Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 8. prosince 2020

8. prosinec 2020

Hostem byl blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, dnešní pozvání přijal Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, buďte vítán, dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme zejména dopady atentátů na šéfa íránského jaderného programu i americkou obrannou a zahraniční politiku vůči blízkému a střednímu východu v nové administrativě Joea Bidena, přeji nerušený poslech. Prominentní íránský jaderný fyzik Mohsen Fachrízádeh byl koncem listopadu zabit pomocí umělé inteligence a kulometů s rychlým systémem ovládaným ze satelitu, to včera uvedla íránská agentura Tasmin s odvoláním na čelného představitele íránských revolučních gard. Z usmrcení šéfa jaderného programu Írán viní jak Spojené státy tak i Izrael, proč musel, Břetislave, vlastně zemřít prominentní íránský nukleární fyzik, víme kdo a hlavně proč by mohl stát za tímto atentátem?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
No, to je celá řada otázek, především jestli musel zemřít, je otázka, to tak to bychom se mohli ptát i na celou řadu jiných vědců, je to otázka i třeba etická, do jaké míry je přijatelné v době, kdy není vyhlášená válka, zabíjet vlastně vědce. Já třeba připomenu, že když byl v Izraeli schvalován plán vražd tedy íránských jaderných vědců v uplynulé dekádě a těch atentátů bylo několik tak vyšlo to i v knize tady izraelského, izraelského investigativního novináře Ronena Bergmana, tak i vedení Mossadu zazněl argument, zda tedy vědci vlastně jsou legitimní a legální cíl takovýchto atentátů. Nicméně on byl bezpochyby důležitou postavou, někdo v Izraeli si tedy skutečně myslel, že musel zemřít a je samozřejmě otázka potom toho načasování, proč k tomu atentátu došlo zrovna teď. Samozřejmě se bude ještě hodně mluvit o provedení, protože vy jste citovala íránskou agenturu Tasmin, prvotní třeba informace Íránců byly, že tam bylo komando střelců tedy, kteří na něj útočili, myslím si, že tyto spekulace a nepotvrzené zvěsti o tom, jak k tomu atentátu došlo, možná spíš svědčí o tom, že katastrofálně selhala íránská bezpečnost, že nedokázala Mohsena Fachrízádeho ochránit, takže možná proto teď se do světa šíří takovéto možná až fantastické teorie, že nějaký kulomet řízené satelitem, ho zastřel někde na dálnici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zatím tedy nevíme, kdo atentát provedl, o tom můžeme jenom spekulovat. Každopádně před dvěma lety na Fachrízádeha upozornil izraelský premiér Netanjahu, slovy toho si zapamatujte proč?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
Ano, protože Mohsen Fachrízádeh je spojován s íránským jaderným programem, minimálně s tou jeho částí, kterou podle amerických tedy zpravodajských služeb Íránci ukončili v roce 2003 a která měla jaksi se zabývat možností vojenského využití jaderného programu. Izraelci tvrdí, že tento program Írán vlastně provozuje dodnes, byť o tom nejsou žádné jasné důkazy, ostatně když Benjamin Netanjahu před dvěma lety vlastně, řekněme se chlubil a řekl bych oprávněně operacím izraelských zpravodajských služeb, kdy se podařilo v Íránu, v Teheránu ukořistit obrovský archiv o íránském jaderném programu, tak vlastně i tyto materiály dokládaly, že to bylo v minulosti, kdy se tím Írán zabýval a vlastně to nepřineslo nic nového k tomu, jak ta situace vypadá dnes a tedy klíčová otázka je, jestli vražda Fachrízádeho měla zbrzdit jaderný program do budoucna, jestli on skutečně měl nějaké know how, které ještě dnes íránský režim nějak zužitkovává anebo jestli to třeba mělo být varování, protože nesmíme zapomínat u takovýchto atentátů na ten psychologický dopad, vražda Fachrízádeho, který měl ochranku, údajně několik aut používala v jeho blízkosti a tak dále, tak to může odradit celou řadu jiných íránských vědců, aby se prostě v této části vědy nepodíleli, já připomenu, že třeba v minulosti byli takto zabíjeni i i íránští univerzitní profesoři, když jim někdo, podle izraelských médií to nejspíš byl skutečně Izrael, třeba připnul magnetickou bombu na auto a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Spekuluje se také o tom načasování, vidíte tady něco zajímavého?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
Ano, to je, možná se dostáváme k dalšímu tématu, které jste zmínila v úvodu, to znamená, tady se nabízí otázka, že to načasování souvisí i třeba s vývojem ve Spojených státech, kdy víme, že Donald Trump, tedy dosavadní prezident zaujal velmi tvrdou linii protiíránskou, že smetl ze stolu dohodu, kterou mezinárodní společenství včetně jeho předchůdce, předchozího prezidenta Baracka Obamy dokázali, dokázali uzavřít o omezení íránského jaderného programu, tak to teďka vlastně se ten kurz během, během Donalda Trumpa se otočil a teď přichází Joe Biden, který vlastně už v lednu možná začne do určité míry otáčet kormidlem, protože on několikrát dal najevo, že stojí o obnovení nějaké dohody s Íránem, takže kdyby Joe Biden chtěl obnovovat dialog s Íránem a někdo, pravděpodobně tedy Izraelci najednou vraždili v té chvíli íránské vědce, tak by nemusel mít Washington radost, tak možná teď by je poslední měsíc vlastně, kdy se dá něco takto razantního proti Íránu dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Íránský prezident Rúhání obvinil z atentátu Spojené státy a Izrael, slíbil jim odvetu, tou mimochodem Teherán hrozil už po vraždě nebo také po vraždě prominentního gen. Kásema Solejmáního z ledna letošního roku. Jaké potenciální nebezpečí tady číhá, nebo co by mohlo jaké kroky podniknout Írán?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
Je celá škála odpovědí, někdo by řekl a není to nelogické, že jedna věc je íránská rétorika, je to povinnost přeci stát, který je takto ponížen, že kousek od jeho metropole někdo zavraždí prostě na dálnici vědce, tak to je ponižující pro ten stát, ale on musí říct, nějak na to zareagujeme. Na druhou stranu třeba Írán má velmi omezené možnosti, prostě jeho schopnosti, proti obrana těch jeho rivalů, ať už Izraele nebo Spojených států samozřejmě také nějak funguje, takže to není jen tak, že v Íránu někdo luskne prsty a kdosi zabije izraelského generála někde v Tel Avivu, tak to jednoduché to určitě není, na druhou stranu pak i Íránci navzdory té často plamenné rétorice jsou velmi racionální a oni si také mohou počkat, ani pro ně třeba teď není dobré podniknout něco, čím by rozezlili i tu nastupující administrativu Joe Bidena, takže oni mohou vyčkávat, nemusejí třeba dělat vůbec nic, ostatně pro, Íránu bych řekl hraje do karet i to, že jenom vyvolají tuto možnost, podívejme se třeba Donald Trump vyhlásil, že stáhne ještě do poloviny ledna velkou část vojáků z Blízkého východu a teď kvůli vraždě Fachrízádeho a kvůli nadcházejícímu prvnímu výročí tedy vraždy gen. Sulejmáního, tak najednou už se Američané rozhodli, že ponechají v regionu letadlovou loď Nimitz, protože je tam jaksi, je tam možnost, je tam velká pravděpodobnost, že Írán teď třeba nějak zase udeří, takže Íránci, i když nic nedělají, tak vlastně dokážou zamíchat kartami amerického uvažování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co zabití vlivného věci znamená pro samotný íránský režim?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
No, ono to bylo i vidět, mně třeba osobně překvapilo, že někteří íránští investigativní novináři přicházeli s velmi, řekl bych otevřenými, když ne informacemi, tak přinejmenším spekulacemi o tom, co se stalo, nečekal jsem to, protože Írán má cenzuru, která se týká bezpečnostních záležitostí poměrně, poměrně striktní a myslím si, že je tam jedna věc, která opravdu zase režimu nepomohla, protože se ukázalo, jak je zranitelný a Twitter a Facebook byl zaplaven, a to nutno říci, že i ze zahraničí, tedy od Íránců žijících na západě, úvahami ve stylu aha, takže naše tajné služby jsou schopné posílat novináře do vězení, jsou schopné šikanovat studentské aktivisty, ale nejsou schopné ochránit našeho prominentního věc, takže to si opravdu íránské vedení nemůže dát za rámeček to, co se stalo toho 27. listopadu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Naším hostem je Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity, jak už tedy zaznělo, prezident Spojených států Donald Trump se chystá snížit počet amerických vojáků v Afghánistánu na 2,5 tisíce z dnešních asi 4,5 a to ještě před svým odchodem z funkce. Z Iráku pak stáhne 500 vojáků, zůstane jich tam tedy 2,5 tisíce, je to už nezvratné, Břetislave?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
Vidíte, já jsem vlastně před chvílí zmínil, že to zvratné je, takže ano odejdou pozemní jednotky, ale zůstanou tam jednotky, které se pohybují na moři, ale ano toto je, toto je Trumpovo rozhodnutí, já si myslím, že k tomu dojde, byť zase nějakými jinými kosmetickými a administrativními tahy se vlastně ta čísla nezmění. Ona je to i do velké míry americká vnitropolitická záležitost. Donald Trump je v této věci kritizován i mnoha republikány a není to poprvé, kdy zkrátka víme, že Trumpova doktrina je taková trochu izolacionistická, řekněme a je celá řada jeho bezpečnostních činitelů, kteří byli v Pentagonu, na ministerstvu zahraničí a tak dále, kteří před tímto, zejména před tímto postupem tedy, zejména na Blízkém východě varovali, říkali, že je to nezodpovědné odcházet z Blízkého východu, když je tam vlastně určité bezpečnostní vakuum a tyto hlasy se ozývají i teď, že zkrátka Donald Trump chce v posledních týdnech jaksi splnit své sliby, že stáhne vojáky, ale zároveň nepřichází nějaké řešení, co bude místo toho. Situace v Afghánistánu ani v Iráku vůbec není jednoduchá a to další omezení americké vojenské přítomnosti, samozřejmě může tu nestabilitu a respektive stabilitu tamních vlád proamerických ještě více poškodit, a to říkám s tím, že samozřejmě pokud zas tam Američané zůstanou, tak jistě víme, že zas bude kritika, že jsou to okupační síly, že už dávno měly odejít, takže to už jsem tady říkal v minulosti, u Baracka Obamy, prostě americký prezident jakýkoliv, ať udělá cokoliv na Blízkém východě, tak vždy bude kritizován, tam není krok, který by bylo možné vnímat jenom pozitivně, vždy to má nějaké negativní aspekty, ať zůstanou nebo odejdou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ono také záleží na tom nebo je otázka, co to přinese jak pro Spojené státy, tak i pro spojencem a také vlastně pro ty obě země, jak Afghánistán tak i ÍránIrák.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem nevím, je tato akce, tedy stažení těch vojsk vůbec koordinováno se spojenci, s tamními vládami, tedy s afghánskou i iráckou?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
No, ano samozřejmě taková snaha je, ale ono se vždy třeba Afghánistán tam se zpětně ukazuje, že afghánské vedení ne vždy má radost z toho, co Američané podnikají, ono se to prokázalo v uplynulých dvou letech, když vlastně tady vidíme, že Američané vojensky se stahují, omezují svoji přítomnost a tím de facto i stabilitu, oni jsou na ochranu té afghánské vlády, takže oni odcházejí, zároveň ve stejné době Trumpova administrativa de facto uzavřela dohodu s povstaleckým Talibanem, takže tak trochu nechává skutečně afghánské vedení na holičkách, teď tedy vlastně Američané zprostředkovali dialog konečně mezi afghánskou vládou a povstalci z Taliban, kteří dosud odmítali s afghánskou vládou jednat, zdá se, že třeba Američané mají v regionu velmi schopného vyjednavače pro afghánské otázky pana /nesrozumitelné/ a ten tam sloužil za Trumpa a dost možná si ho nechá i Joe Biden, protože je to prostě člověk velmi pragmatický, který jaksi je profesionál, který může dost dobře posloužit strategickým zájmům nejen republikánů, tak i teď demokratů, takže je tam celá řada věcí samozřejmě ve hře, Američané nechtějí zkrátka dál tam utápět svoji krev a své peníze a zároveň asi by nevypadalo dobře, kdyby afghánskou vládu po 20 letech zcela nechali na holičkách napospas Talibanu, proti kterému tam vlastně celé mezinárodní společenství před těma 20 lety přišlo, včetně České republiky připomenu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lze očekávat nějaké opravdu zásadní změny v té americké obranné i zahraniční politice vůči blízkému a střednímu východu s nástupem nového šéfa Bílého domu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
Já si myslím, že ne, ono se to možná trochu přeceňuje v celé řadě aspektů, jistě bude jiná rétorika, budou možná trochu jiné důrazy, ale strategické zájmy Spojených států na Blízkém východě jsou neměnné bez ohledu na to, kdo je zrovna v Bílém domě a bavíme se vlastně jenom o niancích, to znamená Joe Biden asi nebude mít takové plamenné protiíránské, protiíránské projevy jako měl Donald Trump. Asi nepojede, nebude první jeho zahraniční cesta do Saúdské Arábie na Šavlový tanec s vůdci tamního režimu, což byla zajímavá preference Donalda Trumpa, ale přesto Saúdská Arábie dál jistě zůstane stejně jako Izrael strategickým spojencem, který zajišťuje americké zájmy v regionu, o tom není sporu, Írán dál bude úhlavním rivalem amerických zájmů v regionu, ale asi se to bude komunikovat jinými kanály.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se vůbec změnila ta realita od doby, kdy byl Joe Biden ještě viceprezidentem v administrativě Baracka Obamy, region středního a Blízkého východu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
Vyhrotil se, ten region se bezpochyby vyhrotil, když se podíváme, co se od té doby stalo ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, možná se nabízí otázka, jak tehdejší americká administrativa přispěla právě k situaci v regionu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
Vidíme, to se dostáváme k jiným vlastně k úplně jinému tématu, jak jsou fakta prezentován. Dneska vidíte, Barack Obama dostal předem vlastně Nobelovu cenu za mír, tuším v roce 2009, jako kdyby on za to mohl, jako kdyby on si za ním řekl, to je mu přidáváno k tíží, že dostal Nobelovu cenu, a přitom na Blízkém východě žádný mír není, je to pravda, ale Barack Obama byl také ve vleku prostě událostí, zejména jeho vládu postihlo arabské jaro, což přece nemohl nikdo kontrolovat, to bylo skutečně spontánní, byť samozřejmě tam různí hráči se snažili tu situaci ovlivňovat, ale určitě to nebyla, nebyla kejkle Bílého domu a CIA to, co se stalo v roce 20 11 na Blízkém východě, ti často jenom s úžasem koukali, co se tam děje, jak se ty jejich spřátelené režimy otřásají a to bylo dědictví Baracka Obamy, poté odešel, Donald Trump už měl situaci klidnější ale faktem je, že mezitím třeba došla, došlo k celé řadě věcí, které možná sloužily jako katalyzátor zase k vyhrocení, k jasnému jaksi vyznačení hranic, kdo je s kým a proti komu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže asi nelze ani očekávat podle toho obrat nějaké americké zahraniční politiky, co se týče řešení izraelskopalestinského konfliktu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
Ale to, to je, ano to je přesně, to je třeba jedna z těch věcí, jistě Joe Biden bylo by velmi podivné, kdyby pokračoval takovým, řekněme, až provokativním způsobem Donalda Trumpa, který prostě přesunul ambasádu do Jeruzaléma, uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele, bez ohledu na předchozí závazky, k nimž přistoupily samotné Spojené státy na, v mezinárodním společenství. Donald Trump uzavřel palestinskou misi ve Washingtonu, tak jak pak chtějí Američané být neutrálním zprostředkovatelem, když takhle v uvozovkách solí jednu stranu. Tohle to Joe Biden bezpochyby dělat nebude, ale přesto dál prostě jeho partnerem bude primárně Izrael a ani za Baracka Obamy si Palestinci určitě nemohli vyskakovat, prostě Američané jsou proizraelští, to přece nikdo nepopírá a tak to bude i za Joe Bidena, byť možná třeba bude vstřícnější k celé řadě dílčích palestinských požadavků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem před měsícem palestinská samospráva oznámila, že obnoví spolupráci s Izraelem, kterou přerušila.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V Květnu kvůli záměru izraelské vlády, anektovat části západního břehu Jordánu, ale ten plán anexe izraelská vláda zatím neuskutečnila, tak přece jenom dobrá zpráva?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
No, uvidíme, ono to má celou řadu ale, připomenu ještě jednu věc. Tohle to, vy se bavíte, o řekněme, palestinském bojkotu Izraelců, trvajícím od jara, ale oni už vlastně 3 roky bojkotují celou americkou administrativu, a to právě proto, že Donald Trump prostě podnikl celou řadu protipalestinských kroků na, na sklonku roku 2017 a teď tedy Joe Biden například naznačuje, že začne znovu platit peníze, tedy ve prospěch některých palestinských sociálních projektů, že otevře tu misi palestinskou ve Washingtonu, takže Palestinci říkají, nejenže začnou jednat s Izraelem, ale že dost možná začnou jednat i s novou americkou vládou, což samozřejmě je určitý posun. Otázka je, jestli to k něčemu povede, protože mírový proces, jak víme, trvá od počátku devadesátých let a ty dávno avizované jaksi výsledky, které měly spočívat i třeba vzniku palestinského státu, tak jsou stále v nedohlednu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Česká republika otevře v Jeruzalémě pobočku našeho velvyslanectví, které sídlí v Tel Avivu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
Ano, tak to je, vidíme, že Pražský hradmluvčí pan Ovčáček to jasně prezentuje, jako další krok k přesunu české ambasády do Jeruzaléma, takže jestli se vydáme ve stopách Spojených států za, za Donalda Trumpa nebo zůstaneme jaksi se držet mezinárodního zájmu, aby ten konflikt byl vyřešen spravedlivě, tak to uvidíme, jak, jak, jak rychlé to tempo bude toho toho odklonu od té řekněme evropské pozice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prostor dnes dostávají názory Břetislava Turečka, zahraničněpolitického analytika Metropolitní univerzity. Izraelský parlament v předběžném hlasování schválil návrh na své rozpuštění a vyhlášení předčasných voleb. Byly by to už čtvrté Břetislave, za 2 roky, co je tím důvodem?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
Jsou to osobní ambice a obavy mnohaletého dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, jak víme, jemu hrozí a vlastně jenom koronavirus ho zachránil před rychlým spádem soudních procesů v několika případech jeho zneužívání moci, ty volby byly do značné míry motivovány právě těmito, těmito věcmi. Dnes, letos na jaře byla schválena koaliční dohoda mezi Netanjahuovým blokem Likud a koalicí takzvanou modrobílou Bennyho, Bennyho Gantze ano a součástí vlastně bylo, že příští rok dojde k rotaci na, v křesle premiéra, že tedy Benny Gantz nahradí dosavadního premiéra Netanjahua a součástí také bylo vlastně schválení dvouletého rozpočtu a teď Netanjahu se zdráhá vlastně v této věci splnit svou část té koaliční dohody, prosazuje jenom jednoletý rozpočet a zdá se tudíž, že teď v prosinci vyprší lhůta, kdy nebude schválen ve výsledku rozpočet žádný a tudíž automaticky v březnu musí dojít na předčasné volby, takže teď se ta debata vlastně vede o tom v Izraeli, jestli Netanjahu opět se neobává soudních procesů, mimochodem teď podle nového harmonogramu ta soudní jednání mají začít v únoru, že zkrátka tomu chce nějakým způsobem předejít, že chce dál zůstat premiérem, aby nebyl ohrožen těmito justičními záležitostmi a že tudíž vlastně Netanjahu obětoval stabilitu země i v této třeba koronavirové krizi, mimochodem Izrael najíždí pomalu na třetí vlnu zdá se, tak obětoval stabilitu země svým vlastním zájmům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Faktem ale je, že Izraelci Netanjahua neustále volí.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
Přesně tak, a dokonce se zdá, že kdyby ty volby předčasné byly, na které paradoxně tlačí rivalové Netanjahua, tak kdyby ty volby na jaře byly, tak by Netanjahu měl ještě více, než má teď, to je skutečně, to je zajímavý paradox, ale zase on souvisí, řekl bych s globální polarizací politiky, vždyť to vidíme, jak probíhaly vyhroceně americké volby, takže se nedivme, že stejně vyhrocené prostě tábory, v podstatě je to kmenová válka, dneska už můžeme říci, v kulisách politiky probíhá v Izraeli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký je izraelský volič, možná nám to neustále chození k volebním urnám mnohé napoví?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
On není typický, on je velmi hloubavý, je velmi rozmanitý, máme tam samozřejmě tábory skalních Netanjahovců, kteří chodili a dokonce i někdy podnikali násilné výpady na premiérovi kritiky, když lidé v létě protestovali proti premiérovi, tak byli i napadáni některými úderkami násilníků, i takovéto extrémní věci se odehrávaly, ale na druhou stranu i levice třeba má své skalní zastánce, kteří nenechají na Netanjahuovi nit suchou, byť levice tahá za velmi krátký konec provazu už mnoho let v IzraeliBenny Gantz je rozkročený v těchto věcech vlastně na všechny strany, takže kupříkladu liberální západ ho vnímá jako pozitivnějšího než Netanjahua. Zároveň třeba Benny Gantz by také nic nedaroval Palestincům, v podstatě jeho pozice ve věci izraelskopalestinského konfliktu se příliš neliší od pozic Netanjahua, takže je to velmi složité, není to černobílé a nejsou tam, řekněme, jenom vyhraněně levicoví nebo pravicoví kandidáti, ta izraelská politika má celou řadu rovin, je to za sociálně ekonomická, je to ta mezinárodně, mezinárodně politická a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Předpokládám, že na tamní politické scéně se neobjevil někdo nových v poslední době, kdo by možná rozsekl tuto patovou situaci, která se opakuje už poněkolikáté.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
A to je, to je zajímavá, vidíte říkáte zajímavou věc, ale v této roli v podstatě bylo vnímáno to modrobílé hnutí a Benny Gantz a vedení tedy té, tohoto bloku, oni vlastně se objevili na scéně loni s tím, že to rozseknou a nerozsekli, zůstalo to u patové situace, ty volby se opakovaly, protože její výsledek vždy byl velmi těsný a ostatně i teď máme vládu, která je výsledkem velmi těsného výsledku, vedlo to tedy k vytvoření široké koalice, ale paradoxně se ukazuje, že její stabilita byla jenom chiméra, že vlastně po půl roce už se zase rozpadá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A ta další nebo ty další volby pravděpodobně na jaře, co teda od nich lze očekávat nebo Izraelci?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
Budou-li, pokud se skutečně neschválí, myslím do 23. prosince rozpočet, tak budou. Bude to znovu vyhrocené, tentokrát to bude ještě ztížené opravdu tou pandemií, už se řeší vlastně technické zabezpečení voleb a tak dále, uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji vám hezký den.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický komentátor Metropolitní univerzity Praha
Díky, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na slyšenou se těší také zítra Zita Senková, mým hostem bude David Mareček. Příjemný poslech Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Zita Senková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?