Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 13. června 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem ‚Jak to vidí‘ je Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha. Vítejte.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zaměříme se například na rostoucí napětí kolem íránské jaderné dohody, politickou situaci v Izraeli či na mírový plán Donalda Trumpa pro vyřešení arabsko-izraelského konfliktu. Neujde nám ani jedna svatba. Dobrý poslech. – Napětí mezi Íránem a Spojenými státy se dál vyostřuje. Sankce, které Washington zavedl proti Teheránu, se mimo jiné týkají energetického sektoru. EU se naopak snaží mezinárodní dohodu s Teheránem zachovat. Jak se jí to daří, Břetislave?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Zatím vidíme, že nic moc. Zájem Evropy je, aby ta dohoda dál platila, aby Írán měl i ekonomické důvody u ní setrvat, protože pokud by Íránci udělali to, co Američané, to znamená, také by řekli, že ta dohoda je už jenom cár papíru, tak by si Íránci ve věci svého jaderného vývoje a výroby mohli dělat prakticky téměř, co chtějí. Takže to je ten zájem Evropy. Hledají se ekonomické mechanismy, jak pomoci Íránu, řekněme, ty sankce obejít. Protože nejde jenom o to, že by Američané nenakupovali íránskou ropu, ale ni se snaží všem ostatním zemím světa zabránit, aby íránskou ropu nakupovaly. Takže ty země z různých důvodů, některé pod tlakem, některé za to mají de facto zaplaceno, skutečně se od Íránu odklánějí a výsledek je, že ačkoliv Írán patří, co se týká produkce a zásob ropy, mezi světové velmoci, tak od minulého měsíce vývoz íránské ropy poklesl na zhruba 400 tisíc barelů denní produkce, což je strašně málo, protože před rokem to bylo asi 2,5 milionu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Írán splnil své hrozby a navýšil produkci obohaceného uranu. Je to reakce, která vás překvapila?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Oni to avizovali předem. Oni řekli: Pokud Západ, tedy Evropané, nesplní svoji část dohody, to znamená, že nám zajistí jakýsi bezsankční režim, že budeme moct obchodovat s okolním světem, protože to byla součást té dohody, tak i my se postupně začneme od té dohody odklánět. Takže skutečně Mezinárodní agentura pro atomovou energii zaznamenala, že Íránci zvyšují produkci obohaceného uranu. Nutně to ještě neznamená, že porušují tu dohodu. Tam je nějaká zóna, řekněme, toleranční. Ale Írán řekl: Pokud Evropa do 60 dní, a myslím, že teď zbývá zhruba měsíc, nesplní nebo nezajistí plnění těch závazků, tak i Íránci mohou v té jaderné produkci pokračovat dál nad limit stanovený tou dohodou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Plní a jak Írán své závazky, které vyplývají z té jaderné dohody?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Zatím poslední zpráva agentury, tedy že Írán zvyšuje produkci... Tam dokonce ani nebylo řešeno, do jaké míry, žádné cifry tam nepadly. Informoval o tom Jukija Amano, což je šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Ale jinak průběžně tato agentura vydává několikrát za rok zprávy o tom, jak Írán plní své závazky. Po dva roky vydává zprávy, že skutečně plní, což je věc, kterou museli chtě nechtě uznat i Američané, že Írán plní své závazky, přesto Američané tu dohodu vypověděli a teď paradoxně svým způsobem Írán trestají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Znamená to, že pozice Evropy, EU a Spojených států se spíše přibližuje nebo vzdaluje, když jste se zmínil o tom, že byl dokončen ten systém, který by měl obejít ty americké sankce a umožnit, řekněme, směnný obchod s Íránem?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Je to velice komplikovaná věc, protože před pár dny se objevila informace, že Američané zase zavedou sankce na další sektor íránského finančnictví. Takže zase zmaří ten evropský náhradní systém. Je to opravdu nesmírně složité. Před pár dny byl v Teheránu německý ministr zahraničí, teď je tam japonský premiér Šinzó Abe, dokonce už druhý den. Dnes se má sejít s íránským vůdcem Chameneím. Íránci si od toho slibují, včera to padlo několikrát, že třeba Japonsko by mohlo být prostředníkem, který nějakým způsobem umožní přežití íránské ekonomiky, aby se úplně nezhroutila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V jakém stavu je aktuálně íránská ekonomika? Jaký dopad mají sankce a celý tento spor na život v Íránu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Velký. Zatímco my víme, že většinou se měří roční růst ekonomiky, tak letos se předpovídá, že íránská ekonomika se propadne o 6 %. Roční inflace se počítá v desítkách procent. Ale tady bych připomněl, že nejde jen o Írán. Íránci už tomu otevřeně říkají ekonomický terorismus ze strany Ameriky. To znamená, co nejvíce zdecimovat íránskou populaci hospodářsky, ale ono to dopadá i na okolní státy. Třeba do Iráku jezdily ročně miliony íránských poutníků do tamních šíitských posvátných míst. Teď prostě přestávají jezdit. Takže paradoxně to podkopává i iráckou ekonomiku, a to přitom Američané označují Irák za jakéhosi svého spojence, poté, co tam svrhli Saddáma Husajna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaká je strategie Donalda Trumpa vůči Íránu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Stále více se mluví o tom, že to ani tak není jeho strategie jako spíš některých lidí v pozadí, třeba Mikea Pompea, ministra zahraniční, bývalého šéfa CIA nebo Johna Boltona, což je člověk, který desítky let vyzývá ne k omezení íránského jaderného programu, ale ke svržení íránského režimu jako takového. Takže v americké administrativě se možná rozevírají nůžky, jak to řešit. Máme tam radikální křídlo, které se zjevně možná nebojí hrát to na ostří nože, i na hranu vojenského konfliktu. Íránci možná sázejí na to, že Donald Trump tak daleko zajít nechce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Izrael se opět chystá na předčasné volby. Uskuteční se 17. září. Vládní strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua, který v dubnu vyhrál těsně, totiž nezískala potřebný počet hlasů pro jednobarevnou vládu a Netanjahu nesestavil koalici. Je to vůbec poprvé, pane Turečku, co v historii této země následovaly dvakrát po sobě volby...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ano, volby v rozmezí pěti měsíců v jednom roce. Ukazuje se, že ty volby 9. dubna byly velmi těsné. Tam byly všechny možnosti otevřené. A nakonec i když teoreticky mohl prezident pověřit sestavením vlády někoho jiného, když se to Netanjahuovi nepodařilo ani po prodloužené lhůtě, se poslanci rozhodli, že bude lepší rozdat ty karty úplně znovu. Ta koalice se rozpadla. Nebyl to souboj levice a pravice, ale byl to souboj mezi různými křídly izraelských pravicových stran. Netanjahu potřeboval do vlády jak sekulární pravicové strany, konkrétně Izrael, náš domov, kterou vede bývalý ministr obrany Avigdor Lieberman, tak také náboženské strany. Zatímco, řeknu to jednoduše, náboženské strany nechtějí, aby ultraortodoxní židé chodili to armády, tak Lieberman na tom trval. Takže oba tyto tábory se Netanjahuovi nepodařilo do vlády dostat, a proto máme předčasné volby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kromě sporu kolem zákona o branné povinnosti pro ultraortodoxní židy byl také jedním z kamenů úrazu záměr Likudu prosadit zákon, který by Netanjahua ochránil před případným trestním stíháním. Může to sehrát nějakou roli?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
To je druhá věc. Bezpochyby. Osobní ambice premiéra Netanjahua. Protože i v izraelském tisku běžně čteme komentáře, že Netanjahuovi nejde v tuto chvíli už o stát, o vládu jako takovou, ale o to, aby získal mechanismus, který ho ochrání před vězením v jeho korupčních kauzách. Takže on chtěl po svých potenciálních koaličních partnerech, aby neodcházeli z vlády, pokud by byl obviněn. Měli se k tomu zavázat. Zároveň co říkáte, prosadit nové zákony, které by znemožnily stíhání premiéra. Takže i v této věci nejen z hlediska opozice, ale dokonce i uvnitř Likudu jsou lidé, kteří už vidí, že Netanjahu nadřadil své osobní zájmy zájmům, řekněme, stabilní vlády. Takže zase v izraelském tisku už se dočteme, že se Netanjahu stále více začíná podobat tureckému prezidentu Erdoganovi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co teď může Netanjahu dělat jinak nebo o čem budou ty následující měsíce do září, kdy se budou konat předčasné volby?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Je tam hodně věcí, které zůstávají neznámé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Aby to nedopadlo stejně jako po tom dubnu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
To by mohlo, pokud se nic nestane. Ale já si umím představit, že dojde k nějakému silovému posunu i uvnitř Likudu, že tam převáží pragmatický názor, že bude lepší, aby Likud byl ve vládě, než aby byl Netanjahu ve vládě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mohl by kartami nějak zamíchat mírový plán pro vyřešení arabsko-izraelského konfliktu, který hodlá předložit Donald Trump? Otázka je, kdy to bude a hlavně, co v něm bude?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Vy se ptáte, jestli izraelskou politikou zamíchá mírový plán. Ono je to opačně, izraelská politika teď zamíchala mírovým plánem, protože americká administrativa avizovala jeho zveřejnění už déle než rok, možná dva roky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:  
A počítala s vítězstvím Benjamina Netanjahua?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Samozřejmě. Počítala. Teď se čekalo, až skončí ramadán, jenže ramadán skončil a v Izraeli už máme zase předvolební období. Takže tím se nám zveřejnění plánů teoreticky posouvá na listopad. Jenže to už budou prezidentské primárky ve Spojených státech. Příští rok k prezidentským volbám poběží naplno... Takže dneska už se běžně objevují komentáře, že ten mírový plán je předčasně mrtvý, aniž by někdy byl s ním někdo veřejně seznámen. Už k němu nejsou podmínky. A to nechávám stranou, že Palestinci od samého počátku říkají, že Američané jsou proti nim zaujatí, a tudíž a priori tento plán odmítají... Ostatně i Mike Pompeo, americký ministr zahraničí, minulý týden přiznal na nějakém uzavřeném jednání se židovskými představiteli, že chápe, když Palestinci nebo někteří lidé považují ten mírový plán za proizraelský.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdo a co si od toho mírového plánu slibuje? Jsou vůbec známy nějaké (detaily určitě ne), řekněme, obrysy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Obrysy z nějakých úniků nebo z toho, co Američané museli některým těm blízkovýchodním hráčům říci, jsou jasné: Nebude se nabízet nezávislý stát pro Palestince. A Palestinci, jak víme, nejen oni... Ale prostě s tím se počítalo, že toto má být výsledek mírového plánu. To, co Američané patrně teď nabízejí, je: Palestinci budou žít v nějakých svých samosprávných enklávách, obklopeni, tak jako dosud, židovskými osadami a územím pod plnou izraelskou svrchovaností. A za to asi Američané chtěli Palestincům nabídnout peníze... Za mlčení a za souhlas. Peníze jim asi měli být přidělovány na ekonomické konferenci, která se chystá na konec června do Bahrajnu. Ale i s tím je problém, protože Palestinci tuto konferenci bojkotují. Pojedou tam jenom nějaké proamerické blízkovýchodní režimy. Ty tam budou zastoupeny. Tedy z regionů. Některé k tomu byly evidentně dotlačeny americkým tlakem, protože jsou to země závislé na americké finanční pomoci (Egypt, Jordánsko) ... Takže i tato ekonomická konference je problematická. A osobně si myslím, že ten mírový plán se opravdu v posledních týdnech hodně rychle hroutí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Palestinci zvažují stížnost u Mezinárodního trestního soudu v souvislosti s prohlášením amerického velvyslance v Izraeli. Podle něj má židovský stát právo ponechat si alespoň část okupovaného západního břehu Jordánu. Odráží to asi postoj Trumpovy administrativy k židovským osadám... Mimochodem americký velvyslanec David Friedman v rozhovoru pro New York Times obvinil palestinské vůdce právě z nátlaku na obchodníky, aby bojkotovali tu bahrajnskou konferenci.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ano. Ale oni se tím netají. Včera se ukázalo, že Jordánsko, Egypt, ale také Maroko kývly na to, že na Bahrajn, na tu konferenci, pojedou. Takže ještě večer je Palestinci vyzývali, aby to zvážili, aby zůstali věrni zájmům Palestinců... Uvidíme, jak to dopadne. Co se týká výroků amerického velvyslance teď už v Jeruzalémě, a ne v Tel Avivu, tak on je známý příznivce židovských osad, takže v tomto ohledu to není překvapení. Ale připomeňme si, že tady desítky let byla nějaká politika Spojených států, je tady nějaké mezinárodní právo. Takže on se vyjadřuje v rozporu se závaznými rezolucemi Rady bezpečnosti, které i samy Spojené státy prohlasovaly. Takže zkrátka tady je nějaká mocenská skupina v americké administrativě, která jde na ruku radikální izraelské pravici. Ale je otázkou, zda toto napomáhá míru nebo uklidnění situace. Zatím to tak samozřejmě nevypadá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Následuje vůbec někdo Spojené státy, co se týče přestěhování zastupitelských úřadů z Tel Avivu do Jeruzaléma?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Teď jste mě zaskočila. Mluvilo se o některých středoamerických zemích. Já v nich mám, musím se přiznat zmatek. Ale podstatné je, že třeba i EU, a to i ty proizraelské státy, včetně ČR, zatím o tom neuvažuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Spojené státy zřejmě zastaví výcvik tureckých pilotů na amerických bojových letounech F-35, a to v reakci na turecký nákup ruského systému protiraketové obrany S-400, který podle Washingtonu ohrožuje bezpečnost Spojených států a NATO (Severoatlantická aliance). Už bylo toto rozhodnutí definitivně schváleno? Co by to znamenalo?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ono to má asi několik fází. Ale už přišla ze Spojených států informace, že na té základně v Arizoně, kde se turečtí letci, ale i letištní personál cvičí na F-35, které mají Turci koupit (mají koupit sto těchto letounů), prý už turečtí letci skutečně nepůsobí. Bylo jim řečeno, že ten jejich výcvik je přerušen. Abych to upřesnil: Jde o to, že Turecko má nakoupit stovku letounů F-35. Je to stroj, na jehož vývoji se sami Turci podílejí. Mimochodem oni tvrdí, že dali miliardu na tento společný projekt F-35. A tím Američané říkají: Ale my už vám ta letadla nedáme. Váš výcvik končíme. A to proto, že vy zároveň chcete nakoupit protiletadlovou, protivzdušnou obranu od Rusů S-400... A pokud tento systém budete mít, tak tyto naše letouny, které my chceme nabízet i jinde do světa... Tak by to jaksi poškodilo tu jejich schopnost být neviditelný. A Američané vcelku otevřeně Turkům říkají: Buďto chcete naše F-35, nebo ruský systém S-400. Vyberte si. Turecký prezident Erdogan se tváří, že si vybral. Včera naposledy řekl: S-400... Už je zaplaceno. Ta dohoda je hotová. A do července nám to Rusové přivezou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co bude dál?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Je to zajímavé. Já bych to sázel do širšího kontextu. Znovu se ukazuje, že...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pánové, a mám na mysli Erdogana a Trumpa, by se chtěli o tom pobavit ještě před summitem G20 koncem června.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ano. Někde v Asii se mají sejít. Myslím si, že v Japonsku. Nejsem si teď jistý. Je to zajímavé: Turecko je zkrátka další ze zemí Blízkého východu, které byly dlouhá léta považovány za jednoznačné americké spojence. Ale teď když se ty vazby nebo názory nebo zájmy Američanů a teď blízkovýchodních zemí dostávají do konfliktu, jsou i třeba turecko-americké spory ohledně postupu v Sýrii, tak Turci se stavějí na zadní. Podobně s nákupem ruských zbraní koketovaly i Saudská Arábie nebo Egypt. Jsou to také velcí odběratelé amerických zbraní. Takže kam to až dojde? Těžko odhadovat. Samozřejmě z pohledu NATO (Severoatlantická aliance) je to velmi zajímavá situace. Na druhou stranu Turecko už má i jiné zájmy. A ty jeho transatlantické vazby se trošku rozvolňují... Takže opravdu těžko předvídat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Členové Severoatlantické aliance... Turecko je vlastně, pokud se nepletu, druhá největší armáda...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Po Spojených státech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přesně, po Spojených státech... Ukazuje to nějaký systémový problém? Nebo vůbec tyto spory, které mezi Ankarou a Washingtonem stále eskalují?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ono to může být samozřejmě i jakési zvyšování ceny. Turci argumentují: Podívejte se. My jsme po vás chtěli „patrioty“, americkou protivzdušnou obranu, vy jste s tím dělali cavyky, bylo by to dražší, trvalo by to déle a tak dále... My se potřebujeme bránit, a tak jsme koupili od Rusů... Takže je to otázka. Já bych Turky úplně neodsuzoval. Jestli Američané dělali drahoty, což se samozřejmě vyloučit nedá... Turecko má, jak už jsem říkal, své zájmy, které jsou mu asi bližší než zájmy Spojených států. A mimochodem nemluvil bych jenom o politice a o bezpečnosti. On je to také obrovský byznys. Američané mohou být naštvaní, že Turci nenakupují od nich.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže spíše peníze než politika...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
I peníze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Německem hýbe svatba bývalého fotbalového reprezentanta s tureckými kořeny Mesuta Özil, který si v Istanbulu před týdnem vzal někdejší miss Turecka. Ne že by mu to Němci nepřáli, ale pozornost a komentáře vyvolal svědek na svatbě, a tím byl turecký prezident Recep Erdogan, spolu se svojí manželkou.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Otázka zapojení sportovců do politiky a politiků do sportu nedávno hýbala i Českou republikou, když se Jaromír Jágr vydal do Číny s českým prezidentem Zemanem... Obecně bych řekl: Když to tak pozoruji, tak mám pocit, že kdo má toho dotyčného politika rád, tak to těm sportovcům promine a nachází pro ně pochopení. Proč se nevyhřát ve stínu mocných? Proč by se politici nemohli vyhřát v kožichu ještě vzácnějších nebo obdivovanějších sportovců? Ve chvíli, kdy toho politika nemám rád, tak to těm sportovcům zazlívám, toto jejich spojenectví, to, že se s nimi nechávají fotografovat a tak dále. A podobně bych vnímal tureckého prezidenta Erdogana. On má velké trable na domácí politické scéně, mnoho Turků ho nemá rádo, takže to, že se objeví na svatbě, řekněme, hvězdy tureckého fotbalu s celosvětovým nebo mezinárodním přesahem, mu samozřejmě může jedině pomoci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Loni se Mesut Özil setkal s kritikou doma, v rodném Německu. Protože on se narodil v Gelsenkirchenu, má německý pas, německé školy, tak ho kritizovali právě za to, že se spolu s dalším hráčem sešel s Erdoganem v Londýně, pokud se nepletu. A Özil to tehdy odůvodnil slovy: Narodil jsem se a vyrostl v Německu, máma mě ale učila, ať nezapomenu, odkud pocházím. Mám dvojí srdce – německé a turecké. Özila pak hodně kritizovala hlavně německá média. Nakonec, jak víme, odešel z německé reprezentace. Kladli mu docela za vinu nepřesvědčivé výkony na šampionátu v Rusku... A rozhořela se vlastně debata o integraci. Jak vy ji vnímáte? Že fotbalista, člověk, který se narodí, byť tureckým, rodičům v Německu, asi nějak více tíhne...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Já bych nemluvil o integraci jako o, řekněme, připodobnění životních stylů. Mluvil bych spíše o otázce dvojí loajality některých lidí. Jak říkáte – je to německý občan, byl v německé reprezentaci, přesto se nechal vyfotit s tureckým prezidentem... Myslím si, že kdyby se nechal vyfotit s americkým prezidentem, tak by z toho nikdo problém nedělal. Tady je zase problém to, že Erdogan je vnímán z velké části velmi negativně, zejména na Západě, a proto i fotbalistovi Özilovi to bylo přičítáno k tíži. Pochopitelně tam ty otázky jsou, ale to jsou otázky spíše v, řekněme, emoční a etické rovině než cokoliv jiného. Ostatně on to vyřešil tím, že z té reprezentace odešel... Byť zase říkal, že se tam stejně cítil na druhé koleji... Že když vyhrával, tak byl Němec, a že když se prohrávalo, tak byl jenom přistěhovalec a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To říkával také slavný tenista Yannick Noah, který pochází z Kamerunu a je francouzským občanem... Ještě krátce na závěr pohled do turecké politiky: Jaká je nyní pozice nejenom prezidenta, ale i vládní strany AKP?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ono se teď čeká, jak dopadne ta poslední kontroverze kolem komunálních voleb v Ankaře a Istanbulu...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Opakování...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ano, opakování těchto voleb. Vyhrála opozice a mluvilo se tam o podvodech... Takže ty volby se mají teď opakovat. Je to patová situace. A zase: Vstupuje do ní i ekonomická rovina, vstupují do ní i mezinárodní ohledy... Všechno je to opravdu v poslední době velmi provázané. A vrátím se k předchozímu tématu: S-400 není jenom nástroj mezinárodní politiky a obrany, ale z hlediska prezidenta Erdogana to může být i nástroj k tomu, jak si posílit právě tu pošramocenou domácí pověst.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co dělá ještě pro to, aby nějak vylepšil body na té vnitropolitické scéně?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Chodí na svatby mezinárodním celebritám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, byl hostem dnešního 'Jak to vidí'. Já vám děkuji za názory a budu se těšit opět příště na slyšenou.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Díky za pozvání. Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bude bezpečnostní poradce Andor Šándor. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.