Přepis: Jak to vidí Jiří Hlaváč - 20. prosince

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Začíná pořad Jak to vidí. Hezký dobrý den přeje Zita Senková. Ve studiu vítám profesora Jiřího Hlaváče, klarinetistu, skladatele a pedagoga. Dobrý den vám přeju.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
Dobrý den. Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předsedové koaličních stran se dnes znovu pokusí dohodnout na podobě nové vlády. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek trvá na vedení ministerstva zemědělství. Odmítl nabídku sociální demokracie na jiné posty v kabinetu. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka označil tento přístup KDU-ČSL za politikaření. Jaké by bylo, nebo je vaše hodnocení?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
Tak já samozřejmě nejsem zdaleka odborníkem na politické vazby a politické vztahy. Takže mohu reagovat a uvažovat jako běžný občan. Já se domnívám, že vždycky, když se vyjednává jakási výchozí pozice, tak každá z těch účastných stran do toho vkládá nejen své představy a své postoje, ale jakási praktika pro další jednání. Je docela možné, že lidovci tím deklarují, že budou stále těmi, kteří budou trvat na svých požadavcích, či představách i v rámci těch dalších jednání, když už může být ustavena vláda a kdy bude fungovat. Je to docela pravděpodobné, mají za sebou období, kdy byli vládní stranou, zřejmě v tom celém období přemýšleli také o své sebereflexi a o tom, jak chtějí na politickou scénu vstoupit podruhé, jakým způsobem se tam potom následně chtějí etablovat. Já v tom nevidím zatím žádné, žádnou chytristiku, nevidím v tom ani, že by to byla jakási taktika nebo taktizování. Prostě je to jejich rozhodnutí o tom, že chtějí být suverénním článkem trojkoalice a chtějí být, byť mají samozřejmě nejslabší volební mandát, chtějí být těmi, jejichž hlas nesmí být jen do počtu, ale má být mnohem spolurozhodující. To je celé tajemství, které za tím, celé za tím vidím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před volbami slibovaly všechny kandidující strany bez výjimky transparentní politiku. Jaký máte dojem v tomto kontextu z toho dosavadního vyjednávání?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
Víte, já si myslím, že transparentní politika, že to je jenom takové hravé slovíčko, nebo hravý termín, že v té samotné praxi to moc nejde naplnit. Co to je transparentní? No, budu povídat o tom, co jsme projednali, ale rozhodně nebudu vynášet ven základní informace, jakým způsobem, v jaké atmosféře bylo jednání vedeno, jakým způsobem jsme nakonec dospěli či nedospěli k závěrečnému konsensu. To jsou interní věci, které se z principu nezveřejňují. Ale v tom okamžiku už to není transparentní. Mně by se docela líbilo, kdyby vždycky řekli: My jsme dospěli k dohodě a ta dohoda byla následně vyjádřena počtem hlasů tak, či tak. A je to jednoduché. Člověk si velmi rychle spočítá, jestli je to 2:1, nebo jsou to tři čtvrtiny proti jedné čtvrtině, ale to taky nechtějí ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To už je o matematice.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
To už je o matematice, to taky nechtějí. Takže berme to, prosím pěkně, aspoň já to tak vnímám, že je to opravdu jen terminus technikus, je to takzvaně transparentní, je to takzvaně otevřené, zveřejněné, ale do jaké míry, já o tom pochybuju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Koalice jinak slibuje v tom návrhu koaliční smlouvy uzákonit kulturu jako veřejnou službu. Jak se na to díváte? Lze očekávat nějaké zásadní změny?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
Já musím říci, že kulturu jako veřejnou službu vnímám po celá desetiletí. Nikdy nikdo z těch, kteří se věnují té kulturní oblasti, moc neuvažoval o tom, jestli je pátek, svátek, sobota, neděle, pracuje se kdykoliv, jak to vyžadují okolnosti. Takže to je svým způsobem celospolečenská záležitost, celospolečenská služba. Ale pak je další moment, a to bych byl šťasten, kdyby to bylo vnímáno i v tom druhém rozměru. A sice kultura je něco, co nás reprezentuje v zahraničí, doma, přináší to určitý přehled o tom, jak jsme aktivní, duchovně aktivní, jakou, s jakou péčí obhospodařujeme i historický odkaz kultury a tak dál. To všechno má svůj velký význam. Tak pokud by v tomto směru byl ten zásadní posuv, což znamená, ano, kultura bude vnímána jako něco, co je reprezentantem všech, pak je to to, o čem jsem se zmínil na počátku, pak je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy tak, omlouvám se ...

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tak vnímána?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
Já si myslím, že tak vnímána není, protože takto je vnímána zábava. A já vidím velký rozdíl mezi zábavou a kulturou. Ono se to zdánlivě propojuje, nebo zdánlivě překrývá, ale opravdu jenom zdánlivě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naši sousedé v Německu i v Rakousku, ti také volili nový parlament. Vlády už mají. O překvapení se postaral ve Vídni právě nový šéf rakouské diplomacie Sebastian Kurz, kterému je teprve 27 let, je to člen lidové strany a někdy se mu také říká "maturant". Každopádně je to, jak se o něm píše, výjimečný politický talent. Vás to překvapuje?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
Mě to, mě to nepřekvapuje. No, oni mu akorát říkají trošku i s takovým hanlivým přídomkem, protože předkládají informace, že vysokou školu nedokončil, takže to, já bych to tak zase nevnímal. Ale jde o jinou věc. Vzpomeňte na dobu, kdy členem Zemanovy vlády byl Karel Březina. Mimochodem stejných 27 let a jestli se nepletu, tak on byl tehdy ministrem bez portfeje. Nicméně byl to naprosto legitimní člen vlády, který tam měl své úkoly, měl svoji činnost, měl svoji náplň a možná, že tehdy naopak rakouská strana vyjadřovala podiv nad tím, že je členem vlády je 27letý mladík. Já bych to tak neviděl, upřímně řečeno. Samozřejmě, my už dneska s odstupem let víme, jaká byla mise Karla Březiny a potažmo pak i mise o něco staršího Stanislava Grosse. Ale to už je ta nabytá zkušenost a vědomosti, co všechno se potom událo. Nicméně je nepochybně řada mladých lidí, kteří mají vynikající erudici, kteří mají velkou míru předvídavosti, mají samozřejmě na rozdíl od těch, kteří jsou v mém věku, mají mnohem větší tah na branku, dokáží být mnohem rozhodnější v řadě momentů. No, to všechno musí ukázat praxe, do jaké míry umí vybalancovat ten druhý rizikový moment a to je, takže já bych udělal takové malinké, malinký sumář. Pro mě je stejně problémový člověk, který neumí rozpoznat, že jeho čas už byl završen, nadstavuje energii, kterou už by měl spotřeboval pro sebe, chce být stále nenahraditelným a nepostradatelným a nepochopil umění odejít. Ale stejně tak u mladých, kteří z hlediska expanze a z hlediska velkého přebytku energie mají netrpělivost a mají pocit, že už je nejvyšší čas, aby jim to všechno bylo předáno, to je druhý extrém, stejně špatný. No, tak uvidíme, jakým způsobem se bude profilovat osobnost Sebastiana Kurze, třeba vznikne typ politika, který ač velmi mlád, bude schopen nabízet rakouské diplomacii velkou kvalitu, velkou komunikativnost, údajně je velmi komunikativní a možná, že za pár let zjistíme, ano, ukázalo se, že je to dokonce jakýsi možný model, abychom potenciál mladých, v uvozovkách, možná zatím ne zcela zkušených odborníků, začali využívat větší měrou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná je to také, pane profesore, otázka řekněme jistého stranického dorostu, nebo jak to pojmenovat? Protože se často v těch komentářích zejména v Rakousku hovoří i o personální nouzi.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
To určitě. Ostatně myslím, že jsme to poznali i tady u nás. To je nepochybně fakt, který je zásadní a pokud bude celý ten systém stát na funkčnosti politických stran a politické strany musí neustále generovat nový potenciál, aby doplňovaly ten stávající stav, tak je to logické, je to logické, že tam potom ta stranická nomenklatura bude vychovávat osobnosti, které buď budou trošku pozdrženější ve věku, nebo naopak budou příliš mladé ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Generuje, generuje česká politika mladé, schopné politiky, političky?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
Já si myslím, že ano, protože teď po volbách se objevilo, objevila řada osobností, o kterých jsem před tím nikdy neslyšel a musím říci, že když jsem si poslechnul jejich výstupy, které měly na veřejnosti, mělo to hlavu a patu a jako věděly, o čem hovoří. A já si dokonce chci myslet, že to berou velmi vážně a že chtějí ten stav, ve kterém se pohybujeme už několik let, že jej skutečně chtějí řešit a že jej chtějí řešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme u mládí, tak rozsáhlý průzkum mezi absolventy vysokých škol potvrdil, že jich v posledních letech výrazně přibylo. Ředitel Střediska vzdělávací politiky, se kterým hovořily Hospodářské noviny, odhaduje, že za několik let budou brát i dělnické profese. Jak vy se na to díváte? Je v tom také možná částečně i takový ten hon za tituly?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
Je za tím hon za tituly, ale je tam ještě něco, co ta studie nezveřejňuje a já se přiznám, že upřímně řečeno, nevím proč. Já s velkou oblibou dávám příklad, že v době mých studií jsme měli dvě vysoké umělecké školy, tedy hudebního zaměření a měli jsme celé Československo 10 konzervatoří. Dnes jenom Česká republika má konzervatoří 15 a vysoké školy, počítám-li dobře s tou akreditací uměleckých programů 4 nebo 5. To je svým způsobem nadstav, který já si osobně myslím, že je zbytečný a logicky i vstupní výběrové zkoušky mají potom určitou diferencovanou náročnost. A já jsem ve škole u nás často řešil momenty, kdy zkusili udělat přijímací zkoušky k nám, tam to nevyšlo, tak je udělali na jinou z těch avizovaných škol, tam pobyli rok a za rok přestupovali na naši fakultu. Takže berme to tak, že i to vzdělání vysokoškolské vzdělání se stalo tak trošku obchodním artiklem a že do něj ty tržní vztahy vstoupily víc než je zdrávo a než bylo žádoucno, protože my jsme vymezováni určitou velikostí našeho území, my jsme vymezováni samozřejmě počtem obyvatelstva. Já myslím, že se dá velmi snadno spočítat, jaká je optimální vyváženost vysokoškolského, středoškolského a základního vzdělání. To nemusíme ověřovat praxí, ve které prošustrujeme desítky miliard korun, protože, a to je to nejhorší, o tom ta studie taky nemluví, to jsou započatá studia a řada z nich není vůbec dokončena. Nicméně i to nedokončené studium zatěžuje náš státní rozpočet, potažmo peníze, které jdou na vysoké školství. To je moment, který je svým způsobem už nevratný, to jsou prostředky, které jsme vynaložili. Já nevím, jestli se to promítne do osobnosti i těch, kteří tu školu nedokončili, ale poznal jsem několik harcovníků, kteří z řady výhod, které z vysokoškolského studia plynou, studovali, rozstudovali třeba 3, 4 vysoké školy a nedokončili ani jednu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je to pak s uplatněním třeba konkrétně vašich posluchačů na hudební akademii?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
U nás je to, u nás je to zajímavé. My, protože jsou tam opravdu ty vstupní zkoušky velmi náročné, tak my máme tu zpětnou kontrolu, a to jest, naši absolventi se prakticky nehlásí na úřady práce s žádostí o sociální podporu. Čili najdou uplatnění. Jestli každý z nich najde uplatnění v té rovině, řekněme, vrcholového kumštu, to neumím posoudit, ale faktem je, že s absolventy, s nimiž se potkávám a když si povídáme o tom, jak v tom životě našli nebo nacházejí své uplatnění, tak mi většinou říkají: ale, pane profesore, to je to fajn, dělám věci, které mě baví a které mě těší, které mě zajímaly. Tak já myslím, že v naší oblasti nebude výskyt těch, kteří začínají a nic nekončí, že ten tam nebude prakticky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řady vrcholných politiků, kteří nepojednou na únorové zimní olympijské hry do ruského Soči, se dále rozšiřují. K některým evropským prezidentům, například Německa, Francie, Polska, přibyl také Barack Obama, prezident Americký. Patří politika do sportu?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
Kdybyste se mě zeptala, jestli tam má být, tak řeknu ne. Ale ptáte se, jestli patří. Je tam. Samozřejmě. Politika je momentem, který ovlivňuje i sport. Vzpomeňme, že určitý bojkot, který byl postaven vždycky do souběhu s těmi ušlechtilými Coubertinovskými myšlenkami, že tady byl. Teď si jen vybavuji ty zaťaté pěsti dvou amerických sprinterů v rámci černých panterů v Mexiku. Bylo toho mnohonásobně více. Ta otázka je, myslím si, dost komplikovaná. Protože sport je dnes též velkým obchodním hybatelem tohoto světa. Reklamy, firmy, které vyrábějí špičková oblečení, špičkové sportovní nářadí a tak dál, ti všichni mají své zájmy logicky. Myslím si, že to není důležité zvítězit, ale účastnit se, je sice krásné, ale je nostalgické, protože dnes tam jezdí většina těch sportovců s vizí, že zvítězí a v okamžiku, když zvítězí, budou mít vytvořený mnohonásobně lepší zázemí z hlediska podmínek, bude jim umožněno i to, aby si najednou mohli vybírat účast na sportovních podnicích, které mají podstatně vyšší finanční dotace na těch cenách a tak dál. Je to propleteno. Nicméně myslím si, že z hlediska určité etiky vůči olympismu jako takovému, by se neměla politika do olympijských her jakkoliv vměšovat. Samozřejmě nejen my dva, ale většina posluchačů ví, že pro prezidenta Putina jsou olympijské hry v Soči v prvé řadě příležitostí, aby deklaroval, jak monumentální hry jsou schopni připravit, zajistit, zorganizovat, zrealizovat. Už to je první vměšování politiky, protože nejde o to, abych ukázal setkání mladých lidí, kteří se přijdou mezi sebou utkat to, kdo je nejrychlejší, nejlepší, ale začne tam zase ta defilírka zemí, které jsou bohatší než jsou ty druhé a tak dále ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je ale pokaždé. Vlastně ten organizátor nebo organizátoři se chtějí prostě vytáhnout.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
Víte, on byl totiž velký rozdíl mezi Pierrem Coubertinem a třeba Eveli Brandytchenem, který řekl: Olympijské hry se otevřou profesionálům, otevřou se každému, protože v prvé řadě to musí být výhodný obchodní artikl. A jsme u toho. Takže ta myšlenka samozřejmě je trvalá v tom, že se vracíme s nostalgií k řeckému odkazu. Na stranu druhou je tam takový vpád a taková agrese financí a logicky politických zájmů, politických zájmů, že se tomu asi dnes už moc čelit nedá, takže uvidíme, jak to potom v reálu dopadne. Já jsem znal několik případů, kdy se též prohlašovalo: Nepojedu tam. A nakonec tam takřka všichni byli. Bylo to Los Angeles, byla to Moskva, to už se vracelo, že jo. Čili buďme reální. Uvidíme nakonec, jak vedle těch krajních extrémních názorů, jak se bude pohybovat ten názorový střet, který třeba řekne: ano, ale je to jednou za 4 roky, je to setkání mezinárodního sportu v tom nejširším slova smyslu, prostě chci být u toho, chci to podpořit svoji účastí. Uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je lepší než bojkot? Protože někteří také tomu říkají zásady. Proč pak ale Rusko dostalo vlastně možnost pořádat olympijské hry?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
Ano a teď jste si vlastně odpověděla sama, protože při té nominaci se zohlednilo leccos, leccos, ale nepochybně dominantní roli tam hrálo i to, že Rusko jest velkým uskupením, je to velký potenciál, byly tam nepochybně velké obchodní vlivy a obchodní zájmy, prostě Rusko bylo vybráno a v té době nikomu nevadilo, jestli je tam rovina dodržování či nedodržování lidských práv a tak dále. To všechno se vynoří následně. Ale v tom momentu, kdy se rozhodovalo, a byl to olympijský výbor, respektive celé to grémium, no, tak Soči byla vybrána jako nejvhodnější kandidát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem náš prezident Miloš Zeman ten fandit pojede, jak už dříve ohlásil. A říká, že je lepší případný kritický názor vyjádřit přímo na místě.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
Já si myslím, že ano. V tom mu dávám zcela zapravdu. A navíc, každý z těch, který říká: Nepojedu tam, by si měl uvědomit, že on tím v prvé řadě trestá sportovce. Ti za to nemohou. To je rovina, pokud to má být nějaká politická vendeta, tak si to vyříkejte na úrovni politických grémií, ale proč teda postihovat sportovce a sport jako takový.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem pořadu Jak to vidí je profesor Jiří Hlaváč. V Českých Budějovicích, jak napsala paní Jarka, zněly včera vánoční koledy v trolejbusech. S nápadem přišli studenti konzervatoře, kteří na hlavních linkách koncertovali téměř 7 hodin. Což je určitě i dobrá průprava, že, pane profesore?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
Průprava je to krásná, ale hlavně, je v tom pojmenování toho základního, a to je hudebník, když hraje, tak v podstatě vždycky chce obdarovávat a v tom duchu a čase Vánoc je to myslím si hodně symbolické, je v tom vždycky ten moment, kdy, když se člověk naučí hrát na nějaký nástroj, vytvoří si repertoár, tak je šťasten, když to může někomu předvést, může mu to, může mu to nabídnout. Je tam navíc další moment, že mladí lidé vždycky představují nějaké nové impulsy, nebo nové podněty, které se mohou v naší společnosti uchytit. Já sám jsem velmi šťasten, že je to napadlo, že to realizují, že to nabízejí a myslím si, že je to jenom kousek k tomu, aby posluchači, kteří je slyšeli v tramvaji nebo v trolejbuse, aby si řekli, tak si zajdu na půlnoční mši, nebo se půjdu, si poslechnout nějaký vánoční koncert, který bude nepochybně i v tom čase dalším. Ruku v ruce s tím jde i ta možnost, půjdu se podívat na divadelní představení, výstavu, na koncerty, které mé město nabízí, třeba v lednu, v únoru a tak dál. Prostě stanu se součástí toho duchovního a kulturního koloritu města a budu to chtít nějakým způsobem také ovlivňovat a možná doplňovat. No a je tam jeden důležitý moment. Víte, v době Vánoc děláme asi všichni takovou malou bilanci. A v té bilanci je: Toto se povedlo, toto se nepovedlo, tohle ještě zvládám, toto už nezvládám a když bych měl udělat malinkou reminiscenci k sobě, tak na jednu stranu zmínil jsem se vám o tom a nechci to opakovat, nicméně zdravotní postižení, se kterým musím bojovat 15 let, je takové, jaké je a já jsem vždycky šťastný, že na konci roku si mohu říci: No, mohu ještě chodit, mohu si ještě zahrát, mohu ještě zvládnout toto, protože to jsou momenty, které já neovlivním, to je průběh, který prostě v tom těle funguje a lékařská věda zatím neumí tyhle věci zastavit. Já jsem vždycky pod dojmem tady té reminiscence, já jsem vždycky strašně šťastný, že jsem prožil nádherný rok, v němž jsem potkal spoustu zajímavých lidí, mohl jsem si přečíst věci, které jsem neznal, nebo jsem je nechápal před tím. Mohl jsem navštívit místa, která mě něčím obohatila, atmosférou, historií, architekturou a tak dál. Mohl jsem se opakovaně setkávat s lidmi, o nichž jsem věděl, že si uchovali své lidství, nebo jak říkal pan Werich, své člověčenství, prostě i v tomto roce zůstali normálními a možná z pozice toho kumštu zaplaťbůh stále jsem mohl být účasten něčemu, kdy hudba vznikala přímo před posluchači, dávala jim kus sebe sama a hudebníci taky a dávala jim určitou naději, že za ten rok, pokud se nestane něco zásadně jiného, to můžeme prožívat znovu. Mně to pro moji osobní inventuru úplně stačí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A také jste byl naším pravidelným hostem letos.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
Také jsem byl pravidelným hostem a musím poděkovat posluchačům, kteří mi psali a píší, chci poděkovat moc za momenty, že chápou to, co říkám, jak to říkám, proč to říkám. A musím říci, že mě tady vždycky notabene je velmi dobře, že je tady krásná atmosféra, že rozhlas je pevnou součástí mého života a co dodat. No, vám všem, kteří připravujete, realizujete, kteří posloucháte, hezké svátky, hezké Vánoce, buďte zdrávi, buďte šťastni a ať se můžeme po novém roce potkávat a ať se můžeme těšit zase na něco, co nás obohatí, co nám dá další životní jistotu a kvalitu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ještě jedna otázečka, pane profesore, od Zdeňka z Hradce. Děkuji za ni. Jestli se vám lépe před rozhlasovým mikrofonem vystupuje ráno nebo v noci?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
Já už jsem to řekl, naznačil, mám někdy problémy zdravotního rázu. Čili ráno jsem jakž takž pohromadě. Já nemám problém se vstáváním, vstávám a pozoruju to už i na koncertech, kdy cítím třeba únavu, je to tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jsem ráda, že Jak to vidí je v čase od půl deváté, což bude taky v příštím roce ...

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
A neměňte to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... nebudeme. Přeji vám krásný závěr roku a budu se těšit na setkávání v tom příštím. Profesor Jiří Hlaváč. Na shledanou.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel, pedagog
--------------------
Děkuju pěkně. Na shledanou. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to vidí se přihlásí, milí posluchači, také v pondělí. Povídat si budu s Ivanem Hoffmanem. Dobrý den přeje Zita Senková.