Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 3. února

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den a příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je Břetislav Tureček, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě a dnes zahraniční analytik. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
Dobrý den.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Témata se budou týkat právě této oblasti, ať už z hlediska situace v Sýrii a jednání o urovnání v Ženevě, ale budeme také mluvit už o našich osvobozených rukojmích v Libanonu. Takže pojďme začít tím Libanonem. Zdá se, že těch 5 Čechů je mimo nebezpečí, ale co se to tam vlastně stalo podle vás?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
Samozřejmě verzí toho, co se stalo a proč k tomu došlo je celá řada. Z velké části to mohou být jenom nepravdivé nebo nedostatečně ověřené informace, nepřesnosti. Mohou to ale být i dezinformace. Každopádně mně osobně se velmi logické zkrátka zdá to, že jeden z těch lidí, kteří tam jsou, víme, že je, že je pracovník Vojenského zpravodajství, tedy české vojenské tajné služby, který tam byl vylákán kvůli informací, kvůli informacím o Čechovi, který je unesený v Libyi v tuto chvílí, že tyto informace v Libanonu dostane, no a velmi, velmi věrohodná se mi zdá ta verze, že zkrátka on tam byl vylákán cíleně, a to proto, že jak víme, tak v České republice možná ještě právě v tuto chvíli je ve vazební věznici Libanonec Alí Fajád, kterému hrozí nebo hrozilo vydání do Spojených států. A ta skupina 5 Čechů, z nichž si myslím, že opravdu většina tam byla spíš jenom jako stafáž a nechci být nějaký ošklivý na ně, ale prostě byli využiti, aby celou tu skupinu, aby nějak logicky ta skupina vypadala, že je to výprava novinářů s tlumočníkem, s bezpečnostním poradcem a tak dále, takže ti se stali obětí vlastně této zpravodajské hry, kdy asi někdo v Libanonu měl zájem zkrátka tam někoho mít, aby ho mohl vyměnit za toho pana Alího Fajáda, který je tady na Pankráci.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Nechci to zlehčovat, ale mně to připadá, jako kdyby si kromě toho zpravodajce samozřejmě ti ostatní si udělali nějaký výlet do Libanonu, ovšem do samozřejmě rizikové oblasti nebo co, co to vůbec bylo za sestavu. Vy jste říkal, že to mělo znamenat jakousi stafáž, ale víme o tom něco víc? Jak se domluvili, proč jeli zrovna v této sestavě?

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
No tak tam byli, víme, že tam byli dva, dva televizní dokumentaristé z Jindřichova Hradce, což samozřejmě zní podivně, možná si každý myslí, že právo vyjíždět do zahraničí mají jenom lidé z velkých redakcí v Praze. Já tento názor třeba nesdílím, proč by nemohli se lidé z Jindřichova Hradce zajímat, oni tam mimo jiné, pokud vím, tak jim bylo slibováno, že se budou zabývat problematikou uprchlíků, což víme, že je velké téma, oni ho prostě chtěli přinést do regionálních médií. Proč ne? Smutné se mi na tom zdá podezření, že je tedy někdo vlastně zneužil, že oni tam jeli v dobré víře, že budou prostě lidi, i včetně lidí v Jindřichově Hradci, kterých se to také týká, informovat o tom, co se děje na Blízkém východě, jak se nás to dotýká skrz uprchlickou krizi. A dost možná tam byli vylákáni jenom jako krytí právě pro nějakou zpravodajskou, řekněme, operaci.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A ten, i ten poměr 5:1, že za jednoho Libanonce bude vyměněno 5 Čechů, já vím, že k tomu takhle dochází, ale trochu mě to až uráží, že, že máme vlastně pětkrát nižší hodnotu, jestli to takhle mohu říct.

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
Já bych to, já bych to takto nebral. Myslím si, že tam opravdu šlo o toho jednoho člověka, o toho člověka z Vojenského zpravodajství a ti 4, ti tam byli vlastně jenom jako takový ten technický obal a samozřejmě, že když už prostě, jestli to opravdu takto někdo organizoval a bezesporu je tam někdo zajal nějakým způsobem, unesl, to je taky otázka, jak to nazývat, protože dokonce je teze, že byli vlastně ve skutečnosti drženi libanonskými bezpečnostními složkami dost možná, takže je otázka, je toto ještě únos nebo prostě byli vzáni, vzati také zajatí nějak samozřejmě ilegálně. To my prostě nevíme. Ale abych se vrátil k vaší otázce. No tak možná, že by jim stačil ten jeden jediný člověk, ale když už jich tam bylo 5, no tak je prostě drží všechny pohromadě mimo jiné proto, že kdyby ty 4 propustili, tak samozřejmě by česká strana okamžitě získala nějaké vodítko a informace, o co tam v zákulisí jde, takže možná z tohoto důvodu ti 4 tam byli bohužel drženi, ačkoli o ně třeba takový zájem nebyl a takovou roli v té věci nehráli.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Té teorii nebo že má být vyměněn jeden za druhé nebo 5 za 1 tomu rozumím, ale proč je taková obava z toho, že někdo má být vydán do Spojených států? To už není první případ. Vím, že častokrát jen aby nebyl vydán do Spojených států. Proč je obava těch lidí?

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
Víte, tady je třeba už, mluvíme-li o tom panu Alím Fajádovi, tak podívejme se, co třeba se o něm ví, respektive co se o něm říká, protože vědět něco, to opravdu nevím, kdo o něm něco ví. Spojené státy tvrdí, že on obchodoval se zbraněmi, s narkotiky, že byl napojený na extremistické levicové organizace v Jižní Americe a právě proto ho chtějí soudit za podporu terorismu, kde mu hrozí až doživotí. To je oficiální verze. Teď víme, že jak Američané mu došli na stopu, že on zkrátka měl nabízet zbraně v domnění, že je nabízí těm partyzánům, povstalcům a ve skutečnosti je nabízel americkým agentům. Jenže ani to ještě není tak jednoduché, protože pan Alí Fajád měl spojitosti s ukrajinským bezpečnostním aparátem, kdy on myslím si, že přes sňatek se dostal k ukrajinskému pasu, to si nejsem jistý, každopádně působil tam na ministerstvu obrany. A co je pro nás nejdůležitější, a to vysvětluje celý ten mechanismus té výměny, on zároveň měl být zpravodajským důstojníkem samotného Libanonu. A teď se dostáváme k tomu, proč ho Američané chtějí. Američané tvrdí byl to obchodník s drogami a se zbraněmi, a Libanon říká on nebyl, on stejně jako vy pátral po tocích zbraní a narkotik a vlastně samozřejmě se vydával na jednoho z obchodníků, ale ve skutečnosti pracoval také pro bezpečnostní aparát, a právě proto teď, alespoň se tak zdá, Libanonci se snaží ho dostat zpátky. Oni nechtějí dostat zpátky zločince. Libanonských zločinců je ve světě bezpochyby daleko více, ale oni chtějí dostat zpátky svého zpravodajského důstojníka, a protože ten je ve vazbě v České republice, tak dost možná právě proto Libanonci vylákali na své území českého zpravodajského důstojníka, aby je mohli vyměnit.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No je skutečně za prvé svět je úplně propojen a ty zpravodajské hry nám připomínají filmy o Jamesu Bondovi, nemohu si odpustit tuhle poznámku.

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
To rozhodně.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Přišel dotaz od pana Březiny. Ten se, ten píše: "Vážený pane Turečku, myslíte si, že Česko vymění Libanonce Alího Fajáda za 5 unesených Čechů z údolí Biká, místo aby ho vydalo do USA? A proč se Česká republika neporadí se znalci místních poměrů, orientalisty, arabisty, či s vámi předtím, než odešle cenného zpravodajce a 4 civilisty do tak nebezpečné oblasti? Děkuje Milan Březina." Co byste na to řekl?

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
Ano. Tak především v tuto chvíli by asi bylo velikým šokujícím překvapením, kdyby poté, co ti lidé byli propuštěni v Libanonu, tak kdyby najednou Alí Fajád byl přesto vydán do Spojených států. Mimochodem já si myslím, že ti lidé neopustí Libanon, nebude jim to dovoleno, dokud Alí Fajád skutečně nepřistane do Libanonu, aby se nestalo to, že ten speciál, který pro ně dneska má z Prahy odletět, aby do něj oni nenasedli, neodletěli do Prahy a pak by Česká republika přesto pana Fajáda vydala do Ameriky. To by asi Libanonci opravdu nás neměli rádi. Takže si myslím, že oni tam budou pořád ještě chvíli drženi jako pojistka. Mimochodem včera se v libanonských novinách objevila zpráva, že Alí Fajád má právě už tím speciálem dneska do Bejrútu odletět. Takže bylo by velkým překvapením, kdybyste třeba pod americkým tlakem, kdyby český ministr spravedlnosti pan Pelikán kdyby to vydání jeho do Ameriky nakonec přesto podepsal. Teďka k té otázce druhé. Já nemyslím si, že by bylo dobré, aby se někdo radil se mnou, ale v obecné rovině já vůbec bych nepodceňoval, já vím, že v těch zpravodajských službách jsou lidé, kteří velmi dobře tu problematiku znají, jsou znalí jazyků, prostředí a tak dále a tak dále. Druhá věc je, a to se ostatně objevuje i v českých médiích včerejších a ještě více v dnešních, tam možná došlo k tomu, že zkrátka jedna tajná služba ne tak úplně spolupracovala s druhou tajnou službou a výsledkem je, že ten zpravodajský důstojník takto v tom Libanonu uvízl. A tady se dostáváme k rivalitě mezi různými složkami bezpečnostního aparátu. Česká republika v tomto není unikátní, to se děje i ve Spojených státech, děje se to do určité míry i v Izraeli a jistě leckde jinde, kdy zkrátka civilní rozvědka nemá ráda vojenskou rozvědku a opačně a tak dále. A toto je možná ten případ, takže tady nejde o to, že by chyběli experti, ale tady jde o to, že prostě hraje tam roli i lidská rivalita, profesní rivalita a tak dále. A možná, že ta skupina do určité míry zaplatila právě za to. Nikoli za to, že bychom neměli odborníky, kteří nevědí, co se v Libanonu může stát.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ještě se vrátím k tomu, co jste říkal, že, že jestliže ti naši, těch našich 5 rukojmích se nedostate z Libanonu dříve než tam přistane, řekněme, letadlem pan Alí Fajád, to mi přijde takové seriózní, když už teda k nějakému jednání došlo. Ale to, kdyby se to nestalo a kdyby byl přesto pan Fajád vydán do Spojených států, tak to by mi přišlo jako neseriózní, ale v těchto, v těchto obchodech nebo v těchto jednáních je spíše podle vašeho názoru obvyklejší to, to seriózní jednání, když se něco dohodne, nebo, nebo i to, že se přes ty dohody pak nakonec to nedodrží?

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
Já si myslím, že určitě když se něco dohodne, i třeba v zákulisí, byť to potom veřejnost není, tak to samozřejmě by mělo platit, protože představme si, kdybychom dnes my, tady padají argumenty znovu v médiích, že máme transatlantické vztahy s Amerikou, že bychom měli vyhovět přání Američanů vydat Alího Fajáda tam. Dobře, ale ve stejné chvíli máme prostě 5 českých občanů v Libanonu. Tady je možná problém, někdo na to trefil, omlouvám se, nevzpomenu si kdo, že zkrátka problém byl, že jsme nechali vlastně Američany Alího Fajáda zatknout tady u nás a tím jsme se my dostali do problémů. My jsme mohli dát tip, kde on bude cestovat, chyťte si ho někde jinde. Ale takto my jsme se stali součástí libanonsko-americké hry, aniž bychom s ní měli vlastně něco úplně společného. A teď si představme, kdyby Česká republika z toho najednou vycouvala, Fajáda vydala do Ameriky, selhala by ta dohoda, která patrně teda byla v zákulisí nějak upečena. Myslím si, že na dlouhá léta by Češi si nemohli být úplně jistí svojí bezpečností v Libanonu. Takhle bych to řekl.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tento týden začala jednání v Ženevě o urovnání v Sýrii. K čemu se vůbec došlo podle vašeho názoru? Zatím asi se nic moc nestalo?

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
Zatím je největším úspěchem těch takzvaně průlomových rozhovorů to, že tam vůbec přijeli, přijela většina tedy delegací, se kterými se počítalo, byť tam nejsou všechny, což už je samo o sobě problém. Takže celá ta, to předběžné, řekněme, období před těmi rozhovory, které formálně byly spuštěny v pondělí, tak se vlastně týkalo toho, kdo vůbec přijede, kdo to nebude bojkotovat, pokud nepřijede, tak, nebo pokud bude chtít přijet, tak jaké si klade podmínky a tak dále. Opozice třeba požadovala, aby syrská vláda ustala v bombardování některých oblastí, aby uvolnila blokádu a umožnila humanitární zásobování. Syrský režim měl podobné požadavky. Pak do toho vstupovaly mocnosti, kde víme, že Saúdská Arábie si třeba prosadila delegaci, ve které jsou i můžeme říci poměrně radikální islamističtí vůdci, zatímco Rusko k tomu mělo výhrady. Nepřijela zase na protest třeba jedna kurdská delegace, která má poněkud blíže, byť jsou to opozičníci, tak mají blíže k syrskému režimu. Takže vlastně dosud se řešilo to, jestli se vyjednavačům OSN vůbec tam podaří dotáhnout ty relevantní figury. A v tuto chvíli OSN slaví, že tedy tam tedy ty figury jsou, ale čekat, že zítra, pozítří, za týden se něčeho dosáhne, to vůbec ne, protože pořád je to oťukávání, kdy emisar OSN Staffan de Mistura pendluje mezi těmi delegacemi. Oni se nescházejí lidé z režimu Bašára Asada s lidmi z opozice tváří v tvář. Oni jsou prostě v oddělených sekcích hotelu a OSN zajišťuje, předává vlastně mezi nimi zatím vzkazy v tuto chvíli.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A takže je pravda, že vlastně se toho jednání nezúčastní žádná kurdská delegace?

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
Oni tak Kurdové jsou, řekněme, ale není to strana demokratického svazu. Prostě jedna z těch kurdských frakcí, která tedy, když se na to ptáte, se vyznačuje tím, že vlastně ona, ona je to sice opozice, ale v tuto chvíli nebojuje proti vládním jednotkám, takže proto samozřejmě pro syrský režim oni jsou přijatelnou součástí opozičních delegací, zatímco pro ty radikálnější opoziční frakce to jsou vlastně lidé, kteří tam nemají co dělat, protože nejsou skutečnou opozicí. Je to otázka názoru, protože víme, že zase třeba syrský režim a Rusko zejména, tak velmi tvrdě vystupují proti přítomnosti těch islamistů, kteří přitom tvoří jádro té opoziční delegace dnes. Oni argumentují - vždyť i toto jsou teroristé. Tak jestliže Islámský stát, všichni se shodneme, je teroristickou organizací, tak v čem se liší od skupiny Džajš al islám, o které tedy v tuto chvíli mluvím. Ti mají stejnou ideologii, byť v tuto chvíli třeba neútočí proti Západu, ale je to stejné nebezpečí, takže jak se tito lidé mohou podílet na mírových rozhovorech?

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tady přišel dotaz od pana Toma Čecha, který vlastně k této otázce položil dotaz: "Je pravda, že Rusko úspěšně získává píď a píď území Daeš, neboli Islámského státu, spolu s Asadovým vojskem?" A druhá část tohoto dotazu: "Co to je Asadovská opozice, kdo ji reprezentuje a jaký je její vztah k Islámskému státu?"

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
Zdá se, já, já vždycky tyto, tyto informace o tom, kde kdo získal zrovna pár tisíc hektarů území nebo nějakou vesnici, tak to je nutné brát z dlouhodobé perspektivy, že zkrátka to nemá nějaký rozhodující vliv obvykle. Každopádně teď v posledních týdnech my vidíme, že opravdu syrské pozemní jednotky, a tím myslím vládní síly, tedy armádu plus různé milice, které jsou na straně vlády za podpory ruského letectva, za podpory ruského bombardování, tak opravdu získávají poměrně důležité oblasti na severozápadě země, které jsou důležité pro rebely z hlediska zásobování, týlového zabezpečení a tak dále. A v tomto bodě tedy ta ruská přítomnost, která trvá asi 3, 4 měsíce, ta aktivní tedy podpora syrských vládních sil, tak opravdu sehrává roli. A ono je to důležité vzhledem k tomu, co se děje v Ženevě tedy na těch mírových rozhovorech. Je přeci jasné, že kdo drží, teď to přeženu, ale pro, jenom pro, aby to bylo zřejmé, co mám na mysli, když někdo drží 90 % území, no tak samozřejmě má daleko větší vyjednávací, silnější vyjednávací pozici, než když drží 20 %. A z tohoto pohledu tím, že vlastně syrské vládní síly za pomoci Ruska posilují na zemi, v terénu, tak pochopitelně se to pak asi projeví i v Ženevě. Kromě toho třeba Rusko, ptal-li se pan Čech na Rusko, tak oni mají základnu v Lattakii na západě země, to se ví, ale teď si třeba začali budovat letiště nebo přistávací dráhu i úplně ve východním cípu země u města Kámišlí, což je velmi zajímavé, to se trošku přehlíží, ale ukazuje se, že zkrátka ty ruské plány možná ještě nejsou úplně u konce.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To znamená nemáme tady před sebou mapu, ale to znamená, že by mohli postupovat z obou stran ...

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
Oni nepostupují Rusové po zemi. Tam jsou vojenští instruktoři, to víme, ale zkrátka se ukazuje, že například nyní v tuto chvíli by ruské vzdušné útoky mohly být daleko efektivnější a rychlejší i na východě Sýrie, kde také jsou oblasti, kde syrské vládní síly čelí útokům Islámského státu, ale i jiných opozičních skupin, takže v tomto bodě prostě ta ruská podpora může být daleko efektivnější. Samozřejmě ze dvou letišť je efektivnější než z letiště jednoho.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To je pravda. A ještě jenom k té druhé části dotazu, i když částečně jste to předtím odpověděl, co je to Asadovská opozice, kdo ji reprezentuje a jaký je její vztah k Daeš, nebo k Islámskému státu?

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
Já, já teďka tomu úplně nerozumím, co je Asadovská opozice. Tak ...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Asi opozice proti Asadovi nejspíše je na mysli.

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
Protiasadovská. No tak ono v tomhle tom trošku my jsme v zajetí nějakých mediálních stereotypů. My říkáme vlastně, že, že v Sýrii je režim, Asadův režim, říkáme pak je tam opozice a pak je tam Islámský stát. Já možná, mně se to zdá trošku takové zjednodušující, takové, že si jaksi vybíráme nějakou, někoho, koho legitimizujeme jako opozici, ale on i ten Islámský stát je opozice. Je to prostě v tuto chvíli jedna z extrémně silných opozičních frakcí, které rovněž bojují proti Asadovu režimu, ale zároveň bojují i proti mnoha těm takzvaně opozičním skupinám povstaleckým. Nicméně jsou tam i takové, které s Islámským státem poměrně spolupracují nebo také mají nějaké tiché dohody, takže zkrátka nějaká jasná hranice mezi Islámským státem a opozicí a ostatními opozičními skupinami úplně není. Samozřejmě jsou tam ty takzvaně umírněné prozápadní, pak se ale můžeme bavit, jak se pozná, že jsou umírněné, ale více vyhovují našim zájmům samozřejmě než Islámský stát. To bezesporu.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano. Takže tam vlastně spíš jde o to, kdo bude vybrán nebo kdo byl vybrán vlastně pro ta jednání v Ženevě.

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
Mimo jiné to v tom hraje roli samozřejmě, a nikdo z Islámského státu tam není, to je jasné.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak pojďme k situaci, která nastala v Íránu. Prezident Rúhání po ukončení těch, toho embarga vlastně rychle, dá se říct rychle navštívil Evropu a uzavřel tady řadu, řadu dohod za, za obrovské sumy. Jaký to může mít vliv vlastně na situaci v regionu už jenom toto?

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
Ano. No tak bezesporu tím, že vlastně v průběhu uplynulých měsíců velká číst mezinárodních sankcí, které byly namířené proti Íránu kvůli jeho jadernému programu, tak tyto sankce jsou rušeny, byly zrušeny, tak bezesporu to posiluje váhu Íránu na mezinárodní scéně. Ať už ekonomicky, což je logické, tak i politicky. Írán zkrátka už není tím páriou, tím státem, se kterým se nemluví, protože, jak jste zmínil, prezident Hasan Rúhání minulý týden navštívil Itálii a Francii, to znamená je to legitimní vůdce. Ta dohoda, že Írán výrazně omezí svůj jaderný program výměnou za sankce, ta má ten klíčová dopad, že vlastně Západ tím definitivně uznal islámský režim v Íránu za legitimní, a to je, to je možná nejpodstatnější věc, takže to samozřejmě Íránu nahrálo i v rámci regionu. Druhá věc je, tady možná bych upozornil na jednu takovou zajímavost, že ano, Hasan Rúhání vyrazil na to evropské turné pár dní poté, co ty sankce byly oficiálně zrušeny, nicméně to je taková velká náhoda, která Íráncům hodně nahrála. On už totiž měl být v Evropě loni v listopadu, jenomže tehdy došlo k těm krvavým teroristickým útokům ve Francii a ta jeho cesta do Francie byla zrušena, prostě nehodilo se to. A teď, když byl vybrán náhradní termín, tak, ale myslím si, že to je náhoda, ale prostě byl vybrán, protože to se plánuje dlouhé týdny dopředu, ne-li měsíce, tak to vyšlo právě poté, co opravdu OSN řekla ano, Írán plní svoji část dohody, zrušme sankce. A to se stalo, a pár dní na to Rúhání s velkou pompou a fanfárami vyráží na gigantické obchodní turné, můžeme říci, do Evropy.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Samozřejmě i na druhou stranu přijížděli různí obchodníci a politikové do Íránu, včetně teda českých, českých firem, a to je asi dobře, že i pro nás je to veliká šance získat nějaké obchody v Íránu.

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
Určitě. To vidíte, to jste narazil na tu věc, že vlastně v den, kdy OSN vyhlásila konec sankcí, tak v tu dobu tam byla česká delegace desítek průmyslníků a finančníků vedená ministrem průmyslu a obchodu panem Mládkem. Takže to také byla náhoda, že to takhle vyšlo. A samozřejmě ta, ta symbolika, ta vždycky tomu nahrává. V těchto zemích vždy, když jsou obchodníci v doprovodu nějakého významného politika, tak to té jejich podnikatelské misi dává větší váhu, tím spíš, že k tomu došlo zrovna v tomto zlomovém okamžiku.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ne, ale vypadalo to, jako že, že my Češi jsme opravdu velmi rychlí, že okamžitě po zrušení sankcí jsme v Íránu, ale říkáte, byla to náhoda, ale ...

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
Přesně tak. A mimochodem oni už předtím tam byly dvě podobné delegace v uplynulém roce.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No pojďme ještě k té návštěvě íránského prezidenta, tuším, v Itálii nebo ve Francii, kde došlo k takové situace, že se před ním schovávalo víno. Co si o tom vůbec myslíte? Má při diplomatických jednáních se něco takového dít, když je to na půdě Evropy?

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
No, to je, to je samozřejmě vždycky delikátní otázka. Na jednu stranu můžeme říci chraňme si své hodnoty, prostě tady se víno pije, a že přijela muslimská delegace, ví přeci, že přijela do Evropy, kde se alkohol pije. To je jeden pohled. Druhý pohled je, když přeci mně přijde návštěva, tak se snažím návštěvě udělat dobře. Když vím, že paní, která přijde na návštěvu, že jí dělají špatně, že má alergii na určité květiny, tak ty květiny, tak ty květiny uklidím z místnosti. Když vím, že jim, že mají děti alergii na ryby, tak jim nebudu přeci dělat rybí filé. To, to říkám extrém. A my se pohybujeme mezi těmito dvěma extrémy. To, co udělali Italové, že zkrátka vyhověli předpokládanému přání a preferencím té delegace, oni nejen, že nepodávali víno při slavnostním obědě nebo večeři, ale navíc oni víme, že skryli antické sochy nahých postav v muzeu, kde Hasan Rúhání byl. Pak se ukázalo, že o to Íránci ani nežádali, ale že zkrátka někdo nějaký horlivý úředník na italské straně to prostě takhle, takhle zařídil, aby se prostě Íránci cítili dobře a nebyli náhodou pohoršeni a nebyl z toho skandál. Francie šla úplně opačnou cestou. Francouzi trvali na tom, u nás víno bude, na to Íránci řekli my víno, když tam bude víno, tak my tam nebudeme a výsledkem bylo, že oficiální oběd ve Francii se, se zrušil. Co já si myslím, já na to nemám jednoznačný názor. Je třeba zajímavé, jak se to řeší tady v České republice, já jsem se na to ptal, bylo mi řečeno, že třeba když byl ministrem zahraničí pan Zieleniec, tak ten tehdy trval na tom, že když tu byl íránský ministr Velajátí, tak víno na stole bude. A Íránci byli velmi rozezlený, ale stejně na to jednání přišli. A na druhou stranu nedávno tu byl izraelský, izraelský prezident Re'uven Rivlin a víme, že Židé také mají svá omezení, také nebudeme asi Židům nabízet vepřové a nebudeme říkat my přeci vepřové jíme, tam najednou nám to přijde logické, že jim vyhovíme, že, ale tak se prý podávalo menu, dokonce bylo 5 stupňů košér stravy, tedy podle toho, kdo jak byl, řekněme, jak přísně ty židovské regule dodržoval z té izraelské delegace. Takže závěrem ukazuje to, že zkrátka v té věci je hodně politiky. Chceme-li někomu vyhovět, tak mu vyhovíme, chceme-li někoho takříkajíc natřít, tak ho natřeme.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak ho natřeme. Tak hostem dnešního pořadu Jak to vidí byl Břetislav Tureček. Mějte se hezky, hezký den, na shledanou.

Břetislav TUREČEK, zahraniční analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Středním východě
--------------------
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No a zítra bude hostem Karolíny Koubové ekonomka Ilona Švihlíková. Od mikrofonu přeje klidný den Miroslav Dittrich.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.