Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 13. ledna

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den a příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je ekonomka, docentka Ilona Švihlíková. Dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dnes budeme trochu prognózovat, pokusíme se říct, jaký bude tento rok, rok 2015 po stránce ekonomické a, a nejenom ekonomické. Anebo jakým směrem se bude ubírat Řecko po blížících se volbách. Takže ještě jednou dobrý den, paní Švihlíková. V Řecku se blíží parlamentní volby. Pro celou Evropskou unii je důležité, kdo v nich vyhraje, protože všeobecně se tvrdí, že když vyhraje Koalice radikální levice, tak upustí od úsporných opatření a tím pádem bude odchod z eurozóny nevyhnutelný. Co o tom soudíte vy?

Čtěte také

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak sama Syriza nemá jako hlavní programový bod odchod z eurozóny, ale je pravda, že chce razantněji vyjednávat o podmínkách těch takzvaných úsporných opatření. Ono také není divu, že Syriza se těší velké podpoře, v těch průzkumech má okolo zhruba 30 %, protože si musíme uvědomit, že řecká ekonomika se od těch úsporných opatření smrštila o jednu čtvrtinu, což je tak srovnatelné s válečným stavem, má nezaměstnanost okolo 28 %, nezaměstnanost mladých přes 50, zkrátka je to země ve velmi vážné, bych řekla, sociální katastrofy de facto, a ta Syriza na to reaguje a nepřeje si pokračování toho, toho aktuálního vývoje a chce o těch podmínkách dluhů a jeho splácení dál vyjednávat. Já bych ještě možná zmínila, že když Řecko se jaksi dostalo do pasti nebo do drápů té takzvané trojky těch zástupců věřitelů, tak ten dluh sice nebyl nijak nízký, ale byl asi okolo 120 % HDP a dneska má 175. Tak nevím, jestli to můžeme jako použít za úspěšnou úspornou politiku, a tohle zkrátka Syriza napadá a chce to změnit. Ale je pravda, že s blížícími se volbami se to, že Řecko by mohlo vystoupit z eurozóny, skloňuje stále častěji.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. A promiňte mi takovou možná naivní otázku, ale proč by byla taková tragédie, kdyby Řecko vystoupilo z eurozóny? To přece není vystoupení z Evropské unie, to je pouze vystoupení z jaksi, z toho "klubu" zemí, které platí eurem. V čem je ten, ta, ta tragédie, nebo ten, ten, ten problém?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si taky myslím, že se to možná trošku přehání. Ono jde i o to, že na to nemáme žádný postup. Zkrátka a dobře Řecko by bylo první, kdo by něco takového udělal. Ovšem myslím si, že nikoliv poslední, protože je tu spousta dalších zemí, které tu společnou měnu euro v té současné podobě zkrátka a dobře ekonomicky neunesou. Dalšími kandidáty by asi bylo Španělsko, Portugalsko, možná ještě několik dalších zemí, takže by to mohlo spustit nějakou lavinu a otázka je samozřejmě, jak by se to uspořádalo, jak by Řekové třeba se vrátili ke své drachmě, částečně by jim to ulevilo, ale to dluhové břemeno eurové by tam zůstávalo stále. Takže je to věc plná otazníků. Je to něco, co do značné míry znejisťuje ten evropský projekt, ale na druhou stranu si myslím, že by to možná bylo takový jakoby, takové čisté řešení, takový zkrátka a dobře řez. To Řecko dneska je v situaci, kdy jakékoliv další řešení bude vždycky špatné a teď už je jenom výběr mezi tím, co je ještě horší než to špatné.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. Proč vlastně vůbec Řecko vstoupilo do eurozóny? Připomeňme, že to bylo v roce 2001, a to na základě výsledků roku 1999, kdy takzvaně, nebo možná skutečně, splnilo Maastrichtská pravidla, ale co vlastně vedlo Řecko ke vstupu do eurozóny, bylo na to vůbec připraveno reálně?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Byla to zásadní chyba. To dneska říkají všichni, že kdyby to byli bývali byli věděli, tak by byli nikdy nevstupovali. Protože ta jejich ekonomika není schopná to, tu společnou měnu do značné míry řízenou Německem, zkrátka a dobře snést, ale už je pozdě. Takováhle řešení se asi dají zvrátit, možná to uvidíme, ale má to své náklady a má to samozřejmě svůj čas. Řecko pravděpodobně ty statistiky poněkud přikrášlilo, pomáhala mu v tom i americká korporace Goldman Sachs, ale zkrátka a dobře, už se stalo a nyní se Řecko bude muset vypořádávat s tím, že se dostalo do spolku jako země, která strukturálně je slabá, leží na periferii Evropy a řekněme si na rovinu, že skoro žádná země by nedokázala unést ty takzvaná úsporná opatření, které Řecko musí podstupovat. Bude to, budou to velmi důležité volby. Rozhodnout nejenom o budoucnosti Řecka, ale taky o budoucnosti celé eurozóny a vlastně o důležitosti eura jako měny.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. A znamená to, že jestliže teď mluvíme i úsporných opatřeních, o drastických úsporných opatřeních, znamená to, že vlastně Řecko si v posledních letech, jak se lidově říká, žilo nad poměry?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No Řekové měli takové specifické prvky hospodářské politiky, o kterých se příliš moc nemluví. Jednak samozřejmě obrovské daňové úniky, to je jaksi dlouhodobý problém, že tam řada Řeků ukládala své peníze jaksi mimo Řecko, těch bohatých samozřejmě a Řecko také mělo obrovské výdaje na zbrojení, jedny z nejvyšších na světě v poměru k tomu, jak je to malinká ekonomika, takže to rovněž byl jako velice významný odtok. No a taky si musíme uvědomit, že to Řecko zkrátka a dobře, sice pro cestovní ruch je to krásný, mít ty spousty ostrovů, ale z ekonomického hlediska je to hrozně drahé, prostě máte nekompaktní území, musíte tam zajišťovat dopravu, všude tam prostě musí být nějaký školy, zdravotnický zařízení a když je ta země takhle roztříštěná, tak to vyvolává neuvěřitelný náklady, to si málokdo uvědomuje, že jako na cestovní ruch pěkné, ale z hlediska vůbec správy země to představuje velikánskou zátěž.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. Myslíte si, že do budoucna může Řecku pomoci právě cestovní ruch, který sice trochu poklesl, ale přece jenom Řecko je stále vyhledávanou destinací v Evropě.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To bezesporu, to bezesporu je, ale Řecko nejsou, nejsou Seychely, je to přece jenom větší země, nějakých 11 milionů lidí, ta sezóna tam nemůže trvat celý rok, Řecko se bezesporu, to se ukazuje koneckonců i teď, neuživí z cestovního ruchu. Řecko potřebuje modernizovat svoji ekonomiku, která zkrátka a dobře není na tak vysoké úrovni jako třeba v některých Skandinávských zemí, nebo v Německu, ale na to potřebujete zdroje. Jako k lepší ekonomické struktuře se prostě proškrtat nejde, tam se musíte naopak proinvestovat.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak pojďme dál. Pojďme se podívat trochu na východ od České republiky, na Ukrajinu. Už řadu měsíců sledujeme spory a boje mezi Ruskem a Ukrajinou. Boje armády ukrajinské a separatistů. Ale už ne tolik se mluví o ekonomických dopadech na obě země. Obecně, co, co způsobilo to, že Ukrajina má dneska tak velké problémy, že ani pomoc ze strany Evropské unie se zdá, zatím nestačí?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ukrajina má problémy dlouhodobě. Ona se pomalinku stává takovým tím selhavším státem, kde nefungují základní funkce státu, je to země, kterou si vlastně rozdělili oligarchové, někteří z nich mají i vlastní armády a ty sociální problémy jsou dlouhodobé a také vyvolaly vlastně už v předminulém roce jaksi tu takzvanou, tu takzvanou revoluci, ta dlouhodobá sociální nespokojenost byla zcela pochopitelná. Ale v současné době si těžko můžeme očekávat nějakou nápravu stavu. Když se podíváme na nějaké srovnání, tak vlastně zjistíme, že Ukrajina se ještě nikdy nedostala na svou předtransformační úroveň, to znamená na úroveň roku 90 a je to vlastně země, která dlouhodobě krvácí, to se taky projevuje na tom, že z ní masivně odchází pracovní síla a potom vlastně domů posílá zdroje, aby, aby uživila své rodiny. To je vždycky znak slabosti té ekonomiky. Dneska je Ukrajina poměrně blízko takzvanému defaultu, my tomu říkáme lidově bankrot, i když suverénní země nemůže úplně zbankrotovat, ale zkrátka není schopna plnit své závazky, má velmi nízké devizové rezervy a na to, aby se ekonomika modernizovala, by potřebovala desítky, já bych spíše řekla stovky miliard dolarů. Nevidím žádného donora, který byl ochoten takhle silně do té ekonomiky investovat a hlavně za situace, kdy jaksi nemáte příliš velkou jistotu, že ty peníze doputují tam, kam by měly a nezmizí někde cestou, což bohužel se v Ukrajině stávalo téměř, téměř pravidelně. Je to velmi ošklivá situace a není z ní vidět příliš mnoho východisek. Když se podíváme na to, co požaduje Mezinárodní měnový fond, který poskytuje určité záchranné půjčky, tak tam zjistíte samozřejmě masivní omezování sociálních výdajů, které už dnes vlastně jsou, jsou minimální. Uvidíte tam masivní zvýšení cen plynu pro domácnosti. Já si nedokážu vůbec představit, jak by ti lidé za současné situace vůbec mohli zvládnout, jo, takovýhle obrovský tlak. Takže já si myslím, že tam velmi brzo dojde k velice silným sociálním nepokojům, protože ta ukrajinská ekonomika je ve stavu, kdy skutečně velmi obtížně se hledá nějaké pozitivní řešení. Hned na začátku ledna byla svolána nouzová schůzka se zástupci Evropské unie, aby se zavedlo speciální clo na dovoz produktů právě na Ukrajinu. Prostě Ukrajina to nedokáže snést ten volný obchod. Co ona může nabídnout jako zemím Evropské unie? Naopak má velké dovozní potřeby. Jak to chce ufinancovat?

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm, vy jste řekla, že se Ukrajina ještě nedostala na, na úroveň před transformační, nebo tak nějak jste to řekla.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To znamená ale, že, že vlastně Ukrajina, když byla ještě, dejme tomu součástí Sovětského svazu, nebo krátce poté, vlastně na tom byla ekonomicky lépe?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, ano. Ona patřila k těm nejvyspělejším částem Sovětského svazu a z toho ale také plyne její jaksi dlouhodobá navázanost na Rusko. To, jako to nemusíme v tom hledat něco geopolitického, zkrátka a dobře ty dvě ekonomiky se vyvíjely mnoho desetiletí jaksi v návaznosti na sebe a tím pádem se velmi vhodně doplňují, což je, je fakt, to se samozřejmě nemusí někomu líbit, může to chtít přetvořit, ale potom zkrátka a dobře musí počítat s velmi dlouhodobým restrukturalizačním programem, na které, na který je potřeba mít minimálně desítky miliard.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. Já se nechci samozřejmě vracet do dob existence Sovětského svazu, ale to znamená, že, že ten obrovský stát nějakým způsobem přesunoval prostředky do své západní části na Ukrajinu nebo, jak je to možné, že, že...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No Ukrajina byla vlastně tou částí, která byla velmi jaksi zdatná v oblasti zemědělství, má na to ideální podmínky a, ale také v oblasti průmyslu, to znamená, ona byla skutečně nechci říct korunní klenot, ale byla velmi významnou součástí Sovětského svazu. Samozřejmě v relativním srovnáváním toho obrovského útvaru byla, byla velmi ekonomicky silnou, když to vezmu takhle relativně a bohužel ta velmi nepovedená transformace učinila právě z Ukrajiny zemi, která vlastně vyváží některé, řekněme, výrobky jako je ocel a železo a podobně, což je velmi náročné ve smyslu energetického, energetické náročnosti a samozřejmě také tyhle ty výrobky jakmile se něco děje ve světové ekonomice, tak se to projeví nejdříve u nich. No a potom tedy ten vývoz pracovní síly. Což právě ukazuje, že ta modernizace té ukrajinské ekonomiky se příliš nepovedla.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm, to znamená možná taky zase naivní otázka, znamená to, že Ukrajina se vlastně nehodí být klasickou zemí třeba případně Evropské unie jako jsme my, Polsko, Bulharsko, Rumunsko? Že prostě na to nemá vlastně, není k tomu určena? Dá se to takhle říct?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No nehodí? To je otázka, jakým způsobem si definujete Evropskou unii. Ona jako, já myslím, že Evropská unie se v posledních letech velmi jako intenzivně rozšiřovala nebo chce expandovat, aniž by těm zemím mohla něco nabídnout. Ukrajinská ekonomika volný obchod s Evropskou unií neunese. Jednoznačně prostě ne. Nemá na to podmínky ani právní, vůbec ne ekonomické, není opravdu konkurenceschopná, protože zkrátka a dobře ta její struktura je spíš na mířená na ten východ. To, že prostě byly uzavřeny některé ty dohody a pak se hned na začátku ledna jedná o speciální dani, jasně ukazuje, že prostě ta ukrajinská ekonomika v této fázi je to pro ní vlastně smrtící úder.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm, pojďme ještě dál trochu na východ. Rusko. Jak se sankce ze strany západní Evropy projevují v běžném životě lidí v Rusku? Pocítili je?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Myslím, že je bezesporu pocítili. Ale oni to nebyly jenom sankce. On je to vlastně souběh tří jevů, jednak tedy sankcí především v oblasti přístupu ke kapitálu, potom je to pokles ceny ropy, který skutečně trhá rekordy a potom to jsou dlouhodobě neřešené ruské problémy. A tenhle ten mix vlastně vytváří tu současnou situaci. Rusové běžní asi cítí nejvíce na tom, jak oslabuje kurz rublu, i když pravda, nejsou jediní, kdo zaznamenává svůj kurzový pokles. To znamená, že budou asi muset zvažovat, jestli jezdit na dovolenou do zahraničí, to bude pro tuto chvíli pro ně drahé, ale samozřejmě i dovoz zboží se tím pádem prodražuje, má to nějaké inflační tlaky. Takže samozřejmě to v té ekonomice se jednoznačně cítí tento rok asi pro Rusko bude, bude rokem recese. A ty problémy se budou muset začít nazírat trošku jiným, jiným úhlem pohledu. Zkrátka a dobře už ta úvaha, že co nemáme, to si dovezeme, není úplně správná. Rusko bude nutně potřebovat zvyšovat své produkční kapacity, hlavně modernizovat. No a taky si hlavně uvědomit, že jeho ekonomika by měla být převážně rublová, nikoliv dolarová. No, to jako dlouhodobě zanedbaly ruské firmy, že se financovaly v dolarech. Vlastně ten dolar má v Rusku mnohem lepší image než rubl, který prodělal několik ošklivých krizí, hlavně 98, 99 rok, ale jako být závislý na měně, kterou nekontroluju, není úplně ideální stav.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já jenom k té situaci mezi běžnými lidmi, probleskla taková zpráva, že jeden penzionový vážně nemocný ruský generál spáchal sebevraždu, protože si už nemohl koupit zahraniční léky na tlumení bolesti. To je možná taková zpráva propagandistická, nebo ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Těžko říct, ale samozřejmě, že ty náklady těch dovozních produktů rostou. Měla by to být pro Rusko motivace snažit se spoustu věcí vyrábět vlastními silami. Jako ty kapacity by na to bezesporu měli, je to veliká země, ale bohužel, jak říkám, v té minulosti se hodně koncentrovali na to, že zkrátka a dobře ty příjmy z nerostných surovin byly tak obrovské, že ten tlak na to zvyšovat ty kapacity, nebyl tak velký. Jo, jakoby ne, že by tam nebyly, ale myslím si, že nejsou dostatečné vzhledem k rostoucím potřebám ruského obyvatelstva.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm, říkalo se také, že, nebo ruští představitelé tvrdili, že pokud je cena barelu ropy pod 80 dolarů, tak už je to problém pro jejich příjmy a což je pravda, dneska je cena asi 45 ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Okolo 65, 50. To už je problém pro každého. Teď už ta cenová válka na trhu ropy je, je spíš o tom, kdo vydrží déle, protože tahle cena je neufinancovatelná a absolutně pro každého, počínajíc Saúdskou Arábií a konče Íránem. No, tyhle ceny jsou úplně, úplně mimo nějaké rozpočtové představy, takže teďkom samozřejmě ty země jednak čekají, kdo vydrží déle a budou se pečlivě dívat, kdo si nasyslil jaké rezervy, Saúdové mají 800 miliard, tak chvilku vydrží. No a ten, kdo rezervy nemá, tak ten samozřejmě bude hledat půjčky u některých spřátelených zemí, třeba u Číny.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm a samozřejmě nám řidičům to vyhovuje. Cena benzinu je nižší.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No já bych se z toho úplně tak neradovala. Z globálního hlediska, jako tak samozřejmě to jako ucítíme, i když je fakt, že ta jako naše padající koruna nám to zase trošičku odrovná ten, ten pokles. Ale jako z globálního hlediska to úplně ideální není, protože tyhle ty hluboké poklesy bývají většinou jako potom vystřídány po nějaké době jako docela dost prudkými nárůstem, takže já si myslím, že to nebude trvat dlouho, protože jak říkám, pro většinu zemí tahle cena je úplně mimo realitu. A nejsou schopný ji dlouhodobě snést.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Paní Švihlíková, vy jste zmínila před chvílí padající kurz koruny. Víme, že ten kurz poklesl pod 24 korun vůči dolaru, to znamená už je to víc než 24 korun za dolar a víc než 28 korun za euro, skoro 29. Kde je podle vás ta příčina najednou tohoto pádu koruny?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já tam vidím minimálně dvě. Ta první z nich je, že oslabuje euro a že sílí americký dolar. To je ten hlavní měnový pár, který sledujeme. To prostě proto, že vývoj eurozóny není příliš dobrý, řečeno eufemisticky. Respektive je to prostě stagnace a ke všemu ještě s deflační tendencí, takže tam se není čemu divit. No a koruna se s tímhle tím jakoby sváží částečně. No a ten druhý jev, nebo ten, tato druhá příčina je podle mého názoru domácího původu. A to je opakované naznačování představitelů České národní banky o tom, že ten, ten kurz by mohl být dále jejich nástroji oslaben, protože ta míra inflace je stále u nás velmi, velmi nízká a je hluboko pod tím takzvaným inflačním cílem ve výši 2 %. Takže kombinace těchto dvou jevů vede k tomu, že koruna nám velmi silně oslabuje, takže se vracíme někam, já nevím 15 let na zad. Já to považuju za velmi, velmi negativní jev, něco, co mě, musím říct, dost, dost znepokojuje. Koneckonců, když si to vezmeme, tak každý z nás tohle pocítí, asi si rozmyslíme, podobně jako Rusové, jestli jet někam na zahraniční dovolenou, protože zkuste si přepočítávat jako když bylo euro za 23, to není tak dávno a pak násobit 29 nebo 30, tak to už jako se dostaneme k úplně jiným částkám. Stejně tak samozřejmě dovoz, bude nám to trošičku jakoby brzdit ten pokles cen ropy se neprojeví tak, jak by se byl býval mohl. Možná se budou radovat někteří vývozci, když taky ona řada z nich zároveň jakoby dováží a pak tu něco zpracovává a zase vyveze, takže ten dopad nemusí být tak silný. No a makroekonomicky, já bych se tady rozhodně neradovala, protože nás to skutečně vrací někam na začátek 90. let, do toho, že budem konkurovat cenou jak nějaká rozvojová ekonomika. Kurz je jedním z takových indikátorů vyspělosti té země. A když máte velmi silně slabý nebo podhodnocený kurz, tak to vlastně ukazuje, že ta země není schopná konkurovat kvalitou nebo prostě něčím, něčím, nějakým specifickým faktorem s vyšší přidanou hodnotou, ale že konkuruje prostě tím, že je levná. To si myslím, že není dobrá cesta rozvoje pro Českou republiku.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. On běžný člověk si to může porovnat mimo jiné také tím například, jaké jsou ceny tady u našeho nejbližšího souseda v Německu, kde některé zboží tam vlastně bývalo nebo je možná do teďka levnější i v přepočtu, tak teď, teď to tak vlastně nebude. A to, to přímé srovnání s naším největším a nejbližším sousedem vlastně samo o sobě ukazuje na tu slabost toho kurzu. Paní Švihlíková, co to, co to znamená pro ekonomiku v tomto roce, v roce 2015? Protože jsme si řekli, že se také trochu podíváme na ten, na ten výhled ekonomický?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Uvidíme, jak dlouho ten kurz bude na téhle úrovni. Asi by si od toho Česká národní banka slibovala další nárůst čistých exportů, to si myslím, že zrovna to není jako cesta rozvoje, to je, té rozvojové země, že jako podhodnocují svůj kurz, aby více vyváželi, to jako se skutečně vracíme někam do, do začátku 90. let, kdy nám tohle ordinoval Mezinárodní měnový fond. Vidíme tam určité malé tendence k oslabování té průmyslové výroby, uvidíme, jestli to nebyla jenom nějaká čísla související třeba s nástupem trošku chladnějšího počasí. Já si myslím, že Česká republika nemá našlápnuto úplně špatně, vidíme tady jako pár pozitivních signálů, ale to prostředí, ve kterém se pohybujeme, nám moc nepřeje. Vidíme velmi špatnou situaci v eurozóně, nedaří se samozřejmě Německu, protože jeho významné exportní trhy mají problémy, že jo, Němci si sami, prostě sami sobě jaksi oslabili tu vazbu s Ruskem, která pro ně byla důležitá z hlediska investičních celků, Čína provádí změnu své hospodářské politiky, bude se mnohem víc koncentrovat na, na domácí zdroje, na to, aby rostla domácí poptávka. Takže z tohoto hlediska ta vazba s Německem se bude projevovat podle mého názoru spíše negativně. Do toho máme turbulenční ropný trh. Myslím, že v tom roce 2015 se rozhodně tedy nebudeme nudit. Protože spousta zemí, vlastně všechny se ocitly v situaci, kdy řeší nějaký hrozně závažný problém. Ne jako takovou běžnou údržbu, ta se samozřejmě řeší stále, ale něco opravdu zásadního, že jo. Rusko musí prostě řešit, že potřebuje být rublovou ekonomikou, nebo možná rublovo-jüanovou, ale rozhodně dolarovou. A potřebuje se zoufale modernizovat. Čína řeší velký hospodářský obrat směrem k domácímu trhu. Eurozóna je v těžké situaci, to, o tom už jsme se bavili, budou tady volby v Řecku, bude se rozhodovat o budoucnosti eurozóny, vůbec o jejím, o jejím budoucím fungování. Ve Spojených státech bude hrozně důležité podívat se, jak ten břidličný boom bude ovlivněn těmi nízkými cenami ropy, protože jako těžba břidlic ve chvíli, kdy máme 50 dolarů za barel, tak zase, mimo ekonomickou realitu...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Přestává to být únosné.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Přesně tak. Kanadské ropné písky už, už to ví. To znamená, tam se bude úplně jakoby přeskládávat ta, ta ekonomika v řadě zemí najednou navíc, jo, a to ještě nehovoříme o Japonsku a Brazílii a tak dále, jakoby simultálně, takže z toho může vzniknout docela pěkné vlnobití. Číňané sice říkají, že rok ovce, který nás čeká, má být klidný, ale já se obávám, že v tomto ohledu teda rok 2015 moc ovečkovitý nebude.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak jsme to viděli nakonec teď bohužel v Paříži. Ale co třeba nezaměstnanost? Myslíte, že se podaří, když jste řekla na začátku roku, že se trochu to vypadá nadějně s vývojem ekonomiky, české, jestli se třeba podaří snížit nezaměstnanost, případně zda, zda si zaměstnanci třeba "dosáhnou" na o něco vyšší mzdy?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že ty tendence jsou velmi mírně pozitivní, ale když říkám mírně, tak nečekám nějaké masivní zlepšování třeba v řádu několika procentních bodů. To určitě ne. Hodně bude právě záviset i na tom, v jakém vnějším prostředí se budeme pohybovat. Zkrátka a dobře ta česká ekonomika je hodně integrovaná a ne vždycky úplně výhodně do té ekonomiky světové. To znamená, že k nám se jakoby ty, ty šoky budou intenzivně, intenzivněji přenášet. Pozi... malé pozitivní signály tu jsou, ale rizika vnějšího prostředí bohužel přetrvávají.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak to byla docentka Ilona Švihlíková. Já vám přeji krásný den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Hezký den posluchačům.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A také úspěch v celém roce 2015 vám osobně.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Děkuju.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No a zítra bude hostem už opět Zity Senkové novinář Erik Best. Přeji hezký den. Miroslav Dittrich.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.