Přepis: Jak to vidí Ivan Kraus - 17. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání Jak to vidí je pan Ivan Kraus, spisovatel a publicista, dobrý den.

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká policie by mohla mít dva šéfy, pražský městský soud totiž zastavil stíhání odvoleného Petra Lessyho pro pomluvu. Pan Lessy bude usilovat o návrat do funkce, čímž by mohla vzniknout docela kuriózní nebo absurdní situace?

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Ano. Mít dva policejní prezidenty. To když se nad tím zamyslíme, protože někdo asi zapomněl myslet na to, jak to dopadne, když se pan Lessy vrátí. Evidentně to někdo zapomněl. Ta věc už byla odbytá a teď on se vrací. Vrací se do funkce, která je obsazená, takže máme dva policejní prezidenty, a to je všechno nadvakrát a možná, že to bude zdvojnásobená bezpečnost. Co teď provedou, nevím. Protože na druhé straně nebudou, myslím pan Červíček, zase chtít zbavit funkce, do kterého ho jmenovali. A pak že by si hodili korunou, považuji za absurdní, to se nedělá, to se dělá v klukovských hrách. Je to taková zvláštnost. Myslím si, že jsme v tomhle možná v tuto chvíli jediná země v Evropě, která je tedy bezpečnostně velmi zajištěna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dokonce ani, představte si, zákon o služebním poměru na to není nějak připraven, takže je to opravdu patová situace.

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Tak to je zase otázka na naše poslance, nebo toho, kdo stanovuje ty regule hry. Zda se tím někdy nezabývali, protože kdybychom došli dál, tak můžeme mít třeba, já nevím, tři ministry na jednom ministerstvu, že máme řadu tajemníků a referentů, to je přirozený, to je všude na světě, anebo bychom mohli mít i, já nevím, dva šéfy strany politický, nebo jak to prostě. Je to taková zvláštnost. Mě to rozesmálo, abych se přiznal, byť vím, ti dva páni asi se budou snažit k tomu nějakým způsobem postavit a bude se hledat řešení, kolik potřebujeme policejních prezidentů. Na druhé straně oni oba říkají, že máme málo policistů, v tom se myslím shodnou, když slyšíte rozhovory s nimi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se, pane Krausi, vrátil z Německa. Mimochodem středoněmecká televize MDR, ta druhým dnem vysílá bitvu u Lipska, neboli bitvu národů. Ta se odehrála ve dnech 16.- 19. října 1813, spojené armády Rakouska, Pruska, Ruska, Švédska v ní porazily francouzského císaře Napoleona. Jsou to reportáže, jako kdyby se to odehrávalo právě dnes. Myslíte si, že podobné projekty, je to skutečně velkolepý historický projekt německé televize zvýšit povědomí o našich dějinách, zájem o ní?

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Já si myslím, že to je šikovný. Já mám osobně rád, jak oni tomu říkají "dokudrama". Částečně je to dokument, ale je to rozehraný. Čili ono to sleduje tu linku té historie, ale přechází to jako do dramatického zpracování. Tak to jsem už několikrát zahlédl od Angličanů, také se to týkalo u bitvy u Waterloo a to se mi zdá šikovný, protože to já i trošku dokonce lituju, že tohle nebylo v době mého mládí, kdy jsme drnčeli historií a kdy pan profesor, já měl třeba takového, který říkal: "Musíte se to naučit jen podle knihy. A pak jít před zrcadlo a dívat se, jak přitom vypadáte a opakovat to slovo od slova." A to mě trápilo. Kdežto tady máte možnost si to jaksi vychutnat a dochází k takovému efektu jako při poslechu a k tomu se rád přiznávám, toulek českou historií, kterou považuji za výborný, že najednou si to mohu poslouchat v autě a pomalinku se do té etapy, do té vývojové etapy historie dostávat takovou příjemnou, lehkou a přitom korektní formou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chce to asi právě hledat ty různé možnosti, jak přilákat zájem.

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Jistě, podívejte, určitě, dneska už máme dokonce, viděla jste jistě dílo světové literatury nebo i z té knížky, které byly vytvořené jako komiks, tak purista se možná se ho to dotkne, řekne: "No, Kytici, tady Máchovu klasickou českou poezii jako komiks." Já bych to neřekl. Když je to dobrý šikovný výtvarník, tak to vlastně popularizuje tu literaturu, to dílo. Jenom jednou formou. Zejména třeba pro mladé lidi, na tom nevidím nic špatnýho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Slavný byl také před pár lety komiks, který byl vlastně film, o situaci o íránské revoluci z roku 1979, francouzská.

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Francouzská kreslířka to dělala?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně Íránka žijící ve Francii. Když hovoříme o historii, tak ta budí momentálně emoce v několika zemích, zejména v Itálii a v Německu, protože ostatky nacistického zločince zodpovědného za nejhorší masakr civilistů v Itálii během druhé světové války nechce na svém území pohřbít Itálie, kde si Erich Priebke odpykával doživotní trest v domácím vězení. Ani Argentina, kde se skrýval do 90-let, ani Německo jeho rodné. O čem ty emoce vypovídají?

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Já u toho mám divný pocit, protože Argentině říká rodina: "Ne, k nám ne." Italové říkají: "Do Německa, neb tam se narodil." Němci říkají: "Ne, pěkně ať zůstane v Itálii, neboť tam žil." Tam byl v tom domácím vězení, ta léta poslední. Já si říkám, ty emoce, jsou v tom politici, je v tom starosta Říma a tak dále, jsou tam dokonce demonstrace. No, v prach si a v prach se obrátíš. Je zvláštní, že je tolik emocí v tuhle chvíli a je zvláštní, že uplynulo tolik let, kdy nebyl souzen nebo kdy prostě se nic nedělo. Dobrá, léta strávil v Argentině, ale potom byl Evropě a v podstatě můžeme říct, že jaksi si společnost na ten problém neudělala čas a teď ano. Tak je v tom trošku, je to takový B-film pro mě. Ty emoce teď byly už tehdy, tak trošku škodit nemůže, ba teď, když se nemůže zodpovídat, alespoň pro tu společnost, pro mladé lidi, aby pochopili, co se tady odehrává v tom světě, tak je z toho věc největší, je to hodně zvláštní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přibývá tragických nehod, lodí s utečenci, kteří se snaží dostat do Evropy. Podle maltského premiéra se tak z evropských vod ze Středozemního moře stává hřbitov a Evropa by s tím měla něco udělat. Ale co, pane Krausi?

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Je to jaksi pokračující tragédie. Měli bychom si říci, že to není nic nového, že toto 15, 20 tisíc utečenců přistává v té Itálii, která je jaksi geograficky nejblíž, ten ostrov jak se jmenuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lampedusa.

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Lampedusa. No, je to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Až 30 tisíc ročně.

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
30 tisíc ročně, no, dokonce jsem zjistili, kdesi stálo a teď nemluvím jen o této vlně uprchlíků z Blízkého východu, kteří jdou přes Egypt a tak dále, ze Sýrie /nesrozumitelné/, a dostali se do Itálie a odtud jdou dál, nebo snaží se dostat do jiných zemí, tak když se podíváme na svět, tak každý 35. člověk dnes už je uprchlík, když se podíváme globálně a když by tito lidé žili na jednom území, tak počet obyvatel toho místa bude, stane se to pátou největší zemí na světě. To je otřesný. Uvědomíme-li si, že je tu Čína, Indie, že to jsou země. Čili uprchlictví se bohužel stává jakousi přijatou záležitostí a já, když jsem se to dočetl, když jsem viděl ty reportáže, co se přihodilo, že jo, oni jedou na těch bárkách, velice mizerně vybavených lodí, platí za to úplatky, aby se vůbec ven dostali a pak to stojí lidské životy. A potom jsou v tom táboře a tak dále, tak jsem si říkal, no, jak ta Evropa vlastně funguje, vždyť ta Itálie je v Evropě, zapomeňme teď na to, jak jsme na tom ekonomicky a tak dále a neměla by Evropa, když tady máme tu starost, pomoci Řecku, které části nezaviněně, části všech zaviněně, se dostalo do dluhů. Tak teď už se snad o tom hovoří. Někde jsem zaslechl, že tam byl nějaký ten komisař a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také ho vypískali.

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Také ho vypískali. Proč má být jaksi jedna země součást toho EU, jež tak nábožně občas vyslovujeme, být trestána přílivem uprchlíků a zatímco ty druhé země jaksi nepřispějí do toho prasátka, do té společné kasičky, to by mělo být po mém soudu jedním z prvních úkolů Evropy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže řekněme, společná azylová imigrační politika Evropské unie. Mimochodem předseda Evropské komise Barroso, ten přislíbil Itálii 30 milionů eur. Nicméně asi by se tím měla zabývat celá Evropa, Evropská unie, protože ti uprchlíci, jak jste sám řekl, ti pak míří často až na sever do Skandinávie.

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Až do Skandinávie a zároveň se můžete dozvědět, že třeba Anglie chce měnit imigrační zákony do nějaké míry, že prostě ta otázka té imigrace. Ono já se na to dívám tak, je azyl, je politický azyl, to je jakékoliv pronásledování a je třeba pomoci. Z jakýchkoliv důvodů, když je někdo na světě ve své zemi pronásledován, a pak je samozřejmě migrace ekonomická, to je hlad, je bída a co si budeme namlouvat, Afrika, Asie jsou kontinenty, které jsou na míle vzdáleny naší nebo evropsky životní úrovni. My vlastně jestli chceme, my s tím musíme trochu počítat. Já myslím, že máme dvě volby. Buďto můžeme jít tou cestou, že budeme schopni pomáhat těm takzvaným méně vyspělým zemím rozumně, že budeme se snažit podpořit ty studenty, kteří by mohli studovat na našich školách, vrátit se domů, naučit se zavlažovat pouště a tak dále, a tak dále, nebudu rozvíjet, anebo budeme dělat méně a pak jsem si jist, že přijdou. Tomu nezabráníme žádným nařízením, přijdou tam, kde budou jaksi mít představu, že nakrmí svoje děti, nic víc nám nezbývá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, pane Kraus, že Evropa se uzavírá?

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Evropa, já s tím mám takový zvláštní problémy. V něčem ta Evropa, my stále máme vysokou životní úroveň, my říkáme, co říkáme, ať sledujeme jak je na tom Německo, Francie a tak dále. Evropa má jeden problém po mém soudu. Ona vznikla na základě ekonomickém, ale ne politickém, čili ideovém, nechci říci ideologickém, ideovém. To znamená, budeme Evropa - dobře. A pojďme teď tato léta pracovat na tom, o co se budeme snažit, co bude naše vize budoucnosti. Nemůžeme zůstat jen na plusech a minusech, protože buďme konkrétní a upřímní. Německo a nic proti tomu, to je vývoj situace, neprodělává na tom, že Řecko je v dluzích. To víme oba. My víme, že kdyby byla drachma, bude všemu jinak, nýbrž Německo exportuje a je to světový vývozce. Je to maximální exportní země a samozřejmě je to pro ně výhodné dovážet do Řecka, ale Řecko chudší, Řecko nemá, nebo jmenujme Portugalsko, jmenujme jinou zemi, nemá tu životní úroveň. Ono ji nemá ani vedlejší Slovensko, které má euro, takže já si u Evropy kladu tyto otázky a nemám nic proti základní ideji, ale jak přiznal Giscard d´Estaing a Helmut Schmidt, zakladatelé té ideje. On říká: "My jsme neměli tehdy konkrétní představu." My jsme jen chtěli něco skutečně udělat už v té Evropě a je to otázka vývoje. Myslím si, že v posledních letech je tam více byrokracie, než snahy vytvořit v té Evropě skutečně nějaké podmínky pro její budoucí vývoj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A myslíte vůbec, má Evropská unie vizi do budoucna?

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Tak ono je to těžko říci, protože je to. My se dozvídáme o opatřeních, nebezpečné kouření, dobře, souhlasím. Ohnutí banánů, no, prosím, tak že bych se zranil banánem, to tedy nehrozí. Je tam řada, my lidi máme přirozenou jaksi snahu uplatnit se ve své funkci. A já si představuji, že je tam řada lidí dobrého smýšlení, avšak úředního myšlení o uchování si práce a pracovního místa. A když mě tam posadí a já nic nenavrhnu za rok, a můj šanon bude prázdný, tak asi budou říkat: "Hele, on tenhle človíček není moc aktivní." Tak já budu něco hledat, ale my nemáme nutnost něco hledat, tato opatření, ať jich je sto, ta přijdou sama. Ale zabývat by se měli řepkou, fotovoltaikou, energií, protože jestli jedna země vypne nukleární reaktor jako je to v Německu a druhá země jako tato naše zemička dodává tu energii a vy se dozvíte od odborníků, že však jsou tam problémy, protože ta energie není takzvaně stabilní, byť větrná nebo sluneční, že ji musíte popohnat tou normální, a tu dodáme třeba my, ale ty sítě, vám řekne inženýr odborník, na to nejsou stavěny, tak najednou si říkáte, kde berou ti naši zástupci v Evropě své poradce, to vychází z vlastních znalostí, já bych si to nikdy nedovolil. Mě fascinuje to, že máme internet, a že můžete v anglicky, německy, francouzsky se dobrat informací od odborníků a já si myslím, že je potřebujeme a že ta Evropa je zoufale potřebuje od zemědělství až po energii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co potřebuje Amerika? Jak víme, Spojené státy se na poslední chvíli vyhnuly finančnímu kolapsu.

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Amerika potřebuje peníze. Změnil se svět. Bývala to super /nesrozumitelné/ a ještě je to pozoruhodná země, která se vždycky dokáže v krizi zvednout. Ten pionýrský duch tam pořád je. Ale podívejte se, já jsem tušil a doufal, že se dohodnou, protože byla to politická otázka, republikáni tlačili na omezení té zdravotní reformy, na posunutí těch výdajů a tak dále a bylo to takové to handrkování politické, kde není nic nového pod sluncem, ale víte, já si pořád říkám, já nejsem odborník ekonom a převádím si to na rodinné poměry, když tisknete 160 až 170 milionů dolarů denně na papíře, aby fungovala ta společnost, to občané mohou udělat. Vy nemůžete přijít domů a natisknout si peníze. Jak to, že to může udělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bohužel.

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Nemůžete. Jednak vás zavřou a jednak to nejde. Ale proč to může udělat vláda? A všechno po mém soudu se to táhne od 70. let. Jmenovalo se to /nesrozumitelné/ a za Richard Nixona byl odpojen peníz od zlata. Čili je z něj papír a od té doby dolar nese také určitý následky. Když peníze podložené zlatem znamenají, že musí odpovídat něčemu, základnímu kurzu, ve chvíli, kdy je odpojíme, tak se skutečně stávají kouskem papíru. Všechno ostatní, burza je psychologie, jeden týden máme dobré zprávy: Hurá, všechno jde nahoru. A druhý týden všechno jde dolů, to je psychologická záležitost, to není jen záležitost jaksi reality.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se říká, po krize je před krizí. Kdy přijde ta další ve Spojených státech, protože ta byla tuším 17. v pořadí.

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Já nevím, také si kladu otázky, proč taková země jako jsou Spojené státy, tak bohatá, velká země, musí být tak zoufale zadlužena v rukou Číňanů. Proč ty dluhopisy mají skoupeny zrovna Číňané a co když jednoho dne řeknou: "Hellou", a zaklepou na dveře. To je jaksi nová situace. Toto nebývalo. Před 20 až 30 lety neměly Spojené státy svoje dluhopisy v rukou Číny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A myslíte, jde více o ty peníze, o finance nebo o politiku?

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
To bych rád věděl, kdyby mi to někdo poradil. Já nevím, jestli jsou nuceni takto postupovat Američané nebo jestli je to jakási strategie, kterou tam ti odborníci na ekonomii prosazují, ale mě by napadlo jako pana nikoho: "Jé, já přece nedám všechny svoje dluhopisy do jedné země, jedním směrem." Ono už na to pak není vliv. Jednou je vytisknete, jednou je ohlásíte na burze a tak si je může koupit kterákoliv země, ale je to svým způsobem druh rizika, si myslím, kdyby to bylo aspoň rozprostřeno, já nikde nečtu, že by si Švýcaři kupovali americké dluhopisy, já čtu, že Číňané. Já nečtu, že Rakušané nebo Holanďané, čili ta hlavní síla jde tímhle směrem. A co my víme o Číně. My vidíme ty mrakodrapy, my vidíme ta krásná města, která tam vznikají, ale když zalistujeme trošku dál v časopisech některých, tak vidíme, jaké je tam zničení životního prostředí, jak zachází, že v podstatě minimálně využívají lidské práce, za minimální mzdy. Čili co je to slavné slovo /nesrozumitelné/, růst. Je trošku falešné z té Číny, protože je to růst za jistou cenu. My nemůžeme sledovat jen tu špičku toho, ten kvalitní výsledek, ale když potom se dočtete, že vystěhují lidi z celých čtvrtí, aby tam postavili mrakodrapy, tak je to velmi podivný růst a já vůbec to slovo růst jako to od té doby, co jsem vyrostl, tak nemám rád růst.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak vidíte budoucnost peněz nebo v čem možná v alternativních měnách, které se objevují například bitcoin.

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Například bitcoin je vtip. Bitcoin prý vymysleli hackeři. Je to zajímavý, jsou peníze v Internetu, vy nemůžete, vy ty peníze nemůžete dostat do ruky, vy s nimi nemůžete jít pro chleba. Vy je máte jen v počítači a tam to závisí na jejich kurzu a ten kurz je zakódován, je to v podstatě hra čísel. Ale někteří říkají: No, ale má to tu výhodu, už za to můžete koupit DVD, CD nebo mobilní telefon, ale tím to tak končí. Nelze je padělat, tím se budou hájit ti, co je vymysleli. Také z nich nelze platit daně, to je ještě větší radost pro mnohé investory, ale někteří říkají, že vedle eura by mohla, já cituji doslova, brzy naši civilizaci ohrozit i nová digitální měna, která má jméno bitcoin a vymysleli ji hackeři v roce 2008. Tak to je někdo hodně přísný, když civilizaci vidí ohroženou i eurem. Skutečným otcem je jakýsi anonym, který se skrývá pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Teď to vede někdo jiný a o celou tu měnu se už zajímá i CIA, Americká tajná služba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I když má bitcoin digigální formu nebo je to, jestli to říkám správně matematický algoritmus, tak si dokázalo už ale získat důvěru.

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Oni říkají, že tam je jedna zajímavost. Ten bitcoin nemá hodnotu řekněme, produktu.vy dostanete peníze za to, že pracujete, že každý dostane peníze dnes v té společnosti za nějaký výkon, za nějaký produkt, který vyrobí. Bitcoin pro mě, to je spíš loterie. Tam se nic nevytváří, to není odměna za něco. To je odměna za to, že se přihlásím. Palec nahoru, palec dolů, to se mi líbí nebo já nevím jak, a tam je to riziko, že je to vlastně hra taková kasinová, protože to jsme zpátky u toho amerického dolaru. Přece peníz není nálepka. Měl by vyjadřovat hodnotu něčeho, ta země, Američané tam mají nápis něco o pánubohu na tom dolaru by měla stát za svou měnou a ta by měla vyjadřovat ekonomickou sílu, a tím je životní úroveň určité země. Ve chvíli, kdy se z toho stane. Já bych řekl, že bitcoin je spíš žeton jako v kasinu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kromě bitcoinu vás také fascinuje takzvaná božská částice. Teoreticky objev mechanismu, oceněný nově Nobelovou cenou fyziků, to asi podněcuje fantasii u nás laiků, dovolím si říct.

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Já jsem z toho zcela vyřízen, protože oni tomu říkají, je to Nobelova cena za fyziku, cena za božskou částici, ti geniální pánové na tom bádali od 60-let a teprve nyní, kdy se to prokázalo v té Ženevě, v tom slavném tunelu, v tom zařízení, tak padla ta Nobelova cena. Já vám ale řeknu, co se mnou cloumá, dvě věci. Ono se tady říká, že byla tedy prokázána existence konečně této částice, kterou je skoro nemožné dohoniti, chytiti. Existuje jen zlomek sekundy, a teď dávejte, pozor, konkrétně miliontina miliardtiny miliardtiny sekundy a ona se pak hned už rozpadne. Tak pro Krause, který když vidí sprintéra, já nevím, Jamajčana Bolta, který běží za 9,7 tak já už mám problém s tím, o kolik předběhl těch 10 vteřin. To se dá ještě představit. Když řeknu 21, tak jsme se to učili, to je vteřina, teď si mám představit miliardtinu, z té miliardtiny druhou a z ní miliontinu. Tam já jsem v koncích. Tam jsem v koncích. A já obdivuji tu technologii, která to pomohla objevit a jsou hlasy, které tvrdí, že snad by ten CERV měl dostat tak Nobelovu cenu za to, že umožnil prozkoumat toto a co se mi ještě líbí, že se tomu říká božská částice. Je tomu už dlouho, co jsem se odčítal v novinách fascinující eseje, Die Zeit, dobře znáte, například najednou jsem viděl, že se teologové, teoretici, sbližují s astrology a s fyziky a říkal jsem si: "A sakra, nastaly nám nové časy."

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že by proto božská částice?

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Ano, takže oni to docela hezky nazývají protože už nám došla slova a my nemůžeme jen tak házet slovy jako třeba v politice, já jsem doleva a on je uprostřed a to je náš střed a doprava. Ne, to už doleva, levice, pravice, to už se smylo, ale ta božská částice se mi líbí, neboť i my nemusíme být religiozní, ale je tam kousek tajemství a teď se vědci a ti, kteří na to jdou, řekněme, ideologicky nebo pouze vizí postavenou na řekněme, náboženství, na legendě, teď se sbližují a možná, že někteří z nás uvidí, jak to vlastně všechno bylo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Představte si, revoluci ve vinařství by mohl způsobit nový objev vědců z Mendelovy univerzity v Brně, kteří vymysleli způsob, jak se při výrobě vína obejít bez přídavku síry. Pak by nás už třeba nemusela bolet hlava. To je také by byl zajímavý objev.

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
To znamená, že by nebylo bolehlavu, že bychom, já jsem ani nevěděl, že se ta síra tam přidává. To je asi z nějakých důvodů jako čistící prostředek, že jo? Hlavně aby se to nemíchalo s vodou, bych vám řekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ivan Kraus, spisovatel a publicista, host dnešního Jak to vidí. Děkuji a přeji vám hezký den a hezké čtení dnes na podzimním veletrhu.

Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Děkuji a pozdrav posluchačům. Na shledanou.