Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 18. srpna 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková, dnešním hostem měl být epidemiolog Rastislav Maďar, kvůli pracovní vytíženosti ovšem nemohl přijít, jsem ráda, že moje pozvání přijal Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, já vás vítám, dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Dobrý den, dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovořit budeme o významu i dopadu dohody Izraele a Spojených arabských emirátů, navázat diplomatické vztahy a také o zvláštním tribunálu pro Libanon, který by měl dnes vynést rozsudek v případu vraždy libanonského expremiéra Harírího před 15 lety, přeji nerušený poslech. Spojené arabské emiráty a Izrael se dohodli na navázání diplomatických vztahů, po Egyptu a Jordánsku jsou emiráty teprve třetí evropskou zemí, která se pro tento krok rozhodla, co je Břetislave Turečku, za tímto rozhodnutím?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Řekl bych, že je to pragmatická kalkulace, samozřejmě pro Izrael jakékoliv takovéto partnerství je důležité. Já připomenu, že třeba loni se hodně psalo o tom, že bude Izrael normalizovat vztahy s Čadem, tedy v podstatě mezinárodně zanedbatelnou zemí, ale každá takováto, řekněme, arabská nebo muslimská země je pro Izrael bod k dobru, tím spíš, když jsou to emiráty, které jsou poměrně významné ekonomicky, logisticky, je to stát, který má, který je rozkročený na Blízkém východě mnoha směry, takže samozřejmě pro Izraelce je to zajímavé. No a co se týká emirátů, tak je to jedna ze zemí, které potřebují velmi dobré vztahy se Spojenými státy, dostávají od nich zbraně, Američané jim poskytují jakési bezpečnostní garance v tom turbulentním blízkovýchodním prostoru, no a samozřejmě co udělá radost Američanům nejvíce, když nějaká ta arabská země uzavře mír s Izraelem a to se teď stalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Připomeňme jenom, že Washingtonu se podílel právě na této dohodě mezi Izraelem.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Přesně tak Washington byl i u té první dohody, kterou jste zmínila, u té průlomové s Egyptem, do dneška vlastně oběma stranám třeba Američané darují zbraně za miliardy dolarů ročně, zejména Izraeli 4 miliardy, stovky milionů Egyptu a to pak bývá součástí těch garancí a toho amerického zprostředkování také.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Donald Trump chtěl, aby ta nová úmluva byla nazvána dohodou Donalda Trumpa, pokud je to pravda, Břetislave, dospěl však k závěru, alespoň tak to psala média, že by ho média nepochopila.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Umím si představit, že všechno co jste řekla, je pravda, Donald Trump určitě to bere jako své osobní vítězství a je to, je to logické, v Americe se schyluje k prezidentským volbám a jestliže Donaldu Trumpovi nevyšlo prosazení míru mezi Izraelem a Palestinci, respektive nějaká zásadní průlomová dohoda, protože Palestinci už uznali Izrael v roce 93, ale to není plnohodnotný stát. Tak, jestli mu nevyšlo toto, tak samozřejmě místo toho alespoň emiráty je bezpochyby také dobré.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to pragmatický krok pro obě strany, respektive pro všechny zúčastněné?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Určitě ano a je to je, to samozřejmě, má to i psychologickou rovinu, já už jsem jí zmínil zejména u Izraele, pro emiráty je to trochu složitější, protože pořád je daleko více arabských zemí, které nemají takovéto vztahy s Izraelem a tudíž emiráty samozřejmě musejí kalkulovat na všechny strany, ta dohoda je často prezentována jako součást nebo budování aliance proti Íránu, tedy Saúdská Arábie a další režimy spolu s Izraelem proti Íránu. Emiráty nicméně se vůči takovéto interpretaci ohradily, prostě je to stát přece jenom, který je mezi těmi velkými hráči, mezi saúdským režimem, íránským režimem a tudíž asi nepotřebují se vystavovat jako nějaký ochranný štít pro Izraelce uprostřed muslimského světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil navázání diplomatických vztahů s emiráty za historický den pro Izrael, pomůže to Netanjahuovi i na té domácí politické scéně?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano, ano, to je další aspekt, zmiňujete zcela správně, že to vnitropoliticky pomůže nejen Donaldu Trumpovi před jeho volbami, ale pomůže to i Benjaminu Netanjahuovi, protože kdo sleduje Izrael, ono se o tom v českých médiích moc nemluví, ale ta země je opravdu ve velmi špatné, špatném stavu ekonomicky, politicky, společensky, koronavirus, nedůvěra v premiéra, kterému hrozí soud nebo a prostě stíhání za rozsáhlou korupci, takže pokud přijde něco takového, co se dá prezentovat pozitivně v izraelských médiích a navenek, Netanjahu jako mírotvorce, tak samozřejmě jsou to body plus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co to přinese Palestincům, podle Dubaje se Izrael vzdá některých nároků na palestinských územích, víme, že izraelské plány na anexi západního břehu jsou zatím pozastavené.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano, to je důležitá věc, aby to emiráty prodaly, tento svůj krok, tak nyní říkají, že vlastně díky tomu, že Izraeli nabídli urovnání vztahů, tak výměnou za to se Izrael zavázal, že nebude zabírat, anektovat, začleňovat oficiálně do svého území další, další teritoria, za svými hranicemi, na okupovaném západním břehu Jordánu. Benjamin Netanjahu, izraelský premiér se proti tomuto trochu ohrazuje a on říká, že to bylo jenom pozastaveno tento plán, včera myslím se ozvaly Spojené státy v tom smyslu, že skutečně se Izrael zavázal pozastavit anexi dalších území a zároveň, že prý Izraelci řekli, že bez amerického souhlasu další území zabírat nebudou, takže emiráty to mohou, samozřejmě ptáte se na Palestince, ti z toho mají těžkou frustraci, samozřejmě někdo se dohodl za jejich zády, z jejich pohledu to lze nazývat podrazem, ale emiráty naopak to vykládají jako velký posun, že vlastně udělaly něco ve prospěch Palestinců.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Budou politiku spojených arabských emirátů případně následovat další arabské země, pokud ano, které již mají nakročeno?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano těch zemí, těch kandidátů je celá řada. Ono se hodně mluví o Saúdské Arábii, to je samozřejmě jiná váhová kategorie, význam, já bych řekl, že Saúdská Arábie je dnes nejdůležitější arabskou zemí vůbec, že předběhla zkolabovaný Egypt řekněme a tak dále, ale myslím, že první na řadě je třeba, můžeme mluvit o Bahrajnu, což je další proamerický, prosaúdský nebo Saúdy ovládaný režim.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Omán?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano, ono se mluví i o Ománu, tam třeba já musím říct, že jsem trošku skeptický, protože Ománci jistě, jsou to také ten takzvaně umírněný stát z těch arabských monarchií, ale myslím si, že jejich ambicí třeba je být opravdu rozkročení mnohem více a oni mají dobré vztahy s Íránem a myslím si, že tím, že by se takto najdou vychýlili ve prospěch toho proamerického tábora, tak by si zbytečně přerušili ty linky někam jinam na Blízkém východě, možná se pletu, ale řekl bych, že toto je pro Ománce daleko důležitější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Katar to ale nejspíš nebude?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Katar to nebude, protože Katar je země, která také je to jeden z těch a teď nemyslím nijak, nijak pejorativně, z těch trpaslíků, z těch menších arabských režimů, které jsou zadobře s Američany, ale zároveň jsou na tom špatně právě s emiráty a se Saúdskou Arábií, také mají svojí vlastní politiku, Katar se snaží emancipovat, ukázat, že na ni jednou z loutek Saúdské Arábie a vidíme, že opravdu v mnoha ohledech jejich politika je jiná, jinak se stavějí k palestinské otázce, jinak se stavějí k dění třeba v Egyptě, v Libyi než Saúdská Arábie a také mají ty vztahy dobré, řekněme, nebo pragmatické s Íránem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Chtějí Spojené arabské emiráty podle vašeho názoru hrát v tom regionu a vůbec i v té globální politice čím dál větší roli?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem před pár dny spustili v Abú Dhabi v období první blok jaderné elektrárny Baraka, další tři jsou před dokončením a ty čtyři bloky dají takový výkon větší než dohromady Temelín a Dukovany.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano, no tak tady mimochodem vidíme, že vlastně je to posuzování třeba jaderné energetiky nebo jaderného odvětví na Blízkém východě, má politický nátěr nebo má politické souvislosti, když staví elektrárnu Íránci, tak je to hrozba pro světovou stabilitu, když dostaví proamerický režim, tak je všechno naprosto v pořádku, takže to se může samozřejmě všechno změnit, jsou lidé, kteří varují, že jakékoliv zavádění jaderných technologií na Blízký východ se může časem vymstít, ostatně i Íráncům ještě za Šáha rozjížděli jaderné odvětví právě Američané také v době, kdy tu byli spojenci, ale obecně vzato ano, vracím se k vaší otázce, emiráty také se chtějí ukázat jako svébytný stát, vidíme i tu třeba takové věci, jako je jemenská válka, kde dlouho to vypadalo, že emiráty a Saúdská Arábie táhnou za jeden provaz vůči těm proíránským silám v té jemenské občanské válce a najednou vidíme, že loni emiráty podpořily jihojemenské separatisty, navzdory té centrální Saúdskou Arábií podporované vládě, takže najdou si i tyto zdánlivý spojenci začali hrabat svůj píseček v Jemenu, který už tak je zbídačený.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lze říct, že Palestinci zůstávají čím dál více osamoceni?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Toto jim velmi uškodilo, já, já si úplně bych neřekl, že zcela osamoceni, protože ono i, já už jsem to vlastně zmínil v trochu jiné souvislosti, pořád ještě není žádný arabský stát, který by oficiálně řekl, opouštíme Palestince, ať si tam Izrael dělá co chce, takto to prostě nejde a v arabském světě zatím k tomuto ta doba nedozrála, byť by si třeba Netanjahu samozřejmě přál, ale i pořád Saúdská Arábie byť se snaží mít dobré vztahy, jak už jsem říkal se západem, potřebují ho pro svou vlastní stabilitu, tak prostě jsou pro ně nějaké nepřekročitelné mantinely a jistě, že pro psychologicky je toto pro Palestince velmi špatné, ale zase na druhou stranu vidíme, že to přitáhlo pozornost k tomu izraelskému počínání a pořád jsou tady nějaké zábrany na té mezinárodní scéně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje analytik Břetislav Tureček. Zvláštní tribunál pro Libanon by dnes měl vynést rozsudek v procesu s vrahy někdejšího libanonského premiéra Rafíka Harírího, mimochodem otce politika Saddám Harírího, který byl rovněž ministerským předsedou. Expremiér Rafík Harírí, který byl mimochodem v této funkci celkem dvakrát, zabila 14. února 2005 bomba nastražená v autě, mohutná exploze zabila dalších 21 lidí. Zastavme se možná nejdříve u vzniku tohoto tribunálu, byl ustaven na základě dohody mezi vládou Libanonu a OSN, rezoluci Rady bezpečnosti číslo 1757, o čem to vůbec svědčí, že má vlastně vražda jednoho politika speciální soudní tribunál?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Je to v podstatě, je to především je to pozitivní, je to pozitivní, nicméně v té době to opravdu bylo průlomové a ukazovalo to, že zkrátka se, poměrně dnes bychom řekli výjimečně mezinárodní společenství, včetně všech mocností, které mají v Radě bezpečnosti OSN klíčovou roli, tak se na něčem shodli, to dnes už by možná tak jednoduché nebylo, jestli vůbec a tam šlo zkrátka o to, že Rafík Harírí on je to zajímavé, v podstatě ne příliš důležitá země byl, tam zabit politik, který už ani nebyl ve funkci v tu chvíli a přesto se tedy, jak říkáte správní Rada bezpečnosti na něčem shodla, byl to průlom, bohužel následně vlastně už jsme se moc dál neposunuli, následně vidíme celou řadu dalších politických vražd, ale tím, že mezinárodní společenství už se jaksi rozklížilo od té doby zejména na té linii, na jedné straně Američané plus západní mocnosti některé, na straně druhé Rusko a řekněme Čína, takže byla to první vlaštovka, ale dost možná zatím poslední.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co ukázal dosavadní průběh toho procesu, víme, tak dozvíme se, nebudeme předbíhat samozřejmě, ale jsou známá jména podezřelých?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano, ano, je to, je to, to by bylo na samostatný pořad, já to shrnu, ti lidé, kteří dnes ono to má být za hodinu a čtvrt našeho času, tak za hodinu a čtvrt libanonského času mají být čtyři lidé vynesen nad nimi verdikt v nepřítomnosti, oni se někde skrývají, nejspíš v zahraničí, všichni tito čtyři lidé jsou spojování s libanonským hnutím Hizballáh, které vlastně se od nich nějak extra nedistancuje, naopak říká, že nikdy nebudou vydáni nebo nikdy nebudou dopadeni a tak dále, a přestože to vypadá teď jednoznačně, zase že jo tady máme teroristické hnutí Hizballáh, které někoho zabilo, tak ve skutečnosti ten tribunál to jeho jednání trvalo dlouhá léta a bylo velice komplexní a docházelo tam k řadě zvratů, já třeba připomenu, že z kraje ti západní komentátoři, kteří tvrdili to je jasné, že Hizballáh, tak tehdy tvrdili, to je jasné, že za to mohl syrský režim, a dokonce několik generálů nebo důstojníků napojených na syrský režim už bylo několik let vlastně ve vazbě a nakonec museli být propuštění a ukázalo se, že proti nim byla sháněna tímto tribunálem nebo prokazováno vlastně falešná, vymyšlená svědectví, která měla usvědčit nebo očernit syrský režim. Já třeba připomenu zajímavou perličku, ale jeden z těch svědků údajný, kteří tehdy svědčili proti těm Syřanům, tak nakonec byl dopaden ve Spojených arabských emirátech s falešným českým pasem, v roce 2010, pár let předtím tento český pas byl komusi ukradena v Lovosicích někde na parkovišti u nějakého hypermarketu, takže tady vidíme, že v tom jela celá řada i západních tajných služeb, bezpochyby Francie v tom hrála roli a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Komu a proč vlastně vadil Rafík Harírí, expremiér?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
To je velmi zajímavé, protože dneska, když se podíváte na komentáře nebo v té době, tak byl, on byl vykreslován jako člověk, který se vymezoval vůči syrskému režimu, možná posluchačům připomenu, v té době totiž Sýrie ještě de facto Libanon okupovala a Syřané, syrská armáda se z Libanonu stáhla, stáhla až krátce poté, až když byl Harírí Rafík, Harírí zavražděn v únoru, tak myslím v dubnu se Syřané stáhli, protože ten atentát vedl k obrovskému vzepětí protisyrských emocí a oni museli pod ohromným mezinárodním i libanonským tlakem odtamtud odejít, ale do té doby tam byli celou řadu let, od sedmdesátých let Syřané byli pozváni do Libanonu jako stabilizační síla v době občanské války a vy jste zmínila, že Rafík Harírí byl dvakrát premiérem, on byl premiérem vždy, když vlastně Sýrie měla tu ochrannou tu, tu tvrdou ruku nad Libanonem, takže on nebyl žádný protisyrský hrdina, protisyrský disident, on s nimi velmi dobře dlouho spolupracoval se Syřany, ale až když teprve odešel od moci, tak se začal přeorientovávat a za této situace, kdy se vymezoval vůči Syřanům, tak najednou tehdy byl zavražděn.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co lze očekávat od toho verdiktu podle vás co přinese?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Zhoršení, zhoršení pozice Hizballáhu bezpochyby, byť těmto lidem se třeba nic nestane nebo budou časem někde dopadení nějakými tajnými službami nebo zavražděni, to nikdo neví, co se jim může všechno stát, ale bezpochyby Hizballáh bude vykreslován zcela pochopitelně jako nevypočitatelný podvratný živel v blízkovýchodním prostoru, Libanonu samotnému to může přinést destabilizaci, už teď co tam vidíme po tom výbuchu zkraje srpna mimochodem kvůli tomu výbuchu právě těch chemikálií byl ten rozsudek, to vynesení rozsudku bylo.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Přeloženo ano na dnešek, takže my vidíme, Libanon je v ekonomické, společenské, bezpečnostní krizi, vyšetřuje se obrovská nehoda s desítkami mrtvých a tisíci zraněných a do toho ještě přijde tato věc, tak to určitě Libanonu samotnému prospěje to asi spravedlnosti, ale ne Libanonu v tuto chvíli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mohl by to být, mít nějaký dopad na tu politickou situaci v Libanonu, vláda rezignovala ale u moci třeba zůstává prezident Michel Aoun, může, tam vidíte případně ještě nějaký dopad tohoto verdiktu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Tam je já, teďka jak to rychle říci, prostě tam je tolik nevypočitatelných proměnlivý veličin. Je to včera nebo převčírem Michel Aoun byl dotazován, jestli náhodou také nechce rezignovat po tom výbuchu bez souvislosti s tribunálem, o kterém se teď bavíme, Michel Aoun, což je mimochodem křesťanský politik, ale je vnímán jako spojenec Sýrie a.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prosyrského tábora.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano prosyrského tábora.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je, je to spojenec i toho v uvozovkách teroristického Hizballáhu, řekněme, tak byl vyzýván, aby rezignoval a možná by si zasloužil tu rezignaci, ale on měl pravdu v jedné věci, když teď rezignuji já, tak proboha, kdo to tady dá dohromady, vládu nemáme, země v rozkladu, teď rezignuje i prezident, já připomenu, ta vláda ta se sestavovala měsíce. Výběr prezidenta trval, myslím si déle než rok, možná dva roky.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Mimochodem, co se týče sestavování té nové vlády, prezident Aoun pověřil ještě stále premiéra. Michela Diaba, ten řekl, cituji, zjistil jsem, že korupce je větší než stát, že stát je ochromen touto vládnoucí klikou. Bude velmi obtížné, pane Turečku, najít důvěryhodnou politickou sestavu, která by byla čistá, nebyla spjata s oligarchy?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, o ten stávající premiér Hasan Diab je vlastně, sám řekl bych ne politikem, on přesně, on byl takovým tím člověkem, na kterém se všichni jakžtakž shodli v lednu, když byl ustaven do funkce poté, co byl k rezignaci donucen, donucen Saad Harírí, vnuk toho zavražděného expremiéra a tudíž bude se asi hledat někdo, někdo podobný, někdo podobně slabý, kdo bude vyhovovat všem a můžeme se pak ptát, jestli toto je zrovna věc, kterou Libanon potřebuje, ale řekl bych to takto, kdyby byl vybrán silný politik, tak samozřejmě v té rozpolcené společnosti a politické scéně budou vůči němu o to silnější potom výhrady. Ve studiu Českého rozhlasu je zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Břetislav Tureček. Hovoříme o situaci v Libanonu, aby toho nebylo málo, tak podle zpráv mimo jiné Lékařů bez hranic je v této zemi kritická situace také co se týče zdravotnictví, ani Libanon není imunní vůči nákaze COVID-19, jak jsou na tom podle vašich informací třeba nemocnice, zásoby léků a mimochodem další otázka Břetislave, pokročilo nějak vyšetřování té fatální exploze v bejrútském přístavu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Tak ono ty, začnu odzadu, tady ty obecné obrysy jsou známé, ono to skutečně vypadá, že tam prostě došlo k řetězci nehod, kdy nějaké menší exploze nakonec způsobily tu obrovskou tu fatální, která vlastně vypadala skutečně jak jaderný výbuch, do toto pak přicházejí jiné zprávy, které jsou také velmi zajímavé a libanonské úřady tvrdí, že všechno bedlivě prošetřuje bez ohledu na nějaké mediální vlny a prostě výkřiky ve veřejnosti. To se objevilo i v Izraeli a mně to osobně přišlo velmi zajímavé, že vlastně tomu poslednímu výbuchu předcházely 4 nebo 5 explozí, nějakých tlumených, které snad vypadaly jako tam někde v podzemí, jako kdyby něco bylo schovaného pod zemí, že není to jisté, ale co je zajímavé, že tato série výbuchů, že tyto výbuchy přicházely v podstatě přesně po 11 sekundách, což nevypadá úplně na nehodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo náhodu.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Nebo náhodu přesně tak, takže a to zaznělo v Izraeli, který je často podezírán nebo obviňován, že vlastně to způsobil jeho nějaký útok na nějaká tajná skladiště teroristických zbraní Hizballáhu, třeba v tom být bejrútském přístavu, takže to jsou věci, které se postupně rozplétají, možná stojí za zmínku nicméně, že prostě jsou skeptické hlasy, které říkají, že je, že možná se nikdy zcela přesně ta příčina vůbec nezjistí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co se týče tedy jaksi toho zajištění obyvatelstva nyní, zásobování víme, že přes ten přístav pro udělám většina vůbec nákladů potravin.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
80 % importu do Libanonu právě přes tento přístav, on už byl v uplynulých dnech v nějakém provizorním režimu otevřen, takže už se jenom začalo převážet obilí pšenice do země. Ten přístav sám nicméně je jenom jedna z příčin, chybějící přístav, je jedna z příčin problémů té země, protože ono daleko zásadnější je ekonomický kolaps Libanonu, to znamená, i když třeba zboží by se do země dostalo a ono tam je, kdo má peníze v Libanonu, tak může žít v luxusu, ale přece jenom právě většina lidí teď peníze nemá, takže tam lidé žehrají na ztráty pracovních míst, žehrají na dramatický růst cen a tak dále a pochopitelně, když k tomu přičteme ještě ta proti covidová opatření, tak jistě je to jedna z rozvojových zemí, kde opravdu toto otřásá zdravotnickým systémem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké ambice pokud ano má v Libanonu Francie, víme, že bezprostředně po té explozi přijel do Bejrútu francouzský prezident Emmanuel Macron, který přislíbil francouzskou pomoc.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Francie se dlouhodobě považuje za patrona Libanonu, ona k němu získala vztah už vlastně v minulosti, Libanon, posluchači jistě vědí, je tam velmi silná křesťanská komunita a vlastně už ještě za osmanské říše celá řada řádů nebo institucí vysokých škol jezuitských a tak dále, tak to byly instituce, které třeba vedly jejich jednacím jazykem byla francouzština. Bylo tam silné personální propojení s Francií a tak dále, potom po první světové válce, když se rozpadla Osmanská říše, tak Libanon spolu se Sýrií byli svěřeny mandátu právě Francie a teprve ve čtyřicátých letech za druhé světové války Libanon postupně získal na Francii nezávislost, no a přesto nicméně ty vazby Francie, Francie jsou tam velmi silné dodneška a taková perlička zase ale to možná posluchači naši už zachytili, v době takových rozjitřených emocí po tom výbuchu ze 4. srpna, tak dokonce kolovala Libanonem petice, kde lidé požadovali návrat francouzské mandátní správy alespoň na 10 let, aby tam Francouzi ten, snad můžu říct binec, vy jste se bála něčeho horšího, ten binec v Libanonu, aby tam někdo pořádně spravoval pevnou rukou, takže to vedlo k nějakým samozřejmě dalším komentářům, vidíte další v podstatě kolonie si žádá návrat kolonizátorů, aby to tam dali do pořádku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O to ale Paříži nejde?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ne, ne, ne, to je, Paříž má dost svého samozřejmě a já, já si myslím, že vždyť to vidíme, jak složitě se vybírá samotný libanonský premiér, který by tam chtěl dávat do pořádku, natož o to žádat francouzskou vládu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesto Břetislave, začínají země jako Francie, ale také Itálie hrát nebo se o to pokouší čím dál výraznější roli v té mezinárodní politice právě v oblasti blízkého, středního východu, ať už se podíváme třeba na angažmá v Libyi, vůbec v Maghrebu nebo i na Blízkém východě?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Jistě, tak ono zrovna vy jste zmínila Itálii, tak pochopitelně Itálie je zase bývalá koloniální mocnost právě v té Libyi, takže tam jsou zase silné vazby Říma na, na Libyi a kromě toho jsou tam ty pragmatické ohledy, protože, ale o tom už jsme tady mluvili vícekrát, prostě Libye generuje velké množství uprchlíků a migrantů, kteří míří, míří do Evropy a to právě a hlavně do Itálie. Libye může představovat i bezpečnostní hrozbu pro, pro Evropu, zejména pro tu jižní, takže není divu, že státy jako Francie nebo Itálie upírají pozornost i tímto směrem, ale nemyslím si třeba, že by tam chtěli dnes se nějak ještě více vojensky, otevřeně angažovat, to by zase bylo příliš, příliš velký závazek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha a jeho názory, děkuji moc za váš čas a přeji vám hezký den, na slyšenou.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Díky, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky, přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.