Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 18. března 2019

Ivan Hoffman

Hostem byl komentátor Ivan Hoffman.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Věra Štechrová. Ve zlínském studiu Českého rozhlasu už je připraven Ivan Hoffman, komentátor Deníku, a tak můžeme začít. Dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
I já vám přeji hezký den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Dnes budeme mluvit třeba o tom, proč ve slovenských prezidentských volbách uspěli dva proevropští kandidáti, co sdělují Britové světu svým hlasováním o brexitu, jak zastavit spirálu násilí, která se dále roztočila atentátem na Novém Zélandu, a jakou politickou budoucnost má Václav Klaus mladší a Jaroslav Faltýnek. – Po víkendu je jasné, že příštím slovenským prezidentem nebo prezidentkou bude právnička Zuzana Čaputová, anebo místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, kterého podporuje vládní strana Smer expremiéra Fica. Místopředsedkyně neparlamentní strany Progresivní Slovensko získala 40,5 % hlasů, Šefčoviče podpořilo 18,5 % hlasujících. Ivane, proč podle vás postoupili právě tito dva?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Mám takový pocit, že v té rozjitřené atmosféře, která na Slovensku poslední dobou panovala, a vlastně stále panuje, lidé chtějí někoho důstojného, chtějí klid, a tak se vlastně stalo to, že do druhého kola postupují kandidáti, kteří jsou rozvážní, důstojní, vystupovali víceméně příjemně, nešířili žádnou hysterii a působili důvěryhodně. Mám pocit, že toto je asi ten hlavní důvod, proč došlo k situaci, kdy katolické Slovensko si bude vybírat ze dvou liberálů.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Oba jsou to opravdu proevropští kandidáti. V čem se naopak liší?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Rozdíly mezi nimi určitě jsou. Mám pocit, že ten úplně největší je, že proti sobě stojí víceméně politická amatérka a zběhlý politický rutinér. To je asi ještě důležitější než to, že proti sobě stojí žena a muž, jejich orientace a to, který z nich je více, řekl bych, akceptován občanskou společností a kdo lidmi, kteří chtějí mít v politice politika... Asi ta výhoda toho amatérství, to, že se člověk nezapletl s politikou, je víc, než když je v politice doopravdy dobrý, když se v té politice pohybuje dlouhá léta. To je zvláštní. A svědčí to o tom, že se mění pohled na politiku.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Vy jste říkal „politická amatérka Zuzana Čaputová“. Ale v tom amatérismu musí být něco profesionálního, když přesvědčila vlastně dvakrát více voličů, aby jí dali hlas, než dali Šefčovičovi. V čem to kouzlo podle vás je?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Asi především v tom, že se trefila do společenské poptávky. Ona vlastně dlouhodobě hovoří o tom, že nabízí pomoc slabým, kteří se nedovedou ubránit mocným, silným, a současně nabízí spravedlnost ve společnosti, která trpí deficitem spravedlnosti. A zavedené strany se vždy tváří tak, že vše je v podstatě v pořádku, že ta nespravedlnost skoro neexistuje, podobně jako chudoba, a že se jedná o jakýsi marginální problém. Ale ono to tak není. Těch lidí, kteří jsou nespokojeni se stavem společnosti, je hodně. A potom naslouchají tomuto hlasu. Ona je v podstatě i v tomto směru profesionálka, protože se jí podařilo bojovat úspěšně za některé projekty proti silným politickým stranám, uspěla, vyhrála, a teď vlastně v té kampani zúročuje nikoliv nějaký momentální svůj názor anebo nějaký slogan, ale dlouholetou práci.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Když se zastavíme u Maroše Šefčoviče, říkala jsem, že ho podporuje vládní strana Smer. Ale je to v tuto chvíli výhoda?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Vesměs se shodují politici a politologové na Slovensku, že ne. Je potřeba si uvědomit, že v tom posledním roce Smer hodně ztratil. A logicky ta ztráta hlasů anebo preferencí se promítá i do nižších šancí jejich kandidáta. To znamená, kdyby dnes tím kandidátem nebyl, tak by to asi pro něj byla výhoda. Ale zase ne o moc velká, protože přece jenom Smer má své sympatizanty, stále je to na Slovensku nejsilnější strana. A jemu spíše škodí to, že je velmi pevně spojen s Bruselem, je to místopředseda v Bruselu, je to člověk, který je expertem přes energetiku v EU, je to člověk, který je hodně s tím prostředím spjat. A je hodně lidí na Slovensku, kteří právě toto nevnímají jako jeho výhodu, ale právě spíše jako jeho hendikep.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Volební účast v prvním kole slovenských prezidentských voleb byla 48,74 %. To je více než před pěti lety, ale když to srovnám s Českem, tak k poslední prezidentské volbě u nás přišlo v prvním kole 62 % lidí. Dá se to označit na Slovensku jako dobrý výsledek, ta volební účast?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Na Slovensku byla vysoká účast, kolem 70 %, přesně nevím, v těch úplně prvních volbách. To byla vlastně premiéra přímé volby, bylo to pro lidi zajímavé. Ale potom už většinou ta první kola absolvuje něco přes 40 % lidí a ve druhém kole bývá zájem vyšší, přes 50 %, většinou. Takže tohle to je posun, je to hodně. A je tam ještě jedno takové zajímavé číslo: Zatímco minule v prvním kole vyhrál Robert Fico, získal 532 tisíc hlasů, tak tentokrát Zuzana Čaputová dostala 870 400 hlasů. To je obrovský rozdíl, to je o hodně víc, a přitom Robert Fico kandidoval na prezidenta v době, kdy byl politickou hvězdou, kdy ještě neměl problémy, kdy za ním stálo velmi silné hnutí, které předtím i samo sestavovalo vládu. To znamená, že když se podíváme na tu řeč čísel, tak je doopravdy vidět, že Zuzana Čaputová přesvědčila Slovensko, že tudy vede cesta.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A kdo je ta polovina voličů, která nepřišla? Nevybrali si ze třinácti kandidátů. To jsou lidé, které tedy politika na Slovensku vůbec nezajímá?  

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Určitě ano. Těch bude mnoho, protože ta situace politiků je těžká. Oni jsou ve volbách hendikepováni a otázka je, jestli je to jejich vlastní vinou, protože neumějí rozeznat, co od nich občan chce, anebo jestli je to tak trochu nezaslouženě, protože politici jako jednotlivci, jako strany, a dokonce i jako reprezentanti vlastní země nemají až takovou možnost reálně měnit něco zásadního, pohnout systémem. Ta dnešní politika je redukována na provozní úkony a hodně lidí to vnímá tak, že řeší pouze kosmetické změny, ale jsou bezmocní, slibují něco, co potom nesplní a tak dál... Tam se, myslím, rekrutuje většina těch nevoličů, kteří k těm volbám principiálně nejdou, protože těm politikům už jednoduše nevěří. Nevěří žádným. Ale já bych řekl, že ta volební účast, kdy přijde k volbám polovina lidí, není špatná. Řekl bych, že je to v pořádku. My nemáme volební povinnost. To znamená, že od toho volebního práva se odvíjí i právo nevolit. A s tím prostě nic nenaděláme. Ta politika by musela být atraktivní, muselo by se doopravdy něco vážného rozhodovat... A přiznejme si, že ty pravomoci prezidentů na Slovensku nejsou tak silné, aby byl důvod... Tam se prostě neláme chleba.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Když se ještě vrátím k výsledku toho prvního kola, tak Štefan Harabin a Marian Kotleba dohromady získali čtvrtinu hlasů. Co se podle vás bude dít s těmito hlasy?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Předpokládám, že většina z těch lidí k druhému kolu voleb nepřijde, protože si nemají koho z nich vybrat.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Pro ně už není na výběr...

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Přesně tak. Tam se jim ten výběr hodně snížil. Ale někteří z nich přijdou, aby zvolili menší zlo. A tam se většina komentátorů a analytiků shoduje, že menším zlem pro tyto národně orientované bude Zuzana Čaputová, protože ona sice nemá žádný jasně vyhraněný národní program, ale může jim být sympatická právě proto, že jejím tématem je pomoc slabším a boj za spravedlnost.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ne, ne a ano. Tak se dá rychle shrnout hlasování o brexitu v britském parlamentu, které proběhlo minulý týden. Poslanci nechtějí dohodu, kterou s EU vyjednala premiérka Mayová, nechtějí odchod z unie bez dohody a chtějí krátký odklad brexitu. To znamená, že nejistota ohledně data a způsobu, jak země opustí unii, trvá. A do termínu brexitu zbývá 11 dní. Ivane, co tím hlasováním Britové tedy řekli? Jak tomu rozumíte?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Já bych k tomu ještě nejprve řekl, že to je ještě horší, protože i ten krátký odchod je podmíněn tím, že napotřetí schválí poslanci tu dohodu...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
... kterou nechtějí.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
... a kterou už dvakrát nepřijali. Britům nikdo nerozumí, Britové nerozumí sami sobě... Ty titulky čteme ze všech stran... A když se člověk v tom chce nějak zorientovat... Mně je úplně nejbližší takové vysvětlení toho, co se děje, připadá výrok Michala Žantovského, českého politika, bývalého velvyslance v Británii, který má Británii rád a který tam dlouho žil, zná ji, a on říká, že to, co vnímáme při pohledu na britský parlament jako frašku, jako naprostý chaos je demokracie. Tím mi vyrazil dech. To je geniální... Oni doopravdy jsou zvláštní, o všem diskutují velmi temperamentně, zvláštně a vypadá to, že nevědí, co chtějí, ale... Oni přece jen asi vědí, co chtějí, jen my prostě tomu nerozumíme, protože přemýšlíme jinak. My tu demokracii vnímáme prostě jiným způsobem, než ji vnímají Britové. Tohle bych k tomu řekl na úvod. A pokud jde o tu situaci a o to, co se od nich dá čekat, tak... Celkově mám dojem, že Britové jsou natolik spojeni s EU, že vlastně nejsou schopni cokoliv dojednat, dokud ještě v té Evropě jsou. Evropská unie vnímá ten britský precedens jako nesmírně nebezpečný. Nechce, aby se z toho stala nákaza – aby prostě přišli další, kteří budou podobným způsobem odcházet, a pak se to celé sesype... To znamená, že chtějí dát Britům z preventivních důvodů za vyučenou. A tak se neslo celé to vyjednávání, které dopadlo tak, že britská premiérka nakonec domluvila něco, co britským parlamentem nemůže projít. Pod jejím vedením se vlastně ti vyjednavači od tvrzení, že žádná dohoda je lepší než dohoda špatná, dopracovali postupně k názoru, že jakákoli dohoda je lepší než žádná. Ale výsledkem je, že Britové za těch podmínek, které Mayová dojednala, odejdou z Evropy tak, že v ní prakticky zůstanou, jenom s tím drobným rozdílem, že už nebudou do ničeho moc mluvit. To je samozřejmě velmi hubený výsledek, protože mají ještě taky nějakou svoji hrdost, je to imperiální velmoc, která si o sobě dost myslí... Pochopitelně je pro ně taková dohoda nepřijatelná. To znamená, že oni ji nepřijmou ani napotřetí. Jestli teda ten odklad bude dlouhý nebo krátký, nic to moc nezmění na tom, že... Aby se EU s Brity mohla domluvit, a obě dvě strany se z pragmatických důvodů domluvit budou chtít, tak nejprve musejí odejít. Pokud neodejdou, tak budeme svědky této patové a pro nás i docela absurdní situace.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Vy jste říkal, že Evropa chtěla dát Británii jakýmsi způsobem za vyučenou. Ale byly tady rozhovory, které probíhaly dva roky; byly tady dvě strany, které uzavřely nějakou dohodu, a tak není problém i na straně vyjednavačů Británie, že uzavře něco, o čem by měla vědět, že nebude přijatelné pro britský parlament?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Určitě máte pravdu. Je to tak. Když se podíváme na tu britskou politickou scénu, tak vidíme, že tam vlastně těch hlasů pro setrvání v EU z nějakých ideových důvodů mnoho není. Jsou tam hlasy, které říkají: Zůstaňme v EU z praktických důvodů, ze zištných důvodů, z ekonomických důvodů, protože je to výhodnější ekonomicky. Ale jinak zatímco konzervativcům, a pro ty bylo vůbec těžké tu dohodu uzavřít, jakoukoliv, vadilo, že jim EU brání v tom jejich konzervativismu, že je vlastně táhne někam doleva, tak naopak labouristům na EU vadí, že jim brání posunout to zákonodárství, a vůbec celou společnost v Británii více doleva. Jinými slovy: Konzervativcům a labouristům vadí ten evro-unijní liberalismus. Na tom by se asi shodli, ale na čem už se neshodnou, je, zda ta dohoda, na základě které odcházejí, je anebo není pro Británii výhodná, zda šlo vyjednat jinou nebo nešlo... A v tomhle tom směru na ně padá samozřejmě obrovská část viny, protože nebyli schopni najít nějakou společnou řeč, a proto to vyjednávání tak hloupě dopadlo.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ještě poslední věc k brexitu. Budou to v červnu tři roky, co referendum o vystoupení z unie v Británii konalo. Pomohlo podle vás to dění po referendu vyjasnit otázku, kdy je referendum dobrý nástroj a kdy zlý pán?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Já jsem stoupencem referenda.
 
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Za všech okolností?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Já bych řekl skoro za všech, protože když se díváme na to, jak se vyvíjí politika a politické rozhodování, tak je stále víc patrné, že je nutná nějaká korekce, že ta zastupitelská demokracie se dostala do bodu, kdy jsou ti politici tak nějak zapouzdřeni sami mezi sebou a občas je potřeba, aby se některé věci rozhodly napřímo. Děje se tak ve Švýcarsku, a i když někdy slyšíme, že Švýcarko je jiné nebo že ne všechna ta referenda, když dopadnou příliš komplikovaně, se v praxi zrealizují a tak dál... Ale přece jenom lidé více žijí s tou společností, když mají pocit, že to jejich slovo má váhu. V parlamentní demokracii ta váha toho slova postupně přece jenom klesá a z toho důvodu je to referendum užitečné, aby ti politici cítili, že nemůžou dělat úplně všechno, že nesou nějakou větší odpovědnost.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A neukazuje se tady, že lidé nevěděli, o čem hlasují?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Já mám pocit, že lidé věděli, o čem hlasují. Ten výsledek byl sice těsný, ale když si vzpomínáme na tu kampaň, tak víme, že ta podpora setrvání v EU byla obrovská. Ten britský volič byl doopravdy vystrašený, byl strašen těmi hroznými následky, které nastanou, a přesto nakonec rozhodl tak, jak rozhodl. To znamená, že podpora pro jakousi suverenitu Británie, ta tam ve společnosti existovala. Určitě byly různé důvody u různých hlasujících, ale když se díváte dneska na politiky, jak odmítají to referendum opakovat, tak to je právě ten britský přístup k demokracii, kdy to referendum respektují, i když s tím mají strašné problémy.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Při páteční střelbě ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch zahynulo 49 lidí. Z vražd byl obviněn 28letý Australan. Jak napsal před útokem, k činu ho vedly protiimigrační motivy. Za zdroj inspirace označil norského ultrapravicového atentátníka Breivika. Zdá se, že jsme svědky toho, že zlo není omezeno ani náboženstvím, ani barvou kůže, ani světadíly. Je to tak?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Zle je bohužel věčné, naštěstí i dobro. Ale to, co vidíme, je důsledkem spirály násilí, kdy každý si najde argument pro to zlo, a vidíme, že když se ta spirála točí nějakou dobu, tak příčiny a důsledky začínají splývat. Strašně těžko se to rozmotává, strašně těžko se hledá, kde to zastavit. Podobně jako se dalo čekat, že všechny ty války, revoluce, násilné změny režimů na většinově muslimském Blízkém východě podnítí nakonec radikální islamisty k teroru proti zase pro změnu většinově křesťanskému Západu, tak stejně tak ten islámský terorismus, kterého už je hodně, zase vyvolává násilí namířené pro změnu proti vyznavačům islámu. Ani ne tak proti těm samotným bojovníkům Islámského státu, proti teroristům se zbraní v ruce, ale proti jejich vyznavačům. To znamená, že v obou případech umírají především lidí mírumilovní, protože ti jsou snadným cílem a na nich se demonstruje ta nenávist velmi snadno. Proto možná Nový Zéland... Předtím jste zmínila Breivika... Naprosto klidná severská země... A tohle je na tomto nejnápadnější, že zločinec si vybírá někoho, kdo s tím nemá nic společného a kdo by nejraději žil v míru.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Mnoho Novozélanďanů se teď snaží podpořit své muslimské sousedy různými projevy laskavosti. Nabízejí například, že jim dojdou nakoupit potraviny nebo je budou doprovázet, pokud by se v ulicích necítili bezpečně. Ta reakce je velmi lidská, konkrétní, nejde jenom o slova. Co se dá proti terorismu a extremismu dělat? Je tohle jakási cesta?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Já mám pocit, že nestačí zlo odsoudit, že je potřeba ho analyzovat, přemýšlet o něm, porozumět mu – uvědomit si, že ho nelze porazit jiným zlem. To je asi ten hlavní princip... Že není zlých a dobrých lidí, ale že ten boj dobra se zlem probíhá individuálně v každém jednotlivém člověku, v každém lidském srdci. To je si jediný rozumný pohled, jak se na to dívat, protože každý, kdo zdůvodní tu odpověď na zlo dalším zlem, jenom tu spirálu dál roztáčí. Takže já bych řekl, že analyzovat to, snažit se pochopit ty příčiny... Někdo si všiml zajímavé věci, že ten atentátník, který pozabíjel spoustu lidí, napsal velice obsáhlý manifest, který málokdo čte. Prostě to zlo je tak silné, že nikoho nezajímá, čím to zdůvodňoval. Ale možná právě při analýze těch důvodů, těch motivů zjistíme, že to zlo má nějaký zdroj, z něčeho se odvíjí a možná se lépe zastaví ta spirála násilí odstraněním toho zdroje, ze kterého to zlo vychází, než jen pochytáním těch zločinců, protože ti budou vznikat stále další.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Na posledních šest minut se vrátíme ještě domů. Hlavně dvě jména se v minulém týdnu skloňovala v českých médiích, a to Václav Klaus mladší a Jaroslav Faltýnek. Ten první byl vyloučený z ODS za to, že poškozuje její jméno, naposledy třeba svým výrokem, kde přirovnal schvalování zákonů daných unijními předpisy k rozhodování židovských výborů o transportech do nacistických koncentračních táborů. Jaroslav Faltýnek (hnutí ANO) musí pro změnu vysvětlovat, proč se angažoval v jednání o zakázce na mýto a jednal s úřady i firmou Kapsch, když k tomu neměl reálný mandát. Záležitost kolem mýta navíc prověřuje policie. Ivane, v jak vážném ohrožení je politická kariéra obou mužů? Mají šanci politicky přežít?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Teď to vypadá, že pokud jde o Václava Klause, tak jeho kariéra je pohřbená. Ale ono to tak úplně není. On se vlastně vymezuje proti něčemu, co strana, v tomto případě ODS, nehlásá ani tak ze svého přesvědčení, ale z takových taktických důvodů. Václav Klaus je solitér, který neakceptuje kompromisy, bez kterých se ta politika dá těžko dělat, ale zase z druhé strany byl pro tu stranu, řekl bych, spíše přínosem než nějakou koulí u nohy, protože hodně lidí, když čte Václava Klause, který má dar slova, to mu nikdo nevezme, umí se vyjadřovat srozumitelně, sází na zdravý selský rozum, lidé mu rozumí, souhlasí s ním i oponenti občanských demokratů... On jim vlastně zvyšoval, řekl bych, trochu prestiž právě tím, jaký byl. Kdybychom se podívali na jiné strany, tak zjistíme, že podobně by byl pro sociální demokraty užitečný Jan Keller, kdyby si ho osvojili, protože mu je rozumět, je radikálnější, není takový opatrný, netaktizuje, říká věci, jak si je myslí a tak dál. To znamená, já si myslím, že strany tyto solitéry potřebují, že ODS asi udělala chybu, když se ho zbavila. Pokud jde o Václava Klause, tak on bude nadále psát, možná se v té politice bude angažovat nějak jinak, ale mám pocit, že ho i nadále bude vidět. Pokud jde o pana Faltýnka, tak tam se zdá, že to nejhorší už pominulo, zdá se, že teď už se budou vyměňovat spíše jiní lidé a on nakonec zůstane, protože je to pragmatik, který se hodí svému předsedovi. Ale řeknu to tak, když odejde, tak se nic moc nestane. Tím se preference hnutí ANO nesníží ani nezvýší. To je právě ten důvod, proč asi zůstane.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ještě se vrátím k Václavu Klausovi mladšímu. Vy jste mluvil o těch solitérech. Z druhé strany, pokud má strana solitéra, který má úplně jiný názor na EU, který podporuje jiné kandidáty ve volbách než kandidáty ODS, tak neštěpí potom tito solitéři nakonec tuto stranu? Neviděli jsme něco podobného u ČSSD, takové rozštěpení, a kam to potom vedlo?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Je pravda, že lidi nemají rádi, když se ta strana hádá, když je vnitřně rozhádaná. Ale já si myslím, že dokud ODS na ty silné výroky a silné metafory Václava Klause pohlížela tak nějak blahosklonně, tak to docela fungovalo. Já se divím, že u toho modelu nezůstali, protože on jim až tolik neškodil, asi jim spíše pomohl. Uvidíme teď, když už tam není, jestli se to objeví a projeví na preferencích... I když ODS je i určitý myšlenkový proud, není to strana, která stojí a padá s jedním Václavem Klausem, i když je to silná osobnost... Ale přece jenom se to možná na těch preferencích projeví. Sám jsem zvědav, jak to vyhodnotí občané a voliči.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Mimochodem teď se spekuluje o tom, jestli Václav Klaus mladší založí třeba novou politickou stranu. Je tu prostor na pravici, pro novou stranu?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Já si myslím, že u nás je prostor jak pro pravici, tak pro levici, že máme všechny strany natolik seřazené ve středu, tak se všichni snaží oslovit podle možností všechny a nikoho neurazit, nikoho si nepohněvat, že se to kyvadlo pohybuje na velice krátké dráze. My bychom potřebovali doopravdy velmi razantní levici a velmi konzervativní konzervativce. Určitě ano.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
To říká na závěr pořadu ‚Jak to vidí‘ komentátor deníku Ivan Hoffman. Děkuji a na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Také... Hezký den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Zítřejším hostem pořadu 'Jak to vidí' bude ekonom Richard Hindls. Hezký den přeje Věra Štechrová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.