Přepis: Jak to vidí Jakub Kynčl – 4. srpna 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Je tady čas podívat na svět kolem nás. V příštích minutách to bude pohledem novináře Jakuba Kynčla, zástupce šéfredaktora portálu Novinky.cz, fotografa, reportéra i knižního autora. Jakube, já tě vítám v našem vysílání. Dobré ráno.

Jakub KYNČL, novinář
Dobré ráno přeji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
My si budeme s dovolením týkat, protože se známe už nějaký ten pátek, a společně se zaměříme samozřejmě na cestovní ruch, tvoji doménu, dopravu, jak je změnila pandemie, ale nejenom koronavirus, jak je mění třeba rostoucí ceny energií či nedostatek personálu. Přeji nerušený poslech. /znělka/

Prázdniny jsou v poločase, letiště, nádraží, hotely, pláže praskají ve švech. Po dvou letech se vrátilo, Jakube, léto, na jaké jsme byli zvyklí, i když teda ta předpandemická čísla to podle odhadu zatím stále nejsou.

Jakub KYNČL, novinář
Nejsou a vypadá to, že by teoreticky se tam mohly dostávat v příštím roce, spíš ještě možná přespříštím, ale těch proměnných, na kterých to záleží, včetně vývoje války a mnoha dalších, těch ještě je poměrně hodně, ale stále jsme ještě nějakých 15 % pod.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ono nejsou to jenom přeplněné letištní haly, ale občas i třeba stávky personálu, výpadky spojů, vedra.

Jakub KYNČL, novinář
Ono to souvisí jedno s druhým. Ono ty stávky dřív třeba byly taky, ale nezasáhlo to samozřejmě v takový míře jako teďko, protože ta podzaměstnanost v tom cestovním ruchu stále je, ty lidi, kteří kvůli covidu odešli z cestovního ruchu, se stále ještě nevrátili nebo přinejmenším jenom částečně a v tuhle chvíli, když vypadne jakákoliv část toho personálu, ať už to je na těch letištích, nebo třeba konkrétních aerolinek, tak je to daleko větší problém, než to býval dříve.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíš, že se podaří, lidově řečeno, nabrat zpět právě ten personál vzhledem k tomu, co se děje?

Jakub KYNČL, novinář
Jsem skeptický, že se to podaří ještě před touto zimou. Já si myslím, že ještě všichni se trochu obávají toho, co zase přinese nějaký září, říjen v Evropě a co bude dál. Já si myslím, že ty lidi, kteří odešli, tak ten jeden z důvodů, proč odešli, byla nějaká jistota výdělku. To, že chtěli mít jistotu, že zaopatří rodiny a že se bojí toho, že zase covid nastoupí v nějaký jiný síle, v jiný mutaci někdy v září, v říjnu a že zase by museli případně měnit povolání, zase by byli někde nadbytečnými. Já se bojím, že ty lidi si v tuhle chvíli ještě ponechají ta alternativní zaměstnání a do toho cestovního ruchu se zatím ještě hrnout úplně nebudou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nakolik se pandemie konkrétně podepsala na nákladní i civilní letecké dopravě? Možná to můžeme srovnat s tím stavem vlastně před tím březnem 2020.

Jakub KYNČL, novinář
No, podepsalo se to hrozně, ale tak ono to je zase hrozně moc hledisek, který na to kladou tlak. Teď ještě ten tlak přibyl samozřejmě z hlediska cen paliva. A čím rostou ceny, tak ono teď naštěstí lidi po covidu jsou nadšený, že zase můžou cestovat. A jsou schopni odpustit mnoho problémů, mnoho věcí, na který by dříve nadávali. Teď už jim nevadí rázem to, že 4 hodiny čekají na odbavení kufru, rázem jim nevadí mnoho jiných věcí, rádi si připlatí dokonce 2 000, protože dlouhou dobu trvalo to, než zase mohli cestovat. Ale tohleto pomine. A až to pomine, tak se zase dostaneme do toho problému, který vlastně nastal předtím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak se proměnil ten samotný trh? Zůstaly třeba jenom ty velké společnosti známé? Jak se to vlastně promítlo třeba i do počtu cestovních kanceláří?

Jakub KYNČL, novinář
Já si myslím, že jsme všichni čekali, že to prořídne o něco více, než to ve skutečnosti prořídlo, přinejmenším v Evropě. Já si myslím, že ty následky si daleko víc nesou určitý destinace po světě, který byly zcela závislý na turismu. Ať už to je Bali, ať už to je Srí Lanka, tak tam rázem zmizela vlastně většina jejich příjmů a cestovní kanceláře paradoxně to z většiny ustály. Ustály to aerolinky, ale co už by neustály, je, kdyby to mělo trvat ještě další jednu, dvě sezóny. Já když jsem byl v březnu na mítinku, kde se vlastně zabývali přesně tím, jak to zasáhlo aerolinie, a mluvili tam jejich ředitelé, manažeři, tak říkali: teď jsme v krizovém bodě, teď potřebujeme, aby se to rozjelo. Pokud by se to nemělo rozjet do dalšího půl roku, tak jsme v absolutně krizovým bodě a začneme zavírat. A to se psal 1. březen a týden války. Nikdo nevěděl, co bude dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak aerolinie se snaží reagovat na tu celkovou situaci, ať už je to válka na Ukrajině, nebo jsou to ty rostoucí ceny nejenom pohonných hmot?

Jakub KYNČL, novinář
On ten prostor pro tu reakci je tam hodně omezený u nich. Oni samozřejmě první reakce, co je, že začnou škrtat spoje. A začne být méně spojů mezi destinacemi, začnou využívat menší letadla, začnou využívat letadla, která nespotřebovávají tolik pohonných hmot. V tu chvíli zmizely A-380 takřka ze vzduchu, protože za a nebyly naplněný, nelétaly ani z půlky plný, takže se nevyplatily, a když se na to podíváme teďko, tak se zase velmi urychleně vracejí na nebe, protože ten tlak těch lidí, kteří ještě chtějí cestovat teďko a bojí se, co bude od nějakýho konce září dál, je obrovský. Takže odepisovaný stroje, který jsou mimochodem obrovsky krásný a všichni je milovali kvůli tichosti a už to vypadalo, že nebudou zase kvůli nějaký ekologii, kvůli nějaký snaze zachránit přírodu, tak jsou zase zpátky ve vzduchu. Tady je vidět, že když je ten finanční tlak, tak zase ta ekologie malinko ustupuje stranou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co znamená probíhající válka na Ukrajině, která jen tak evidentně neskončí? Už vlastně to vypadá, že je to jasné, že teda ty příští týdny, měsíce budou další boje probíhat, jaký trh vůbec z hlediska cestovního ruchu představovaly obě země, tedy jak Ukrajina, tak Rusko?

Jakub KYNČL, novinář
No, Ukrajina sama o sobě sice je velký trh a zejména v takových těch zemích na severu Afriky, na jihu Evropy, byl důležitý. Ale Rusko je ten obrovský trh, který najednou mnoha destinacím chybí. Chybí destinace, jako je Kypr, Malta, tak tam vysloveně hlásili poplach už v březnu, protože si uvědomovali, že ruský turista tam nejenom že činí desítky procent jakoby z návštěvnosti, ale hlavně nejvíc utrácí. To znamená, že oni věděli, že tady ta sezóna pro ně bude kritická, a od začátku začínali vymýšlet, jakým způsobem nahradit ruského turistu. Oni třeba opravdu na jaře už začínali promovat svoji zemi v Saúdský Arábii, v různých bohatších zemích, aby nějakým způsobem nahradili toho turistu, který utrácí a o kterým tušili, že nejspíš nepřijede. A z většiny taky nepřijel. Rusové se přemístili do jiných destinací, ač samozřejmě ještě v Evropě na ně narazíte, na turisty, tak to nejsou samozřejmě ani vzdáleně ta čísla, který byly před rokem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kde lze, Jakube, nejvíce zaslechnout ruštinu v podobě turisty?

Jakub KYNČL, novinář
Teď jsem byl v Istanbulu a vlastně moc jsem tam ani jiný jazyk neslyšel, musím říct, jakoby z hlediska turistů. Tam opravdu místní a ihned poté Rusové. Takže těch je v Turecku teď obrovský množství a jsem si jistý, že vlastně, když jsem byl v Emirátech na začátku tý války, tak tam ještě vlastně byli jak Ukrajinci, kteří vlastně na začátku války vůbec netušili, co čekat, a už tam byli i Rusové, kteří zvažovali, že se možná nevrátí zpátky, že by možná bylo bezpečnější na pár měsíců zakotvit třeba v těch Emirátech. Ale kolik lidí si může mezi námi dovolit zakotvit na čtvrt, na půl roku někde v zahraničí? Ono jich zase tolik není.

/znělka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O změnách v cestování vypráví v Jak to vidí na vlnách Českého rozhlasu Dvojka Jakub Kynčl, reportér, redaktor portálu Novinky.cz. Jak se, Jakube, podle tebe mění naše zvyklosti, cestovatelské zvyklosti, naše chování? Jaké cíle dovolené vyhledáváme nebo možná vyhledávat budeme?

Jakub KYNČL, novinář
No, ono ten první rok covidu jsme se s tím vlastně učili pracovat, 2020, tam se říkalo, že začnou teď ty obří trendy toho sólo cestování, že lidé se konečně oddělí z těch větších skupin, z těch obřích hotelů a začnou si najímat osobní průvodce prostě pro rodinu. Že bude, řekněme, průvodce na 4 lidi. To se nestalo samozřejmě, protože to je finančně nákladnější, než cestovat ve velkém davu, bydlet v hotelu, kde jsou ty ceny usmlouvaný na určitý počet lidí, tam si myslím, jsme se všichni malinko sekli, že jsme se tak jako přecenili toho, co jsme schopni jako turistický národ, ale co se změnilo, to jsou trendy, jako je karavan. Ať mi někdo před třemi lety řekne, že budou plný všude parkoviště karavanů. To myslím, že byl obrovský boom, který covid vyvolal, a myslím si, že hodně lidí u toho trendu zůstane. Že i po tom, co covid snad pomine za nějakou dobu, tak u těch karavanů zůstanou, protože část lidí si uvědomí, že jim to vlastně takhle vyhovuje víc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je tam určitě mobilita, také prostě jste nezávislí, můžete kdykoliv odjet a také je tam i distanc od dalších lidí.

Jakub KYNČL, novinář
Ten distanc je příjemný, ano, co si budem povídat, nejenom v době covidové si člověk někdy uvědomí, že není tak špatné být trošku stranou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Žádné komplexy velké hotelové.

Jakub KYNČL, novinář
A ta svoboda toho cestování si myslím, že tam hodně lidí propadne tomu, že vlastně cestování nemusí být masovka, ale že se za relativně rozumný náklady, když opomeneme samozřejmě pořizovací cenu toho karavanu, tak potom, že to vlastně vůbec nemusí stát tolik.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co to ale bude znamenat pro další oblasti? Protože když se řekne cestovní ruch, tak to není jenom doprava nebo dopravci, ale to je ohromný segment gastronomie a spousta dalších profesí.

Jakub KYNČL, novinář
Těch zaměstnání, co je na tom nabalených, je hrozně moc. Já když jsem se jenom bavil s mluvčí letiště a sama mi říkala, kolik mají vypočítáno, že vlastně lidí je svojí prací závislých vlastně na tom letišti, tak člověk si nikdy ani neuvědomí, jak moc se to nabaluje a že tam nejenom třeba taxi služba, ale třeba catering, lidi, který připravujou to jídlo do těch letadel, a nemluvíme ani o těch lidech, co odbavujou kufry, je to obrovský množství. A tyhlety lidi chtě nechtě prostě budou v nejistotě, co se bude přes tu zimu dít dál. A tam bohužel nevidím nějaký jako rozumné východisko. Nikdo nevíme, jestli za měsíc se zase ty průběhy nezhorší toho covidu. Takže pro ty lidi to není úplně veselý výhled.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mezinárodní turistická burza ITB loni debatovala o konceptu 3R. Je to z angličtiny, v překladu jde o vlastně turistiku nebo cestovní ruch pro lepší normál, vlastně takový restart, regenerace, nějaké trochu jiné myšlení. Jak vidíš vlastně třeba i cestování? Bude šetrnější k životnímu prostředí? Hodně se debatovalo, použiju anglické slovo, overtourism, už před pandemií vlastně mnohá města, Barcelona, Benátky, Paříž, ale i Praha nebo Český Krumlov, zvažovaly tu regulaci turistů, počtu.

Jakub KYNČL, novinář
No, ona ta regulace byl ten covid sám o sobě a bohužel ty destinace, které nevyužily ty 2 roky k tomu, aby právě udělaly ty změny, které potřebujou, tak teď už je neudělají. Teďko potřebují ve velkém dohánět ty finanční ztráty, které utrpěly, protože z turismu všem těm městům plynou obrovský příjmy. A musím říct, že několik těch měst i v Evropě udělalo nějaký základní opatření, nastavilo nový zákony, co se kde smí, co se nesmí, kolik lidí kam třeba může, zvýšili vstupný, ale jestli to funguje dlouhodobě, to se ukáže. Ale jenom, abych se vrátil úplně k té původní otázce, k tý první větě, jestli si myslím, že bude šetrnější, tam budu za obrovský skeptika. Já si myslím, že tam v tuhle chvíli, jestliže v roce 2019 byla opravdu udržitelnost velký téma v letectví, tak v tuhle chvíli je chtě nechtě ubíjena tématem přežití. Jak pro ty aerolinky, tak pro subjekty, který v tom turistickým ruchu fungujou. V ten moment bohužel jde udržitelnost na druhou kolej.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co jsme mohli nebo pracovníci v tom cestovním ruchu, že bychom to možná obrátili pozitivněji, udělat nebo využít nějak ty 2 roky vynucené přestávky?

Jakub KYNČL, novinář
Já si myslím, že hodně lidi začali jezdit na kole. To je to nejlepší, co můžeme asi udělat, ale pochybuju, že i v pražský dopravě budeme schopný více řidičů přimět jet na kolo. Já si nemyslím, že v tuhle chvíli je úplně v naší moci mít nějaký vliv na to větší. Nějaký impakt. A samozřejmě hromadná doprava je dlouhodobě něco, co by mělo pomoci, ale ono to je trošku jako v tom turismu. Ve chvíli, kdy člověk jednou letí business class obchodní třídou, těžko se mu vrací do economy. Když je člověk jednou naučený jezdit autem, velmi těžko se mu vrací do hromadných dopravních prostředků. A zase, příroda dostává na frak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nahrál jsi mi otázku, Jakube, jestli němečtí občané nebo turisté v Německu budou teď více využívat vlakové spojení, narážím samozřejmě na tříměsíční projekt devítieurové jízdenky, platí ještě do konce srpna, vztahuje se na městskou hromadnou dopravu nebo regionální vlaky a vlastně Němci tím nebo koncern železnice chce ukázat na výhody dráhy, samozřejmě to odkrylo i řadu nedostatků, personál drah naráží na své limity, každopádně podle německé železnice ubyl silniční provoz i dopravní zácpy.

Jakub KYNČL, novinář
Je to skvělá pozitivní motivace. Trošku si ji neumím představit, jak bychom to prováděli tady u nás už v tuhletu chvíli, když vlaky už teďko kolikrát ve špičkách naráží, si myslím, že na ty své limity, ale vůbec tadyta myšlenka lidem umožnit cestovat pravidelněji nějakým dopravním prostředkem, je tam určitě šance, že se na to svým způsobem naučí. Takže v tomhletom směru pozitivní motivace vždycky funguje líp než ta negativní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Jakub Kynčl, zástupce šéfredaktora portálu Novinky.cz, fotograf i reportér.

/znělka/

Před 530 lety začala Kolumbova cesta k objevení Ameriky. Italský mořeplavec ve španělských službách Kryštof Kolumbus vyplul 3. srpna 1492 na svou první cestu přes oceán. Jakube, doháníš také nějak ten pandemický cestovatelský deficit? Ty to máš vlastně v popisu práce, reportáže z cest mimo jiné.

Jakub KYNČL, novinář
Snažím se, ale narážím tam jako na ty změny, na ty postpandemický, a to si myslím, že je ta největší změna, na kterou lidi budou narážet. Vyjma toho, že si vystojí trošku větší frontu na letišti, tak když dojedou do těch destinací zejména, jak jsem už zmiňoval, do těch, který jsou hodně závislý na turismu, tak tam se můžou setkat s jinou úrovní služeb, než na který byli zvyklí. Že oni můžou dohánět, cestovat hodně, ale kolikrát můžou být zklamaný, když to budou porovnávat s tím, co si pamatují krátce před covidem. Já si nemyslím, jak jsem říkal, že by zkrachovaly spíš aerolinky, že by zkrachovaly cestovky, ale zkrachovalo hodně těch osobních rodinných byznysů, který byly závislý na turismu. Že kolikrát přijedou do destinace, kde bylo 25 restaurací, teď jich tam bude 5 a otevřený budou 3 zrovna. Takže všichni doháníme, ale tak nějak se rozkoukáváme, co je jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hodně nebo skoro všechno.

Jakub KYNČL, novinář
No, musím říct, že jo, a je třeba strašně zvláštní vidět, jak je ten covid ještě furt vnímán různě po světě. Jsou stále destinace, viz Jižní Amerika, kde lidi nosí celoročně roušky. Nosí je i venku, pokud nejsou zrovna někde v divoký přírodě, ale ve městech normálně ve 30 stupních nosí stále roušky, i když tam zrovna ten covid je pomalu v nižších číslech, než je tady v Evropě. A kolikrát pro toho turistu může být lehce složitý rozkoukat se, jak to zrovna v té destinaci je, aniž by tam způsobil nějaké problémy nebo aby sám byl tím problémem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká opatření tě třeba potkala? Něco málo jsi cestoval během pandemie, co to bylo vůbec možné, jak vzpomínáš vlastně na to období?

Jakub KYNČL, novinář
Já mám tu smůlu, že mě lákají destinace, které jsou trochu dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hodně dál.

Jakub KYNČL, novinář
Hodně dál. Chile, Jižní Amerika. Tam jsem třeba v tom Chile teďko v lednu, tam to ještě jelo na plný obrátky, tak vlastně já jsem dopředu musel 2 měsíce zasílat dokumenty dokladující vakcinaci, musel jsem opravdu 30 A4 jsem celkově odeslal pro to, abych mohl být přijat do země. Tam jsem přijel, okamžitě jsem byl testován, musel jsem čekat na letišti, než byly výsledky testů, aby mě pustili do země, a teď to, co někoho pobaví, já jsem ještě měl aplikaci v mobilu, která je povinná, což taky nemyslím si, že je pro všechny ideální, zejména pro starší turisty, a každý den jsem musel vyplňovat v aplikaci, jak se cítím. 15 otázek, jestli nemám kašel, jestli nemám horečku, jestli nemám průjem, což je ta věc, kterou opravdu chcete vyplňovat 2 týdny potom, co někam přijedete na dovolenou. A ve chvíli, kdy to člověk nevyplnil, tak do 24 hodin se mu už ozýval pracovník, proč to nevyplňuje a že mu hrozí sankce. Tohleto nechcete v turismu zažívat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kolik dokumentů úředních jsi musel vyplnit, aby jsi si z pouště Atacama přivezl jednu ze svých životních lásek, je to teda čtyřnohá fenka Noria?

Jakub KYNČL, novinář
Těch bylo také hodně. Ten dokument vlastně pro import zvířete do Evropský unie byl, tuším, šestistránkový a ještě se musel vyplňovat dokument v Chile pro vývoz zvířete, abych jako neukradl nějaký státní bohatství zřejmě. A bylo jich hodně. Ale stálo to za každou čárku perem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nevím, jestli jsi, Jakube, s Noriou nepřivezl i trošku vedra z pampy, když se podíváme na rtuť teploměru.

Jakub KYNČL, novinář
No, to je taky možný. Já jsem si spíš říkal, jestli jsem chudinku nezatáhnul, přesně jsem ji přivezl 2019, 2020 začal covid, tak jsem si říkal, jestli by se jí nakonec v té pampě možná neběhalo volněji než tady, když jsme všichni měli na tvářích respirátory, ale snad už to je za náma, tohleto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Daří se jí dobře ve středních Čechách.

Jakub KYNČL, novinář
Musím říct, že už si velmi, velmi přivykla. Paradoxně nejradši má zimní období a sníh, což tak nějak mi s tou Atacamou nejde dohromady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Které země jsi navštívil za ty poslední 2 roky, 2,5 roku?

Jakub KYNČL, novinář
Já jsem byl na Maltě, byl jsem právě v Chile a teďko Turecko, tuším, že jsem tam ještě měl takový jeden rychlotrip do Švýcarska, a teďko už začínám spřádat plány zase trošku na ty vzdálenější destinace, ale přiznám se, že jako cestovatel se trochu bojím zase, jak to bude vypadat třeba v Asii, protože jestli čekám, že se nějaká část světa případně začne zavírat jako první, tak se obávám, že to bude Asie. Myslím si, že hodně lidí, kteří teď si budou chtít třeba rezervovat dovolené na zimu, nějakou exotiku, tak budou tak nějak chtě nechtě rezervovat ty místa, který se neuzavíraly během covidu. Tzn. Mexiko se nezavřelo celou tu dobu. Dubaj byla stále poměrně dobře průchozí. A myslím si, že ty lidi se budou teďko třeba bát si rezervovat Kambodžu, Vietnam, Thajsko, který vlastně při prvních nějakých zvýšeních se okamžitě zavíralo. To je taková další výzva před náma.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Která část světa nebo i země vlastně nejvíce postihly a postihují ty změny, ke kterým došlo, nebo vůbec ty události od pandemie? I když ta situace byla docela složitá už předtím, nicméně jak opakovaně říkáme, vlastně inflace, rostoucí ceny, energie, nejistota, válka na Ukrajině a samozřejmě celá řada dalších konfliktů v jiných částech světa.

Jakub KYNČL, novinář
My jsme si všichni v tom cestovním ruchu mysleli, že je hodně zasažený Bali, protože odtamtud opravdu chodily zprávy, jak krachujou ty byznysy, jak lidi nemají co jíst a jak musí začít rychle farmařit všichni prodejci turistických cetek. A potom přišla Srí Lanka. A tam, když si potom člověk uvědomil, jak rychle ten bankrot země šel, řekněme, 2, 3 měsíce to eskalovalo, tak tam by to nikdy nešlo takhle rychle. Protože turistický ruch tvořil 60 % příjmů země. A upřímně, ať ta vládnoucí garnitura byla jakákoliv, zkuste nahradit 60 % příjmů takřka z měsíce na měsíc. Nenahradíte ani 10 nebo 20. 60 nejde ustát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, před několika lety, kdy docela často docházelo k teroristickým útokům, tak to také postihlo konkrétní města, oblasti a podobně.

Jakub KYNČL, novinář
No, ten vliv je velmi podobný. Ono upřímně, když v tý zemi bude jakýkoliv teroristický útok, a děly se i na Srí Lance, ale mohl to být i Egypt, kdekoliv, tak vždycky tam ten odliv turistů byl velmi silný. Obvykle jen na několik měsíců. Stále říkám, že turista má velmi krátkou paměť, a jakmile přijde první výhodná letenka, akce, tak zapomíná na teroristické útoky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
U mnoha oblastí života se říká, že pandemie urychlila změny, které byly už dávno na spadnutí, co vidíš jako třeba pozitivní?

Jakub KYNČL, novinář
Já si myslím, že spěje to k tomu, že by lidi snad mohli začít lépe promýšlet to, kam budou cestovat, dlouhodobě. Tam spěje i to, jak jsme se bavili, že některé ty destinace trpí a ten overtourism na tu přelidněnost opravdu, na tu zahlcenost, tak tam to spěje k tomu, tam bych si skoro vsadil, že za 10 let, když budeme chtít jet na nějakou jednu z těch hlavních pamětihodností v Evropě, tak se budeme muset rezervovat. Vsadil bych se, že ty rezervace nebudou týden dopředu, ale že budou třeba několik měsíců dopředu, abychom měli zaručeno, že se tam dostaneme. To si myslím, že tadyto jenom urychlilo, protože začalo se zjišťovat, že reálně by to bylo možný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže už se ta situace nevrátí zpět do toho bodu březen 2020. Je to dobře, je to špatně?

Jakub KYNČL, novinář
Já si myslím, že tak to prostě je. A je dobrý to přijmout. Protože abych odpověděl, nevrátí se to tam. Bude mnoho faktorů, který budou prostě jinak, lidi automaticky, a to máte i dneska, když cestujete v letadle v economy, kdy lidi jsou nacpaní vedle sebe, tak mermomocí už dopředu začínají zjišťovat, jak je ten let třeba naplněný. A ty lidi začínají malinko víc přemýšlet, jestli jim třeba už není komfortní sedět 30 cm hlavou od někoho úplně cizího. A ti lidi začínají trošku přemýšlet dopředu a začínají zvažovat: možná kdybych si připlatil letenku do malinko vyšší třídy, připlatil pár tisíc, tak neonemocním a užiju si tu dovolenou. To jsou pochody, který by vůbec bez covidu nenastaly u lidí. Byli jsme na něco zvyklí a tadyto vůbec nebylo nutný řešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže se opravdu mění ty naše zvyklosti, postoje.

Jakub KYNČL, novinář
U značné části lidí ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
U značné části lidí. Hovoříš teď primárně o Evropě, nebo pozoruješ tyto změny v chování i jinde ve světě?

Jakub KYNČL, novinář
Musím říct, že v Evropě jsou jednoznačně nejmarkantnější. V tý Jižní Americe, tam jako, to musím říct, trošku nechápou, co my tady tak jako předvádíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V jakém smyslu?

Jakub KYNČL, novinář
No, oni jakoby na začátku toho covidu řekli, hele, tak prostě, když to chytím, tak budu pár týdnů nemocný, bude to a jedeme dál. Oni to berou, jako že je to život. A oni to vnímají, že my jsme se přehnaně uzavřeli. A myslím, že to ale takhle vnímají zejména proto, že jim z toho plynou značné finanční ztráty. Takže ono zase těžko se... Oni si nemůžou představit zase, jak tady jsou kolikrát ty destinace přelidněný, jak moc, třeba open space v Jižní Americe moc nefunguje v kancelářích a tady, když je člověk v 50 lidech v kanceláři, jeden to přinesl, tak to jelo takovým tempem, který zase oni tam neměli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A když se podíváme na opačnou stranu, do Asie?

Jakub KYNČL, novinář
No, já si myslím, že tam to odnesli v zásadě nejvíc. I tím, že byli dlouhodobé uzavření, a i když teď jsou otevření, včetně třeba Japonsko, který se otevíralo, tuším, teď teprve v červnu, tak tam je vidět, že za a je to zasáhlo finančně a za b ten výhled na tu další zimu, když si teď chcete třeba jenom rezervovat pokoj, může to být problém. Kolikrát ty hotely řeknou, že otevírají rezervace až v září, až v říjnu, nevědí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O budoucnosti cestování a souvislostech vyprávěl v Jak to vidí Jakub Kynčl, zástupce šéfredaktora portálu Novinky.cz, fotograf, reportér a také spisovatel. Jakube, děkuji za tvůj čas a přeji krásné cesty a šťastné návraty.

Jakub KYNČL, novinář
Děkuju, krásný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To přeji samozřejmě všem. Zita Senková přeje příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.