Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 8. dubna 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den a poslech přeje Zita Senková. Každý den v tomto čase můžete v nejrůznějších souvislostech slyšet názory našich osobností. V posledních dnech dominuje téma celosvětové pandemie. Jak ji čelí například i Blízký východ či válečné oblasti. Nejenom na to se budu ptát Břetislava Turečka, zahraničně politického analytika Metropolitní univerzity Praha. Buďte vítán. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zajímat mě bude mimo jiné i to, jak se pandemie promítá do politiky či náboženství. Nerušený poslech. Krize spojená se šířením koronaviru je největší výzvou pro svět od konce druhé světové války. To jsou slova generálního tajemníka Organizace spojených národů Antónia Guterrese, podle kterého se dá krize překonat jen ve vzájemné solidaritě. Pandemie, jak víme, zasáhla také střední a Blízký východ. Jak se s tím, Břetislave Turečku, vyrovnává?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Tak záleží samozřejmě, jak která země. Pochopitelně, asi největší pozornost na Blízkém východě je od samého počátku té krize věnována Íránu, protože Írán dlouhodobě, byť už ho teď předstihla celá řada evropských nebo západních zemí, tak dlouho byl po Číně vlastně nejzasaženějším státem, do dneška není jasné, jak se do Íránu ta choroba dostala, konkrétně do tamního poutního města Kom, nebo tedy ten virus, abych byl přesný, ale fakt je vlastně, že buďto to mohli být čínští dělníci nebo technici, kteří tam pracují nebo místní íránský obchodník. Každopádně dneska Írán hlásí asi 63 000 nakažených a skoro 4 000 obětí, ovšem od samého počátku, i v samotném Íránu, panuje skepse, jestli ty údaje nejsou záměrně jaksi potlačovány, jestli zkrátka existují určité odhady, jsou to samozřejmě jenom odhady a spekulace, že těch mrtvých tam může být až několikanásobně více, třeba Rádio Svobodná Evropa, které tam vysílá z Prahy, tak nutno říci, že je placené z amerických peněz, takže asi není úplně nestranné, ale to třeba odhaduje, že těch obětí je asi 6 800, to znamená minimálně dvakrát více než hlásí íránské úřady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Světová zdravotnická organizace na svém webu, který mám před sebou, hlásí pro oblast tzv. východního středomoří, kam můžeme vlastně započítat i Írán, 81 tisíc potvrzených případů a samotný Írán ta statistika přesně odpovídá těm číslům, které jste teď prezentoval. Saúdská Arábie, ta očekává prý až 200 000 případů nákazy, posvátná Mekka je uzavřená, pouť Hadždž se neuskuteční, stejně jako nebyl a nebude ani její "menší verze" umra, jsou zrušené také bohoslužby v mešitách, kázání, jak konkrétně třeba Írán, nebo i Saúdská Arábie, přistupují k té nákaze ve smyslu opatření?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano, tak ono možná je zase zajímavější sledovat Írán, protože často vidíme, že řada zemí, kam ten virus dorazil později, tak už se mohla do určité míry poučit z chyb těch dříve zasažených států. A v Íránu, nutno říci, tam třeba dlouho vlastně nebylo jasné, jak se k tomu stát postaví, byli čelní představitelé íránského zdravotnictví, kteří říkali, že vlastně karanténa je nesmysl, že je dávno historické překonané opatření, že je potřeba postupovat jinak. Do toho pak vstupovali duchovní, kteří třeba brojili proti právě zavírání mešit nebo proti rušení náboženských shromáždění, s argumentem, že to lidé potřebují pro psychickou pohodu a také s argumentem, že právě jejich víra a blízkost Bohu je naopak ochrání před nákazou, takže i tyto věci tam k nim docházelo, takže vlastně zdánlivě paradoxně státní vedení íránské teokracie se dostalo do často ostrého konfliktu s částí přinejmenším náboženského establišmentu. A pak, samozřejmě, toto všechno nahrávalo i spekulacím, jak hodně je Írán promořený, jak hodně íránské vedení lže svým obyvatelům a vlastně i okolnímu světu, a tyto pochyby, nebo vlastně ty spekulace o tom, jak to v Íránu je, dokonce nabývají i někdy absurdních podob, protože někdy koncem března, dokonce izraelský premiér Benjamin Netanjahu, tak na zasedání vlády promítal ministrům videozáznam, jak jsou těla zabalena v igelitových fóliích, shazovaná do hromadných hrobů a tvrdil svým ministrům, že takto to vypadá v Íránu ve skutečnosti, že tam je prostě nepočítaně lidí takto zahrnováno do obrovských jam. No a posléze se ukázalo, že to byl klip z nějakého asi 15 let starého amerického seriálu, takže vlastně skepse často nabývá podoby, můžeme říci fake news, šířených i čelními politiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, íránský nejvyšší duchovní Ájatolláh Chameneí ve druhé polovině března, v projevu k národu odmítl pomoc Spojených států v boji s pandemií, odvolával se přitom na konspirační teorii, podle které byl viru uměle nebo cíleně vyroben ve Spojených státech. Informovala o tom agentura AP. Ono vlastně ty vztahy Amerika - Írán, jsou mimořádně napjaté už měsíce, ne-li roky.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No ano, Vy jste nakousla několik témat, tak jestli jsou to konspirační teorie, kde ten virus vznikl, nutno říci, že tím se zabývají i lidé na západě, nejen v Íránu a že skutečně není jasné, zda ten virus nevznikl v nějaké laboratoři, byť samozřejmě, někdo říká, že v čínské, někdo říká, že v americké. Ale co se týká Íránu, tak tam ta pozice nebo postoj ke Spojeným státům je komplikovaný samozřejmě z více důvodů, jak jste naznačila, jedním z nich je, že Američané stále, jak víme, udržují vůči Íránu jednostranné sankce, které velmi citelně poškozují jeho ekonomiku a svým způsobem poškozují i tamní zdravotnictví, protože byť třeba západní farmaceutické firmy by rády do Íránu dovážely léky, tak je velký problém, jak za to Írán může platit, když vlastně Američané prosazují ve světě i bankovní sankce, bankovní embargo, izolaci Íránu, takže právě, s ohledem na to Íránci, jaksi pro ně je to, jak jsem pochopil z těch jejich reakcí, potupa, že Američané na jednu stranu jim způsobují škody hospodářské v řádu desítek miliard dolarů ročně, a na druhou stranu jim potom slíbí poslat nějaká letadla s nějakou humanitární pomocí, takže to v tom, tato psychologická rovina v tom bezpochyby také hraje roli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Možná když zůstaneme ještě u toho, jak se promítá do pandemie politika, co lze vypozorovat třeba v dalších státech tohoto regionu? Zůstáváme pořád na Blízkém a Středním východě.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No tak vlastně nikde v žádné, v Íránu, tam ta pandemie vlastně vypukla v situaci parlamentních voleb, takže to bylo zajímavé, jak režim na jednu stranu potřeboval lidi dostat k volebním urnám a na druhou stranu už se vědělo, že se mezi voliči něco šíří, to se bavíme o nějaké polovině února. Jinak možná více to dneska zasahuje, můžeme říci izraelskou politiku, protože naši posluchači dobře vědí, že už od loňského dubna, vlastně už rok řešíme jedny předčasné volby, parlamentní, v Izraeli za druhými, teďka byly třetí v únoru a vlastně teprve tentokrát řekněme, došlo k nějakému psychologickému průlomu, kdy ty hlavní dvě síly, které pořád byly v jakémsi klinči v patové situaci, nebyl ani jeden tábor schopen vládu sestavit, tak teď se začalo pracovat na vládě národní jednoty, kdy dosavadní premiér Benjamin Netanjahu vlastně dost možná nakonec přece jenom uzavře velkou koalici se svým hlavním rivalem Bennym Gancem, který tedy, nutno říci, kvůli tomu zradil část své opozice, protože dlouho tvrdil, že s Netanjahuem nikdy nepůjde od vlády, protože Netanjahuovi, jak víme, hrozí soud kvůli jeho korupčním kauzám a tak dále, takže najednou tito dva rivalové se asi spojili, a proč to říkám, no protože hodně právě zaznívalo, že v současné velmi kritické situaci, spojené s koronavirem, by bylo konečně záhodno, aby izraelští politici spojili síly a aby řekněme pandemickou krizi v zemi neumocňovali ještě neustálým handrkováním o to, jak bude vypadat příští vláda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když jsme v Izraeli, tak tamní ministr zdravotnictví nazval koronavirus božím trestem za homosexualitu. Promítá se také do té pandemie i nějak víra? Náboženské otázky?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No určitě ano, já možná se vrátím k tomu výroku připisovanému ministru zdravotnictví, Ja´akovi Litzmanovi, ono není úplně jisté, jestli to řekl, ale je fakt, že v Izraeli je celá řada, zejména v tom fundamentalistickém směru judaismu, celá řada duchovních, kteří se takto vyjadřují, vyjadřovali se i v minulosti, trest za homosexualitu, za hříšný prostopášný život a tak dále, i teď třeba, právě v tomto sektoru, izraelské společnosti, je ta situace velmi palčivá, protože ultraortodoxní Židé, zkrátka jejich velká část, se odmítají podřídit nějakým restrikcím a žijí velmi řekněme pospolitě, mají velké vícegenerační rodiny s mnoha dětmi, takže není divu, že právě v této části židovské izraelské společnosti se ta nemoc, nebo ten virus, šíří poměrně děsivým tempem, a já jsem třeba včera viděl nějaké statistiky, jenom pro představu posluchačů, ultraortodoxní Židé tvoří řekněme čtvrtinu obyvatel Jeruzaléma, a mezi nimi, na počet, tedy přepočítáno na 10 000 lidí, je ten výskyt viru asi desetkrát vyšší než ve zbytku jeruzalémské populace. Takže z těchto důvodů třeba izraelské úřady už vlastně izolovaly město Bnej Brak, kde je velmi silná koncentrace této náboženské komunity a vlastně vracím se k tomu, čím jsme začali. Když třeba stát, tedy policie, prosazovala nějaké ty uzávěry, tak na ně tito lidé křičeli, že je to nacistická policie, že jsou to nacisté, takže Izrael to má paradoxně v tuto chvíli ne tak těžké třeba s Palestinci, z bezpečnostních důvodů, jak jsme zvyklí a jak o tom mnohokrát mluvíme, ale se svými vlastními občany, kteří prostě odmítají přijmout řekněme ten věcný sekulární pohled na věc, a jedna z pikantních souvislostí je, že právě ministr zdravotnictví Ja´akov Litzman sám patří k ultraortodoxním Židům, sám už byl tím virem infikován, takže o to je to samozřejmě zajímavější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když zůstaneme u koronaviru a víry, tak ve Francii se rozvinula zajímavá debata, ačkoliv slovo zajímavá asi není to nejlepší, protože muslimové ve Francii volají po větších hřbitovech, muslimských, protože vzhledem k těm opatřením, hranice jsou zavřené, v podstatě žádný letový provoz nefunguje, tak je velmi obtížný až nemožný transport zemřelých do země jejich původu. Zejména do zemí Maghrebu, Alžírsko, Tunisko, Maroko, odkud mnozí pocházejí, hlavně starousedlíci, mnozí si přejí vlastně spočinout ve vlasti svých předků. I takové prozaické otázky řeší se v současnosti, v souvislosti s koronavirem.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Určitě, já v této souvislosti se s dovolením zase vrátím k tomu Íránu, protože na rozdíl třeba od České republiky, víme, že tady jsou pohřby povolené i v současné řekněme karanténní situaci, tak v Íránu jsou zakázaná takováto shromáždění a řeší se psychologický dopad na společnost, protože v případě muslimských zemí to není jenom pohřeb samotný, kdy se samozřejmě sejde rodina a přátelé a tak dále, a truchlí na hřbitově, často jsou to, víme, že jo, ten očisťovací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Rituál.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Význam toho rituálu, toho pláče a tak dále, ale on to není jen ten den pohřbu, protože podobná shromáždění se v muslimské tradici potom konají ještě za týden a potom ještě za 40 dní. A toto všechno dneska vlastně Íránci mají zakázané a v médiích se rozebírají zase velmi smutné věci, souvislosti, že umře někomu babička, která měla koronavirus, umřela úplně sama, v nemocnici, někde izolovaná, a potom ji na hřbitově pohřbívají lidé ve skafandrech vlastně, v ochranných oblecích, a příbuzní u toho vůbec nesmějí být, a my se bavíme o zemi, kde tedy už mají tisíce mrtvých, takže se rozebírá skutečně i tento psychologický dopad, který jste vlastně naznačila, že nejde jenom o technickou stránku, kde ten člověk bude pohřben a jak, ale také dopady na tu rodinu a tím pádem i společnost jako celek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik. Šíření koronaviru je dramatické také pro lidi ve válečných oblastech. Tito lidé jsou tomu, té pandemii, v podstatě vydáni na pospas? Břetislave Turečku, když se podíváme třeba do Sýrie, do Jemenu, kritická situace je zejména v Idlibu, na severozápadě Sýrie, tam většinu nemocnic zničili nebo výrazně poškodili ruské a syrské letecké údery, podle Světové zdravotnické organizace je na zhruba 4 miliony obyvatel asi 148 lůžek intenzivní péče a něco přes 150 kyslíkových přístrojů a v podstatě tam chybí všechno, masky, dezinfekce a tak dále, plus dobré miliony na útěku.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No já, jestli dovolíte, začnu trochu zeširoka. Vezměme si, jak je česká společnost paralyzovaná do určité míry nebo omezená, a přesto máme špičkovou infrastrukturu v celosvětovém srovnání, prostě máme téměř všechno, co potřebujeme, byť samozřejmě důvodů ke kritice vždycky najdeme dost. A teď si vezměme, že se tento virus šíří a bude se dost možná šířit ještě rychleji v chudých zemích, kde nejen, že není nějaká dezinfekce, ale není tam třeba ani pitná voda, ti lidé nemají co pít, natož, aby se měli třeba kde pravidelně mýt, tak jak nám to doporučují hygienici, takže to je obecně problém chudých, rozvojových aridních zemí, s chudou výživou, s naprosto rozvrácenou nebo slabou státní infrastrukturou, včetně zdravotnictví. A samozřejmě, platí to o to více v zemích, kde je konflikt, takže jestliže se bavíte o Sýrii, jsou prostě lidé, ono to nemusí být jen tam, kde se válčí, ono stačí sledovat situaci v uprchlických táborech, kde jsou syrští uprchlíci. Prostě vysoké zalidnění, už teď dosud ta infrastruktura tam byla na pokrajích jaksi možností, co bylo možné pro ty lidi vybudovat, a teď samozřejmě ty nároky se ještě znásobují. Jak třeba v uprchlických táborech zajišťovat karanténu nemocných, a tak dále. A to se bavíme o skutečně často desítkách tisíc lidí, v těch táborech, a celkově víme, že syrských uprchlíků je několik milionů. A pochopitelně, potom, když vidíme situaci v těch válečných zónách, jako je Idlib, kterým jste toto téma otevřela, tak pořád do toho vstupuje politika, před, je to týden asi, tak třeba Turecko zastavilo přívod vody do jedné tam lokality, aby si vynutilo jaksi otevření nebo přívod elektřiny zase na své území, bavíme se tedy o severu Sýrie, který je prostě rozparcelovaný na sféry vlivu mezi turecko-rusko-syrskou vládu, rebely, ještě v Idlibu a tak dále, a všechno se to potom samozřejmě promítá do možnosti pomáhat těm zasaženým civilistům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jinak nákaza se šíří řeckými tábory pro migranty, další zařízení je v karanténě a když jste se zmínil o Turecku, tak i tato země registruje už něco přes 34 000 nakažených koronavirem a více než 725 obětí.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano, turecký případ je velmi zajímavý, protože já si pamatuji ještě, to byla pomalu polovina března, tak oficiálně v Turecku virus ještě vůbec nebyl a pak se najednou ukázalo, že je, takže samozřejmě i tam hodně lidí podezíralo vládu, že prostě buď o těch případech neví nebo o nich ví a tutlá to, ale když se bavíme o uprchlících, tak je fakt, že ještě někdy v únoru jsme tady řešili problém, že Turecko uvolnilo vlastně, nejen, že uvolnilo jaksi pohyb uprchlíků západním směrem, ale dokonce je vozilo autobusy na řeckou hranici, aby tím jaksi si vynutilo, aby vytvořilo tlak vůči Evropské unii, tady máte ty uprchlíky, když jste nám neustoupili v naší politice v Sýrii a tak dále, a vlastně o dva týdny později už Turci byli nuceni brát zpátečku právě kvůli koronaviru. Měli strach, že prostě ta velká koncentrace migrantů, uprchlíků, jim způsobí problémy na té hranici, zdravotní problémy, tak je začali zase vozit zpátky. A teď mimochodem se v Turecku hodně řeší hospodářská situace v souvislosti jak s uprchlíky, tak s koronavirem, protože Turecko, je fakt, že prostě na péči o syrské uprchlíky, dalo za těch uplynulých osm let desítky miliard dolarů. To, co jim poskytla pak Evropská unie, to je kapka v moři, takže obrovské peníze to stálo turecký státní rozpočet, a teďka vlastně si někteří lidé, opozice, stěžují, a kolik dáváte na snižování následků koronaviru? Kolik dáváte našim živnostníkům tureckým? Je to daleko méně, než dáváte syrským uprchlíkům, takže prostě vláda je v dvojím ohni, opravdu ten tlak je enormní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vzdali se vlastně, kvůli té koronavirové krizi, migranti naděje, že se jim podaří dostat do Evropy?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Těžko říci, do hlavy jim nevidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jistě.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Pořád se bavíme o lidech, kteří investovali obrovské množství peněz, aby se dostali do lepších životních podmínek, často opustili území, kde se skutečně žít nedá, často rozprodali co v té své původní zemi měli, aby se dostali do pohybu, a teď samozřejmě jsou v situaci, kdy je snaha ty tábory uzavírat, kvůli karanténě, jak to dělá Řecko, pochopitelně, ale zase, prostě k té jejich složité situaci, bavíme se o migrantech, o uprchlících, jakkoliv si ji třeba přivodili sami, tak se teď skutečně přidává ještě problém, s nímž ještě před dvěma měsíci bezpochyby nikdo z nich nepočítal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, podle německé rozvědky, násilí mezi migranty, před několika týdny, vyvolávali turečtí agenti. Turecké úřady, jak už jste vlastně i sám řekl, Břetislave, donutily několik tisíc migrantů, nastoupit do autobusu a převezli je až k těm řeckým hranicím.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano, ano, je to prostě, bohužel, co se týká, ať už zdravotnické problematiky nebo té uprchlické, o které se bavíme, tak hold do toho nevstupují vždy jenom lidé s dobrými úmysly, s chutí a ochotou pomáhat, profesionálové, kteří mají takovouto pomoc, jsou za ni placeni a je to jejich poslání, ale vstupují do toho samozřejmě i politické zájmy, které často mohou být velmi cynické a pragmatické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje Břetislav Tureček, expert Metropolitní univerzity Praha. Lze vůbec říci, jestli utichly boje kvůli pandemii na celém světě, když zůstáváme v tom regionu Středního, Blízkého východu, možná ještě zmínka o Jemenu dnes nepadla. Ten čelí největší epidemii cholery, více než dva miliony lidí jsou nakaženi každý den, podle Světové zdravotnické organizace přichází vlastně zhruba 1 200 nových nakažených, polovina obyvatel je podvyživená nebo hladová, 17 milionů Jemenitů nemají pitnou vodu, čistou vodu.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
To jsou věci, které trvají už řadu let. Jemen byl vždy nejchudší arabskou zemí, nejchudší zemí Blízkého východu, a teď vlastně v březnu se už do šestého roku přehoupla válka, kterou tam vyvolala Saúdská Arábie, ve snaze vytlačit jemenské rebely a dopomoci k návratu vládě, kterou svrhli, takže Jemen je dál už šestý rok, jak říkám, a ono to trvá ještě déle, ale teď ten konflikt je řekněme otevřený a viditelný, je dějištěm souboje v celé řadě rovin, místních různých mocenských skupin plus Saúdská Arábie na jedné straně, na straně druhé Írán, který podporuje ty šíické povstalce, pak se v tom angažuje Al-Káida, angažují se tam Američané, Saúdská Arábie, i ekonomicky, nejen samozřejmě vojensky, a tak dále a tak dále, a to jsou věci, které byly už před koronavirem. Ale teďka k té vaší otázce, jestli utichly boje, je to možné, je dost možné, že v Idlibu boje utichly, protože to není teď třeba důvod, strategický důvod pro syrský režim a Rusko, tu kampaň vést s takovou intenzitou proti povstalcům v Idlibu, jako tomu bylo před dvěma nebo třemi měsíci. Ale ještě do toho vstupuje totiž jedna věc, že i kdyby ty konflikty pokračovaly dál, tak z našeho zpravodajství, ze světových médií, je vytlačil koronavirus. Když se podíváme na české noviny, i na zahraniční noviny, už druhý měsíc se nepíše v podstatě o ničem jiném, než o koronaviru. A to může pak vést třeba k mylnému dojmu, že ty války skončily, že v Jemenu už se nebojuje a v Sýrii, že už je klid. Ne, není to pravda, jenom nás to v tuto chvíli nezajímá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proto se na to ptám, ostatně Libye je další příklad, tam hlásí, podle nejaktuálnějších čísel, co se týče pandemie, 19 potvrzených případů, jedno úmrtí, tam je ale zhruba 150 000 lidí na útěku. Když se podíváme ještě na jiný segment, pro mnoho zemí nezanedbatelný, jako je cestovní ruch, tak třeba Tunisko očekávalo letos, těšilo se na rekordní letní sezónu, když už se konečně vlastně jaksi dostalo z nejhoršího, po těch teroristických útocích v roce 2015, tak nyní kvůli pandemii jsou prázdné pláže a asi ještě nějaký ten týden nebo měsíc to tak zůstane a turistický sektor je po zemědělství největším zaměstnavatelem pro lidi.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Určitě, já si myslím, že to jsou věci, které, logicky, my jim třeba nevěnujeme pozornost, my slyšíme o velkých problémech českých cestovních kanceláří, bavíme se o tom, že Češi letos nepojedou na dovolenou do zahraničí, ale hold pojedou do Krkonoš nebo na Šumavu, to je všechno pravda, ale z tohoto řetězce souvislostí zase se nám třeba do zpravodajství nevejde, že neméně biti na to budou ti hoteliéři, ti lidé, kteří pronajímají penziony na Jadranu, ale také třeba hoteliéři v Tunisku, v Egyptě, v Turecku. A tito, možná pro tyto, řekněme chudší nebo rozvojové země, ty dopady budou ještě větší, protože tam ta výseč nebo ta důležitost turistického ruchu je třeba daleko větší než v bohatých průmyslových zemích, které v podstatě hlavní příjmy mají třeba z něčeho jiného než z cestovního ruchu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha. Děkuji za Váš čas, za Vaše názory a těším se na další rozhovor.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Díky za pozvání do bunkru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem, po telefonu kvůli bunkru, by měl být ministr kultury Lubomír Zaorálek. V rámci našeho speciálního, dvanáctihodinového maratonu, na podporu literatury a divadla. Mějte se hezky, Zita Senková se těší na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.