Přepis: Jak to vidí Jiří Drahoš – 29. dubna

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den a příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je předseda Akademie věd České republiky, profesor Jiří Drahoš. Dobrý den.

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Dobrý den.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dnes se zeptám pana profesora Drahoše například na hodnocení výzkumné činnosti Akademie věd České republiky. Dalším tématem bude třeba mezinárodní konference o překonávání globálních konfliktů. No, anebo se zeptám, jak se vlastně Akademie věd podílí na oslavách 700. výročí narození Karla IV. Já se vás, pane profesore, ale zeptám nejdřív na něco úplně jiného. Já vím, že jste se včera večer představil v úplně jiné roli, zazpíval jste si Te Deum Antonína Rejchy. To o vás asi většina posluchačů vůbec neví, že zpíváte také?

Čtěte také

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak já to o sobě netajím. Někdo to už možná ví, ale připouštím, že zpívám 43 let v jednom komorním sboru Canticorum iubilo, amatérský komorní sbor. A včera jsme společně s orchestrem a sborem konzervatoře a ze solisty pražské konzervatoře pod vedením výborné sbormistryně paní Miriam Němcové jsme uvedli zmíněného Rejchu Te Deum. A myslím, že to mělo velmi hezkou atmosféru. A ten koncert se povedl. Bylo tam docela dost lidí. A tak jsme si zazpívali.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Jenom se zeptám. Je v té vědecké obci hodně takových, řekl bych, lidí jako vy, kteří mají úplně opačný koníček, dá se říct, než ten svůj obor, třeba technický nějaký?

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak v našem sboru konkrétně zpívá, nebudu říkat jména, pouze funkce, primářka JIPky z Nemocnice Na Homolce, bývalý ředitel Geofyzikálního ústavu, docentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, primář kardiologie Nemocnice v Pardubicích a samozřejmě řada dalších lidí s technickým vzděláním, třeba jako mám já, v přírodovědným technickým. Takže řada z nich má pocit, že a potřebu relaxovat při něčem jiném, než je jejich profesní disciplína. Takže zpívají.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No, říkalo se, že třeba lékaři jsou výborní matematici. Ale nevím, to nemohu posoudit. No, pojďme na téma, která se týkají Akademie věd České republiky. Akademie podstupuje vlastně každých pět takové přísné mezinárodní hodnocení svých pracovišť. V čem to spočívá?

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, já bych možná řekl, že a vysvitne to z tohoto hodnocení, má vlastně tři cíle. My chceme získat nezávislé informace o postavení vědy v Akademii věd, a to v kontextu, řekněme, národním, protože jsou některé disciplíny, které mají ten národní kontext velmi silný, ale zejména v tom globálním kontextu ve srovnání se světem. To je jeden důvod. Ten další důvod, který s tím prvním je velmi úzce spojen, my chceme tím získat informace pro strategické řízení této instituce, tedy Akademie věd, a včetně financování našich pracovišť. Prostě když to zjednoduším, ti horší by měli dostat o něco méně, ti lepší by měli dostat o něco více. No, a konečně je to také dobrá zpětná vazba pro, pro řízení, pro vedení jednotlivých pracovišť, aby si uvědomili, jak jsou asi na tom. Každý si myslíme, že jsme ve své disciplíně nejlepší, že jo, to je přirozený lidský pocit, takže my se jim snažíme zprostředkovat nezávislý pocit zahraničních expertů.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A podobným způsobem se hodnotí i Akademie věc nebo vědecké instituce v jiných zemích? Je to, máme podobné metody toho hodnocení nebo...

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Určitě jsme si nevymysleli žádnou specificky českou cestu, tak jak je tady často zvykem u nás. A ty většinou nikam nevedou. Takže my jsme převzali a jen trochu uzpůsobili některé standardní metody, které se používají v civilizovaných zemích. Já bych možná ještě zdůraznil, že Akademie věd je jediná instituce, která se takto komplexně hodnotí každých pět let.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Jako jediná instituce v České re...

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Jediná u nás, ano, jediná u nás, ne venku, ne v zahraničí, existují ve Velké Británii, Spojeném království, tedy ve Francii, v Německu. Všechny ty klíčové instituce procházejí podobným typem hodnocení. Jednou za čas, to se nedá dělat každý rok a nedá se z toho vyvozovat každý rok nějaký závěr, takže těch pět let to je takový vhodný interval. Čili je to to, co se dělá v civilizovaných zemích.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To hodnocení určitě musí být složité nebo možná i zdlouhavé, protože Akademie věd má 54 ústavů, jestli se nepletu. Ale v tom hodnocení se hodnotí spíš ty jednotlivé výzkumné týmy. Je to tak? To znamená, těch je třeba 300 - 400 nebo.

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Bylo jich 377 v tomto hodnocení a máte pravdu, my samozřejmě musíme potom to finanční rozhodnutí nebo rozhodnutí o financování musíme vztáhnout na celý ústav. Ale to hodnocení bylo po týmech, protože i v ústavu XY můžou být týmy průměrné, nadprůměrné a naprosto excelentní, takže by bylo nespravedlivé říct, ten ústav je takový a takový. Čili hodnotili jsme týmy, hodnotili jsme dvoufázově. Ta první fáze byla taková, že vše ty týmy všechny vybraly své nejlepší publikace, knihy, články a poslaly je komise příslušné zahraničním expertům k posouzení. A v té druhé fázi potom ti zahraniční experti přijeli na naše pracoviště. S každým týmem tam měli možnost debatovat, vyslechnout jeho prezentaci a na základě toho komise složené ze zahraničních vědců sepsaly pro vedení Akademie věd, řekněme, taková hlášení, zprávy.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Takže ale předpokládám, že v těch hodnotících komisích, těch vědců, expertů ze zahraničí byly určitě asi uznávané osobnosti, jinak asi by ty vaše týmy to ani nechtěly brát vážně. Nebo je to, je tomu tak?

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Určitě ano. Samozřejmě kdybychom si vybrali, teď to trochu přeženu, hodnotitele z Antarktidy, tak by se na to každý díval s úsměvem. Čili ty komise oslovily skutečně velmi renomované vědce. Samozřejmě musím přiznat. Ne každý řekne: ano, já mám čas a chuť hodnotit. Takže těch oslovených bylo daleko více, ale na druhé straně jsme dostali takřka 10 tisíc posudků na ty předložené práce. Čili to je docela úctyhodné číslo. A těch výsledků, které jsme nebo které naše týmy předložily, bylo daleko nebo víc než 5 tisíc. Takže to byla ta první fáze. A pak, jak jsem říkal, komise přijížděly na ústavy a debatovaly, prohlížely si, dívaly se a vynesly jakýsi doporučující verdikt. Ale prosím, my jsme neznámkovali. Ty komise vydaly, aspoň v celkovém hodnocení komise vydaly určité stanovisko, posudek, doporučení, v tom ústavu toto chválíme, toto chválíme méně. A teď je na akademické radě, aby provedla ten skoro nejtěžší krok, a na základě tohoto například rozhodla o přidělení finančních prostředků nebo o doporučení ředitelům třeba, aby zvážili, jestli tento obor se má pěstovat v Akademii věd, protože jeho výsledky třeba nejsou úplně ideální. Takže není to takovéto známkování, absolutní známkování škála 1 až 5. To známkování proběhlo pouze u hodnocení těch výsledků v první fázi. Tento článek je světově uznávaný nebo tyto výstupy jsou na té nejsvětovější úrovni, tyhle jsou světově uznávané, tyhle jsou uznávané mezinárodně a tak dále. Takže tam ano, ale ne v celkovém výsledku.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane předsedo, když se tak hodnotí Česká republika z hlediska postavení v Evropě a ve světě, tak víme, že jsme malá země a hospodářsky jsme na nějaké úrovni a vojensky jsme na, jsme téměř bezvýznamní a tak dále. Ale jak vnímá Evropa nebo, dejme tomu, svět Českou republiku z hlediska právě té vědecké práce nebo výsledků vlastně třeba Akademie věd a vůbec vědeckých pracovníků?

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak já mohu bez uzardění říci, že Akademie věd je nejlepší vědecká instituce v tomto státě. Když se to přepočte na to, kolik vědců u nás pracuje, jaké máme výstupy, jaké kvality a tak dále, tak jsme bezesporu nejúspěšnější instituce. Ale spolupracujeme s řadou týmů na vysokých školách a tak dále. Na druhé straně musím přiznat, že stále máme co zlepšovat jak Česká republika, tak Akademie věd. Pořád jsme méně úspěšní než třeba srovnatelně velké státy nebo státy, které nepatří k těm, k těm obrům, těm velkým, jako je Německo, Francie, Anglie, ale díváme se na Švýcarsko, Dánsko, Holandsko. Tam máme ještě pořád docela dost co dohánět, ale tak i to hodnocení by mělo sloužit k tomu, abychom ty týmy motivovali a vyjádřili se k jejich kvalitě.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano. Pane profesore, co je to Strategie AV21? To je program, který samozřejmě vy vedete. Ale v čem spočívá?

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Strategie AV21, Akademie věd pro 21. století, je soubor, my tomu říká interdisciplinární koordinované programy, které jdou přes řadu vědeckých disciplín, účastní se jí řada týmů z ústavu. Ne vždycky celé ústavy. A smyslem té strategie není to, co bylo třeba hodnoceno primárně v tom hodnocení vědecké činnosti. To znamená hodnotit skvělé články, skvělé publikace, základní výzkum, ale smyslem té strategie je, a ona má motto špičkový výzkum ve veřejném zájmu, přinést vlastně společnosti něco, co bude pro tu společnost velmi užitečné. Čili na jedné straně ty programy spolupracují nebo v rámci těch programů běží spolupráce s podniky, s firmami, s podnikatelským sektorem, a na druhé straně, a já ho považuju za stejně důležitý, v rámci těch programů vznikají třeba expertizy pro státní správu, pro, pro parlament, pro Senát, pro vládu, protože žádná z těchto institucí nemá kvalifikované zázemí. A všichni víme, na základě jakých informací se často poslanci, a to nejen u nás, rozhodují. Takže my jsme nabídli tuto naši strategii. A musím říct, že ta odezva byla velmi vstřícná díky vedení Poslanecké sněmovny, díky vedení Senátu, díky vstřícnému přístupu vlády. Nedávno nad tou strategií převzal patronát nebo záštitu pan premiér. Takže i z toho je vidět, že i vláda si té strategie považuje. Takže je to něco, co děláme pro společnost, a něco, co děláme navíc. To neznamená, že by naše ústavy měly nějak rezignovat na to špičkové badatelské úsilí v základním výzkumu.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Můžete tedy uvést nějaký příklad třeba nějakého, nějaké expertizy třeba pro politiky v poslední době nebo nějaký jiný příklad?

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak my třeba v rámci té strategie pořádáme v parlamentu i v Senátu takové semináře vzdělávací pro poslance, pro senátory. Ten poslední, který jsme, který jsme měli nebo který jsme pořádali v Poslanecké sněmovně, byl na téma pařížské konference o ekologii. Předtím to byl seminář na téma migrace. A ještě předtím také velmi úspěšný seminář na téma povinné očkování, kde jsme prostě představili kvalifikované názory odborníků. To je nakonec cílem a smyslem vědeckých pracovišť kromě těch základních publikací přinášet informace, které nejsou emocionální, které nejsou, nemají, nemají jako základ to, že se mi něco líbí, nebo nelíbí, ale prostě tak to je, tak předkládáme tyto informace politikům.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Vy jsme také předtím, než jsme šli do studia, mluvil o takové velice praktické záležitosti, která se teda netýká samozřejmě politiků, ale které se týká té naší hospodářské praxe, týkala se šlechtění trav. V čem to spočívá?

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak jeden z těch zmíněných programů Strategie AV21 je program, který se jmenuje Potraviny pro budoucnost. A v rámci tohoto programu, jeho koordinátorem je profesor Doležel z našeho Ústavu experimentální botaniky v Olomouci, a v rámci tohoto programu je velmi zajímavá aktivita je spolupráce se šlechtiteli trav. Trávy jsou nesmírně důležité, jaksi nesmírně důležitá věc v přírodě. Zabírají velkou spoustu plochy. A šlechtění těch odrůd je poměrně velmi časově náročné. To trvá třeba 15 - 20 let. A my jsme nabídli těm šlechtitelům, a to jsou praktické, praktici ze šlechtitelských stanic, nabídli jsme jim využití třeba molekulární genetiky ve spolupráci s námi k zrychlení toho cyklu. To znamená, my jsme schopni urychlit tu jednu fázi tak, že ten cyklus by se třeba zkrátil z 20 let na 10 nebo na 8. Bylo to přijato s nadšením, byly, bylo už několik seminářů na toto téma. A zmínil bych to jako jeden z typických výsledků.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No, a ještě nás čeká řada témat a řada aktivit, ve které Akademie věd České republiky figuruje nebo, nebo je přímo vede. Vy jste také byli účastníky nebo organizátory mezinárodní konference o překonávání globálních konfliktů a posilování interkulturního dialogu, to je takový dlouhý složitý název. V čem to spočívalo?

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Jenom bych připomněl nebo předeslal, že ta konference zmíněná byla pořádána právě v rámci jednoho z programů té Strategie AV21. Ten program se jmenuje zkrácení Globální konflikty a lokální souvislosti. Já myslím, že téma migrace problémů koexistence soužití různých kultur, různých náboženství je zejména v dnešní době nesmírně živé. Každý si klademe otázku, jestli ty zdánlivě neslučitelné civilizace Západu třeba a muslimského světa mohou najít společnou řeč. A my si myslíme zase, že než stát a vykřikovat na ulici je lepší pokusit se o dialog, ale samozřejmě o dialog, který má určité principy. My nemůžeme opustit v dialogu s nikým principy typu základního práva, základních lidských práv nebo důstojnosti. Takže ta konference, kterou jste zmiňoval, byla uspořádána pod záštitou ministra Zaorálka v Akademie věd a zúčastnili se jí vlastně prakticky všichni velvyslanci Evropské unie, byli přizváni, ale my jsme tu konferenci nebo naše dva ústavy, centrum pro výzkum globální změny při Filozofickém ústavu a ústav orientální, pořádali tu konferenci společně s velvyslanci muslimských, muslimských zemí, kteří jsou akreditováni tady v Praze. Takže je to snaha o to přenést debatu, když to zjednoduším, z ulice na odborné fórum. Samozřejmě my si neděláme iluze, že jedna konference změní něco zásadně a že změní pohled třeba kritický na tu nebo onu činnost, na ten aspekt. Ale pořád si myslíme, že je úlohou vědců přinášet racionální informace a snažit se o zprostředkování odborného a kvalifikovaného dialogu. A to bylo smyslem té konferenci, která se na jaře odehrála.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A to znamená, že opět předpokládám, tedy že ty výsledky vědecké vaše jsou třeba, použijou je potom politici nebo diplomaté. Je to tak?

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Určitě ano. My jsme vlastně výsledky těch, té konference, respektive příspěvky, které tam zazněly, zveřejňujeme, ostatně výsledky té konference třeba už reflektovala řada, řada článků v běžných médiích. Kolegové z Orientálního ústavu, nedávno Bronislav Ostřanský v Lidových novinách publikoval velmi zajímavou, zajímavou a čtivě přístupnou nebo čtenářsky přístupnou formu debaty kolem tohoto problému. Takže určitě s tím jdeme na veřejnost.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane profesore, jakým způsobem nebo jakými způsoby se zúčastní nebo bude podílet Akademie věd České republiky na oslavách 700. výročí narození Karla IV., by mě zajímalo?

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Máme akce, řekl bych, individuální v rámci Akademie věd nebo pořádané výhradně Akademií věd. Ve spolupráci se Senátem jsme hned začátkem roku otevřeli výstavu ve Valdštejnském paláci. Profesor Šmahel, vynikající historik středověku, přednesl velmi brilantní přednášku na téma Jan Hus jako končící rok výročí Jana Husa a Karla IV., to byla přednáška, která, kterou si může každý posluchač dohledat na webu, je nastreamována. A teď jsme otevřeli nedávno na Národní třídě 3 v naší galerii Věda a umění, jsme otevřeli výstavu, která se jmenuje Sedm věží. Karel IV. pohledem akademiků. A tam představujeme jenom výsek z dlouholetého výzkumu doby Karla IV., z výzkumu středověku, to, čím Akademie věd vlastně přispěla k tomuto problému. Ale jak jsem řekl, toto jsou vlastně naše akce, ale my spolupracujeme na celé řadě dalších, s Karlovou univerzitou, s Národním technickým muzeum, s Národním muzeum, těch karlovských aktivit v letošním roce je obrovské množství.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano. Je zajímavá věc, že vlastně činnost Akademie věd je zřejmě atraktivní pro současné studenty, protože nedávno se objevila zpráva, že vlastně Akademie věd patří mezi nejatraktivnější zaměstnavatele tohoto roku. Těší vás to?

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Těší. Musím říct, že mě to překvapilo. My jsme dostali dokonce za toto, za tento výsledek ocenění ve formě diplomu. A když jsem se tedy blíže informoval, o co šlo, tak byla, tuším, anketa mezi studenty třeba technických oborů. Ti, pokud vím, preferovali zaměstnání ve Škodě Auto, ale studenti přírodovědeckých oborů preferovali jednoznačně Akademii věd. Oni by vlastně rádi pracovali v Akademii věd. To je vlastně skvělý výsledek, protože to také ukazuje, že naše popularizační aktivity, naše projekty typu Otevřená věda, kdy studenti pracují na našich pracovištích, už studenti, kteří skončí základní školu, během střední školy. Takže to má odezvu. Takže mě to samozřejmě potěšilo, i když to nepřeceňuju. My si za to nic nekoupíme. Ale ukazuje to Akademii věd v docela dobrém světle.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No, to si myslím. Já samozřejmě teď se vás nebudu ptát, dejme tomu, na nějakou platovou úroveň, pochopitelně to asi není prostor tady v tomto pořadu. Ale myslíte si, že to může mít i ten rozměr platový, že by třeba věděli studenti, že Akademie věd přece jenom je štědřejší z hlediska tohoto než třeba nějaké, nevím, jiné, jiné, jiná pracoviště?

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já bych to takhle moc neviděl. My máme, my zveřejňujeme pravidelně výroční zprávu a tam se může čtenář dočíst, že průměrný plat v Akademii věd je kolem 38 tisíc korun. Samozřejmě je to průměr. To znamená, určitě jsou lidé, kteří vydělávají výrazně více a lidé, kteří vydělávají o něco méně. A v žádném případě nemáme ambice konkurovat platově sektoru bankovnímu, pojišťovacímu. To je celkem jasné. Ale já myslím, že ti lidé si cenní toho, že dělají v kvalitní instituci, ve velmi solidním prostředí, dělají vlastně práci, která se dá nazvat koníčkem, že jo, já myslím, že pro každého vědce je práce především koníčkem. A i když teda nemám těch peněz tolik jako v pojišťovně, tak to o něčem, prostě ten zájem o něčem svědčí. A já musím říct, že oproti začátku 90. let, kdy ty platy ve vědecké sféře obecně byly docela tristní, takže dnes už je situace taková, když bych to zase trošku zjednodušil, že se za to dá velmi dobře žít a ještě navíc děláte něco, co je úžasné, věda.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No, to je pravda. To je obrovská výhoda. Já musím říct, že pro mnohé lidi je i práce v Českém rozhlase koníčkem, což je...

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já si nemyslím, že my jsme jediní, kteří na to mají patent, ale chci říct, že je skvělé, když má člověk svoji práci jako koníčka. Není to vždy a všude.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To je pravda. Pane profesore, ještě se zeptám na několik dalších věcí, která, které souvisí s Akademií věd České republiky. Vy jste na zasedání akademického sněmu také mluvil o tom, že o tom nápadu vlastně nebo návrhu, aby bylo zřízeno samostatné ministerstvo pro vědu a výzkum. Jak by to asi mělo vypadat podle vašeho názoru?

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak jednak s tím návrhem přišel vicepremiér Bělobrádek. Myslím, že ten návrh má zcela racionální základ. Ta scéna řízení výzkumu a vývoje v tomto státě je velmi roztříštěna. Čili vicepremiér přišel s nápadem nebo s ideou zřídit ministerstvo, mimochodem takové ministerstvo pro vědu a výzkum, případně i vysoké školy existuje ve většině vyspělých zemích, čili není to nic, nic, co by si někdo zase u vicepremiéra Bělobrádka solitérně vymyslel. To, o čem jsem já mluvil na sněmu, bylo spíš pohled Akademie věd, jak by takové ministerstvo mělo vypadat. To znamená, že bychom neměli hledat nějakou specificky českou cestu, ale podívat se, jak takové ministerstvo funguje třeba v Německu, a podle toho ho postavit. Tam je ještě představa, že by nejprve mělo vzniknout takzvané malé ministerstvo čili ministerstvo pro vědu a výzkum, a pak by se měla zahájit debata, jestli jít cestou třeba Německa, kde je, jak říkám, ministerstvo pro vědu a vysoké školy. Protože věda se dělá i na vysokých školách, ale oni mají to specifikum výuky, takže tam to není ve vztahu ministerstvo školství, případně to nové ministerstvo úplně jednoduché. Ale jak říkám, příklady máme z civilizovaných zemí a dá se to určitě vyřešit a dá se o tom jednat.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A to ministerstvo jaký by mělo vztah, dejme tomu, k Akademii věd nebo vůbec k vědeckým pracovištím? Řídilo by je přímo?

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ne, ne, ne. V žádné z těch civilizovaných zemí, které jsem zmínil, to ministerstvo přímo neřídí tyto instituce. To znamená, naše představa, ale myslím si, že je to i představa, o které se shodneme s vicepremiérem Bělobrádkem, je, že by zůstali takoví ti klíčoví poskytovatelé, to znamená Akademie věd pro ten špičkový interdisciplinární výzkum, samozřejmě těžko může někdo jiný než ministerstvo zdravotnictví kvalifikovaně definovat, co a jaký by měl být zdravotnický výzkum, ministerstvo obrany, ministerstvo průmyslu a obchodu. Čili mělo by existovat několik těch klíčových poskytovatelů financí a zřizovatelů institucí, ale tohle to ministerstvo by na ně mělo velmi přísně dohlížet, aby plnily to, co mají dělat, a samozřejmě to nové ministerstvo by mělo taky připravovat pro vládu celkovou strategii výzkumu a vývoje v tomto státě, protože to nemůže dělat žádné z těch lokálních ministerstev ani Akademie věd jako, jako jedna instituce. Takže to ministerstvo, nové ministerstvo by mělo řadu důležitých rolí, ale nebylo by to tak, že pod něj budou spadat všechny tyhle ty kapitoly pro výzkum, jak jim říkáme, včetně Akademie věd.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A ještě poslední věc, už velice stručně jenom. V pražských Letňanech se připravuje zase Veletrh vědy. To je také vlastně "vaše dílo".

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Je to akce, kterou už je to druhý ročník, a ten první byl velmi úspěšný. A podílí se na něm významnou měrou naši lidé. Samozřejmě spolupracujeme i s vysokými školami. Tam v rámci toho veletrhu prezentují své výsledky i vysoké školy a další pracoviště. Takže já mohu v květnu pozvat každého zájemce o vědu a nejenom o vědu v Akademii věd, ale i jinde, na ten zmíněný Veletrh vědy do Letňan.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
V Praze Letňanech.

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Takže to byl předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš. Já vám přeji hezký den, na shledanou.

prof. Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Děkuji za pozvání a přeji posluchačům také hezký den.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Děkujeme. No, a další pořad Jak to vidí si můžete poslechnout v neděli 1. května od 8:30. Hostem sestry Angeliky bude Eva Jerochim, která žije v Izraeli a působí v chasidské komunitě. No, a v pondělí bude hostem našeho vysílání opět Ivan Hoffman. Od mikrofonu se pro dnešek loučí Miroslav Dittrich.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.