Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková - 19. prosince

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je docentka Ilona Švihlíková, ekonomka. Dobrý den vám přeji.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zveřejněná koaliční smlouva je poněkud skoupá na čísla. Co ale signalizuje ohledně směru budoucí hospodářské politiky, jak se vám čte tento dokument?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já musím říct, že ta koaliční smlouva je zajímavá z mnoha hledisek. Ona je poměrně rozsáhlá a řadu oblastí pokrývá podle mého názoru detailně a zajímavým způsobem. Například ta oblast zemědělství je napsaná skutečně velmi profesionálně. Někdy se samozřejmě setkáme s určitými obecnými formulacemi, ale asi se dá očekávat, že v tom budoucí programovém prohlášení možná už i některé ty obecnější formulace doznají trošku konkrétnějších proměn. Je zajímavé, a to je takový nešvar obecný těch českých dokumentů a různých státních koncepcí, že tam není zhodnocení toho současného stavu. Že se jakoby vždycky začíná a není tam úplně přesně formulováno, jaké jsou hlavní problémy a co teda je potřeba, s čím se vypořádat. Ono to potom jakoby z toho textu vyplyne, ale musíte to už trošku podrobněji rozšifrovat. Je skoupá na čísla. Tady zase asi programové prohlášení vlády možná bude přesnější. Já bych potom velice ocenila, kdyby jednotliví ministři představili důkladně své představy v resortu, včetně samozřejmě výhledu finančního a také priorit. Jak už jsem říkala, ta koaliční smlouva je opravdu hutná, je v ní řada velice zajímavých bodů, ale myslím si, že kdyby se měla uskutečnit takto komplexně, tak by nestačilo jedno volební období, ale potřebovali bychom tak minimálně dvě, možná spíše tři ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba to budou ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
... tak to se nedá úplně vyloučit, samozřejmě, ale možná bych potom i ocenila, ta vláda se bude představovat a jednotliví ministři, aby neznačili nějaké své priority, to znamená i časovou následnost těch kroků. Ta bude důležitá i z toho hlediska, že právě v té oblasti financování není podle mého názoru věnováno úplně adekvátní pozornost, takže asi bude tendence začínat s tím, co nebude tak finančně náročné, třeba úprava exekucí lichvy, tam samozřejmě ty finanční náklady nejsou takové, jako když hovoříme o podpoře nějakého odvětví přímo finanční, ale bylo by skutečně vhodné, aby jednotliví ministři potom představili důkladněji priority a rozvrhli je na ty 4 roky, pokud očekávají toto období.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co bude možné realizovat? Co lze říct už nyní z těch kroků, které budoucí možná koalice navrhuje v tom dokumentu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že řada těch věcí je realizovatelných. Já si nemyslím, že to je přímo utopie, ale spíš ten časový horizont. Jo, jakoby zvládnout tohle penzum za 4 roky by bylo podle mě nemožné i v zemi, která má velmi dobře fungující státní správu, a to není úplně náš případ. To znamená, to první, co tady právě chybí je to zásadní zhodnocení té současnosti. Já prostě musím vědět, jak vypadá ten stav a tady mě trošku zarazilo, že vlastně i od těch pravděpodobně tedy budoucích představitelů vlády zaznělo, že si vlastně nejsou úplně jistí, jak to vypadá. No, tak jako já nemohu úplně stavět mimo, to znamená, musím si prostě udělat souhrn toho daného resortu a mít celkovou představu o tom, jak Česká republika se pohybuje v Evropě, ve světě, jaké je její postavení a na tom potom můžu stavět ty další kroky. Ono tady jakoby to není napsáno v některých těch kapitolách to jakoby vyplývá, že to čtete z toho, ale ten celkový obraz, obraz chybí. Nejsem si jistá, jakým způsobem se do toho vláda vrhne, protože koneckonců teď ani nevíme, jestli bude složená ze dvou stran a nebo ze tří a z jakých, je to situace trošku komplikovanější, než jsme si třeba mysleli před týdnem. Nicméně musím říct, že oceňuju to, že prostě tam nejsou jen takové jakoby obecné výkřiky, ale že je tam skutečně podrobně napsána i řada témat, která byla dříve ignorována v oblasti péče o vodu například, vodné, stočné, právě třeba to zemědělství, které je napsáno skutečně velmi profesionálně, že i ta oblasti energetiky je věnována velká pozornost. Tam jako skutečně vidím průlom, ale je to pořád samozřejmě na papíře a otázka je, co se potom bude realizovat a jakým způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínila o zemědělství, jinak právě tento resort se stal jaksi trochu zádrhelem té vznikající koalice, protože se zatím nedohodla na rozdělení ministerských křesel a právě resort zemědělství si nárokují jak lidovci a má o něj zájem také sociální demokracie. Proč je tento resort asi docela nečekaně, většinou se licituje třeba o vnitro, tak zásadní?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Víte, já si myslím, že každý resort může být zásadní. To je první věc, kterou je potřeba říct. Ono skutečně hodně závisí na tom, kdo ho vede, jestli zná ten daný obor a jakou tomu může vtisknout podobu. Často se bere kultura, třeba jako taková Popelka, tak to někomu hodíme, co zrovna zbyde a i když si vzpomeneme třeba na Pavla Dostála, tak ten z té kultury dokázal prostě udělat nesmyslný resort, prostě svojí charismatickou osobností a samozřejmě i svými představami. Takže ono není úplně silných a slabých resortů, ale naopak resort, který se může zdát velmi silný, prostě pod slabým ministrem se může úplně zmenšit. U toho zemědělství, no ironicky by se možná dalo říct, že to ví jenom Bůh, proč je o to takový zájem. Já si myslím, že ta věc se neskrývá v resortu zemědělství samém, respektive v té problematice zemědělství, ale v tom, co také spadá pod zemědělství. To znamená otázka pozemkových fondů, a to, že možná některá strana má přespříliš velkou péči, aby církevní restituce postupovaly přesně tím směrem, kterým oni si přejí a to samozřejmě ty další dvě strany nechtějí. Nehledě na to, že prostě skutečně, tak samozřejmě ANO, tam je to jednoznačné, ale je to sociální demokracie v tom zemědělství má nějakou dlouhodobou představu a je logické, že ji chce naplňovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou to spíš vaše domněnky, nebo řekněme i prokazatelná fakta?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak nejsou jenom moje. Já si myslím, že o tomhle tom se diskutuje a pokud teda si pamatuju správně, tak mám pocit, že i z KDU právě zaznělo, že ten jaksi primární důvod skutečně není to, že pan Bělobrádek je veterinář, /nesrozumitelná/ byla poněkud volná vazba, ale právě tedy to dohlédnout si, aby jaksi ty církevní restituce probíhaly tak, jak oni a katolická církev si přejí, takže tam myslím, že ten zájem je poměrně jednoznačný a tím pádem i pochopitelné je, proč ty ostatní dvě strany si to nepřejí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otestuje spor, kdo bude mít v novém kabinetu hlavní slovo?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Bezesporu, bezesportu a otestuje nejenom to. Já si myslím, že ty volby dopadly poměrně pestře, to znamená, je tady řada subjektů a já si nemyslím, že ta koalice musí být vystavená na tomhle půdorysu, ono tady pořád prostě jsou jiné možnosti. Hovořil o tom pan Babiš, který samozřejmě uvažuje řekněme ne úplně politickým způsobem, ale spíš řekněme tím obchodním, ale přece jenom jakoby tahle ta sestava podle mého názoru není jediná možná. Takže ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, promiňte, že by lidovci obětovali kvůli ministerstvu zemědělství, pokud by ho nedostali, vstup, možnost být v koalici?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak to je otázka, jaké jsou jejich priority. Já když se dívám právě na tu koaliční smlouvu, tak tam těch bodů, které bych jednoznačně přiřadila ke KDU je hodně, hodně málo. Já tam prostě vidím části programu ČSSD a části programu ANO, které jsou různým způsobem namíchány, někdy ustoupili ti, někdy ustoupili sociální demokraté, ale jakoby u KDU, tam je, tam je mi jedna ta věta o výhradách svědomí u lékařů a potom je tam, to je ta jedna formulace, která zavdává jaksi domněnku, že se to přímo netýká ještě teda zákazu potratů, i když teda v závorce je otázka eutanazie, ale jako, že bych tam našla přímo výseky z toho lidoveckého programu, to si v tom nejsem nijak zvlášť vědomá. Takže skutečně je možné, že KDU tohle bere jako svoji prioritu a že nakonec se může stát, že ta vláda bude mít ještě jinou podobu, než jsme celé ty týdny očekávali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podnikatelé Daniel Křetínský s Patrikem Tkáčem chystají velkou mediální akvizici. Podle ověřených informací Hospodářských novin vyjednávaní o koupi vydavatelství Ringier, které má v portfoliu například bulvární deník Blesk, či společenský týdeník Reflex. Takže to už by byl další nákup v oblasti médií. Jak to vnímáte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je to propojování trendu, který k nám dochází ze západu a je to propojování moci ekonomické, mediální a politické. Což je kombinace, která je samozřejmě dosti nebezpečná, protože ten vliv na veřejné mínění přes média zkrátka a dobře funguje. Koneckonců jsme toho byli i svědky v těch současných volbách, nebo v jejich výsledcích respektive. Takže tady se potom nabízí otázka, jestli není vhodná nějaká, nějaký ty /nesrozumitelné/ mediálního trhu, plus to zavdává samozřejmě otázky potom, jakým způsobem by měla fungovat a funguje veřejnoprávní služba a koneckonců na to částečně reaguje i ta koaliční smlouva, o které jsme hovořili, kde se zmiňují třeba komunitní média jako určitý menší vyvažovací prvek. Takže na tom mediálním trhu zkrátka vidíme to propojování politické, ekonomické moci ve stále intenzivnější podobě a pokud to nebude vyváženo nějakou právě jak veřejnoprávní částí, tak samozřejmě tou řekněme občanskou, nebo občanskými komunitními médii, tak se skutečně můžeme dostat do situace, kdy nám tady několik velmi bohatých jedinců bude určovat celkový mediální diskus a to je bezesporu velmi nebezpečné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes jde do třetího čtení rozpočet. Jak na něj se díváte? Je důvod spěchat?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak to rozpočtové provizorium asi není nikdy úplně šťastná situace. Ona se netýká samozřejmě jenom centrálně státu, ale i jaksi podsložek, takže tam potom může docházet k nejistotě ohledně budoucího plánování výdajů případně investic. Ono v téhle situaci těžko říct, jestli se dá dělat něco víc. Já si myslím, že ministr Fischer přece jenom mohl učinit ráznější zásahy do toho rozpočtu, který byl víceméně přejat taky ještě byl připraven bývalým ministrem financí Kalouskem, je to taková situace, kdy vlastně ta nová Poslanecká sněmovna schvaluje, nebo rozhoduje o něčem, na co neměla žádný vliv, je to prostě z hlediska toho, jak ty volby předčasné se posunuly. Tím pádem ani nemůžeme očekávat zásadnější změnu daňové struktury a ani zásadnější z hlediska z výdajů. To znamená ten rok 2014 jakoby si ta budoucí vláda ač bude jakákoliv, tak si jakoby vlastně může proškrtnout, protože ten její manévrovací prostor bude úzký a netvořila si ho sama hlavně. To znamená, že bude muset už pracovat s tím výhledem na rok 2015.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to pragmatický rozpočet na rok 2014?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Otázka je, co je pragmatický. On je prostě stavěný na té původní úvaze, že tím hlavním cílem rozpočtu je fiskální konsolidace, což není postoj, který bych sdílela, prostě rozpočet je základní zákon, který ukazuje, jak na to, odkud beru zdroje, tak kam je dávám. Má to vždycky nějakou politickou prioritu. To znamená, koho zdaňuji, jak moc, jak rozdávám, kterým skupinám, jak moc. Samozřejmě, že ty problémy českých veřejných financí nesouvisí pouze s tím, ale především s jevem, který se enormně /nesrozumitelné/ do těch posledních třech letech, to je to dobývání renty. To znamená, že čím dál tím víc orgánů té veřejné správy uděluje jaksi outsorsuje a zakázky typicky právní konzultace, pak už se vejde všechno koneckonců, IT soukromým firmám a tím pádem vlastně z těch veřejných rozpočtů odtékají miliardy do těch soukromých rukou ať už teda jednorázovým nebo způsobem, anebo přímo potom tím, že se to jakoby stanoví, stanoví nějakou zákonnou úpravou, typicky druhý pilíř, že jo, tak to je jednoznačné dobývání renty, nebo s-karty, který velmi nepovedený projekt, jo, takže tohle to všechno bude před tou novou vládou stát a rozpočet je vlastně jakoby ten zákon, ve kterém se všechno tohle kumuluje. V tom časovém rozmezí jaké je, se tam asi už nic moc víc zvládnout nedá. Navíc v té daňové oblasti nepanujou úplně jednoznačná shoda, já si myslím, že ANO hodně klade důraz na audit veřejných výdajů, což je podle mě velmi správné, ale já bych si zase od toho neslibovala prostě přírůstky ve smyslu nějakých významných desítek miliard, tam můžeme najít 10, 15 možná 20 miliard, ale rozhodně ne třeba 150 a to je úpravě daňového mixu bude muset podle mého názoru dojít, pokud by chtěli naplnit třeba i jenom pětinu z toho, co je v té koaliční smlouvě a to potom bude samozřejmě velký ořech, protože daně, to je téma, na kterém se samozřejmě štěpí jak strany, tak celkově společnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministři financí Evropské unie schválili dohled nad bankami pravomoce se přesunou do Bruselu. Ten dohled národních úřadů na banky nebyl právě podle Evropské unie dostatečně přísný. Končí éra masivní státní pomoci bankám a je to dobrý krok, dobré rozhodnutí?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je to krok logický v rámci měnové unie. Ona ta měnová unie skutečně vznikla velmi nedůsledně, kdy určité části politik byly jednotné v rámci Evropské centrální banky a určité ne. Já vždycky, když tuhle látku vykládám svým studentům, tak jim přirovnávám tu hospodářskou měnovou unii k člověku, který stojí na jedné noze a ještě chromé. To znamená, teď je snaha to napravit a dát tam trošku balanc těch politik. Zachraňování bank, no, to je samozřejmě velké téma, otázka je, že pokud je něco příliš velké na to, aby padlo, jak se říká /anglický text/ z angličtiny, tak je možná taky příliš velké na to, aby existovalo. Takže je potřeba se zamyslet vůbec nad podobou celkového bankovního sektoru, a to platí světově, to neplatí jenom v Evropě. To znamená to, jakým způsobem vůbec banky fungují, jestli je možné, aby prováděly jak operace pro malé vkladatele, tak prostě velké investiční nebo spekulativní obchody, což ohrožuje zase potom ty malé vkladatele. To je typicky ten /anglický text/, který byl odstraněn v roce 99 a následně to ve Spojených státech mělo ty značné problémy. Takže ten bankovní sektor potřebuje hrozně moc změn, včetně samozřejmě toho, že řada těch bankovních institucí, spíš finančních, je tak velká, že je potřeba je rozdělit. To znamená představí systémové riziko nejeno pro ten finanční sektor, to by koneckonců tak /nesrozumitelné/, ale pro stát, prostě pro celkovou ekonomiku a tím pádem je prostě není možné, aby takové /nesrozumitelné/ jo, prostě v roce 2009 zachraňovalo svůj finanční sektor, což teda byla ekonomická sebevražda, protože si v jednom roce zvýšilo deficit na třetinu, na třetinu HDP. To se vám nestane, ani když vás bombardují, jako jo, takovýhle čísla, to prostě není úplně normální, to znamená ten bankovní sektor potřebuje obrovský množství regulace a úprav, jestli tohle bude ten krok správným směrem, to teprve uvidíme, protože v té bankovní unii se pořád ještě přece jenom hovoří a je tam spousta ještě dalších nápadů, co udělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, jenom jsem se chtěla ještě zeptat, jestli je to dobrá dohoda i pro Česko, byť tedy nejsme v eurozóně?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to už si nejsem tak úplně jistá. Ten náš bankovní sektor je totiž poměrně silně dohlížen ČNB a jak má vůči ČNB hodně výhrad a v poslední době ještě narostly, tak tady bych to brala spíš jako pozitivum, protože ten náš bankovní sektor je dominován zahraničními bankami, oni mají nějakých 98 % aktiv a trpí obrovským, ale obrovským odlivem zisků ze země. A já mám velké obavy, že kdyby se ustanovila ta bankovní unie podle skutečně těch pravidel, o kterých se diskutuje, tak v tu chvíli už by naše česká banka vlastně jenom přihlížela k tomu, jak se od nás prostě odlévají stovky miliard a ještě ve větší míře než je tomu i dneska, protože já si nejsem jistá, že zrovna pro ČR by tohle byl dobrý krok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Jak to vidí je dnes docentka Ilona Švihlíková, ekonomka. Už potřetí za sebou se Angela Merkelová stala německou kancléřkou, drtivou většinou ji zvolili poslanci Spolkového sněmu. Jaká bude podle vás velká koalice konzervativní CDU/CSU a sociálních demokratů, jak se jí mimochodem říká /nesrozumitelné/ označení stalo se slovem roku v Německu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je to, je hrozný. /nesrozumitelné/ takový hezký slovo, ale zrovna takovýhle zkratky vytvářet ... je to koalice do značné míry z rozumu. Je zajímavé to, že se u nás příliš komentátoři úplně nevšimli, že Angela Merkelová ztratila svého tradičního partnera FDP, teda po mnoha, mnoha letech vypadlo a vlastně zůstalo pod tou 5% hranicí a že kdyby nebyli tak řekněme napjaté osobní vztahy mezi zelených Die Linke a SPD, tak by ta rudo-červeno-zelená měla většinu, navzdory tomu, že samozřejmě CDU tedy vyhrála velmi, velmi přesvědčivě. Já jsem se dívala na tu koaliční smlouvu, ono je to zajímavé srovnat, tu německou a tu českou, ta německá je teda podstatně tlustší samozřejmě, ta už tam se vyhejnávalo taky úplně jiným způsobem jo, to je, to je prostě tam jsou jednotlivé odborné výbory, kde ty strany dlouhodobě spolupracují s řadou prostě odborníků, akademiků a ty týmy se prostě tvoří roky a to programové zázemí jaksi nesrovnatelné s tím, čím disponují naše politické strany. Každý tak nějak trošku ustoupil, je tam několik zajímavých prvků v té koaliční smlouvě. Mě zaujala hned ta preambule, pokud se nepletu, tam je, že hlavním cílem není ani konkurenceschopnost, ani zvyšování HDP nebo něco takového, ale zvyšování kvality života německých občanů, což je formulace, která se mi líbí, teď je otázka samozřejmě zase do jaké míry se k ní dojde. Byly tam spory o řadu témat, typicky mýtné, kde CSU měla poměrně takový vyhraněný postoj, minimální mzda, ta se nakonec sociální demokracii podařilo protlačit, i když takové jakoby postupné formě s řadou přechodných období, myslím si, že to je taková pragmatická vláda kompromisu, nemyslím si, že v Německu nastanou nějaké zásadnější změny německé orientace, bude to asi posílení toho sociálnějšího prvku ze strany SPD ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude to právě mít ta vláda spíš rukopis těch sociálních demokratů?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ne. To si myslím, že ne. Přece jenom, když jsem se dívala na ty body, tak ty konzervativní prvky tam jsou a koneckonců CDU-CSU taky vyhrála jaksi s velkým odstupem před SPD. SPD samozřejmě se trošku obávala o té velké koalice a také si schválila něco jako odstranění našeho bohumínského usnesení, v uvozovkách, tedy to, že vlastně bylo to příští období už se jí nezapovězuje spolupráce s Die Linke, že se otevírá případná možnost červeno-rudo-zelené koalice, ale to je samozřejmě daleko, protože ten německý systém je vystavený tak, že předčasné volby jsou velmi, velmi nepravděpodobné, takže se dá asi očekávat, že na rozdíl od nás teda, že to bude fungovat ty 4 roky. Ta minimální mzda tam, jak říkám, sociální demokraté uspěli 8,50 euro za hodinu, ale je tam nějaké přechodné období s tím, že vlastně to naskočí až v tom roce 2017. Takže jakoby tam bude ještě chvíli trvat, než, než tenhle ten systém najede, protože Německo má systém tarifních smluv, to znamená podle jednotlivých odvětví, některé samozřejmě nejsou regulovány vůbec. SPD bezesporu reagovala na to, že Německo má v posledních letech zhruba 10, 15 velký problém s nárůstem pracující chudoby. To znamená velký problém s těmi různými /nesrozumitelné/ úvazky /anglický text/ že jo, práce za jedno euro a tím pádem pro SPD to byla vlajková loď do značné míry, ta minimální mzda, plošná, paušální minimální mzda a bylo pro ně nesmírně důležité to prosadit, což se jim tedy nakonec povedlo, byť v té, v těmi oddálené formě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi největším překvapením v novém kabinetu je Ursula von der Leyen, nová ministryně obrany, která nicméně v té předchozí vládě velmi úspěšně vedla resort práce a sociálních věcí. Je to mimochodem jedna z nejpopulárnějších ne-li neoblíbenějších německá politička. Dokonce se o ní hovoří jako o možné nástupkyni ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No právě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... Angely Merkelové.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Angela Merkelová je liška podšitá, protože si uvědomuje, že právě /nesrozumitelné/ je její možnou vyzyvatelkou do dalších období, asi uvažuje o tom, že její politická kariéra bude nadále pokračovat a že jí nedala ten resort sociální, ve kterém je kovaná jak prakticky, tak samozřejmě i teoretickou úpravou, ale teď nemyslím, že má ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemyslíte sedm dětí?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
... nemyslím, že má 7 dětí, to je samozřejmě tak taková velmi silná praktická průprava a dala jí resort obrany, o kterém se obávám, že toho moc neví a hlavně, to je resort, takový zabijácký. To znamená, že tam ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co tím myslíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
... no, myslím si, že se tam střídají rychle ministři, ono se tam jakoby nikdo moc dlouho nevydrží a je to resort, na kterém je nakumulováno obrovské množství problémů. Nejenom v otázce finančních, ale otázka zastaralé výzbroje a organizačně samozřejmě Bundeswehr jaksi ze své podstaty je jaksi systémově významný pro evropskou bezpečnost. To znamená celkově tenhle resort je nesmírně komplikovaný a já si myslím, že Angela Merkelová o své konkurentce ho dala právě proto, aby se jí zbavila. To znamená, aby jak se ukázala, a podívejte se a s tímhle tím si neporadila a tím pádem jaksi si jí odstranila ze zorného pole.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sama paní von der Leyenová říká, že už studuje hodnosti vojáků a ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Kdyby jenom hodnosti, že jo?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... studuje vlastně ten, ten resort. Nicméně určitě výborná managerka v čele resortu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Jasně. Ale jakoby v tomhle, já si myslím obecně, že být manažer prostě nestačí. Já vím, že se často říká, že ministr nemusí odborně ničemu rozumět, že stačí, když umí dobře řídit, já si myslím, že prostě by měl znát tu problematiku, protože se může velmi lehce stát, že se prostě obklopí velmi špatnými dárci, a ten obsah tam je, není to prostě zkrátka jenom o tom, že, že rozdávám úkoly a řídím a kontroluji. Já si myslím, že prostě ministr by měl znát ten obor a velice obávám, že paní von der Leyenová právě bude mít problém s tím pochopit zaprvé tam je velmi silná ta technická, technologická znalost toho resortu, to znamená vůbec to vojenské vybavení, technická technologie je poměrně dost zastaralá, organizační samozřejmě napojení i na NATO, na otázku evropské bezpečnosti, to znamená to je velmi odborné a pokud ona udělala nějakou chybu v poradcích, které si vybere, tak ona bude ten, kdo to odskáče a já ti poradci, jo, takže tady myslím, že ta základní orientace prostě musí být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ostatně tu debatu o tom, kdo by měl být například u nás ministrem ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, no, ano, to jsou zajímavé paralely ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... ministryní obrany. Vidíme také?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, přesně tak. Já skutečně a je tam hodně diplomacie, to bezesporu to bez pochyby je, vojenství je hodně o diplomacii, když trošku jiného typu, než nějaká kulturní třeba, ale zkrátka a dobře, ta odborná kompetence podle mě nemůže nebýt, protože i po tom ten ministr se vystavuje nebo ministryně se vystavuje prostě veřejnému posměchu a ta funkce může úplně její vážnost vygradovat, ta rizika jsou velká nota bene u něčeho, jako je obrana, že jo, typicky silový resort, ve kterém mohou protékat obrovské zdroje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká docentka Ilona Švihlíková, ekonomka, host dnešního vydání pořadu Jak to vidí. Děkuji za rozhovor. Také za celý rok a budu se těšit na setkávání v tom roce novém. Mějte se hezky.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já moc děkuji a budu se těšit na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se milí posluchači můžete těšit na názory skladatele, klarinetisty, profesora Jiřího Hlaváče. V půl deváté na slyšenou v pořadu Jak to vidí se těší Zita Senková. Dobrý den.