Přepis: Jak to vidí David Storch – 13. ledna

13. leden 2017

Hostem byl ekolog David Storch.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré ráno a nerušený poslech vám přeje Karolína Koubová. Dnes se ptáme Jak to vidí biolog David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Vítejte, dobrý den.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A o čem bude řeč v následujících minutách? Ptáme se, jak fungují takzvané ekodukty, tedy přechody velkých i menších dopravních tepen pro zvěř a jak vypadá okolní krajina po otevření a dokončení dálnice D8. Ovšem uslyšíte také o tom, proč CNN zmiňuje aktuálně přírodní rezervaci Milovice. Nejen to naplní naši necelou následující půlhodinu. Začneme, pane profesore, prosím aktuální zprávou ze začátku tohoto roku a tou je, že Daniel Křetínský a jeho firma nebude moci v Krušných horách vybudovat větrný park, nebude tedy stavět celkem 18 větrných elektráren kvůli výskytu tetřívka obecného. Není to vlastně paradox, kdy jde přece o takzvanou čistou energii, je tu jeden ekologický projekt, který vlastně naráží na další ekologický projekt a ochranu krajiny?

Čtěte také

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, je to přesně tak a je to věc, s kterou se asi budeme setkávat poměrně často. Taková jako jednoduchá představa je, že proti sobě stojí, dejme tomu, ochrana přírody a krajiny a na druhé strany zájmy nějakých developerů a tak, ale ono ve skutečnosti velmi často dneska jsme v situaci, kdy vlastně jedna, jeden projekt, který má nějaké ekologické nebo enviromentální ohledy, stojí proti jinému a tady příklad těch, vlastně týká se to taky fotovoltaických elektráren, které ve skutečnosti považuji za horší nebo problematičtější než ty větrné, ale těch větrných taky. Psalo se o tom docela hodně z toho hlediska, že jsou, že škodí nebo narušují krajinný ráz a taky, že škodí přímo přírodě. V jednu dobu dokonce to vypadalo velmi zle, objevovaly se takové zprávy, kolik set ptáků zabíjí ty elektrárny, později se ukázalo, že je to sice pravda, že ptáky zabíjejí, dokonce pravděpodobně ještě hůř jsou na tom netopýři, kteří jsou z nějakého ne příliš známého důvodu lákáni přímo k těm elektrárnám a tam je prostě přímo zabíjejí ty listy těch vrtulí, ale ono prostě, když se to pak spočítá, tak ty počty jsou třeba srovnatelné nebo menší s tím, když, kolik třeba ptáků zahyne na silnicích a hlavně jde prostě o jedince. Samozřejmě problém to je často, když jde o tahové cesty a tady teda bohužel narážíme na takový problém, že tahové cesty ptáků jsou často v sedlech hor a pro ty elektrárny je taky výhodné být v sedlech hor, takže to je to. Dobře, ale to jsou takové jednotlivé věci. Já jinak jsem spíš příznivec těch elektráren, pokud jich není moc, protože si myslím, že je to opravdu čistá energie a to, že zabijou tu a tam nějaké ptáky, nevidím zase takový problém, pokud jde o jedince, ale ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď v tomto případě?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ale v tomhle konkrétním případě to opravdu problém je, protože já tady jsem se několikrát snažil říct, že v ochraně přírody opravdu nejde o ochranu jedinců, jedinci umřou v každém případě nějakým či onakým způsobem, ale jde o ochranu celých populací a zrovna ti tetřívci jsou druh, který je u nás opravdu na vymření, jsou poslední populace v Jizerských horách a především na Šumavě a v Krušných horách, což je právě ten případ a ve všech těhle těch místech navíc vymírají, to znamená, každý zásah může přispět nejen k vymření těhle lokálních populací, ale ultimátně dokonce k vymření tetřívka jako druhu. A v okamžiku, kdy hrozí vymření nějakého druhu na našem území, myslím, že opravdu tyto ohledy ochrany přírody ve smyslu ochrany populací jsou přednější, takže já ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, pane profesore, takže se tedy dá rozlišit vlastně, který ten ekologický záměr je důležitější a měl by mít prioritu?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, ano. Jde o to, že větrné elektrárny paušálně nevadí nebo prostě, jsou, mají nějaké problémy, ale vždycky strašně záleží na tom, kolik jich je a kde jsou, to se musí vážit. A v tomhle případě se to taky zvážilo a došlo se k tomu, že tady to opravdu vadí, protože je tam vymírající populace navíc velmi charismatického druhu, to znamená ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak rozsáhlá je, promiňte?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, to jsou prostě dneska desítky, oni počítají ty zpívající samce, ty samice jsou docela, nebo zpívající, tokající samce, ty samice jsou docela nenápadné, jsou to pořád ještě desítky jedinců, jo, což je dobré, ale zase je to jedna z posledních populací vůbec na území České republiky a dobré je uvědomit si, že tetřívek byl plošně rozšířen, ten byl třeba na Českomoravské vysočině, všude v trošku vyšších polohách a dneska je právě jenom v těch pár pohraničních horách, to znamená, je to opravdu ohrožený druh a v takovém případě holt musíme vážit. Tady je nejpodstatnější si uvědomit, že nelze paušalizovat, že nelze říct prostě - elektrárny jsou dobré nebo špatné, ale jak kdy, jak kde a v tomhle případě je to opravdu problém.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Investor se hodlá odvolat na ministerstvo životního prostředí, které může verdikt Krajského úřadu Ústeckého kraje ještě zvrátit. Jaký očekáváte výsledek?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ono už se to táhne déle a spíš, spíš si myslím, že to prostě nezvrátí, že tady opravdu zrovna v tomhle případě je opravdu pádný důvod to tam stavět. Takže já doufám, ale pochopitelně já jim jako do hlavy nevidím.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Sněmovna tento týden, tuším, předevčírem vznesla požadavek na vládu, aby neprodleně zajistila nezávislý forenzní audit výstavby úseku dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi. S návrhem souhlasí i ministr dopravy Dan Ťok. Já jen připomenu, jak všichni víme, protože to bylo dlouho očekávané datum, že ten poslední úsek dálnice D8 byl zprovozněn loni 17. prosince, každopádně kvůli nestabilnímu podloží je u Prackovické estakády provoz sveden na jeden z dvou mostů. Tak, s jakými pocity vy jste sledoval otevření D8?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, s takovými ambivalentními pocity, protože tu kauzu té dálnice přes České středohoří vlastně sleduju pochopitelně už od devadesátých let, protože už tehdá se objevily velmi silné protesty a vlastně byla to velká kauza. Nakonec se ta dálnice postavila. Sice mnozí říkají, že vlastně hrozně pozdě. Ono to není tak hrozné, protože to se prostě u takhle velkých staveb stává i v západní Evropě, jo, prostě, že kolem toho je nějaká diskuse a trvá to dlouho. Ambivalentní pocity z toho mám proto, že na jednu stranu je celkem jasné, že ta dálnice z mnoha hledisek pomůže. Ono pochopitelně jako lidi se na to často dívají, že to je velký zásah do krajiny, ale tady je dobré si uvědomit, že když tam nebyla ta dálnice, tak tam byly dvě velmi, velmi frekventované silnice, jedna taková ta na Teplice přes Velemín a druhá podél Labe na Ústí a ty vlastně byly docela taky problém.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože tu krajinu už narušovaly.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, tu krajinu narušovaly a právě ono, když se porovnává nebo ta dálnice je takový červený hadr, jo, pro ochranáře, ale ve skutečnosti, když se porovnává detailně vliv silnic a dálnic, tak to často vychází ve prospěch těch dálnic, a to proto, že ony jsou od té krajiny mnohem víc oddělené, což na jednu stranu je problém, protože představují bariéru, ale na druhou stranu v přírodě, v krajině jsou taky přirozené bariéry třeba velké řeky nebo horská ..., nebo prostě nějaké horské hřbety anebo třeba pro lesní druhy jsou to intenzivně obdělávaná zemědělská krajiny, to znamená, bariéry v přírodě jsou a tohle je prostě jedna z nich a tím, že není tak snadno překonatelná, je to vlastně možná lepší, protože ty frekventované silnice, ty sice lze přeběhnout, ale s velkou pravděpodobností, že to zvíře na té silnici zahyne, to znamená, i z hlediska ochrany těch populací ty dálnice vlastně nejsou, nemusí být tak špatné. Tam totiž je dobré si uvědomit, že ta jedna bariéra v principu nevadí, ale vadí hustá síť silnic a dálnic, protože i když to zvíře přeběhne tu jednu silnici, tak se ocitne stejně v ostrůvku mezi dalšími a tam už prostě třeba nenajde partnera, tam už ta populace nepřežije. To znamená, problém není v těch jednotlivých silnicích, ale v té husté síti. A ona vlastně ta jedna dálnice trošičku řeší problém té husté sítě. Ovšem jiná věc je, že ta dálnice vlastně nevadí tolik z hlediska přírody, ale vlastně vadí víc z hlediska krajiny, právě toho krajinného rázu a je dobré si uvědomit, že často se mluví o tom, že Češi mají rádi přírodu, ale oni ve skutečnosti, to se ukázalo i na základě nějakých průzkumů, na přírodě si cení právě té estetické stránky, to znamená, té krajiny. A tohohle hlediska mně ta dálnice přijde opravdu problematická, protože České středohoří je nejkrásnější krajina u nás. Ona samozřejmě už je poškozená tím, že tam vedou ty silnice a nakonec je tam i ten průmysl a tak, ale je to opravdu nejkrásnější krajina a každý zásah to prostě zhorší. A z tohohle hlediska si myslím, že to šlo udělat jinak, totiž, že šlo postavit ten tunel, který by tu dálnici dokonce trošku zkrátil, protože, když se podíváte na mapu, tak je tam takový záhyb. Samozřejmě ten tunel je dražší, ale já jsem tedy aspoň slyšel, že ta cena by neměla být zase tak úplně diametrálně odlišná a hlavně se ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ony jsou na to opravdu různé názory, zdali by to bylo možné vést tunelem či ne.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Jsou, jsou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A nakonec tedy byla vybrána tato varianta.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Pochopitelně, až tady bude sedět nějaký silničář, tak klidně možná řekl, že to byl, že to je nesmysl, ale z mého hlediska já, když se dívám na tu krajinu a na tu přírodu, tak si myslím, že ten tunel by byl prostě lepší, protože by nepoškodil ten krajinný ráz, bylo by tam prostě kontinuálně to České středohoří, no, a hlavně, ale to teda jsme nevěděli, by se vyhnul tomuhle problematickému místu, které, o kterém se pořád diskutuje, protože to problematické místo je právě na tomhle záhybu, který by tam nebyl díky tomu tunelu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak jsou, pane profesore, tedy odhlédnu teď, jak jste říkal toho estetického úhlu pohledu, k tomu, k té zvěři. Jak je právě třeba u D8 řešena ta migrace zvěře? Jsou tam ty takzvané ekodukty a na kolik vlastně zvěř je sama schopna je využívat?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Já přesně nevím, jak vypadá, já jsem tam ještě nejel na té dálnici, takže vlastně nevím, jak přesně vypadá zrovna tenhle problematický úsek přes České středohoří. Ekodukty se každopádně staví, ale pokud já vím, tak v naprosté většině případů se staví opravdu špatně, že přes to ta zvěř nepřechází.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Přitom se do toho investují miliardy.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, je to opravdu z velké části nesmysl, protože tam se staví nebo protože vlastně se nestaví na základě průzkumu toho, kde ta zvěř opravdu chodí a jaké prostředí jí vyhovuje.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Zkrátka se někam dá most a ...

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano a ještě často se třeba na něm vysází hustý nízký borový lesík, který je vlastně pro mnoho organismů neprůchodný, dokonce někdy i neprůchodnější než ta samotná dálnice. To znamená, v principu ta myšlenka ekoduktů je zajímavá a kdyby třeba se speciálně ta, to úsilí zaměřilo na to, aby vedly všude, kde je nějaká vodoteč, kde teče potůček nebo nějaká strouha, tak tam se udělal ekodukt, tak je to mnohem efektivnější, protože se ví třeba, že ty organismy velmi často migrují podél vodních toků. Ale stavět to jenom tak, aby tam nějaké byly, to je velmi často naprosto kontraproduktivní, protože to prostě vůbec nejsou využívány.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vnímáte vůbec tu debatu okolo toho, jak má vypadat krajina podél silnic, podél dálnic, protože to je taky velmi kontroverzní téma. A často se mluví o tom, jak jsou stromy třeba podél silnice nebezpečné, jak zvyšují riziko úmrtí řidičů a podobně?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, to je věc, o které, na kterou vlastně nemám úplně vyhraněný názor. Samozřejmě mně se líbí ty aleje, na druhou stranu to je, jako považuju tohle za nějak jako hodnověrný údaj, to, že opravdu lidi občas nabouraj do toho stromu, a to jsou teda často smrtelné nehody. To znamená, tady zase možná, ve mně se trochu tluče takové to estetické hledisko, kdy prostě ty aleje jsou krásné a patří k naší krajině a potom to hledisko, když teda pominu to bezpečnostní, do čeho nevidím, tak to hledisko vlastně přírodovědecké, kdy tedy, to už jsme tady řadukrát probírali v tomhle pořadě, pořadu, že v podstatě v krajině je víc vegetace, víc dřevinné vegetace, než je nutné, že vlastně u nás ubývá to bezlesí a že vlastně naše krajina je nejzalesněnější a nejzakřovenější za poslední stovky let.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A to není dobře?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, to není dobře, protože díky tomu skutečně vymírají druhy vázané na bezlesí. A vlastně zní to paradoxně a právě se tady tluče trošičku ten estetický nárok s tím přírodovědeckým nebo tak jako striktně ochranářským. V podstatě by naší krajině z hlediska udržení biologické rozmanitosti víc pomohlo, kdyby tam bylo více takového toho extenzivního bezlesí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, ale to asi se nevybuduje tím, že se vykácí stromy podíl silnic?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Nevybuduje, ale chtěl jsem to říct proto, že z hlediska ochrany přírody, to znamená, udržení těch našich populací a společenstev ty aleje nejsou nijak zásadní.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste v tomto pořadu několikrát už referoval o přírodní rezervaci v Milovicích, kde se díky pastvě velkých kopytníků podařilo obnovit vzácné druhy rostlin a zvířat. Aktuálně se o této lokalitě zmiňuje i CNN, v jakém kontextu?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
To je vlastně zajímavá věc. Zajímavá je proto, že mě na to upozornil jeden můj známý z Ameriky, který ani není přírodovědec, že slyšel o České republice na CNN a vůbec netušil, že já s tím mám něco společného, že jsem o tom mluvil a že tam jezdím a tak, tak jsem mu hned psal a ten kontext byl zajímavý, protože oni nepsali o specificky o těch Milovicích, dokonce ne ani o tom projektu revildingu, to znamená, o tom návratu velkých zvířat do naší přírody, ale psali o pokusech takříkajíc rekonstruovat pratura. Pratur je předek našich krav, který vymřel ve středověku a dneska se ho opravdu snaží doslova rekonstruovat. Ono to zní jako dost bizarně, že by šlo rekonstruovat ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Technicky.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Technicky nějaké zvíře, ale tady si uvědomme, že v tomhle případě, v tomhle vzácném případě o tom takhle vlastně můžeme mluvit, a to proto, že on ten pratur vlastně vymřel, ale vlastně taky nevymřel, protože jaksi jeho potomci jsou všechna ta jeho plemena krav, to znamená, geny pratura si můžeme představit, že jsou rozptýlené po celém světě v různých plemenech krav.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A dá se to zpátky, promiňte, jakoby vyšlechtit?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Přesně tak, a to je cílem toho projektu, vyšlechtit, vykřížit mezi sebou ta plemena tak, aby se jaksi ta sada genů původních toho pratura zase dostala k sobě, to je přesně účel tohohle toho projektu. Je to samozřejmě problematické, protože my máme docela dobré, ale ne úplně perfektní představy, jak ten pratur vypadal. Docela dobré představy o tom, jak se choval, ale přesně o té genetice, to je těžké, ale naštěstí existují kosti pratura, existují prostě zbytky, ten pratur, jak jsem říkal, vymřel relativně nedávno, před pár sty lety, let, a to znamená, máme jeho DNA, to znamená, my známe to jeho genetické složení, to znamená, teoreticky, já nevím, jak přesně už to dosáhli, ale rozhodně to křížili, vyšlechtili plemeno, které je velmi podobné tomu praturovi a teď stačí srovnat tu jeho genetickou výbavu s opravdovskou genetickou výbavou pratura, který je nasekvenovaný. Takže to je první krok vytvoření vlastně rekonstrukce pratura z těch plemen. No, a druhej, druhý krok je někam ho umístit a teď jde o to, pratur nesmí být domácí zvíře, to by byl houby pratur, že jo, to znamená, umístit ho někam do divočiny, no, a právě to se dneska děje pomocí těch revilding projektů, to znamená, toho návratu velkých zvířat do naší nebo do evropské přírody a součást téhle té celé iniciativy celoevropské je, jsou právě ty Milovice, ale mnoho těch území, kam se vrací tahle zvířata, je u nás víc, ale je to takové emblematické, jsou právě Milovice, kde kromě pratura byli vypuštěni koně, tak plemeno zase, tak nejsou to divocí koně, ale je to plemeno, které vlastně žilo vždycky divoce ve Velké Británii a zubři. A skutečně na těch místech, kde se pasou, vznikla právě před chvilkou jsme mluvili o té, o tom, o té důležitosti bezlesí, jo, tak vzniklo tam přesně to bezlesí, které je potřeba pro udržení těch našich vymírajících populací, to znamená to, co potřebujem není bezlesí jako takové, ona řepka je taky bezlesí, ale tam nic nežije. Potřebujeme právě takovou tu jemnozrnnou mozaiku, které já říkám savana. Ono savana se říká tropickým prostředím, ale není důvod neříkat to i tomu, co vypadá jako savana, prostě tu a tam keřík, tu a tam stromeček, mezitím tráva a takováhle jemnozrnná mozaika tam díky těm praturům, zubrům, koním je a díky tomu je tam strašně moc různých zvířat i vzácných rostlin.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se vlastně těm projektům, které se soustředí na, jak říkáte, návrat velkých zvířat do přírody koordinovat nějak svou činnost? Říkal jste, nejsou to jen Milovice, ale je to nějak prostě propojené třeba i přeshraničně?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Takhle u nás je to koordinované tím, že to, pokud vím, všechny tyhle projekty dělá společnost Česká krajina. Takže to ..., je to koordinované, nicméně tato společnost je samozřejmě propojená s podobnými organizacemi v západní vlastně i snad ve východní Evropě, to znamená, to je koordinované a opravdu je to taková celoevropská iniciativa, byť se domnívám, samozřejmě, my jsme to rozhodně nezačali. Ono třeba v Holandsku byly takové velké plochy nebo jsou už dlouho, kde žijí ty zvířata úplně divoce, ale u nás se tedy tomu zvlášť dobře daří a vlastně to funguje v mnoha ohledech lépe než v jiných zemích, to znamená, to je u nás taková vlajková loď. A já si myslím, že je to vlastně to nejzajímavější, co se v české ochraně přírody děje.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Kterého druhu si v Milovicích nejvíc považujete?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Tak jakoby zase z estetické stránky ono je krásné vidět ta velká zvířata. Já mám rád savanu, jezdím do Afriky a prostě, když v té české savaně vidíme tu megafaunu vlastně docela podobnou místo zeber jsou tam ty koně, místo buvolů jsou tam pratuři, zubři, tak to mě těší, takže samozřejmě ta velká zvířata v savaně ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale i ta miniaturní asi jsou pod mikroskopem kolikrát krásná.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ta jsou krásná. Já jsem sám původně ornitolog, to znamená, já tam koukám hlavně po ptácích, ale zase, mně se nejvíc líbí ta mozaika, že vidím, že tam je opravdu spoustu druhů rostlin, vidí tam člověk motýli, předtím tam byla třtina, jo, vlastně taková, taková expanzivní tráva, která prostě rostla všude, teď je tam jemnozrnná mozaika mnoha bylin a mně se líbí celá ta rozmanitost dohromady, nemám vlastně žádné preferované zvíře nebo rostlinu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to jste mi trošičku unikl, dobrá. Nemáte žádnou konkrétní preferenci, ale na případu Milovic vidíme, jak se daří obrátit ten neutěšený trend úbytku některých druhů. Jak ale pomoci polním ptákům, které by podle vědecké studie v odborném časopise Conservation Letters měla chránit směrnice o ptácích Evropské unie a různé agroenviromentální programy, ale že ten jejich pozitivní vliv, jak o tom informuje tento časopis, je utlumen devastujícím vlivem intenzivnějších zemědělských činností, dá se to nějak zvrátit?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, to je opravdu problém, který se vlastně neustále řeší a neustále se vymejšlí, vymýšlí vlastně způsoby, jak to řešit plošně. Vy jste zcela správně řekla, že jako to, o čem jsme mluvili v těch Milovicích, to je teda cesta. Tam skutečně, to je zrovna místo, kde ty polní ptáci, kteří jsou opravdu extrémně ohroženi typu koroptve obyčejné, tak tam jsou hojní, jsou tam strašně hojní skřivani, to znamená, to je cesta, ale je to cesta strašně lokální, jo, nefunguje to plošně. A ti ptáci polní krajiny, a netýká se to jenom ptáků, týká se to právě třeba hmyzu, ale zase těch ptáků si nejlépe všimneme, a opravdu se to týká, to je na tom varující, těch dříve úplně běžných ptáků jako jsou ty skřivani a koroptve, tak ty ubývají v celé Evropě plošně a pochopitelně tohle vypouštění těch velkých zvířat nikdy nebude takhle plošné, to znamená, to nám nepomůže. Proto se vymýšlejí vlastně dotační tituly, které by to měly řešit. V poslední době to byl třeba, já myslím, že se tomu říká snad greening, jde o to, že farmář dostane dotace, když část svého pozemku, své farmy nechá jakoby přírodě, jo, a je mu asi, já nevím, jsou na to nějaké předpisy, ale v podstatě může tam udělat leccos, kontroluje se to, ale teoreticky by tam mohl udělat něco jako v těch Milovicích, nějakou jemnozrnnou mozaiku. No, problém ovšem je, že v okamžiku, kdy se vymyslí nějaký dotační titul, tak tam jsou nějaká pravidla a ti farmáři, když se nad tím zamyslejí, tak vlastně vymyslí způsob, jak to obcházet. A problém u nás, u nás, nevím v Evropě, jak se to dá řešit, tam může být situace trošičku jiná a někde je třeba i trošku lepší, ale u nás o tom docela vím, nebo aspoň jsem o tom leccos slyšel, tak je třeba problém, že ty farma ve skutečnosti nejsou kompaktní území, že jeden farmář má vlastně spoustu, k tomu farmář nemusí být jako člověk, to může bejt velká firma, která má prostě spoustu pozemků po celé republice a oni mají vlastně v rámci toho dotačního titulu nakázáno část té farmy, dejme tomu, 10 % nechat té volné přírodě, no, ale oni to neudělaj jakoby v rámci každé té farmy, aby to, to by prospělo, jo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale v rámci celého komplexu dají 10 % někde na nějakém políčku.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Přesně tak. To znamená, někde na okraji, kam už se jim nevyplatí jezdit, to nechají zarůst. To těm ptákům ovšem nijak nepomůže, na tom zbytku můžou dál velkoplošně pěstovat řepku a vlastně k ničemu to není. To znamená, já věřím, že zase jsou někde v Bruselu lidé, kteří přemýšlí, jak to ještě vylepšit, ale je o takový věčný boj a pochopitelně ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to boj, promiňte, pane profesore, ale právě jaksi s tím lidským přístupem, že asi tady nemůže nějaká směrnice nebo pomohla by třeba větší kontrola toho, jak jsou ty peníze z těch dotačních titulů skutečně proměňovány?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, ona ta kontrola probíhá, ale samozřejmě má spoustu problémů. Takhle je to, je to, ale je to samozřejmě dané tím lidským přístupem, ale ten lidský přístup ty směrnice právě nějakým způsobem směrují, proto se jim říká směrnice, a když prostě se jim dají nějaké pobídky, tak ono opravdu se může něco zlepšit, jo. Ale máte pravdu v tom, že celkový ten problém je spíš v tom, že prostě to intenzivní zemědělství, o tom jsme tady taky řadukrát mluvili, to je dneska průmyslu v podstatě jo. To je opravdu, to se dělá tak naveliko a vyplatí se to dělat naveliko, obrovskými stroji, v obrovských plochách tak, že, a což pro tu biodiverzitu je opravdu problém.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takové bylo dnešní Jak to vidí s biologem a ekologem Davidem Storchem, ředitelem Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd. Děkuji vám, že jste tu byl s námi. Na shledanou.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová. V pondělí se na vás budu opět těšit, a to tentokrát tradiční pondělek, tradiční host Ivan Hoffman.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: kko
Spustit audio