte smysl této žaloby, pane Baxo?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
No, smysl vidím v tom a je to opravdu výjimečná, v americké historii, jak víme je to opravdu výjimečná situace. Je to jediný vlastně prezident, který už podruhé čelí impeachmentu. Asi tam není zřejmě velká naděje na to, že by byl opravdu odsouzen. Ale já myslím, že ten samotný proces, že se prostě zformulují ty skutky, že se jaksi provede jakési veřejné slyšení v Senátu, kde tam prostě padnou všechny ty důležité argumenty, že se, že se ten stav popíše. Nějakým způsobem se to zhodnotí. Myslím si, že jak pro současnou Ameriku tak i pro budoucnost, prostě, je to, bude jednou jsou čas americké historie. A je to velmi, je to velmi poučné. Je to podobné, jako když po letech třeba se soudí dodnes ještě třeba nacistické zločiny, přestože jako ta účinnost třeba o potrestání už je mizivá ale.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to spíš ta symbolika?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
Je to symbolika, je to symbolika. Je tam prostě jasně řečeno, ani prezident nemůže dělat úplně všechno. Prostě za určitých situací může být brán k odpovědnosti, bez ohledu na ten výsledek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Josef Baxa, soudce Nejvyššího správního soudu. Já vám děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji hezký den, na slyšenou.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu
Rádo se stalo, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude imunolog Vojtěch Thon z brněnské Masarykovy univerzity. Příjemný poslech Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.