Přepis: Jak to vidí Jan Kubáček – 8. června 2020

8. červen 2020

Hostem byl politolog Jan Kubáček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Dění kolem nás bude v následujících minutách glosovat politolog Jan Kubáček. Já Vám přeji dobrý den.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Krásné pondělí a díky za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak Česko plní protikorupční doporučení Rady Evropy? Jak strany ovlivní odchody výrazných tváří před volbami? A jak vyhoštění ruských diplomatů ovlivní vztahy mezi Prahou a Moskvou? Nejenom na to se budu ptát. Nerušený poslech. Česko bylo loni nejhorší ze 42 hodnocených zemí v plnění doporučení protikorupční skupiny Rady Evropy. Vyplývá to z výroční správy zvané GrECo, která vychází z loňských údajů. Země jako Finsko a Norsko naopak splnili všech 14 doporučení. Ty volají po vyjasnění pravidel kolem možného střetu zájmů poslanců, soudců či prokurátorů, přijímání darů a dalších výhod, nebo pravidel kolem styku s lobbisty. Znamená to tedy, pane Kubáčku, podle hodnocení protikorupční skupiny Rady Evropy, u nás teprve čekají na vyjasnění, na přijetí příslušných zákonů nebo pravidel?

Jan KUBÁČEK, politolog:
Tak ono se hlavně ukazuje, že máme spoustu věcí nedořešených, že buď se k nim nevyjádřil doposud soud, a my jsme nezískali díky tomu pravidla hry, interpretaci, jak k některým věcem přistupovat, nebo jsme doposud nedořešili třeba formou zákonů, otázka například poměru vztahu k lobbistům, to je evergreen posledních dvaceti let, a zatím jsme příliš opatření v tomhle neudělali, a stačilo by často opravdu jenom vytvořit základní principy chování, přístupu k informacím, o těch lobbistických společnostech, není potřeba nějakých velkých přebujelých kodexů, protože to je často náš velký problém, že my dlouho nic neřešíme a pak přijmeme takovou normu, že se v podstatě v ní nevyzná ani školený právník a často ani soudce. A s tím si myslím, že souvisí to velké C, my jsme přebyrokratizovaní, máme extrémně složitou legislativu, kdy, jak jsem vzpomínal, sami soudci se přiznávají, že už sami tomu nerozumí, a dlouho tráví času nad interpretací, nemluvě o tom, že se nám často stává, že v podstatě soudci rozhodují napříč republikou velmi odlišně, což zase vzhledem k našemu státu by člověk měl pocit, že jsme velikosti Austrálie a ne velikosti středně velkého, středně lidnatého evropského státu, a velký počet úředníků. Prostě, jak jste vzpomínala, například to Finsko, obecně ta skandinávské státy, tam často to omezení korupce jde ruku v ruce nejen s určitými pravidly hry, že zkrátka některé věci se nedělají, ani ty občany nenapadnou, protože tu zkušenost nikdy neměli, byli nastaveni tak, že prostě vůči státu se přistupuje relativně rovný s rovným, ale také s tím úzce souvisí, že co šlo, tak se vždy omezovalo v podobě rozumné legislativy, menšího počtu úředníků, promptního rozhodování, případně elektronizace. My naopak v tomhle jsme takové to klasické Rakousko-Uhersko, čím více razíte, tím lépe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co jsme naopak dořešili nebo v čem, v jaké oblasti, se u nás dosud nejlépe daří předcházet korupci?

Jan KUBÁČEK, politolog:
Tak myslím si, že především jsme se velmi zemancipovali, ono se ukazuje, že nastupující podnikatelé, nastupující reprezentanti komunální, institucionální politiky, obecně lidé, bych řekl, že jsou sebevědomější, a už netolerují některé věci, které vůči nim stát dělal, potažmo úřednický šiml v 90. letech, po roce 2000, už jsou hodně nepřípustné. Na řadu věcí si také i média nasvítila, obecně, veřejnost je vůči nim kritická, takže ono přece jen, ukazuje se, že v tomhle ohledu jakoby zvedáme hlavu, ale neřeší se ten základ, to je ta nepřehlednost, protože často mnozí mohou vydělávat právě na tom, že nám vlastně jakoby chybí tlumočník, pro často řešení celé řady úřednických rozhodnutí, čímž na tom vydělává ta šedá zóna, která se vlastně tváří, že je tím průvodcem do obtížných situací, a vlastně někdy mezi člověkem a státem, právě funguje část lidí, kteří se pasou, živí, parazitují, vysloveně z té nepřehlednosti, složitosti, ať je to v oblasti stavění, ať je to v oblasti rozhodování, takže myslím si, že jak se někdy říká, prořezávat, prořezávat, prořezávat, určitě by nám to pomohlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podle skupiny Rady Evropy GrECo je zranitelnou oblastí věda a výzkum, kam nyní kvůli vývoji vakcíny proti nemoci covid-19, míří obrovské investice. Jak vidíte, pane Kubáčku, riziko korupce právě v krizových situacích?

Jan KUBÁČEK, politolog:
Tak bezesporu je vysoké, protože ono obecně platí, že korupci se daří tam, kam se těžce dá dohlédnout, kde se to těžko měří, kde to není tolik pod tím veřejným zájmem a není na to nějaká zvyklostní zkušenost, nějaké zvyklostní postupy, čili je to takové to dohadování, že někdo neví, jestli je to hodně nebo málo, a přijde vám kouzelník, umělec, odborník, který řekne ne, ne, ještě více. Samozřejmě, tady se to nabízí, protože všichni se epidemií bojíme, báli jsme se před koronavirem, bojíme se o to více po koronaviru, a ta měřítka na to zatím také neexistují, čili tam spíš platí předběžná opatrnost, a vztah k racionálnímu rozumu. Přece jen ale zase funguje taková ta konkurence té komunity, že většinou vám to zase jiná odborná pracoviště vhodně nasvítí, ale je dobré tlačit, a jsem rád, že se to tady poměrně děje, a koronavirus to velmi potvrdil, tlačit vědu, výzkum, do praxe, neboli tlačit to na výsledky. My trochu v Evropě máme problém, že často děláme vědu pro vědu, a neustále testujeme teorie a témata 19. století, a čím více můžeme utéct od praxe, tím často to mnozí vědci vítají. Koronavirus přesně ukázal, jak je důležité, když ta věda je flexibilní, když je schopná reagovat, a velmi rozumně vymýšlet, klidně krok za krokem, praktická, řeklo by se selská řešení, ale velmi praktická z pohledu života, abychom eliminovali nečekaná rizika. Příště to může být, nedej bože, velká voda, může to být stále abnormální sucho, může to být něco jiného, nebo-li my potřebujeme ty obory obecně tlačit do praxe, a držet to, co dobře fungovalo za První republiky, že bádá se, ale s nějakým reálným výsledkem. Tak to má mimochodem hodně nastavené i Asie, tak to mají hodně nastavené Spojené státy americké. Je na tom dost praxe, takže myslím si, že koronavirus nám to přesně potvrdil, že perfektní, věda je nesmírně důležitá, a výzkum, ale ať z toho jsou konkrétní výstupy, a v nějakém měřitelném čase, ne, že deset, patnáct let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A v jakém měřitelném čase, podle Vás, pane Kubáčku, dojde tedy na přijetí příslušných zákonů nebo pravidel? A nemusí je jenom doporučovat Rada Evropy, ale je to i v našem zájmu.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Chtěl bych glosovat klasickým filmem, dávám tomu rok, dva, ale upřímně jsem větší skeptik, dávám tomu deset let, a myslím si, že stále bude něco chybět. Ono to, víte, hodně souvisí s mentalitou nás, a nás Evropanů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A změnila se? Nebo vnímání korupce?

Jan KUBÁČEK, politolog:
Určitě korupci vnímáme jako velký problém, kuriózně dokonce mám pocit, že ho vnímáme jako větší problém, a mnohem mohutnější problém, než třeba sousední státy, já jsem překvapen, že kolikrát to, co my vnímáme za korupční, tak v jiném státě vám mávnou rukou, řeknou, to je taková zvyklost, to vůbec, to je takový společenský kontakt, ale náš problém Evropanů je, že, a zatím na to máme peníze, uvidíme, možná, když začnou docházet, tak třeba nás to donutí, že my máme tendenci neustále opravdu vytvářet prostě systém plný razítek, plný formulářů, množství úředníků, a tohle musíme zásadně prořešit, protože jednu dobu se může taky stát, že stát bude, ale nebude mít donátory, nebude mít daňové poplatníky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje politolog Jan Kubáček. V hnutí ANO minulý týden skončil jeho místopředseda a bývalý brněnský primátor Petr Vokřál. Jako důvody uvedl politikaření, i odklon hnutí od liberálního pojetí. Co to, pane Kubáčku, znamená pro hnutí, které samo sebe označuje za bojovníka proti korupci? Pán Vokřál si před týdnem v online deníku Aktuálně.cz postěžoval, že brněnské ANO zůstává podle něj napojeno na podsvětí.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Tak ono se hlavně ukazuje, že hnutí ANO dlouhodobě jsou dva světy. Andrej Babiš, a pak de facto všichni ostatní, kteří si nějak fungují na úrovni regionální, lokální, okresní, a podle různé schopnosti a charakteristiky těch lidí. Vidíte lidi zkušené, s výsledky, kteří ale mimochodem taky nejsou moc vidět, potom máte takové ty plantážníky, kteří neustále v podstatě vyhledávají PR a snaží se dostat do reflektorů, do záře kamer, a v podstatě těch výsledků příliš není, a jediné, o co pečují, gelují ten svůj obličej, a pak jsou lidé, kteří velmi silně využívají toho, a profitují na tom, že samozřejmě logicky Andrej Babiš nemůže obsáhnout vše, ač by velmi rád, to je na něm vidět, a myslím si, že mu to ubírá obrovsky sil, že stále sní svůj sen, že by mohl zvládat, vedle premiéra, v podstatě práci každého poslance, každého hejtmana, každého starosty, každého lokál politika, to logicky nejde, a mnozí toho využívají, protože samozřejmě je šero, lídr nemá čas, voliči často sledují spíše Andreje Babiše, a spojují si tu značku s ním, a oni si v podstatě mnozí dělají buď takové ty své "občasné kšeftíky", a nebo jenom prostě tak ty jisté funkce, protože se na ně nedohlédne. Upřímně. Tenhle problém má každá politická strana, jenom s jedním rozdílem, že přece jen v těch jiných politických stranách, já nechci říkat už ani standardních, ale prostě jiných, je, že těch jakoby Andrejů Babišů, nebo těch lídrů, je prostě více, a logicky ta moc, odpovědnost politika je rozdělená, neboli více se dostávají pod tlak. Tohle je prostě klasická daň, když je lídr čistě a výhradně jeden, a de facto si drží monopol rozhodování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaká je vůbec komunikace mezi kraji, místními organizacemi a špičkami? A nemusí to být hnutí ANO, ale v podstatě můžeme to i zobecnit, nakolik je pro stranu, jedno kterou, jakou, důležité, aby byla ukotvena právě na té regionální úrovni.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Ono se ukazuje, to třicetiletí v České republice potvrdilo tu zkušenost, i historickou, i evropskou, že je nesmírně důležité, aby to hnutí, politická strana, ten subjekt, měl výrazné osobnosti. Měl kde brát, právě ze zkušeností těch místních příběhů, těch místních strastí a radostí, ta republika je velmi rozmanitá, a je nesmírně důležité vytahovat lidi z praxe. Velmi dobře to vidíte, když najednou máte poslance, kteří jsou nepopsaným listem, kteří, i v lepším případě třeba bodovali ve svých povoláních, ale nezažili takovéto bojování s byrokratismem, složitostí zákonů, získávání dotací, vysvětlováním trpělivém lidem, sestavováním každoročně rozpočtu, prostě, ale i s tím, že jste každý den pod veřejným drobnohledem, protože se prostě sleduje, co jako starosta, starostka děláte, případně hejtman, hejtmanka, případně jako místní osobnost, to je nesmírná zkušenost, a vidíte, že ti lidé úplně jinak pracují v té Poslanecké sněmovně. Mnohem jakoby racionálněji, méně okázale, pragmatičtěji, selsky, by se možná řeklo, a velmi to pomáhá. Potřebuje to jakékoliv hnutí, jakýkoliv subjekt, a problém je, že mám pocit, že u nás české strany trpí tím, že Praha ráda jako doporučuje, posílá vzkazy, posílá úkoly, posílá takové ty formuláře výkonů, ale málo se ptá, málo se zajímá, málo si získává tyhle osobnosti do centra, a taky to pak často vypadá, že v podstatě vidíte, že na jedné straně něco vysílá stát skrze ministerstva, ale často ti poslanci a ministři vlastně uvažují úplně obdobně, protože sednou do těch skleníků, a úředníci už si začnou samozřejmě tvarovat, a jak nemají tu zkušenost, tak velice rychle ztratí ten směr, tu dynamiku, tu energii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
O co vlastně jde v té konkrétní brněnské korupční kauze zvané Stoka?

Jan KUBÁČEK, politolog:
Bude to, samozřejmě těžko se popisuje, člověk, jak se říká, u toho nebyl, nikomu nesvítil, ani těm dnes vyšetřovaným, ani těm vyšetřovatelům, ale dělá to na mě dojem, že to bude velmi provázaná, velmi složitá, velmi komplexní kauza, protože se ukazuje, že to cílí asi do několika politických stran. Díky tomu, že Brno je město velké, bohaté, tak tam půjde o hodně, bude v tom hodně peněz, proto si myslím, že ta kauza se i potáhne, protože bude velmi složitá na dokazování, a složitá v podstatě na popis všech těch událostí, které údajně měly proběhnout, ale dělá to na mě dojem, že to tam se může otřást, v řadě politických stran, že to může znamenat takovou lokální Itálii 90. let, kdy začalo prošetřování jedné politické strany, a dalších šest jich fakticky padlo, protože mělo úplně stejný problém. A tohle se může stát velmi reálně v Brně, protože to ukazuje, že téměř všichni, kdo kolem šli, tak u toho byli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vracím se ještě, pane Kubáčku, k těm personáliím, hrozí, že by hnutí ANO opustila další výrazná populární tvář, primátor Ostravy? Tomáš Macura?

Jan KUBÁČEK, politolog:
Vyloučené to není, a bude to, myslím si, teď asi téma toho nejbližšího měsíce, protože na druhou stranu, panu primátorovi, co vím z vyprávění známých, z Ostravska a Ostravy, tak je velmi populární, překvapivě i vlastně s tím svým liberalismem dokázal se obhájit, prosadit, řeklo by se v městě, které je hodně průmyslové a má průmyslovou tradici, takže myslím si, že teď probíhá naprosto tvrdé licitování, jak moc hnutí ANO dokáže vycházet vstříc Ostravě, 0stravsku, ostravské obecně, řeklo by se moravskoslezské celé skupině, a myslím si, že ten měsíc, dva měsíce ukáží, jestli se v sobě najdou a nebo jestli pan Macura půjde třeba nějakou vlastní kandidátkou, možná už krajsky, ale rozhodně si myslím, že v budoucnu komunálně ne-li sněmovně. A myslím si, že pro hnutí ANO by to bylo velmi nepříjemné, protože ono dlouhodobě prostě nemůžete stavět jenom na lídrovi, ač je výrazný, ač je charismatický, všudypřítomný, tak prostě potřebujete další krev, potřebujete další nápady, potřebujete ty v uvozovkách "malé, mladé, charismatické, energické", malé, já nevím, někdo by řekl Andreje, někdo by doplnil jiné jméno, ale prostě lídry v místě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Také od sociálních demokratů odešly tři známé tváře, počítám-li správně, v únoru, Jaroslav Foldyna, dnes člen poslaneckého klubu SPD, počátkem května plzeňský hejtman Josef Bernard a také někdejší jihočeský hejtman Jiří Zimola, ten představil minulý týden své nové hnutí s názvem Změna 2020, kterému předsedá. Asi ten dopad je obdobný, podobně jako pro hnutí ANO, tak i pro sociální demokraty.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Myslím si, že to bude pro sociální demokraty velmi nepříjemné, protože jim odchází výrazné tváře, zapamatovatelné tváře, navíc tváře, které s velkou pravděpodobností budou volit ve stejném voličském rybníku, což je hodně nepříjemné. Je navíc to škoda v tom ohledu, že krajské volby, jestli jsou něčím charakteristické, tak že lidé uvažují hodně regionálně, a vybírají si jednak podle místních požadavků, strastí, spokojenosti, nespokojenosti, ale vybírají si hodně personálně. Jdou po jménech, jdou po tvářích, jdou po nějaké zkušenosti s nimi. A najednou když nabízíte vlastně dvě velice podobné kandidátky, tak se také může stát, že se vzájemně pojedí. Neboli kuriózně, myslím si, že to je jak nepříjemné pro pana Zimolu, protože vlastně soutěží se svými spoludruhy, s kterými nespolupracoval několik měsíců, rok, ale doslova deset let, a stejně nepříznivé je to samozřejmě pro jihočeské sociální demokraty, protože se taky nemohou tvářit, že pana Zimulu neznali, neztotožňovali se s jeho plány, cíli, je to myslím si hodně nepříjemná situace, a hlavně, je tam nepříjemný vzkaz, že podívejte se, vždycky ty strany rostou, když jsou rozmanité, když tam máte různé názorové skupiny, a když se tam najde jak ten umírněný, tak i ten jak se říká naštvaný nebo protestně naladěný. A když se tam najdou i různá povolání. A já si myslím, že problém ČSSD, a řady dalších politických stran je, že teď se osekávají, osekávají do počtu typu, kdy už konečně budeme sounáležití, jenže ono se pak může stát, že se sejdou v podstatě v pánské šatně, protože takový počet jich bude, a nebo malé kuchyni, a bude to strana jednoho názoru, bude to jeden názorový klub, a to není dobře, to nikdy žádné straně nepomohlo, a skončí jako ODA či podobné jiné, dneska už v podstatě smutné příběhy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Někdy je těch názorových klubů zas až příliš moc.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Je to pravda. Samozřejmě musí tam být neustále nějaká logika toho, že někdo rozhoduje, někdo nese odpovědnost, odpovědnost se měří ve volbách, to je podle mě problém ČSSD, že vlastně často se neposuzuje podle volebních výsledků, ale okopává se mezi volbami, to je takové poměrně zajímavé specifikum, které úžasně vysiluje, ale vždy platí, že ta bohatost přináší i bohatost témat, bohatost i schopnosti to prezentovat, reprezentovat ty jednotlivé regiony, a v podstatě žádný subjekt zatím nikdy nevydělal na takovém tom zúžování počtu, zúžování názoru, a takovémuto poklepávání si na ramena, to je, jak se říká, rychlá cesta do pekel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Premiér Andrej Babiš označil za nesmysl tvrzení, že mu zákon o evidenci skutečných majitelů, který minulý týden schválila vláda, má pomoci ve sporu o střet zájmů. Kritici, ke kterým patří opozice, ale také rekonstrukce státu či Transparency International, upozorňují na to, že mu ustanovení nahrává, že díky předpisu by nebyl považován za majitele koncernu Agrofert, ale jen za vlastníka svěřenských fondů, do kterých ho vložil. Jaký je Váš pohled, pane Jane Kubáčku? Ministryně spravedlnosti, Marie Benešová říká, že je to výhradně odborný právní posudek.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Já se Vám přiznám, že jsem se v tom topil, naprosto topil, protože těch názorů bylo neskutečně mnoho, tak jsem si myslel, že mi pomohou právníci. Oslovil jsem 4 právníky, kteří se pohybují v tomto segmentu, a dopadlo to klasicky, jako ve spoustě věcí mnoha oborů, zeptáte se dvou právníků, devět právních názorů, takže jsem se dozvěděl šest verzí, ale v podstatě všichni se shodovali, že by bylo záhodno, aby tohle vyřešil soud, aby to posoudil soud, že to je velmi diskutabilní, je to do značné míry slovíčkaření, jako v mnoha dalších ohledech. A tady já mám jeden velký problém, který mě dlouhodobě vadí, že vlastně se vždycky objeví nějaké zásadní téma. Mluví se o tom, že je to vážná fatální kauza, promlouvá to do každodenní politiky, často mimochodem i do ústavního fungování toho systému, a my čekáme na verdikt, na vyjádření soudu, pět, deset let, to je prostě něco šíleného. Já bych velmi ocenil, kdyby přesně v takovýchto přednostních věcech, v logice právo platí pro všechny, a rovnost před zákonem, ale prostě pokud je něco urgentního rázu, je to jak v medicíně, když prostě máte urgentní problém s něčím zdravotní, tak se prostě předřadí, věnuje se mu primární péče, intenzivnější zájem. A kdyby se toto prosím udělalo přesně ve věcech, které se dotýkají politického systému předních politiků, aby se jakoby rychle vyjasnilo, protože ten systém, bohužel, ve výsledku vede k tomu, že vlastně se zadrhává, zbytečně se vysiluje a neřeší se to podstatné, takže já pevně věřím, že se k tomuto vyjádří soudy, protože od právníků, jak říkám, čtyř různých rozličných, mám v podstatě několik interpretací, a často se rozchází, takže se ukazuje, že i v tom světě práva to bude v podstatě spíš taková soudničkářská záležitost, a že bude opravdu důležité, jak pískne trenér, v tomhle případě soudce, soudní soustava.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co podle Vás vyžaduje tu primární péči v politice?

Jan KUBÁČEK, politolog:
No myslím si, že by bylo velmi potřeba, aby se dořešily právě takové ty záležitosti okolo střetu zájmů, aby se dořešily záležitosti, které jsou související například s ministerským mandátem, aby se dořešily věci, které se dotýkají práv a povinností poslanců a senátorů, aby se dořešily takové ty otázky, někdo to nazývá majetkového striptýzu, a podobně, aby se dořešil, mimochodem, taky právě například lobbing, to je právě taky nesmírně důležitá poloha. Protože to jsou záležitosti, které se dotýkají pravidel hry, a mnozí milovníci fotbalu by vám řekli, že je nesmírně důležité vědět, co se děje v čekárně, co se děje před tím fotbalovým utkáním. A my jsme přesně v té situaci, my sice víme, co se po tom čutá, hraje, na tom fotbalovém hřišti, ale doteď nejsme schopni posoudit, co se děje v té čekárně, před začátkem toho mače, a bohužel, velice často to ovlivňuje pravidla hry. A už jsme si to zažili u spousty sportů, jak je složité, když to není dotažené, a pak máme problém se dohodnout, kdo tedy zvítězil. A tohle je velmi podobné, prostě przní to tu politickou kulturu, a dostáváme se pak do fáze, že svým způsobem mají pravdu všichni, čili nikdo. Neboli bramboračka, skepse.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jsme schopni, v této chvíli, nebo v této fázi, posoudit, co přinese vyhoštění dvou ruských diplomatů?

Jan KUBÁČEK, politolog:
To Vám řeknu zcela přesně, to Vás překvapím, ne, že bych už sepisoval ten scénář.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Povídejte.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Ne, ona je prostě zvyklost, tady nebudu hrát si na hrdinu, ale prostě tady je taková "hezká" tradice v diplomacii, že pošlete dva domů, nejméně dva vám pošlou taky, takže očekávám, že Moskva nám nejméně dva pracovníky vyhostí, tam je nejsmutnější, v podstatě, když to vezmu od konce, tak nejprofesionálnější bylo vyhoštění těchto dvou zaměstnanců, protože ti se dopustili něčeho, co se v diplomacii nedělá, a řekněme si otevřeně, diplomat je od toho, aby hájil zájmy svého domovského státu, ale tady provedli něco, co vlastně šlo i proti zájmu domovského státu, a prostě je to něco naprosto svévolného, nepovoleného, naprosto neprofesionálního, bohužel, rovnou říkám B, ta naše reakce byla taky krajně neprofesionální, protože ono se ukazuje, že to bylo hodně spekulativní, že to fakticky byla hra v diplomatickém sboru, my na ní naskočili, myslím si, že i novinářsky nešťastně jsme na ni naskočili, ale co mě velmi vadí, hlavně politicky, protože ono je velmi snadné rozkopávat zahraniční vztahy, které víte sama, věnujete se zahraničí dlouhodobě, ty zahraniční vztahy se vytváří po desítky let, velmi trpělivě, velmi mravenčí prací, pak přijde někdo, rozkopne, a ty problémy se zase velice dlouho vrací zpátky, takže tady si myslím, že politici ujeli, když začali vyhlašovat téměř slovní války, a ono se ukázalo, že na problému dvou lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Politolog Jan Kubáček a jeho názory. Děkuji Vám za ně. Na slyšenou.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Díky za pozvání a krásný den všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bude biochemik Jan Konvalinka. Příjemný poslech Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka