Přepis: Jak to vidí Jan Petránek - 20. září

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V našem studiu vítám Jana Petránka, zahraničně politického komentátora, publicistu, dobrý den.

Jan PETRÁNEK, zahraničně politický komentátor, publicista
--------------------
Dobrý den, hezký pátek a posledních 37 hodin, kdy máme ještě léto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k těm aktuálním zprávám, vývoj kolem Sýrie nás bude zajímat nejdříve. Syrský prezident Bašár Asad poprvé přiznal, že jeho země disponuje chemickými zbraněmi. Syrská vláda je prý ale připravena odevzdat je komukoliv, kdo na sebe vezme riziko jejich převzetí. Likvidace jaderného arzenálu by měla trvat minimálně rok, podaří se, pane Petránku vůbec tento plán v podmínkách občanské války realizovat?

Jan PETRÁNEK, zahraničně politický komentátor, publicista
--------------------
Já to malinko opravím, říkáte jaderný arzenál, tak jaderný arzenál to není. Je to vedle jaderných zbraní něco, co skutečně, čemu se říká atomové jádro chudých, to znamená biochemické zbraně. Já jsem samozřejmě si vytáhnul tu konvenci z roku 1972, kdy vlastně měli k tomu přistoupit všechny státy světa. Ta konvence o tom, že by jeden neměl vyvíjet, neměl vyrábět, neměl tedy mít ve skladišti tyhle ty zbraně a naopak, že by je měl ničit, že by měl udělat všechno pro to, aby tohle to odpusťte ten výraz super svinstvo, které známe už od první světové války, od vesničky Yper, kde vznikla vlastně kvůli tomu i název yperit, teď je to Sarin, teď je to X2, spousta dalších věcí. Tak to tenkrát se podepisovalo ve Washingtonu, v Londýně, a v Moskvě, je dneska už prakticky celý svět, když řeknu celý svět, tak bych měl statisticky uvést, že jde o 196 států. A z těch 196 státních subjektů jenom 10 není takříkajíc těch, kterých by se to týkalo, protože jde o buď ostrůvky jako je Kiribati, píše se to Kiribati, ale vyslovuje se to Kiribs, jak někdy je v tom zmatek. Tak i další Vanuatu, Tuvalu a další nebo Angora. Umíte si představit, že tohle to nejsou samozřejmě státy, které by mohly nebo státečky, ostrůvky, které by ještě hrály v tomhle tom žádnou nějakou roli, tak už celý svět se de facto zavázal až na pár výjimek, které jsou především dneska několik afrických států a Izrael, který k té konvenci se nehlásil kvůli tomu, že říká: Já jsem, jako Izrael obklopen arabským mořem, které se na mě sápe. A včera bylo třeba velice zajímavé, to už bylo 10 zasedání takzvaného Valdajského klubu. Valdajské jezero je v Novgorodské oblasti a podle toho se jmenuje ten klub, který v Rusku 10 let už každoročně má zasedání, na které jsou zvání bývalí ministerští předsedové, bývalí ministři války, financí, obrany, včera tam seděl třeba vedle Putina Romano Prodi a tito lidé debatují a je to tento Valdajský klub něco jako protějšek mnichovského Bayerschehofu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bezpečnostní konference.

Jan PETRÁNEK, zahraničně politický komentátor, publicista
--------------------
Ano, a tam ovšem to bavorské setkání bylo vždycky takové vysoce upjaté a teoretické, tady se postarala tak říkají ruská vláda o to, aby to bylo mnohem uvolněnější a to se tam včera dělo včetně otázek, které dostával Putin. Nemuselo mu být dobře u srdce. To mu možná i ty poslední dva dotazy, kde se říkalo, jak to je v Rusku s demokracií, jaké tam jsou problémy, tak na to bylo potřeba odpovídat. Vy se ptáte na tu podstatu těch chemických zbraní. No tak to i ve Valdaji se o tom velice mluvilo a je to řekl bych, všechno otevřené.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybych se vrátila, pane Petránku, k tomu jednání Kerry Lavrov v Ženevě, tak syrská opozice to kritizovala slovy, nechávají na pokoji vraha a zbývají se jen jeho zbraněmi. Jak vůbec lze dál postupovat, jaké vidíte možnosti. Mimochodem Asad odmítá,že jde o občanskou válku v Sýrii a říká, že prý je to nový druh války s 10 tisíci džihádisty z více než 80 národností, z nichž většina jsou prý členové Al Kajdy a jejich odnoží. Na kolik vůbec je ta situace čitelná, kdo bojuje v Sýrii?

Jan PETRÁNEK, zahraničně politický komentátor, publicista
--------------------
To je dobrá otázka, musím říct, že Asad měl, když to začínalo před 2,5 roky k dispozici 300 tisíc lidí v své vlastní armádě, dalších 290 tisíc jsou rezervisté, proti těmto vládním silám, kde je pozemní armáda to nejdůležitější, a potom je dost velice důležité jeho letectvo, proti tomu dneska stojí a nikdo vám neřekne přesně, odhady jsou od 7 až do 15 seskupení opozice, někteří tvrdí, že je to 100 až 120 tisíc opozičníků, kteří jsou ovšem rozdělení, nikde nenajdete tisícovku pohromadě. Jsou to skupinky, které jsou 50 až 70 lidí, kteří se přesouvají různým způsobem, mají obsazeno, tedy rebelové nebo povstalci nebo opozičníci, jak kdo chce to nazývat podle řeky, podle Eufratu, tak to mají velice přesně v rukou. Mají v rukou přesně severní hranici. Mají v rukou i pohraniční oblast, která je mezi Sýrii a Libanonem, ale o základní centra jako je Alepo, tam se bojuje, Hamá, Homes, tam se bojuje, kolem Salahu velké boje, potom je velký boj, který se týká 4 předměstí Damašku, tam jsou skupinky, které nikdo nemůže přesně identifikovat. A tohle to dokonce dnešní noční zprávy hovoří o tom, že tedy Sýrie by uvítala něco jako příměří, ale jak se domluvit. Když můžete jednostranně vyhlásit příměří, není zprostředkovatel, který by řekl jedna i druhá strana nebo desítky dalších stran se na tom dohodnou. Nejzajímavější byly zprávy FOX, velice přesně to sleduje třeba Čína a také každou hodinu mát v čínské televizi nejen tedy v Aldžazíře, nejen v Alrirangu, což je základní televizní stanice Jižní Koreje, tak tam máte záběry, které ukazují ty jednotlivé bojová místa, ale neřeknou vám přesně, odkud to je a kdo ten záběr poslal. Nejzajímavější je veliká iniciativa ruské televize. Tam mají svého kameramana, který přímo snímá a posílá záběry z bojových akcí a ty jsou především kolem Damašku. Nejdůležitější noční dnešní zpráva zase je v tom, že mezi sebou bojují takříkajíc džihádisté, Al Nusra a další dvě skupiny proti syrské armádě. Čili teď se perou ne proti syrské vládě, ale mezi sebou tři, čtyři skupinky. To je samozřejmě odpusťte ten výraz vojenský guláš, ve kterém se málokdo strategicky vyzná. Přitom já vím, a také to potvrzují další zdroje, že Američané mají naprosto přesné snímky z vesmíru a nejen z vesmíru. Je tu i pověstný letoun U2, který umí z výšky 20 kilometrů tak přesné záběry, to prozradil minulý týden zase jeden americký zdroj, kdy je možné identifikovat na silnicích, kde vedle patníčku nebo vedle křoviska byla vykopaná jamka, takže je pravděpodobné, že je tam výbušný systém, který je nástražný, když tam kolem pojede tank, nebo obrněný automobil, aby ho to vyhodilo do povětří. Čili svět a především generální štáby ruský, americký anglický, francouzský, ty velice přesně vědí, co se tam děje, ale nikdo vám to na plnou pusu neřekne. Protože by zároveń prozradil, co všechno ví a také je to i s tím, kdo vlastně použil ty chemické zbraně, protože já bych prozradil, jak přesný rozsah znalostí o tom prostoru mám. Ale navzájem si to myslím, že John Kerry a Sergej Lavrov v Ženevě dost dobře vyříkali a zároveň zjistili, že ta roztříštěnost těch sil je taková, že je nutné se nějakým způsobem dohodnout. Jiná věc je, jestli skutečně do jednoho roku by bylo možné odstranit odtamtud chemické zbraně, tedy to je úkol nadlidský a domnívám se, že jakmile by tam přišla jakákoliv síla, vydělená OSN, třeba 100 až 200 vojáků, které by byly speciálně vycvičené jednotky, tak jak potom zajistíte, aby tam nikdo zákeřně na ně nestřílel ostřelovači, ať už z vládní strany nebo od těch rebelů mohou všechno velice silně narušit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A navíc, jestli odevzdají opravdu všechny ty chemické zbraně, protože například jak upozornil americký list Washington Journal, tak ten se odvolává mimochodem na americké a blízkovýchodní zdroje. Tak speciální jednotka syrské armády prý přepravuje tajné zásoby chemické munice do nových skladů, aby pak vlastně ztížila tu lokalizaci při případném americkém úderu. Myslíte si, pane Petránku, že ta hrozba je řekněme zatím oddálena nebo již zažehnána úderu?

Jan PETRÁNEK, zahraničně politický komentátor, publicista
--------------------
Ta hrozba úderu je zažehnána především proto, že Obama se sám vehnal do pozice já potrestám vládu a najednou se zjišťuje, že není takříkajíc možné tam zavést ten úder, protože to znamená pohrdání OSN, pohrdání Radou bezpečnosti a tím pádem vzniknul ten slavný Putinův dopis, který vyl v New York Timesu. Putin včera prozradil na tom Vladajském shromáždění, někdo se ho přímo zeptal z publika, jak to vzniklo tento dopis a kdo ho napsal. Tak Putin řekl: Přišla mi na mysl, takříkajíc idea napsat: Nechoďte s údery proti Sýrii. Nemá to cenu, ale pak jsem to dal svému zástupci Peskovovi a dalším, ať tu moji základní ideu dají na papír. Oni to dali na papír, já to přečetl, zredigoval. Vrátil jsem jim to. Oni to znovu nějak zformulovali a v okamžiku, kdy už jsem to chtěl vydat, kdy už jsem to chtěl Američanům poslat New York Timesu, tak v ten moment mě upozornil jeden z mých pomocníků, že právě učinil a to bylo 10. září prezident Obama prohlášení, ve kterém řekl, že americký národ je nade vše.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale není světovým četníkem.

Jan PETRÁNEK, zahraničně politický komentátor, publicista
--------------------
Ano a v ten moment Putin říkal: Tak to když už jsem věděl tento výrok Obamy, tak jsem ještě ručně připsal ty poslední věty, kdy jsem řekl: Všichni jsme si rovni, jak řekl Pán Bůh a to jsem poslal potom tedy do New York Timesu. Takže takovéhle podrobnosti se včera udály i na Valdajnu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem na ten článek reagoval americký senátor McCaine, ne tedy na ten článek. Ten na ruském webu zveřejnil text, ve kterém mimo jiné Putina vidí ze zmanipulování několika voleb, z věznění, z vraždění oponentů, podpory korupce a ničení ruské reputace ve světě. Jaké jsou vůbec ty aktuální rusko-americké vztahy se zdají být velice dobré, protože to vypadá na další schůzku nejen mezi Putinem a Obamou, ale Obama řekl, že je ochoten se setkat i s íránským prezidentem Rúhání, to je také poslední zpráva dnešní noci. Ale k tomu dopisu McCaine, což je republikánský senátor, který je už 28 let kongresmanem, napřed byl dvakrát jako poslanec ve sněmovně a potom byl čtyřikrát volen do Senátu a to za Arizonu. Arizona je země, která má větší nebo stejnou rozlohu jako staré Československo, ale tolik obyvatel jako Slovensko, takže tento člověk za Arizonu se velice zle opřel do Putina. Už jsem stačil dneska v Lidových novinách, máte tam výtah z toho, co McCaine řekl, ale zatímco Putin ve svém dopise pro New York Times analyzoval syrskou situaci, tak McCaine tohle to poslal Moskevské Pravdě, čímž tedy opravdu netrefil tu největší mediální stránku. Zajisté by ho Commersant nebo další noviny s větší chutí utiskly, takhle se to ke spoustě Rusů nemusí dostat, že ne každý už Pravdu v Rusku čte. Na tu analýzu syrské situace Putinovu v New York Timesu, odpověděl McCaine, jenom ostrou kritikou samotného Putina, čili trošku se to míjí, což mu vyčítá například základní komentář CNBC vysílaných dneska pod ránem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou roli hraje v syrském konfliktu Írán, který jak víme, je spolu s Ruskem považován za klíčového spojence syrského prezidenta Bašára Asada.

Jan PETRÁNEK, zahraničně politický komentátor, publicista
--------------------
Velice zajímavé je, že Írán za poslední tři roky investoval do Sýrie 17 miliard dolarů, za letošní rok jenom 3 miliardy představovaly dodávky nafty a benzinu a 1 miliarda z íránských zdrojů představovala něco jako proviant a zdravotnické materiály. Zajímavé je, že samozřejmě od té doby, kdy se Rúhání stal novým prezidentem a který nějak zapůsobil i na řadu západních diplomatů, tak teď se otevírá i cesta k tomu, aby se Spojené státy a Írán začali bavit na lepší úrovni. Kdo za to může, takříkajíc v uvozovkách, protože to je pozitivní to kdo za to může. Mimořádnou roli tady sehrál Omán. Ománský sultán, kterému je 77 let a je to velice šaramantní člověk, narodil se v roce 1940, vystudoval /nesrozumitelné/, vystudoval ve Spojených státech. Je to státeček Omán, který se tváří neutrálně vůči všemu, co se v arabském světě děje. Zprostředkovává jak zájmy Íránu, také to byl první stát, který v roce 1979 schválili nebo potvrdil svůj příznivý postoj k tomu, že Egypt a Izrael uzavřeli mírovou smlouvu, tak tento ománský představitel zprostředkovával ve Washingtonu a v Teheránu a v okamžiku, kdy se vyskytlo prohlášení Obamy a vyskytlo se prohlášení al Chomeneího, což je nejvyšší představitel Íránu, tak se ukazuje, že to zřejmě zorchestrovala ománská diplomatická služba. Tak tady se otevírá skutečně možnost, aby se zklidnila celá ta situace, i když ta naděje je velice křehká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou roli v tomto konfliktu a v těch vztazích Sýrie, Spojené státy, Rusko, Írán, hraje Izrael?

Jan PETRÁNEK, zahraničně politický komentátor, publicista
--------------------
Izrael samozřejmě je objekt a subjekt, který je klíčový. Tady bylo také mohu se vrátit k tomu, co říkal včera Putin na tom Valdaji, kdy řekl: Izrael je vojensky tak obrovsky silný, že se mu na Blízkém východě vůbec nic silově nevyrovná. Proto je zbytečné, aby Izrael měl, i když to oficiálně nepřiznává, atomové zbraně a Putin dokonce vyjádřil názor, že právě protože Izrael tyto atomové zbraně má, chtěla mít Sýrie a možná další státy proti tomu něco jako prostředek vyvažující ten vliv i otravné plyny. Že teďka kdyby bylo možné z izraelské strany udělat vstřícný krok, takže by to tak zklidnilo situaci. Tohle to je samozřejmě rozehrané. Tady je potřeba říct, že Hizballáh, což je odnož, kterou si Írán platí na libanonském území, má desetitisíce raket, které by mohly zasypat Izrael. Izrael je přesvědčen, že je schopen svými technickým prostředky tuto raketovou baráž, která by se na něj mohla vrhnout, nějakým způsobem zastavit a odvrátit. Izrael je klíčový a kdyby bylo potřeba něco vrátit zpátky, tak bych vyčítal i Spojeným státům i západní Evropě, že neudělaly dost pro izraelsko-palestinský mír. Ten, kdyby byl uskutečněn už svého času, když ještě byla iniciativa norská v Oslo, tak potom by nemuselo vzniknout to, co teď dneska vidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaznamenejme ještě jinou událost, konal se 13. summit takzvané šanghajské organizace spolupráce v Biškeku, kde se sešlo tuším 9 prezidentů. Možná alespoň krátce o tom zajímavém seskupení, o jeho významu a síle, pane Petránku.

Jan PETRÁNEK, zahraničně politický komentátor, publicista
--------------------
Skutečně je to 13 let, co vznikla šanghajská organizace spolupráce a takříkajíc hlavní, co tam jsou, jsou Čína, Rusko a potom středoasijské státy - Uzbekistán, Kazachstán, Tádžikistán.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kyrgyzstán. My jsme říkali Kyrgyzstán, Kazachstán, Tádižikistán, Uzbekistán.

Jan PETRÁNEK, zahraničně politický komentátor, publicista
--------------------
Tak jo, tak jsou to všechny. A tyhle ty státy samozřejmě se bavily nejvíc o tom, jaká je hrozba, která by mohla působit ze Sýrie na celém Středním východu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A také, z Afghánistánu? Jakou roli hraje?

Jan PETRÁNEK, zahraničně politický komentátor, publicista
--------------------
Karzáí tam byl jako jeden z prezidentů, jako pozorovatel, byli tam představitelé Indie, Pákistánu, Rúhání tam přijel, a Rúhání jako íránský prezident se sešel nejen s Putinem ale velice dlouho spolu jednali i s Si Ťin-pching, novým čínským prezidentem. Loni byl na 12. summitu a ještě Chu Ťin-chao a teďka byla možné říci, že se tam nejen jednalo o Sýrii a Afghánistánu, což jsou důležité momenty, ale byla tam obrovská spousta dvoustranných setkání celé té devítky, kdy se jednalo o investicích, kdy se jednalo o to, že by bylo možné z Turkménie vést přes celý ten prostor do Pákistánu, do Indie i plynové a naftové potrubí, takže tato biškekská setkání znamenala obrovský pokrok, po tom, po těch dvou dnech, kdy se setkali tam zbyly ještě desítky expertů. Které dojednávali to, jakým způsobem rozvíjet celou oblast. Možná, že někoho překvapí, že nejvíc toho těží Kazachstán, protože Kazachstán dneska je jeden z mála států, tak velký a tak mohutný, který má obrovsky kladný rozpočet a čínské investice v celé té oblasti, těžba zlata, těžba nafty, těžba všech možných dalších nerostů, vzácných zemin, bez kterých se neobejdou mobilní telefony třeba, tak to všechno se tam projednávalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme ještě na závěr zaznamenat nejnovější zprávu. Ruský prezident Vladimir Putin připustil, že možná bude chtít opět kandidovat nebo zůstat v Kremlu i po roce 2018. Co na to říkáte?

Jan PETRÁNEK, zahraničně politický komentátor, publicista
--------------------
K tomu bych řekl, že obrovsky obdivuju čínského šéfa toho zázraku, který zvednul Čínu /nesrozumitelné/ prohlásil: Po 10 letech se má vyměnit vedení státu, protože jinak dojde ke korupčním jevům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to už Putin přesluhuje, ten je u moci 13 let.

Jan PETRÁNEK, zahraničně politický komentátor, publicista
--------------------
Teng Seo Phing ještě Putina neznal, ale myslím si, že měl pravdu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co si myslíte, bylo by to dobré pro tu zemi?

Jan PETRÁNEK, zahraničně politický komentátor, publicista
--------------------
Především Putin má dneska obrovskou sílu, nejdůležitější dokument z Ruska, který jsem zaznamenal, byl a je to dva tři dny, kdy Putin mluvil o koncepci přezbrojování ruských ozbrojených sil. Pochválil tak zvaný institut generálních konstruktérů nových zbraní a s tím že je potřeba to přezbrojení v době, kdy je svět neklidný provést co nejdříve. Takže si myslím, že Putin asi už nestačí na spoustu věcí, na které by vůdce tak velkého státu stačit měl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Jan Petránek, host dnešního Jak to vidí. Děkuji a přeji krásný den.

Jan PETRÁNEK, zahraničně politický komentátor, publicista
--------------------
Já vám přeju krásný podzim a také samozřejmě našim posluchačům.