Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 24. února

24. únor 2015

Hostem byl bývalý zpravodaj na Blízkém východě Břetislav Tureček.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré ráno a nerušený poslech vám od mikrofonu Dvojky přeje Karolína Koubová. Mým dnešním hostem je Břetislav Tureček, někdejší zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě, dnes působící na Metropolitní univerzitě Praha. Vítejte.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
Dobrý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká jsou naše dnešní témata? Pomohlo by vybudování jednotné panarabské vojenské síly v boji proti takzvanému Islámskému státu? Al-Džazíra se chystá zveřejnit rozhovory agentů tajných služeb. Co může tento údajně největší únik tajných informací po Edwardu Snowdenovi přinést? Břéťo, nejprve k tomu záměru Al-Džazíry zveřejnit tajné informace, oč jde?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
Tak Al-Džazíra, ona už je začala včera večer vlastně zveřejňovat o pravdu. O co jde? Zdá se, že jsou to z nějakého účelu, nějakým účelem, nebo podle nějakého klíče vybrané poměrně výbušné informace, které Al-Džazíra podle všeho získala v Jihoafrické republice. A v podstatě je to komunikace mezi jihoafrickou tajnou službou a jejími partnery ve světě. Ukazuje se, že vlastně Jihoafrická republika se stává poměrně důležitou, řekněme, základnou z hlediska mezinárodní špionáže, že má partnery tedy opravdu na východě, na západě, nebo jak to říci a z toho, co už jsem viděl na stránkách Al-Džazíry, ale- také v britském deníku Guardian, který s Al-Džazírou v této věci spolupracuje, tak oni citují materiály izraelského Mossadu, zdá se, že se dočkáme materiálu americké CIA, ale také třeba ruské tajné služby.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste říkal, že už právě včera začli pouštět některé ty tajné informace. Jednou z nich je, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu, když v říjnu 2012 na půdě OSN varoval, že Íránu schází jen zhruba rok k dokončení jaderné bomby, tak pro toto tvrzení neměl vlastně podporu izraelské, své tajné služby Mossadu, která považovala situaci za méně dramatickou.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
Ano, to je konkrétní vlastně incident opravdu z podzimu 2012, kdy možná si posluchači vzpomenou, Benjamin Netanjahu tehdy ve Valném shromáždění měl obrázek bomby s červenou čarou a ukazoval: a tato červená čára ta přijde příští rok na jaře nebo v létě a opravdu do roka Írán může mít jadernou bombu. Pravda je, že tohle to Izraelci říkají už dlouhá léta, že za rok nebo za dva Írán bude mít bombu a pořád jí nemá. A pravdou také je, že opravdu jedna věc je rétorika Benjamina Netanjahua, který Írán dlouhodobě, už řekněme 20 let, označuje za existenční hrozbu pro Izrael, a ve stejné době ale činitelé izraelských tajných služeb a bezpečnostního aparátu jsou daleko střízlivější. Oni nekandidují, oni nemusejí, že jo, strašit svět nebo zahánět třeba Američany do kouta v tomto případě Netanjahua a oni prostě říkají: ano, Írán má řadu podivných aktivit, nicméně to, že by byl krok od získání jaderné bomby, není pravda. A Mossad třeba říká v těchto materiálech, tedy včera ocitovaných, že zkrátka Írán vlastně zatím prokazatelně pracuje na legitimních záležitostech, že třeba obohacený uran, který tehdy měl, dává do svého výzkumného reaktoru a tudíž se tím zbavuje možnosti vybudovat bombu, jak tehdy tvrdil Netanjahu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně to, že Írán jaksi mlží okolo svého jaderného programu a že tedy ty možnosti tu velmi pravděpodobné jsou, že tedy je tu ta cesta k atomové bombě, tak to vědí i mnozí novináři.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
No, tak co se týká toho, co kdo ví. Neví to nikdo. Neví to nikdo. Někdo je o tom přesvědčen, někdo to říká, je to součást propagandistické hry. Pravda je, že ani Mezinárodní agentura pro atomovou energii nenašla žádný jednoznačný důkaz o tom, že by Írán jadernou bombu vyráběl. Írán mlží evidentně, spoustu věcí zatajuje, problém ale je, že toto nejsou důkazy o výrobě bomby. Znovu se dostáváme na začátek toho, že vlastně ačkoliv Írán je pod drobnohledem už skoro 20 let a v posledních 10 letech velmi, řekněme, silně, tak pořád žádné důkazy nejsou. A do toho musíme, nesmíme zapomínat na stanovisko Íránu, který říká: ale my jadernou bombu opravdu nevyrábíme. Takže nevíme nic do dneška.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili jaký je vlastně ten aktuální stav ohledně íránského jaderného programu? Protože v Ženevě probíhají několikadenní rozhovory 6 světových velmocí na toto téma.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
Ano, ano. Podstata je taková, že zatímco tedy začali jsme izraelským pohledem, tak Izrael říká, že je nutné Íránu odepřít, zbavit ho možnosti i obohacovat uran i třeba na tu 5% tedy nevojenskou hranici, tak Mezinárodní společenství už se zjevně smířilo s tím, že ta nějaká možnost, dobře kontrolovaná, monitorovaná, tam bude. A teď se vlastně poměrně vleklá a složitá jednání probíhají mezi světovými velmocemi, 5 stálými členy Rady bezpečnosti, plus s Německem a na druhé straně Íránem a je takový, taková představa, že do konce března, respektive do konce června potom by mělo být dosaženo té dohody, která by celý nějaký ten, tu spolupráci a ty mezinárodní záruky, nebo prostě dohled a vzájemné ústupky třeba také zrušení protiíránských sankcí postupné, tak to všechno by v té dohodě mělo být.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam jde právě tedy o to, že Írán by utlumil ty jaderné aktivity za, výměnou za zrušení mezinárodních sankcí.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
Ano, ano, přesně tak.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si představit pod slovy íránského ministra zahraničí Zafíra po těchto rozhovorech, že jednání jsou užitečná, konstruktivní a seriózní, ale k dosažení dohody je ještě dlouhá cesta. Vidíte to do toho konce března, jak jste říkal?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
Ta lhůta byla už dvakrát odložena, ta dohoda měla být už loni v létě, a nebyla, měla být na podzim, také nebyla. Tady je ale jedna podstatná věc, že nejen Íránci mají tato obecná prohlášení, ale také třeba Spojené státy a vlastně všichni, i ti partneři na Západě a mimochodem, všimněme si, jak se Američané hádají s Ruskem o Ukrajinu. Tak ve věci Íránu velmi pragmaticky, věcně a střízlivě spolupracují, nevidíme žádné prohlášení bojovná na stranu, ať už mezi Američany a Ruskem, nebo na stranu Íránu a opačně. Prostě ohledně íránského jádra se všichni uklidnili a opravdu na tom pracují a tam se řeší zkrátka technické detaily a vlastně obě strany připouštějí: ano, jsme na dobré cestě. Ale opravdu to ještě chce čas a zatím to neuzrálo, nedostali jsme se do stádia, že 100% dokončená dohoda je na stole.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se ještě vrátím vlastně k tomu úniku těch tajných informací k Al-Džazíře, která tady je zveřejňuje. Jaké dopady na bezpečnost to může podle vás mít? Protože je to kauza, která je označovaná jako Spi Cables, tedy údajně největší únik tajných informací po Edwardu Snowdenovi.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
Já si myslím, že uvidíme. Stejně trendy jako v případě Snowdena i, i předchozích WikiLeaks, že zkrátka tajné služby a vlády, kterých se to dotýká hlavně, budou tvrdit, že to ohrožuje bezpečnost jednotlivců. Ti, kteří to zveřejňují, budou říkat, my jsme citlivé, citlivá jména začernili a tak dále. Myslím si, že v této věci, že to je, že to může být trošku problematické, protože v případě toho, o čem mluvíme teď, ten nejnovější, to provalení těch nových informací, tam jsou věci posbírané, řekněme, na ulici, to není nějak, to nejsou nějaké odposlechy politiků a tak podobně, ale tady opravdu v tom figurují lidé, kteří provádějí tu špionáž v terénu a myslím si, že je tam určité riziko, že někdo bude takto provalen, odhalen a tak dále.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste dlouho působil jako zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě, přinášel jste informace z konfliktních oblastí. V jaké nejnebezpečnější situaci jste se ocitl?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
No já, co se týká hrdinských historek, tak my říkáme jednu věc: ve zpravodajství to vždycky mělo místo jenom pokud to bylo, pokud to bylo, součástí zpravodajství. Já si pamatuji v roce 2008, tuším, jsem měl živý vstup z pro Radiožurnál s Hankou Shánělovou a stál jsem s telefonem ve městě, v izraelském město Sderot nedaleko Gazy a končili jsme a zněly sirény a znamenalo to, že za 15 vteřin někde kolem dopadne raketa. Ale to jsem, to nebylo nijak jaksi zrežírované, to prostě bylo...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Plánované.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
Ano, to byla souhra náhod a jinak jsou věci, které takové, že se člověk najednou ocitne s vlastní hloupostí na minovém poli a vesničané afghánští ho na to musí upozornit, že málem přišel o kejhák, jak se říká, ale to jsou věci, které si spíš potom novináři povídají v hospodě u piva a často je zveličují, ale nemělo by se to dostat na veřejnost.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy víte, kam mířím. Já se ptám proto, že ...

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
Ano, právě.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě zajímá váš pohled na kauzu moderátorské hvězdy americké televize NBC Briana Williamse, který byl stažen z obrazovky, údajně na půl roku, kvůli skandálu okolo jeho reportáže z válečného Iráku z roku 2003, kdy se ukázalo, že nepravdivě tvrdil, že letěl ve vrtulníku, který dostal zásah bazukou.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
Ano, to je velmi zajímavá kauza, o které my tady vlastně skoro nevíme. My to nevnímáme, my tady máme své televizní hvězdy, nebudu nikoho jmenovat. Ve Spojených státech je takovou hvězdou bezpochyby, hvězdou číslo jedna Brian Williams z televize NBC, moderátor zpravodajských pořadů. Teď jsem někde četl, že má roční smlouvu asi na 10 milionů dolarů, jo, takže to jenom tak pro představu, takže člověk s ohromnou věrohodností a najednou se ukázalo, že on vlastně ty své hrdinské historky, které patří spíš k pivu, tak pouštěl na veřejnost a tím samozřejmě začal ohrožovat věrohodnost toho svého ctihodného média, takže Brian Williams byl minulý týden sesazen, na půl roku ho stáhli z obrazovky bez nároku na, na výplatu a teď se hodně spekuluje v amerických médiích, že vlastně už se asi na obrazovku nevrátí nikdy. A šlo o banalitu. Zkrátka on byl ve vrtulníku, který letěl na místo zásahu předchozího vrtulníku, nebo kde prostě byl nějaký bezpečnostní incident a časem, za 10 let, protože to se mělo stát v roce 2003, on to prostě tak zveličil, že dneska už v podstatě tvrdí, a ne ve vysílání, ale někde snad studentům a tak dále, tak začal prostě tvrdit, že sám byl ve vrtulníku, na který iráčtí povstalci tehdy stříleli. A mediální kultura ve Spojených státech je zjevně taková, že i to stačí, aby takovou hvězdu stáhli prostě z éteru.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono údajně to může i ohrozit sledovanost NBC. Čili ta citlivost amerických diváků je poměrně velká.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
Určitě, on byl v Americe je nějaký žebříček důvěryhodnosti nebo věrohodnosti jednotlivých osobností, celebrit, řekněme. On byl před tímto incidentem 38. nejdůvěryhodnější osobou ve Spojených státech a teď se propadl někam mezi 200 a 300. Takže bych se nedivil, kdyby i na důvěryhodnosti a sledovanosti a i třeba ceně inzerce televize NBC se toto nějakým způsobem projevilo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ona NBC začala prošetřovat i jeho ostatní reportáže. Nakolik je pravděpodobné, že tak trochu si něco přibarvil i ve svých jiných výstupech?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
No ano, ano. Tak já si netroufám posuzovat nakolik je to pravděpodobné, ale zase tady vidíme ten úplně opa..., jiný trend, než na jaký jsme zvyklí my tady na mediální scéně. Prostě najednou si vybavili i další jeho, řekněme, v uvozovkách, nechci být ošklivý, "hrdinské historky", že ho málem zasáhla raketa, když zase letěl v izraelském vrtulníku u libanonské hranice v roce 2006 a hned se objevilo, že zatímco dnes říká, že ta raketa proletěla těsně pod tou helikoptérou, tak tehdy v roce 2006 psal, že někde ta raketa letěla v dálce. Takže najednou je tady určitá diskrepance a ukazuje se, že možná ne cíleně, ale že prostě posouvá ten svůj příběh a samozřejmě pro důvěryhodnost toho důležitého média je klíčové prověřit všechny podobné incidenty, kde, kde navozují to podezření, že ten člověk ze sebe možná trošku dělá hrdinu většího než je a samozřejmě ta televize se musí od tohoto očistit.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste nabídl několikrát toto srovnání s tuzemskou mediální scénou. Tak jak je to s českými novináři? Mají podobné hrdinské historiky a vypráví si je opravdu pouze u toho piva, jak jste říkal?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
No to je, to je velmi zapeklitá věc. Především je, já zmíním ještě, ještě, ještě se vrátím do zahraničí. Ono bylo více případů. Byl novinář americký, byl britský novinář mimochodem, který byl vyhozený právě myslím z deníku Independent nebo Guardian, kdy prostě si vymýšlel a bylo podezření, že si vymýšlí a ta redakce po jeho stopách vyslala vyšetřovací tým, aby prověřila: skutečně byl v tomto hotelu, skutečně prováděl interview s tímto činitelem? A v podstatě redakce proti vlastnímu člověku vedla policejní práci, aby se očistila od podezření, že ten její člověk lhal. A teď se vracím do Čech, toto jsou věci, které jsou u nás zkrátka zatím ještě nemyslitelné. Takže to srovnání, do toho máme ještě hodně daleko.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se, Břéťo, vlastně ale dá vůbec ověřit ta pravdivost informací, kterou přináší redaktor, novinář z toho místa? Protože často je tam sám ve velkém chaosu...

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
Ano.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou tam jenom jiní kolegové, novináři, kteří možná, možná také ne...

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
Přesně tak. A možná také ne. A to je prostě ta strašně důležitá věc. To je věc integrity, která je pro nás imaginární hodnotou, ale ten novinář musí být pravdomluvný i za situace, kdy není riziko, že bude odhalen při lži, při zveličování, při manipulaci. Ono musí být jedno, jestli jsem tam sám nebo jestli je nás tam 10, ale zkrátka to člověk musí být vyzrálý na to, aby nepodlehl tomu pokušení, že zkrátka zneužije situace a přibarví si něco.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dostáváme se do ulic Jeruzaléma, kde se stala taková velmi zajímavá událost, kde si asi nemusíme přibarvovat hrdinsky nic. Starosta Nir Barkat Jeruzaléma se ukázal jako statečný člověk, když zneškodnil palestinského útočníka, který na ulici pobodal ortodoxního Žida. Co víme o tom útoku a zásahu starosty?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
Ono to, ona to celé natočila kamera na budově jeruzalémského magistrátu na jedné velké křižovatce hned u, kdo to zná možná z posluchačů, u Jaffské brány je velká křižovatka ar..., Armádní náměstí se jí říká, tak tam došlo k tomu, že zkrátka asi 18letý Palestinec bodal, jak bylo řečeno, židovského mladého muže, ten se hrdinně bránil, nicméně v jednu chvíli potom vlastně ten palestinský terorista začal útočit i kolem sebe a v tu chvíli tam se ukázalo, stálo na červenou auto, ve kterém byl starosta Barkat, který opravdu jenom v bílé košili i bez saka, s holýma rukama vyběhl ven, následován členem své ochranky a sám se vrhl na toho útočníka s nožem a zpacifikoval ho. Mezi tím samozřejmě přiběhli policisté a tu bezpečnostní práci dokončili. Takže to byla velmi zajímavá věc, která ukázala, že nejenže politik izraelský je, jemu je asi 55, 56 let. I v tomto věku, ve velmi dobré kondici, ale navíc má odvahu se, se postavit prostě takovémuto velkému aktivnímu ohrožení.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se to vztáhnout i na ostatní obyvatele Jeruzaléma vzhledem k situaci, která tam panuje, že zkrátka jsou připraveni na to, že je může kdokoliv napadnout a že takto hrdinsky jednají?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
Ono to není vždy a všude, že je kdokoliv a kdykoliv může napadnout. Jsou prostě takové vlny a teďka od loňského léta, kdy ta situace se vyhrotila, nejprve palestinští teroristé zabili tři mladíky židovské, potom židovští teroristé upálili 16letého Palestince, takže od té doby se ta situace vyhrotila. To je jedna věc. A Izraelci vědí i v Tel Avivu i v jiných částech země, že zkrátka v takových dobách je určité ohrožení a jsou opatrnější. Druhá část toho příběhu ale je, že v Izraeli, na rozdíl a tomu, to jsem vysledoval, na rozdíl od České republiky, je, mám, nemám to nějak spočítané, ale zdá se mi, že lidé jsou tam třeba, zejména muži, v daleko lepší fyzické kondici, je to tím, že chodí do armády, že...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam je, povinně chodí snad i ženy.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
Ano, chodí i, chodí i ženy, samozřejmě, takže a oni pak chodí i na, řekněme, na vojenská cvičení, nebo prostě takové ty krátkodobé služby až třeba do věku 40 let, je tam velká část lidí, kteří jsou ozbrojeni, takže také mohou zasáhnout a tak dále. A obecně ta fyzická připravenost lidí je daleko vyšší než u nás. Já mám takovou třeba, jsem si vzpomněl, taková příhoda, jednou jsem potřeboval promluvit s jedním izraelským politikem a neměl jsem kontakt na jeho aparát, tak jsem volal svému známému asi 60letému izraelskému novináři, jestli by mi nemohl pomoci. A on mi říká: Jo, dobře, že voláš, já teďka zrovna běhám po pláži v Tel Avivu, ranní jogging a zrovna teď jsem potkal jeho mluvčího, běžel proti mně, tak až poběžíme zpátky, tak já se u něj zastavím a domluvím ti to. Jo? Takže v každodenním životě to takhle funguje.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste mluvil o tom, že zhruba od toho loňského léta tam eskaluje ta situace ohledně, řekněme, těch pouličních útoků, tak dá se jim nějak bránit?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
Je to stále těžší, protože v době, kdy řekněme, když v 90. letech nebo během palestinské intifády v minulé dekádě útočily palestinské organizace, tak Izrael samozřejmě má své lidi i v palestinském prostředí, má tam své informátory, takže mnoha věcem se dá předejít, o mnoha věcech se vědělo dříve a bezpečnostní aparát i veřejnost jsou na to lépe připravené. To, co vidíme v posledním půlroce, řekněme, zejména v posledním půlroce, tak jsou útoky páchané zcela osamocenými jednotlivci, kteří nejsou na nikoho napojeni, kteří prostě se sami pro sebe rozhodnou, aniž by třeba informovali i svoji rodinu, nejsou součástí žádného Hamásu islámského džihádu, ničeho, a prostě jdou a třeba bodají. A to je věc, které bezpečnostní aparát pochopitelně může tělit, čelit daleko hůře než organizovanému násilí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste mluvil o tom, že vlastně nejprve tedy, tady byla vražda tří židovských mladíků, loni v létě následně ta odva..., odveta, kdy byl upálen arabský mladík, tak jak vlastně pokračuje soud s těmi pachateli, s těmi židovskými teroristy, kteří upálili arabského mladíka?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
No tak i ti Palestinci, ti už jsou mrví, bylo nařízeno stržení jejich domu. Co se týká těch tří židovských teroristů, tak vlastně zatím probíhala jenom nějaká přípravná soudní řízení, domy jim stojí a myslím si, že jim zůstanou stát, Izraelci strhávají jenom domy arabských a nikoliv židovských teroristů, soud se teprve chystá a v podstatě je tam jeden, jeden z těch spolupachatelů říká, že jenom přihlížel, zatímco ti druhý, druzí dva to hrají na to, že nejsou mentálně v pořádku a tudíž asi chtějí být osvobozeni na základě tohoto tvrzení.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí prohlásil v egyptské televizi, že je tu potřeba jednotné arabské armády proti vlastně takzvanému Islámskému státu. Představuje si nějakou panarabskou vojenskou jednotku. Myslíte, že je to dobrý nápad?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
Myslím si, že je to dobrý nápad. A to nejen kvůli Islámskému státu. Problém je realizace, protože arabský svět, jakkoliv třeba v případě Izraele, se snaží vystupovat jednotně, tak v praxi vidíme ohromné napětí mezi různými státy, kdy se, a zejména v minulosti to tak bylo, že Egypt se snažil hrát první housle a ve stejné době i Saúdská Arábie a Sýrie a Libye a tak dále, měli jsme tam prostě těch vůdců arabského světa velké množství a rivalita byla veliká. Takže se nic takového v podstatě reálně, aby třeba pod hlavičkou Ligy arabských států byla jednotná vojenská jednotka, nebo armáda, tak to se prostě nikdy nepodařilo. Dneska to prakticky funguje, ale to pod vedením Američanů, kdy několik států, včetně Egypta, několik monarchií z Arabského poloostrova, Jordánska se na tom bombardování Islámského státu podílejí. Problém vidím v tom, že i kdyby ta myšlenka toho egyptského vůdce Sísího byla nějak realizovaná, tak to bude trvat nějaký čas a já pořád říkám, že fenomén Islámského státu se přeceňuje, že je jenom otázka času, kdy se tato záležitost zase rozmělní. My jsme před 5 lety se všichni báli Al Kájdy, dneska se o ní nemluví, teď se mluví o Islámském státu a za rok už třeba zase nebude existovat a budou jiná ohniska. Problém je prostě radikální islamismus, radikální džihádisté v těchto rozvrácených státech, jako je Jemen, Irák, Sýrie a je úplně jedno, jakou vlajku zrovna třímají v ruce. Takže dneska se naším symbolem stal Islámský stát a oni toho velmi dobře využívají, toho, že se jich bojíme, samozřejmě, děsí nás těmi hroznými zločiny. Ale jenom proti, jenom kvůli tomu budovat jednotnou arabskou armádu, si myslím, že je už trochu pozdě.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili ta situace, jak samy jednotlivé arabské země vnímají třeba ten, to riziko a nebezpečí radikálního islamismu, je zcela odlišná?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
No ne zcela, v tuto chvíli ano, my vidíme, že teďka jsou oni jednotní v tom, že Islámský stát je ohrožuje, je to nový fenomén, který je nevypočitatelný, má určité ambice, naznačuje, že Jordánsko je další na řadě a i Saúdská Arábie a vidíme, že zabíjí Egypťany, povraždili 20 Egypťanů v Libyi a tak dále, lidé pod značkou Islámského státu, kteří do nedávna ještě byli součástí jiných organizací, takže to ty státy sjednocuje. Ale ve stejné době víme, že jeden arabský stát často podporuje jedny povstalce zatímco druhý podporuje jiné. Podívejme se na Sýrii, tam je tolik džihádistických skupin, některé podporuje Katar, některé podporuje Saúdská Arábie, takže je otázka, oni kdyby vybudovali jednotnou armádu, tak by najednou zjistili, že se neshodnou třeba na nepříteli.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A ten postup mezinárodní koalice, která bojuje proti radikálům z Islámského státu, od neděle podnikla 25 náletů na cíle této organizace v Sýrii a v Iráku, tak ten postup vidíte jako efektivní?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
No má velmi omezený efekt, protože vidíme, že Islámský stát, ano, někde ztratí nějaké území, nějakou vesnici, ale ve stejné době jinou dobyde a v podstatě platí to, co se říká už od loňského léta, že klíčové je nasazení pozemních jednotek, ostatně Američané slibují, že něco takového podpoří na irácké půdě někdy od, od května, tuším. Takže bombardování ano, zničí, zabije hodně bojovníků Islámského státu, bezpochyby zabije i hodně civilistů, o tom ta mezinárodní koalice nemluví skoro vůbec, ale z dlouhodobého hlediska nálety se nedá jaksi obsadit, nově obsadit území dobyté islamisty.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takový byl dnešní pořad Jak to vidí očima zahraničněpolitického analytika Břetislava Turečka. Děkuji vám. Na shledanou.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničněpolitický analytik
--------------------
Na slyšenou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio