Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman - 6. ledna

7. leden 2014

Hostem Dvojky byl komentátor Ivan Hoffman.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního, jak to vidí, je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Přeji vám do Zlína dobrý den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Také zdravím poprvé v novém roce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, vraťme se hned na Nový rok, mám tím na mysli leden 2014, kdy při explozi zemřel palestinský velvyslanec. Policie zatím vylučuje cizí zavinění. Dcera ambasadora označil výbuch za atentát. Sami Palestinci zveřejnili řadu protichůdných prohlášení a médii koluje mnoho různých spekulací. Jaký je váš názor na celou kauzu?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Ukazuje se, že čím více je těch informací, jak říkáte velice rozporuplných, tím horší je z toho dojem, nejprve to vypadalo jako nepřehledná záležitosti, kdy Palestinci otevřou trezor, ve kterém 20 let se skrývalo něco, o čem nikdo nevěděl. Pak jsme zjistili, že tedy ten trezor se používal dennodenně, každý den. Ty informace se lišily. Nejprve jsme zjistili, že tam byl plný zbraní, pak se ukázalo, že jich až zas tolik nebylo, ale stejně nikdo nevysvětlil, proč tam vůbec byli a to, že ty informace jsou rozporuplné, tak to je ta další nepříjemná věc. Mají mluvčího, který o ničem nic neví, potom se vyjadřuje rodina a říká věci, které ani nepotvrzují ani oficiální palestinské zdroje, ani naše vyšetřování s celým tím trezorem, poslední informace je, že stěhovací firma říkala,že během toho stěhování se rozhodně nikdo nepovolaný k tomu nemohlo dostat, z čehož potom plyne, že výbušninu, kterou měli na předchozí adrese, zřejmě někdo musel při tom stěhování do toho trezoru dát a kdy ho otevřel velvyslanec, tak potom to vybuchlo. Prostě to je takový chaos, ze kterého ovšem vlastně vyplývá strašně nepříjemná věc, že máme zde diplomatickou misi cizího státu, která je ozbrojená a my nevíme, proti čemu nebo za co nyní u nás bojovat, protože připadáme si jako mírumilovná destinace, kde k něčemu takovému není vůbec žádný důvod.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem bývalý vlivný diplomat se včera v analýze pro bulvární deník vyslovil vtom smyslu, že neregistrované zbraně a u té palestinské ambasády jich bylo jenom 12, nikoliv 70, jak se spekulovalo, takže takový typ zbraní nebo bez registrace má v podstatě každá ambasáda.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
To je další věc. Možná doopravdy jsme prostě zahlceni i informacemi, které jsou vymyšlené, kterou nejsou ověřitelné. V takovém případě ale bychom zřejmě měli chtít po našich úřadech, aby to celé prošetřili, ale hlavně abychom se dozvěděli, jestli tedy je ta diplomatická mise palestinská u nás bezpečná anebo nebezpečná. Obyvatelé Suchdola dnes už ten objekt nechtějí. A když ministerstvo říká, že jim rozumí a že je chápe a že jejich obavy sdílí, tak z toho lze vyvodit, že možná ten další krok, který by měl následovat je, vůbec úvaha o tom, jestli ty diplomaty vypovědět anebo jestli je u nás necháme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komu by tato situace, nejen tragická, ale zejména z toho diplomatického a mezinárodního hlediska velmi ožehavá mohla, řekněme, posloužit?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tak nepříjemné je, že tady prostě se debatuje o misi, která přichází z velmi divokého prostředí, kde na denním pořádku jsou ozbrojené konflikty, atentáty včetně těch sebevražedných. To znamená, že s Palestinci určitě to naše diplomacie si nechce žádným způsobem nějak rozházet, dostat se do pozornost různých extremistů, což tedy asi je pochopitelné. Z druhé strany už to, že patříme mezi země, které stály i diplomatické zastoupení Palestiny, je vlastně zvláštní a je to vlastně i bych řekl, taková nebezpečná věc. Možná že se tak stalo na základě kalkulace, že tím získáme sympatie některých zemí, se kterými chceme uzavírat obchody a tak dále, protože za vším nakonec vždy bývá nějaký byznys, snaha, dostat se na nějaké trhy i v tomto případě asi do zemí arabských oplývajících ropou a tak dále a tím pádem i penězi. Ale pokaždé, když vlastně ten zisk se promítne do úvah tohoto typu, tak je tam prostě to nebezpečí, je tam to riziko. A my teď doplácíme na to, že kdysi někdo učinil takové optimistické rozhodnutí, že mít zde Palestince bude z politického hlediska pro nás výhodné. Teď se zdá, že to je spíš naopak horký brambor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Exploze na Nový rok nás v první chvíli hodně vyděsila zejména v souvislosti s teroristickými atentáty ve Volgogradu. Byly tři vlastně vloni. Co bylo podle vás, Ivane, cílem nebo smyslem těch útoků. O Volgogradu se mimochodem uvažuje také jako o dějišti Světového poháru ve fotbale v roce 2018. Bylo to třeba odklonění pozornosti?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tak já jsem okamžitě zaregistroval hned, jak se to stalo kromě tedy vlny solidarity, která je samozřejmá, protože ve chvíli,když někde umírají nevinní lidé, tak prostě s tím nikdo nemůže souhlasit, ale okamžitě se samozřejmě hned objevují nejrůznější konspirační teorie. Z minulosti víme, že pokaždé, když dojde k takovým útokům anebo výbuchům, tak je to příležitost pro represivní orgány té které země, zpřísnit bezpečnostní opatření, ale tím pádem začít více kontrolovat lidi a to místní opozici a tak dále, to znamená ta opatření se neobrátí jen vůči teroristům, ale i vůči místním obyvatelům a hlavně vůči těm, kteří jsou různě politicky nepohodlní a tak dále. Z toho vyplývá, že někdy z těch atentátů anebo z toho, že nejsou překaženy a tak dále, jsou podezírání ti, kteří potom bojuj proti jejich důsledku, což je jeden paradox, ale současně se pokaždé objeví konspirační teorie o tom, že za tím jsou nějaké geopolitické zájmy, boj o vliv, snaha o destabilizaci, to znamená, hned se objeví úvaha, jestli v tom nemá prsty CIA prostřednictvím Saúdské Arábie a tak dále. My nikdy nejsme schopni odhadnout, do jaké míry za tím atentátem stojí individuální čin a do jaké míry je to organizováno a někdo nakonec k tomu odněkud dává pokyn. V tomto případě samozřejmě se to dává do souvislosti s olympiádou, ale také s tím, jaký je postoj Ruska vůči válce v Sýrii, kde nestojí na straně těch islamistů, ale naopak prezidenta Asada. To znamená, těch důvodů anebo těch možností, které za tím jsou, je velká spousta. Ale my je podle mě vůbec nemusíme brát v úvahu a přemýšlet nad nimi. To hlavní, co asi vidíme a na co máme reagovat je, že naprosto nepřijatelným způsobem byly zmařeny lidské životy nějakým fanatikem, to je věc, kterou je potřeba odsoudit a pro to není vůbec žádná omluva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Volgograd je nedaleko Soči, tisíc kilometrů, což je na ruské poměry ovšem docela blízko, co myslíte, Ivane, jak bezpečná bude olympiáda v Soči.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Všichni bezpečnostní experti říkají, že Volgograd byl měkký cíl, že tam výbuch prostě lze zorganizovat a těžko mu lze zabránit, zatímco ta olympiáda bude tak přísně střežena, že tam k ničemu nedojde. Ono se to stává pomalu tradicí, že těch těch olympijských her poslední dobou, které musí být velice ostře střežené, protože bylo podezření, že tam k něčemu může dojít, bylo hodně a je pravda, že poslední dobou už takové incidenty se na takových těch doopravdy velkých akcích nestávají, takže předpoklady takové, že ta olympiáda bezpečná bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Po prezidentovi Zemanovi a jeho předchůdci Václavu Klausovi se Karel Schwarzenberg stal třetím politikem, který na přelomu roku promluvil k občanům ve včerejším takzvaném Tříkrálovém projevu. Vyzval k větší odpovědnosti lidí a k návratu zdravého úsudku. Jak Ivane, hodnotíte jeho promluvu, řekněme, třetí pokus oslovit nás občany?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Zatímco ten první slavnostní řečník a na tom se většina lidí shodla, se spíše pochválil, ten druhý se především obhajoval, tak ten třetí pokus byl asi nejblíže tomu, jak by sváteční komunikace politické celebrity s občanem měla vypadat. Karel Schwarzenberg samozřejmě hovořil především ke svému publiku, ke svém fanklubu, který je k němu shovívavý a některé jeho handicapy buďto přehlíží anebo dokonce je obdivuje jako roztomilé. Já jako nezaujatě jsem se na to díval, tak jsem samozřejmě trpěl spolu s ním, když se prostě snažil nějak vyjádřit a hlavně artikulovat. V některých místech jsem mu příliš nerozuměl, protože jsem se na to díval na videu, tak jsem si to mohl pustit ještě jednou a pokusit se některým těm kostrbatým větám porozumět. Z mého pohledu Karel Schwarzenberg má pro politiku obrovský handicap a ten z mého pohledu vůbec nějak roztomilý není. Myslím, že se na takovouto roli a na takovouto, řekl bych, novoroční řeč vůbec nehodí. Ale říkám, on především hovořil k lidem, kterým to nevadí. Když se podíváme na obsah toho projevu, tak mně se zdá dobré, když v takové té sváteční promluvě se hovoří o hodnotách tam doopravdy patří slova o potřebě svobody, o tom že lidé by měli vzít na sebe nějakou odpovědnost, že kromě toho, že věci kritizují, tak by také měli občas si uvědomit, co se podařilo. To všechno, myslím si, bylo v pořádku, co naopak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ten obsah je přeci jen důležitější možná než ta forma, ne?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Přesně, řekl bych, že ano, ale já si myslím, že u politika se to nedá úplně oddělit, u politika i ta forma hraje velkou roli. Politik by měl být schopen prostě komunikovat v řeči země, ve které působí. Já si myslím, že i ta forma je u politiky jako hodně důležitá, ale pokud jde o ten obsah, tak tam třeba a to, co mi vadilo, je takové styčné body s prezidentem Zemanem, kdy prostě se mu z nějakého důvodu přestávají zamlouvat novináři. Z jedné strany říká, že lidé by měli používat svůj zdravý rozum a nenechat si věci vysvětlovat různými povrchními komentátory anebo zapšklými nepřejícnými novináři, tak to jsem si říkal, tady vlastně doopravdy by se našlo něco společného s Milošem Zemanem, který také novináře nemá rád.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A není občas tato výtka i legitimní, Ivane? Ťukli bychom do vlastních řad.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Pokaždé, když se nejmenuje, tak je to hloupé, protože je to takový paušální odsudek strkat lidi do jednoho pytle. Jinak já jsem samozřejmě také kritický k médiím ale u Karla Schwarzenberga, tam to mělo trochu jiný podtext. On říkal z jedné strany, že si je vědom toho, že ta politika tady nestojí za nic, že to je vlastně všechno špatné a z druhé strany říká, že politici jsou potřební a kdo jiný, než zrovna oni by měl prostě tady věci řešit a napravovat. Je tam protimluv, protiklad a zase, když se to řekne paušálně, tak ta hodnota toho je strašně malá a problematická.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vrátila bych se k tomu obsahu. Podle Karla Schwarzenberga se náš problém jmenuje "krajně nejistá budoucnost a jeho řešení, probuzení rozumu a morální obroda". Přinese takové řešení budoucí vláda, její tři strany mají dnes odpoledne podepsat koaliční smlouvu.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Uvidíme, rozhodně od této vlády lidé něco očekávají, očekávají nový styl. Je to vláda, která vzešla z protestního hlasování proti stranám zavedeným, to znamená, že určitě neočekáváme anebo většina lidí si nepřeje, aby se ty strany jen naučily to, co prostě dělaly strany před nimi a čeká se nějaká přidaná hodnota, nějaký nový přístup. Já si myslím, že on ten přístup nakonec o moc jiný nebude, protože ta politika má vlastní zákonitosti, vlastní setrvačnost, která po tom lidi, kteří do politiky vstoupí, dotlačí k určitému způsobu chování, k určitým reakcím a tak dále, ale alespoň částečně by ten posun k takovému nějakému přátelskému vládnutí anebo přihlížení ke starostem normálních lidí. Něco takového by přijít mělo. Ale do jaké míry, to samozřejmě teprve uvidíme, já tu vládu předem nezatracuji. Myslím si, že jim určitý čas musíme dát, ale z druhé strany zase bych řekl, nejsem naivní, abych čekal, že se všechno ze dne na den změní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte mezi nimi excelentního řečníka, kdo by nás potěšil projevem?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Karel Schwarzenberg je určitě tak špatný řečník, že by ho strčil do kapsy každý z nich, ale to není asi, řekl bych to podstatné. Tam jde spíš o to, jestli ti politici, kteří nastoupí do těch ministerstev, budou schopni se obklopit lidmi, kteří přijdou s nějakými novými koncepty, protože ten ministr je v skutečnosti manažer. Jeho role je politická a ne vždy prostě na ta místa dosednou skuteční odborníci. Budou tam lidé, kteří mají povědomí o té problematice, ale rozhodující bude kým se obklopí, komu dají zelenou, jaké priority zvolí a v tom samozřejmě mohou být jiní než jejich předchůdci, ale samozřejmě první, co se dozvíme z novin je, že provedli čistky, že někoho vyhodili a tak dále. Já si myslím, že to je nezbytné, že tam bude velká obměna lidí a jde o to, jestli tam přijdou lidé, kteří budou nějak nově věci koncipovat, myslet, nově promýšlet a budou mít mnohá řešení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se Ivane zmínil o odbornících, tak jaký je váš odhad? Bude prezident Miloš Zeman dělat té navržené vládní sestavě problémy? Mám na mysli, zdali bude třeba blokovat vstup Martina Stropnického na ministerstvo obrany?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
To uvidíme, v každém případě ta jeho pozice není moc silná, protože ty tři strany se už semkli, už se domluvili, že budou jednat jedním tónem s prezidentem, to znamená, těžko je mezi sebou nějak zřejmě rozdělí a nepoštve jednoho proti druhému a ani to takhle očividně udělat nemůže. To znamená, určitě bude chtít do toho promlouvat, ale ten jeho manévrovací prostor není příliš velký. Navíc ukazuje se, že budoucí pravděpodobný předseda vláda Bohuslav Sobotka je opatrný a nejde do žádného sporu a když ví, že některé jméno by doopravdy vzbudilo velkou nelibost, tak takového člověka nenominuje, to znamená, tam nebudou žádné nějaké, řekl bych větší třecí plochy, které by měly vyvolat nějakou krizi. Takže předpokládám, že to jmenování vlády nakonec proběhne poměrně jednoduše proti tomu, jak se dlouhé týdny spekuluje o tom, co všechno kolem toho by se mohlo ještě odehrát, jaký boj, jaký problém by měl nastat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání Jak to vidí, je komentátor deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Ústavní soud rozhodl že neúměrně dlouhou vazbu pro někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha, který je obžalován z korupce, byla porušena jeho základní práva. Co tento verdikt vypovídá o justici?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Vypovídá o tom, že je mírně změněný personálně Ústavní soud a jsou zde prostě soudci, kteří se prostě na některé problémy budou dívat než někteří jejich předchůdci. To je první zpráva, protože to hlasování o tom nebylo jednotné. A vlastně ve prospěch tohoto verdiktu se vyslovili právě nov jmenovaní někteří soudci, druhá věc je, že ta myšlenka, že by se nemělo to věznění předběžné příliš vléct a nemělo by být příliš dlouhé, tak to je samozřejmě správná a obecně, jak by vyšetřovací vazba měla být doopravdy co nejkratší a soudní řízení co nejrychlejší, aby vlastně ta spravedlnost byla zjednána rychle, aby člověk, který tam patří do toho vězení a byl odsouzen, tak aby seděl v regulérním vězení a ne právě v tom předběžném, to znamená, že samozřejmě po této stránce je to v pořádku. Zda v tomto případě konkrétním Davida Ratha byl ve vazbě dlouho nebo ne, to samozřejmě si soudci mezi sebou různě, mohou mít na to různé názory, mohou to různě řešit. Podstatné jsou dvě věci, za prvé, že David Rath jako každý má právo na spravedlivý proces, ale na druhé straně jde o to, aby neunikl spravedlnosti. Podstatné je, aby ho spravedlnost dostihla, aby při vyměřování trestu bylo přihlédnuto k tomu, že se jedná o bývalého poslance, ministra, hejtmana, což z mého pohledu je okolnosti přitěžující. To znamená, to že se děl v té vyšetřovací vazbě příliš dlouho, to si také myslím, že je chyba, a myslím si, že už dávno měl sedět v té opravdové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, Ivane, že ten verdikt Ústavního soudu by mohl nějak ovlivnit ten pokračující proces s Davidem Rathem?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Doufám, že ne, protože ve chvíli, kdy by doopravdy unikl spravedlnosti, a vydávalo se to za spravedlivý proces, tak on sám určitě bude velice rád, ale pro občany to znamená, že tady prostě před právem jsou si někteří rovnější než ostatní a že s určitými politickými konexemi a určitým politickým zázemím nakonec se lze vyvléct z odpovědnosti a za věci, které prostě podle toho, co jsme slyšeli z jeho odposlechů, jsou podle mě velmi dobře prokazatelné a já si neumím představit, že by se prostě z odpovědnosti vylhal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem David Rath zatím prý neví, zda bude žádat o odškodnění. Nicméně na Ústavní soud se chce opět obrátit kvůli údajné nezákonnosti odposlechů.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
On udělá všechno pro to, aby se z toho dostal a to je normální. To dělá každý zločinec, za to se na něj nemůže vůbec nikdo zlobit. Důležité ale je, aby doopravdy ten proces byl spravedlivý a aby padl verdikt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes odpoledne se má sejít poradní komise ministra vnitra, aby Martinu Pecinovi sdělila názor na to, zda byl Martin Červíček předloni po vyhazovu Petra Lessyho jmenován tehdejším ministrem Janem Kubicem do funkce policejního prezidenta oprávněně či nikoliv. Policejní dvojvládí a ta patová situace by mohla mít podle Lidových novin zajímavé rozuzlení. Šéfem policie prý nebude ani jeden z obou pánů, nýbrž v čele stane Lessyho někdejší náměstek Pavel Osvald. Tak asi podle motta: Kde se dva perou?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Určitě. Ale samotný ten princip, že to, že každá vláda chce mít svého policejního prezidenta,to myslím v pořádku není. Ta policie by doopravdy měla být nezávislá na politických vlivech a asi pokud k tomu doopravdy dojde, že nakonec nebude prezidentem ani Pan Lessy ani pan Červíček, tak zdá se, že ten třetí vzadu pan Osvald alespoň podle toho, co jsme si mohli přečíst, je kvalifikovaný a je to člověk, který na to místo i nějakým svým zařazením platovým a svým působením u policie patří to znamená, asi to bude profesionál, který tu policii povede dobře. Ale říkám, na můj vkus se do toho politici montují příliš.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaznamenejme ještě jednu událost, v roce 2024 mají na Mars vyrazit první lidé, přihlášku k jednosměrnému letu a následnému kolonizování Rudé planety si podalo víc než 200 tisíc lidí. Do užšího výběru se dostaly i dvě Češky. Překvapuje vás, Ivane, ten velký zájem odstěhovat se odtud z planety Země?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já bych tu zůstal radši. Mně přijde, že Země je daleko pohostinnější, ale určité procento dobrodruhů v populaci existuje a možná i lidí, kteří prostě v tom vidí nějakou, jak bych to řekl, vizi udělat nějaký krok do neznáma a už mají pocit, že to tady všechno znají a já bych tady radši zůstal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A chybělo by vám nejvíce, pokud ano, tak co? Vaše ovečky.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já ještě jsem to všechno neprocestoval. Ano, přesně tak. Neumím to popsat. Asi to je spíš věc povahy. Jsou lidé, kteří touží po něčem novém, neznámém a Mars je doopravdy hodně daleko a hodně neznámý. Ale jak říkám, já tomu příliš nerozumím. Je to věc, která, o které se dobře píše, o které se dobře fantazíruje a ve chvíli když se to začíná jevit jako realita a zjišťujeme, že to není vtip, tak v té chvíli jsem na pochybách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sci-fi určitě není tendr, který vypsalo ministerstvo životního prostředí koncem loňského roku a je mimo jiné se týká spodního prádla, na tom dámském má být vyobrazen bobr na pánském kormorán a oficiální název zakázky zní: Propagační předměty pro kampaň "Česká příroda". Co si myslíte o takové propagaci?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já jsem to také zaregistroval a uvědomil jsem si, jaká je vlastně propast mezi lidmi, kteří pracují v různých reklamních a PR agenturách jak to co jim přijde originální, zajímavé a vtipné, jak se vlastně může rozejít s takovým většinovým pohledem na to, jak se má hospodařit s veřejnými prostředky a co se má za peníze daňových poplatníků kupovat a do čeho se má investovat. Podobně ale vlastně i ti úředníci na tom ministerstvu životního prostředí zřejmě vůbec neví, jak se na takovou akci proto podívají normální lidé, protože já jsem zaregistroval, že spíš kolem toho zavládlo takové v lepším případě nepochopení, ale v horším případě to lidi docela naštvalo, protože ministerstvo životního prostředí by nemělo uvažovat o tom, jak komunikovat o věcech, ale jak něco pro tu přírodu dělat, to je prostě jejich poslání, to znamená, já to považuji za velice špatný vtip takhle s koncem minulého roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Ivan Hoffman, komentátor Deníku, děkuji za rozhovor a za dva týdny se těším na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Přeji hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V zítra v jak to vidí, přivítám politoložku, profesorku Vladimíru Dvořákovou. Hezký den, přeje Zita Senková.

autor: iho
Spustit audio