Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman - 30. prosince

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dobrý den, dobrý poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je publicista Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Dobré ráno, Ivane.

Ivan HOFFMAN, publicista, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Přeji hezké ráno. Přeji hezké ráno a těším se na setkání u mikrofonu po mnoha letech.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já také. Je 30. prosince a rok 2013 je prakticky u konce. No, a tak se už můžeme trochu ohlížet. Já jsem si připravil ke každému tomu letošnímu měsíci jednu, dvě události, které se týkaly zejména té naší domácí scény a tak tedy začnu. A začnu hned vlastně začátkem letošního roku, který začal takovou neočekávanou událostí, totiž amnestií vyhlášenou prezidentem Václavem Klausem. To je asi první otázka, kterou bych ti, Ivane, položil.

Ivan HOFFMAN, publicista, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak určitě my si všichni vzpomínáme, jak celou amnestii Václav Klaus velice zajímavě vyhlásil, vlastně jenom by the way na konci celého toho projevu jen tak mimochodem upozornil, že podrobnosti najdou na nějaké webové stránce. Já i zpětně si stále myslím, že Václav Klaus na konci svého druhého prezidentského období ve chvíli, když už věděl, že odchází z politiky, tak se vědomě rozhodl pro jakýsi generální pardon. On ze svého pohledu odpustil lidem, co se z jeho pohledu nechali chytit u nepravostí, které se mu předtím nepodařilo zlegalizovat. To znamená, vidím v tom jasný záměr omilostnit určitou skupinu lidí, které on sám nikdy nevnímal jako, jako kriminálníky, podvodníky, ale jenom jako lidi, kteří se nešikovně nechali nachytat.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. On teda první měsíc letošního roku byl vůbec z hlediska prezidentů zajímavý, protože vlastně jsme zažili v této republice něco, na co jsme nebyli zvyklí, a totiž že byla přímá volba prezidenta. Ptám se, hodí se vůbec přímá volba prezidenta k nám do České republiky?

Ivan HOFFMAN, publicista, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak my jsme učinili velice špatnou zkušenost s tou volbou nepřímo, to znamená naše nadšení pro přímou volbu odviselo od toho, že jsme předtím mnohokrát sledovali, za jakých okolností, a velice nedůstojných, si prezidenta v takovém koňském handlu vybírají poslanci a senátoři, a to už, toho jsme měli už po krk a viděli jsme, že když jinde si prezidenta mohou občané zvolit přímo, tak snad nejsme horší a zvládneme to také. Že ten první pokus byl obtížný a že se při něm ukázalo, že to vůbec není jednoduché, to je fakt.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dobře. A má ale přímá volba vůbec smysl, když se pravomoci prezidenta vlastně nezměnily a dokonce se mluví o tom, že by měly být dokonce paradoxně menší vlastně?

Ivan HOFFMAN, publicista, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, já si stále myslím, že prezident by měl být především takovou autoritou morální a že bychom se měli dopracovat v těch příštích volbách k tomu, že vybereme někoho, na kom se všichni shodneme, že to je člověk slušný, já bych taky přidal hodný, inteligentní, elegantní, noblesní, někdo, kdo nás dobře reprezentuje navenek a od kterého z času na čas si rádi vyslechneme takové napomenutí, abychom byli lepší a řekneme, když to říká on, tak to zkusím. To je moje představa, co by měl mít prezident. On v našem ústavním systému není tou nejdůležitější figurou, to znamená, tím nejdůležitějším vždy bude premiér. My se k tomu prezidentskému systému určitě nedopracujeme, já myslím, že to ani není chyba. Na tom nejlepší je právě ten moment přímé volby, když se sami rozhodujeme, koho chceme a nečekáme, že námi volení politici, poslanci nám někoho vyberou. Ten princip je, myslím, v pořádku, ten je dobrý.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
V polovině února, to už přecházím do dalšího měsíce letošního roku, oznámil Benedikt XVI., papež, takovou překvapivou zprávu, že bude abdikovat. To ale je také něco vlastně nevídaného.

Ivan HOFFMAN, publicista, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ano, je to tak. Vlastně ty okolnosti, zda byly zdravotní nebo jiné, k tomu se stále možná někde ve Vatikánu spekuluje, ale podstatné je, že se kolem té abdikace a hlavně potom kolem zvolení nového papeže ukázalo, že církev do budoucna nepotřebuje na prvním místě excelentního teologa, kterým Benedikt nepochybně byl, aby nepotřebuje nějaké špičkové manažery, kteří dobře spravují finance Vatikánu. To, co potřebuje, je mít ve svém čele člověka, který věří v Krista a evangeliu, což může znít jako paradox, ale my vidíme na Františkovi, jak s jeho nástupem, s takovou neokázalostí a srdečností a skromností, najednou prostě jako kdyby zavládla taková, taková panika, takové zděšení mezi všemi těmi církevníky a naopak, běžní věřící tak pookřáli a mnoho lidí si říká, tak církev nakonec asi není, není tak marná instituce.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je publicista Ivan Hoffman. A já přidám hned další otázku, která se týká února letošního roku, kdy Evropský statistický úřad EUROSTAT. Oznámil, že hrubý domácí produkt eurozóny klesl o 0,5 % a ekonomika Evropské unie ztratila 0,3 %, a to i přes různé prognózy, že rok 2013 už bude růstový, což také si pamatujeme, že už ty roky předtím měly být růstové. Ale to znamená, že krize pokračuje. Ale já se ptám spíše s ohledem na naše podmínky, jakápak je to krize, když si pamatujeme před pár dny, jak praskaly nákupní centra ve švech, Ivane?

Ivan HOFFMAN, publicista, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ano, ale my tu krizi překonáme klidně i daleko horší, protože ji překonáváme na dluh. Je to, je to dluhová krize a vlastně jsme stále svědky toho, že se řeší spíše důsledky než příčiny, že na řešení příčin vlastně stále ještě nemáme dost sil. A já se strašně bojím a hodně ekonomů to tak nějak naznačuje, že ten pokus zachránit ten globální finanční systém bude trvat tak dlouho, dokud to půjde, to znamená všechno se to až s velkým třeskem zbortí místo toho, aby se to postupně zachránilo. Ale to, co dneska vidíme, to nakupování, tak to je skutečně jenom díky tomu, že tam, kde prostě nejsme schopni zabezpečit růst, tak ho vynahradíme tím, že vytiskneme peníze.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano. Dostáváme se k březnu 2013. Tady je téma velice problematické, zajímavé, a totiž zrušení doživotní imunity poslanců a senátorů, ale až na 29. pokus, Ivane.

Ivan HOFFMAN, publicista, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ano, šlo to ztuha, že. Já si myslím, že hlavní důvod je, že u nás doopravdy to bylo neobhajitelné. Tak dlouho se psalo o tom, jak ten náš systém imunity poslanců je unikátní ve srovnání s jinými zeměmi, že už teda doopravdy to nešlo, nešlo udržet. Už se zřejmě poslanci a senátoři styděli a už pochopili, že vlastně je to velice průhledné, když na poslední chvíli řeknou, my bychom sice chtěli, ale jiným způsobem a systémově, a tak dál. Hodně kolem toho vždy mlžili, ale už jim to nikdo nevěřil, oni byli vlastně občanům s tou svojí imunitou pro smích, a to je smrtící. To politik ve chvíli, když se mu lidi začnou smát, tak tehdy začne zřejmě se napravovat.

osoba
--------------------
Posloucháte Jak to vidí, komentátor Ivan Hoffman. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout už za hodinu v audioarchivu na našich webových stránkách. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete už zítra také na našich internetových stránkách na adrese dvojka.rozhlas.cz.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak, a my jsme se dostali s Ivanem Hoffmanem do dubna letošního roku, kdy kromě jiných zajímavých událostí se v Obecním domě, v Obecním domě začala velkolepá výstava plakátů Alfonse Muchy. Také šlo ale vlastně o velmi zajímavý a nový jev, protože se jednalo o sbírku bývalého slavného tenisty Ivana Lendla. Asi si, Ivane, budeme muset zvyknout, že některé kulturní počiny budou jaksi, jaksi sponzorovány nebo organizovány vlastně lidmi, jednotlivci bohatými.

Ivan HOFFMAN, publicista, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Určitě ano. Pokud jde o ty plakáty, tak já si umím představit, že Ivanu Lendlovi se mohly líbit. Jako kluk, když kdysi vyšly tiskem některé ty jeho roční období, tak spontánně jsem si je také koupil. Jistě investoval do něčeho, co je cenné, hodnotné a současně je to i krásné. Secese prostě zřejmě se vždy, vždy bude líbit, je to umění dekorativní a tak dál, tak docela chápu i ten vkus a také rozumím tomu, že lidé, kteří zbohatnou, tak mají velký problém, do čeho ty peníze vlastně vložit. Někdo je vloží do byznysu, do podnikání, ale to je nejisté. Mít sbírku originálních Muchových plakátů, to je vynikající investice. Ivan Lendl naložil se svými penězi dobře. A ještě to, že z toho mají užitek lidé, kteří se na to můžou podívat, tak to je příjemné. A řekl bych, hlavně u tenisty, u kterého jsme vlastně nikdy za celou jeho kariéru neviděli mnoho emocí, on měl vždy takovou prostě přísnou, zachmuřenou tvář, člověk si říkal, co je to vlastně za člověka, je to vynikající tenista, ale jaký on vlastně teda je? Najednou se ukazuje, že to je člověk, který rád dělá lidem radost. To je příjemné zjištění.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak, a dostáváme se do května 2013, když prezident Miloš Zeman jmenoval nové profesory, ale odmítl jmenovat tehdejšího docenta Martina C. Putnu. To byla taková zvláštnost. Ivane, co si o tom myslíš?

Ivan HOFFMAN, publicista, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Byla to, byla to velká aféra. Já si myslím, že Martin Putna je nepochybně chytrý autor, doopravdy se hezky čte, ale musím říct, že není to můj hrdina a já tomu důvodu, proč nechtěl Zeman ho jmenovat, docela dobře rozumím. V té vážnosti akademické instituce vlastně se moc nehodí takovéto provokativní chování, které teda vadilo Miloši Zemanovi, ale vadilo i mnoha jiným lidem. Celé to upozornilo na daleko, řekl bych, jako podstatnější věc, a to, že pro akademiky vlastně a pro Univerzitu Karlovu slovutnou by ta prestiž měla vyplývat spíše z její dlouhé historie, měl by své sebevědomí odvozovat sami od sebe, od své tradice a neměli by podle mě usilovat o lesk, který jim dodá prezidentský úřad tím, že se dostanou do Španělského sálu a tam prezident někomu udělí titul. Nemají to zapotřebí. Já si myslím, že když se oddělí prostě tato, řekl bych, akademická rovina od té státní, úřední, a když si budou prezidenty jmenovat sami, respektive když tato kompetence přejde, přejde na ministerstvo školství, které ovšem udělá jenom to, co akademici sami mezi sebou ...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Si domluví.

Ivan HOFFMAN, publicista, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
... si dovolí a si domluví, přesně tak, já si myslím, že prezidenta vůbec nepotřebují a on zase by neměl být povinován vůči nim, že je potřeba ji rozdělit, ať se nehádají.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ivane, dovol, abych tě pozval do června 2013, kdy tento měsíc byl z hlediska naší domácí politické scény velice výživný. Zažili jsme razii na vládě, byla zatčena ředitelka úřadu vlády Jana Nagyová, tři politici nebo expolitici Petr Tluchoř, Marek Šnajdr, Ivan Fuksa, ředitel Vojenského zpravodajství Milan Kovanda, následně pak rezignoval premiér Petr Nečas a vláda vlastně skončila. To byl opravdu tedy výživný měsíc. Také jsme zažili věci, které jsme předtím ještě nikdy nezažili, je to tak?

Ivan HOFFMAN, publicista, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Určitě. My jsme si dali těžký úkol letem světem projít tímto rokem, který je nabitý událostmi.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano.

Ivan HOFFMAN, publicista, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
A nezbývá nám, než být stručný. A já bych k tomu červnu řekl, že po tolika letech, co měli politici pod palcem policii, justici, do všeho mluvili, všude měli na všechno vliv, samozřejmě to jde ztuha, ale to se dalo čekat, že vyšetřování a odhalování takového komplikovaného komplotu byznysově, politiky a tak dál, všeho dohromady, že to nebude jenom tak, ale já bych řekl, že hlavní je, že se ty ledy hnuly a že se ukázalo, že na každého jednou dojde, že mezi těmi rovnými nejsou někteří úplně nejrovnější anebo více rovní a že se začíná měřit podobným metrem, to znamená ta zkušenost z toho je podle mě dobrá. Navíc ta vláda, která nakonec musela skončit předčasně, rezignovat, to byla špatná vláda. Doopravdy to kolik lidí museli vyměnit kvůli různým podezřením, korupčním skandálům, řekl bych, že si to doopravdy zasloužili a že si to hlavně zasloužili i občané.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano. A když se dostaneme do dalšího měsíce, tak to tvoje tvrzení, tvůj názor jistě jaksi platí i přes to, že expolitici Šnajdr, Fuksa, Tluchoř byli prohlášeni jako neviní a vlastně my jsme všichni dozvídali, že to, co se stalo v červnu, tak možná za určitou dobu zase jakoby neplatilo.

Ivan HOFFMAN, publicista, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ano, tak to je pravda, ale opět, dělo se tak na základě různých výkladů, různých soudů, různých institucí, je potřeba si uvědomit, že všude sedí lidé, ti se vzájemně znají, mají na sebe různé vazby, a tento systém nevznikl přes noc, budoval se dlouhá léta, to znamená, očekávat, že se všechno rozetne najednou a změní, to by bylo doopravdy naivní. Asi jako občané, kteří už jsme teda velice nedůvěřiví a radši prostě si neděláme nějaké velké naděje, protože už byly mnohokrát zklamány, tak bychom měli brát zavděk i takovými drobnými kroky, kdy prostě se někde něco udělá na základě zdravého rozumu, kdy někde alespoň dílčím způsobem zvítězí spravedlnost, nechtějme najednou všechno.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To je pravda. Já se omlouvám tobě, Ivane, i našim posluchačům, že vlastně v tomto dnešním pořadu Jak to vidí trochu skáčeme z jednoho tématu na druhé, ale možná není špatné zmínit, že v červenci letošního roku se hvězdou hudebního festivalu Rock for People stal Karel Gott. A víme také, že na podzim se stal dalším zlatým slavíkem. To je taky zajímavý fenomén, že Karel Gott je atraktivní i pro střední a mladou generaci.

Ivan HOFFMAN, publicista, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, ke Karlu Gottovi bych hlavně řekl, že on nemůže za to, co se kolem něj děje. On je v tom doopravdy nevině. Je to zpěvák, který je prostě nedán krásným hlasem, a to zřejmě v každé době platí. To je prostě něco neuvěřitelnýho. Nicméně pokud jde o toho zlatého slavíka, tak ta anketa zřejmě nakonec zanikne na nezájem, protože se do takové míry změnila doba, že dnes už v ní nesoutěží zpěváci, ale spíše známé tváře, celebrity, a to prostě nemůže být dlouhodobě, dlouhodobě zajímavé. Na Slovensku například už ta anketa Zlatý slavík právě proto zanikla, protože už tam lidi přestali úplně posílat hlasy. A myslím, že něco takového asi se stane u nás, ale podstatné je, že se stále bude zpívat a Karel Gott, ten bude věčný, ten přežije ještě i pád toho slavíka.

osoba
--------------------
Každý všední den vám v pořadu Jak to vidí nabízíme zamyšlení a postřehy našich exkluzivních hostů. Jak to vidí, každý všední den v 8:30 na Dvojce.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No, a dnes na Dvojce publicista Ivan Hoffman. Já jenom tak v rychlosti projedu letní měsíc srpen, kdy vláda Jiřího Rusnoka zvýšila minimální mzdu na 8500 tisíce. Někteří mu to vyčítají, ale zase jiní samozřejmě ne. A možná v té souvislosti si můžeme říci, že v Řecku je minimální mzda v přepočtu 17500 korun.

Ivan HOFFMAN, publicista, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak ono je to tak, šetřit na lidech je úplně nejjednodušší, zdá se. Ale já mám pocit, že tudy moc cesta nevede, že ta společnost, aby prostě k něčemu byla, aby nějak vypadala, aby se v ní lidé dobře cítili, tak musí být i trochu solidární, musí prostě přihlížet i k sociálním nějakým aspektům a pokud, pokud se má šetřit, tak hlavně tam, kde různými černými dírami prostě mizí ty největší částky a nikoliv šetřit na těch posledních, takže já si myslím, že ta minimální mzda je v tom Řecku určitě lepší než u nás. A že Řekové mají problémy a že to tam možná v některých věcech přehnali, řekl bych, že to taky musíme trochu rozlišovat Řeky a Řeky. Většinou o takových těch velkých celonárodních průšvizích nerozhodne ten obyčejný člověk, který chodí do práce, to mají vždy na svědomí lidé, kteří drží palce na těch velkých financích. A já bych se na Řeky nedíval skrz prsty, ani jsem se nikdy nedíval. A v některých věcech, jako je například ta minimální mzda, bych si z nich dokonce bral příklad.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já si myslím, že by s tebou, Ivane, leckdo z našich posluchačů souhlasil. Já se pomalu přesunu do října letošního roku, kdy tady proběhly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrála je ČSSD, ale jenom těsně před zcela novým subjektem ANO 2011. Co říkáš tomuto překvapivému výsledku?

Ivan HOFFMAN, publicista, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ze všech stran stále slyšíme, že jsme si zvolili populisty a lidi, kteří slibují něco, co nemůžou splnit, že vlastně ta tradiční politika nakonec že se k ní vrátíme po této krátké epizodě, po této zkušenosti s lidmi, které jsme nevyzkoušeli a že to vlastně špatně dopadne. My jsme doopravdy tak pesimisticky naladění, ale já mám pocit, že v těch volbách šlo o víc. Tam doopravdy ty strany zavedené dostaly na frak, a to nebyla jenom ODS. To byli i sociální demokraté, kteří nakonec dostali daleko méně než, než v minulosti, a to právě proto, že jsou to strany, které tady dlouhou dobu měly možnost svými činy přesvědčit, že s tou ekonomikou umí něco udělat, že tu společnost dovedou řídit a nakonec se ukázalo, že jim to moc nejde. To znamená ty strany, které letos dostaly ve volbách důvěru, ty jsou nové a je to, řekl bych, pokus i nově dělat politiku. Já když sleduju, co se píše a říká o Andreji Babišovi, tak mi tam chybí stále jedna podstatná věc. Do vlády a do politiky se dostal kapitalista, člověk, kterému v minulosti politici a nejenom jemu, ale vlastně té skupině lidí, politici šli na ruku, ale způsobem, že až nakonec byl ohrožen ten jeho byznys. On mi připadá jako člověk, který přichází zachránit kapitalismus, protože má k tomu dobrý důvod. On je kapitalista. A to znamená, nejde jenom o to, jakým způsobem se budou vybírat daně a tak dál, ale hlavně jde o to, jestli lidé najdou zpětně důvěru v tento systém. A pokud se to Babišovi nepodařilo jako byznysmenovi a nepodaří se mu to ani jako ministru financí, tak je doopravdy potom ohroženo fungování toho systému. To znamená, tady jde daleko o víc než jenom o to, jak se rozdělí křesla, jde o to, jestli se těmto lidem podaří zachránit ten systém, anebo, anebo přijde jeho pád.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
V listopadu letošního roku rozhodla Bankovní rada České národní banky o intervencích proti koruně formou nákupu nebo prostřednictvím nákupu eur. Někdo takový krok označoval dokonce za plíživou měnu, co si o tom myslíš ty, Ivane?

Ivan HOFFMAN, publicista, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak, mě na tom zaujalo to, jak souběžně s oslabením koruny proběhla transakce, na které vydělal náš nejbohatší miliardář. No, a takové náhodě se doopravdy obtížně věří. To znamená, bylo to, bylo to dramatické rozhodnutí provázené neprůhlednými různými podezřeními. Mně se to teda moc nelíbí, protože představa, že mi někdo znehodnotí peníze, které mám na účtu anebo v peněžence, aby to odůvodnil nějakou komplikovanou makroekonomickou spekulací, navíc v situaci, kdy u nás máme prostě exotickou měnu, se kterou prostě si kterýkoliv světový spekulant prostě rád hraje, to je prostě podle mě nebezpečné. Já bych řekl, že tento případ, co se stalo, za prvé že to ekonomice asi moc nepomůže, však to taky kritizuje spousta renomovaných ekonomů a je kolem toho stále polemika, jaký to vůbec mělo smysl. Ale já si myslím, že to pomalu je i důvod vážně se zamyslet nad přechodem k euru, protože nevím, jestli vůbec máme chtít dělat nějakou vlastní měnovou politiku, když to dělají takovíto lidé, jo, prostě kteří, kteří si hrají s našimi penězi. To už asi je pak lepší být v nějakém stabilním prostředí, kde přece jenom ty finance jsou pod nějakým větším dozorem, i když já si ani o tom euru nedělám vážné iluze, že tam všechno je tak, jak má být.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je Ivan Hoffman. A my jsme se, Ivane, dostali vlastně zase zpátky k prezidentu Zemanovi. Jsme v prosinci a prezident Miloš Zeman před pár dny pronesl vánoční projev, takové poselství. Poprvé od roku 1948 ne na Nový rok, ale o Vánocích. A jaký je tvůj názor na to?

Ivan HOFFMAN, publicista, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak já bych tu tradici neměnil. Já tomu trochu rozumím, chtěl se odstřihnout, chtěl být originální, nechtěl prostě jít ve šlépějích těch ostatních prezidentů, kteří byli před ním. Možná i proto, že si projevy nerad píše a mluvit spatra, to je docela problém, když se od toho projevu očekává něco jako poselství o stavu Unie, takový přehled toho důležitého, co se v zemi dělo, to se spatra asi těžko říká, ale tím, jak hovořil o Vánocích, tak jsem z toho měl takový smutný pocit, že není sám sebou. Miloš Zeman je rétor, který prostě je, je nemilosrdný, ironický, sžíravý, no a najednou měl prostě hovořit v takové pohodě. Cítil jsem, jak se prostě necítí v té roli dobře a skoro si myslím, že si ten projev klidně mohl odpustit. Pokud teda nechtěl hrát podle těch pravidel, kdy prezident hovoří k lidem o tom, co se stalo v zemi, co nás čeká a předvede takový bilanční projev, a místo toho hovoří sám o sobě, sám za sebe, tak to už možná bylo lepší se toho zříct. Podobně jako se zřekl amnestií anebo se zřekl i jmenování těch akademiků, tak se mohl zříct i celého toho projevu. Bylo by to možná lepší, protože nehovořil, neřekl skoro nic a strašně moc hovořil o sobě. A to si mnoho lidí všimlo a to není nikdy, nikdy sympatické. Já vím, že Cimrman říkal, že když se sami nepochválíme, tak to nikdo za nás neudělá, ale to se spíš hodí na divadlo a ne, ne do prezidentského úřadu, protože Miloš Zeman není sám sebou, on je institucí. A to si musí prostě asi uvědomit.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ivane, ale já tobě a myslím si, že za naše posluchače ti chci poděkovat za všechny tvoje vystoupení v letošním roce a chci ti popřát hodně štěstí v roce 2014 i včetně toho, že ti přeji hodně dobrých myšlenek pro tento pořad v tom roce příštím. Měj se moc hezky, Ivane.

Ivan HOFFMAN, publicista, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já také všechno posluchačům nejlepší, tobě také v tvé těžké práci ať se ti daří, aby všechno jsme to stihli.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Děkuji. Další Jak to vidí bude 1. ledna, hostem Zity Senkové bude historik, profesor František Šmahel. Takže já přeji hezký dnešní den a hezký poslední zítřejší den. Od mikrofonu se loučí Miroslav Dittrich.