Přepis: Jak to vidí Jan Petránek - 30. prosince 2015

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den a příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí, posledního v tomto roce, je Jan Petránek. Dobrý den.

Jan PETRÁNEK, zahraničněpolitický komentátor
--------------------
Dobrý den.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
My se dnes podobně jako i včera a v pondělí ohlédneme za končícím rokem 2015. Jak se za rok změnil svět a také jak mohou některé události či trendy ovlivnit náš život v roce příštím. No a hned první otázka. Když se ohlédnete, jak se za rok změnil svět? Změnil se v tom roce 15 víc než v předchozích letech z roku na rok?

Čtěte také

Jan PETRÁNEK, zahraničněpolitický komentátor
--------------------
Děkuju za otázku. Napřed pozdravím všechny posluchače, popřeju jim posledních necelých 40 hodin tohoto roku, celý příští rok aby byl dobrý, a teď k vaší otázce. Jak se změnil? Já bych řekl, že když se podíváte na celé, celých 15 let nového století, takže ten trend je setrvalý. Takže nejde o to vyjmout jeden rok z celé koncepce toho, co se vlastně tváří. Lidi jsou znepokojení především válkami, což je asi přirozené a když se člověk dívá na to, jak to hodnotí renomovaní v tomto světě, abych si nedělal nárok na to, že jenom já mám nějak pravdu ta všechny ostatní, tak mě včera rozesmál Financial Times, který samozřejmě také hodnotí a který píše, že celý svět má nervy nadranc. No ono to je, když to napíše Financial Times, že svět má nervy nadranc, tak to znamená, že bankéři, finančními mají nervy nadranc, a to je kvůli tomu, že kdysi si zvykli, že přestaly platit normální finanční pravidla, že celý svět je prakticky nebo z větší části zadlužen, že jestli dneska není stát, který nemá dluhy, tak vlastně komu to co dluží? Jestli je to křížově, tak by se ty dluhy měly nějakým způsobem rušit, ale oni celkem ne. Největším dlužníkem jsou Spojené státy, potom je celým dlužníkem Evropa, no a jsou taky samozřejmě výjimky, tady se tyčí v Evropě především ti nejsilnější, ale řekl bych, že největší věřitelé, ti, kteří dluhy nemají, to jsou nadnárodní finanční společnosti, a v tom to celé je. Vezměte si, jak se i za minulý rok zneužívaly věci, termíny jako je třeba strategický partner. Když já mám hluboko do kapsy a mám nějaký podnik, který je na tom špatně, tak křičím nebo v podstatě za uplynulých 25 let od sametové revoluce se hodně křičelo, že to, co by měl být strategický partner, jako když si nasadím do rodiny, do podniku švába. On vás totiž sežere. Ten strategický partner je ten, který vás pak ovládne a pak se tedy stane, že taková skvělá ekonomka jako je Ilona Švihlíková píše, jestli jsme se nestali kolonií. A i když to malinko myslí s nadsázkou, tak ta podstata asi je pravda. Nelze dopustit, aby dejme tomu Pražské vodárny byly ve francouzských rukou a takovéhle věci. Nebo teďka, co mě strašně rozčílilo, že se stalo, že určité stanice pražského metra jsou napadány, že jsou moc široké. Mně to připadá, že třeba dům Koruna, který říká, že by se mělo platit za to, že tamtudy se leze z metra ...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Vystupuje z metra.

Jan PETRÁNEK, zahraničněpolitický komentátor
--------------------
... ven nebo do metra, no vždyť je to obecný zájem, aby to tak bylo. Copak máme lézt z metra po lanovém žebříku nebo co? V okamžiku, kdy je tato chamtivost na prvním místě, tak to se nedivím potom, že finanční svět má nervy nadranc. Dokud jde o konkurenci. Ale celkově se dá říct, že ten 15. rok, já jsem to moc vážil, co je plus a co je minus. A zjistil jsem, že v určité oblasti dochází k uklidnění. Už tu není to - já porazím toho druhého, ať už jde o muslimské války, ať už jde o konkurenci, tak dá se říct ano, ta konkurence, řevnivost, vzájemná nesnášenlivost a snaha dostat se na kobylku tomu druhému, to je něco neperspektivního.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A myslíte, pane Petránku, že skutečně v tom loňském nebo teda letošním končícím roce už přestala ta atmosféra nedůvěry, že se mocnosti začínají domlouvat? Máte k tomu nějaký důkaz nebo?

Jan PETRÁNEK, zahraničněpolitický komentátor
--------------------
Ne. Nedůvěra tady je a bude. A bude pořád. Ale přichází poznání, že nic lepšího než určitá rovnováha, vyrovnání sil nám nezaručuje stabilnější vývoj. A to je hrozně důležité. To si právě myslím, že to je to, proč jsem se dočetl ještě dneska před svítáním, když jsem se díval na poslední zprávy, proč se umí ministr zahraničních věcí Spojených států Kerry dohodnout se Sergejem Lavrovem, proč si může zatelefonovat Wang Yi, což je čínský ministr zahraničí, a když si řeknou jsou tady mantinely a nejlépe je, když budeme spolupracovat. To znamená, když ve vší nevraživosti, ve vší konkurence, bych řekl přímo řevnivosti my budeme si začít, začínat stanovat, stanovit, kde kam smíme. To je hrozně důležité. A domnívám se, že tohlecto opravdu určuje. Jsou samozřejmě jízlivci, skeptici a já hrozně mám rád Patricka Buchanana. To je vynikající americký konzervatorista, jak mu říkám, to je člověk, který za starou konzervativní elitu Ameriky říká: "Podívejte, my musíme vědět, kde je naše místo. Amerika přestává být hegemonem, proti Spojeným státům je tu silná velká síla Číny, a proto my musíme se s nimi dohodnout." Poslední ten Buchananův článek, který právě vyšel a časopisu American Conservative je - rozpadnou se Spojené státy tak, jako se rozpadává Evropa? Ale není to myšleno tak, že by se to rozletělo na tisíc kousků, nýbrž že to sestoupí na tu úroveň, kdy i jednotlivé státy uvnitř Evropy a jednotlivé státy uvnitř Spojených států budou mít větší slovo, protože budou blíž k lidem.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Myslíte si, že to je skutečně reálné, že to je srovnatelné - Evropa a Spojené státy?

Jan PETRÁNEK, zahraničněpolitický komentátor
--------------------
No tak samozřejmě srovnatelné to ani není. Když si vezmete, že samotná Kalifornie, která se teď přiznala, že třetina kalifornských dětí hladoví a přitom je to jeden z nejbohatších států Spojených států a Kalifornie se svými necelými 40 miliony obyvatel má větší ekonomickou sílu než Anglie, Francie a Německo dohromady. Čili je spousta nerovností, ale přitom to je potřeba říct, že dochází nebo v tom roce 15 došlo k určitému bych řekl mocenskému vystřízlivění a při veškeré nedůvěře, při veškeré konkurenceschopnosti a rivalitě dochází k tomu, že my se musíme dohodnout nebo jak to napsal jeden francouzský deník Figaro, to je druhý největší deník Francie, my jsme odsouzeni k tomu, abychom se dohodli. Tak to není špatný rozsudek.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Takže, pane Petránku, to je ale velká naděje pro příští rok. Jak se vlastně hodnotí ti největší hráči? Vy jste vlastně hovořil o Spojených státech, že už tam je určitá sebereflexe, jaké je jejich místo ve světě, ale co třeba Čína, Rusko a další velké státy na světě?

Jan PETRÁNEK, zahraničněpolitický komentátor
--------------------
No tak Čína byla obrovským finančním a tržním motorem. Byla také už před 10 lety přijata do světového obchodního, do světové obchodní organizace, která navazovala na tu dlouhou historii GATTU, no a potom se stalo to, že celý svět se otřásl pod tím náporem čínského vývozu a řekli a dost. Především Amerika byla tak zadlužená a je také její největším věřitelem je Čína. Říká se, že kdyby Čína vzala všechny své dlužní úpisy, které má od Ameriky, no tak by Amerika musela jít někam do Afriky. No tak samozřejmě, že je to nadsázka, kterou řekla dnešní šéfka amerického Fedu, že jo, toho hlavního zdroje a americké finanční síly. Když se to takhle vezme, tak řekl bych, že nynější nadcházející rok bude plynulým pokračováním roku 15 a bude zajímavé, zda taková ta frustrace z nemožnosti prosadit jen své zájmy, povede dál k dohodám. Tipuje se, že by v příštím roce mohly skončit dva veliké konflikty. První je skutečně velký a to je to, co se děje proti teroristům na Blízkém východě, kde se zdá, že přece jenom i když nepsaná dohoda mezi Íránem, Amerikou, Ruskem, dochází k tomu, že přece jenom musí teroristé sklonit své zbraně a někam se rozplynout. Tady je největším oříškem pořád ještě Turecko, protože to Turecko je člen Atlantického paktu, kde jsme my členy a my vidíme, že tento člen nejenomže před časem přepadnul i sousední Řecko a utrhnul z Kypru svoji vlastní, což dodneska není uznáno jako správní celek samostatný ...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Severní Kypr.

Jan PETRÁNEK, zahraničněpolitický komentátor
--------------------
... ale tato Turecko se islamizuje způsobem, který je pro Evropu naprosto nepřijatelný. To je, já už nevím, který z politiků to řekl, ale řekl to jak někdo z Ruska, například Putin, tak to řekli i francouzští politici, že kdyby pokračovala islamizace Turecka, tak se Atatürk bude obracet v hrobě. Což je pravda. Ale to, že si někdo dovoluje kšeftovat s naftou s takovým zrůdným systémem jako nastavili teroristy na, v Mezopotámské oblasti, to je, to je něco, co se nedá trpět. A teďka jde o to, to říct na rovinu, buďto tedy Turci zůstanou v Atlantickém paktu, anebo proč tam mají být jiní, kteří jsou proti terorismu.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dobře, ale v každém případě vy prognózujete, pane Petránku, že ten konflikt na Středním východě nebo na Blízkém východě z hlediska boje proti Islámskému státu by v příštím roce mohl být ukončen.

Jan PETRÁNEK, zahraničněpolitický komentátor
--------------------
No tak dneska například velice optimisticky hlásá States Department, ministerstvo zahraniční Spojených států, že oni to dokážou. Rusové zase dělají, co mohou, aby podrželi Asada v Sýrii samotné, a když se debatuje na několika mezinárodních konferencích, které probíhaly od září ještě dodnes, tak to jsou konference a sympozia a porady, které říkají - no jak je možné, že my jsme proti Asadovi a neuznáváme legitimní vládu, když uznáváme, a to zase Basil Utley, americký politolog, který je jedním z čelních, bych řekl, těch konzervativců, který říká - máme morální spojence, když se stavíme se Saúdskou Arábií? Ta Saúdská Arábie popravuje každých 14 dnů useknutím hlavy jednoho člověka a my děláme, že se nás to z hlediska lidských práv netýká? Čili tady skutečně, když se už v Americe naplno ozývá, rezoluje otázka lidských práv, no tak se to soustřeďuje na tu nesmyslnost politiky a vztahů k člověku, jaký je v Saúdské Arábii.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane Petránku, přišel jeden dotaz od paní posluchačky Ivany Čechové. Děkuje vám za perfektní formulaci reality, že je nutná stanovená hranice, kam až je možné jít a kam už ne. Mluvíte krásně o důvěře. Není to tak, že svoboda je i řád, pravidlo vyváženost, že právě v určitých nastavených omezeních je ta svoboda. Nezdá se, že mnozí si svobodu představují jako bezbřehé cosi, kde mají zelenou hlavně takzvaní loktaři a to na všech úrovních.

Jan PETRÁNEK, zahraničněpolitický komentátor
--------------------
To je právě podstata celého dějinného vývoje lidstva. Vezměte si zcela jasně, jakou svobodu měl Robinson Crusoe na ostrově. No svoboda je něco, co odpovídá v lidské společnosti maximálně přípustným vzájemným vztahům mez i lidmi, ale totéž platí mezi podniky, totéž by mělo platit mezi státy. Není myslitelné, aby někdo byl bezpečnější na úkor bezpečnosti jiných. Svoboda je přímo věc, která dneska v moderním světě by měla záviset na demokracii, ale ta demokracie nesmí být bezzubá. Nikdo mě nemůže nutit, abych já třeba, teďka je největší problém, co s těmi emigračními nebo imigračními vlnami? Vezměte si to tak, že Spojené státy nedovolí do svého území, aby přišli cizí. Teďka vznikl kolem Davida Trumpa veliký problém, jakože on říká - žádného muslima do Ameriky nechci, dokud není perfektně prověřen. A hned proti němu se strhla strašlivá vřava. Co je špatného na tom, když chci vědět, kdo přijde ke mně domů? Já se domnívám, že tady se už přehrávají politické hrátky do něčeho, co je nesrozumitelné. Vemte si jenom to, že nikdo si u nás neuvědomí, kolik je v Americe muslimů. Amerika je země, která má dneska kolem 330 milionů lidí, přičemž těch posledních 10 milionů, ty jsou tam zcela ilegálně. Ale kolik je na 330 milionů obyvatel v USA muslimů? Představte si, že necelé 2 miliony. To už když se podíváte, kolik je muslimských rodin v Německu, ve Francii, v Anglii, no tak samozřejmě řeknete, to se to těm Američanům dobře mluví a křičí, když každý ví, že ta realita je jiná. A tady je potřeba říct ano, každý stát musí mít dobrou kontrolu nad tím, kdo k němu přichází. Statisíce neprověřených lidí z hlediska bezpečnosti je něco naprosto nemyslitelného a já bych řekl, že jsou blázni ti předsedové vlád, který to nebudou vyžadovat.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Myslíte si, že Donald Trump má naději stát se americkým prezidentem?

Jan PETRÁNEK, zahraničněpolitický komentátor
--------------------
No tak vypadá to, že je to forerunner, jak se říká, že je to předběžec, který je velice silný. Proti němu se staví celá Amerika, ale on chce, aby Spojené státy obnovily svoji ekonomickou sílu i transformací celé struktury národního hospodářství. Já si vzpomínám, když John Fitzgerald Kennedy vyhlašoval závod o Měsíc, tak Linus Pauling, veliký vědec, vyletěl a říkal co se zbláznil vyhlašovat strategicky důležitou věc, tedy let na Měsíc, když my potřebujeme nové školy, nové nemocnice, nové silnice, nové spojení, nové především vzdělávací instituce, no ale nikdo ho neposlouchal. A když se podíváte na to, co dneska říká Trump a jeho protivníci v boji o to, kdo přijde za rok do Bílého domu, jsou to nové školy, nové nemocnice, nové cesty a nyní i zabezpečenější takzvaný kybernetický prostor. Čili to, abych byl konkrétnější, jsou to všecky věci, které souvisejí už s životní důležitostí Ameriky. Umíte si představit, když by někdo dokázal zlikvidovat elektronické spojení? Selžou vám elektrárny, banky, školy, doprava, všechno, čili tady je nutné už uvažovat o tom, že svět ve své rivalitě začíná používat takové moderní sdělovací a elektronické prostředky, že je nesmírně zranitelný. Proto ti, kteří si to uvědomují, říkají ano, je dobré, jestli přeci jenom přes tu obrovskou míru nedůvěry my už začneme spolupracovat.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano, to se vracíte k tomu, co jste vlastně naznačil na začátku. Já si dovolím přečíst ještě jeden dotaz od pana Kamila Juříka, který vás samozřejmě zdraví a tak dále, a píše: "Sýrie prý povolila Číně rozmístit 5 tisíc vojáků na základně v Levantě." Pane Petránku, jak ohodnotíte vstup Číny do syrského konfliktu? Je to vůbec možné?

Jan PETRÁNEK, zahraničněpolitický komentátor
--------------------
Víte, to, co se zdá jeden den nemožný, může být možné. Zatím se Čína k této věci příliš nehlásí, ale není myslitelné vyhrát válku na zemi, když budete jenom letecky nad ní. Čili tady bude nutné, aby se velmoci dohodly, kdo v těch botách vojenských přece jenom půjde, půjde na zem. Čína je něco, co je skutečně fenomenální. Já bych řekl, že hlavní otázka nebo hlavní průlom je, že i čínská měna přichází. A to docela jsem se zasmál, když se říkalo, že až v příštím roce jüan přijde ke slovu, on už přišel, už je v tom košíku pěti nejdůležitějších světových měn, podle kterých se potom vyrovnávají ty kurzy. Dokonce teďka už se připravuje silvestrovský pořad a zasmál jsem se, když v moskevské televizi začali zpívat money, money, money přišly jüany, je tu jiný svět. No tak asi je tu jiný svět. A samozřejmě tak, jako kdysi tyto popěvky utkvějí v paměti, v Americe se zas říká, že Amerika nepřijde do tempa bez Trumpa. No a já si vzpomínám, že ještě nebyla v politice Angela Merkelová, když Němci zpívali /německý text - nepřeloženo/. To jsou věci, který po desetiletí potom zůstanou v paměti.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano. Poslední pořad Jak to vidí v roce 2015 pomalu končí a jeho poslední minutu má teď Jan Petránek.

Jan PETRÁNEK, zahraničněpolitický komentátor
--------------------
No já bych řekl, že tohle je pořad, který je skutečně dost hodně poslouchán, děkuju za to, že stanice jako je Dvojka ho skutečně drží. Je to jeden ze základních pilířů ve vysílání myšlenkových oblastí a hrozně si toho vážím, že jsou tu takoví jako je Ivan Hoffman, jako je Andor Šándor, jsou tady Eric Best, mnozí a mnozí, Ilona Švihlíková, nebo paní docentka za ekonomiku. Víte, to jsou, to jsou skvělí lidé, kteří říkají naprosto otevřeně, co si myslí, i když se to mnohdy v oficiálních kruzích málo rádo slýchává. Ale ať se to dál prosazuje, je v tom je svoboda slova Českého rozhlasu.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane Petránku, já vám moc děkuji za dnešní účast a budu se těšit na setkání zase v příštím roce. Mějte se moc hezky, na shledanou.

Jan PETRÁNEK, zahraničněpolitický komentátor
--------------------
Já také. Přeju všem hezký dobrý příští rok.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A od mikrofonu se pro tuto chvíli loučí Miroslav Dittrich.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.