Mykoložka Tereza Tejklová: Aplikace vám dá jen tip. S určením hub nejlépe pomůže člověk z masa a kostí

Zatímco dříve bylo zvykem chodit na houby během letních prázdnin, dnes bývají lesy v létě příliš suché. Houbařská sezona se tak posouvá až do podzimních měsíců. „Když půjdete na houby v srpnu, většinou budete chodit po suchém lese a najdete jen pár nejodolnějších druhů,“ říká mykoložka Tereza Tejklová s tím, že v současnosti rostou houby téměř napříč republikou.

Tereza Tejklová|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

Samotný déšť ale neznamená, že se druhý den vyplatí vyrazit s košíkem. Podle odbornice potřebují žampiony zhruba týden po srážkách, hřiby zpravidla dva až tři týdny. A záleží i na tom, kde přesně zapršelo. „Skutečně se může říct, že každý kilometr rozhoduje. Zatímco na jednom místě po bouřce houby rostou, o kilometr dál nemusí být vůbec nic.“

Přemrzlé houby nechte v lese

S příchodem podzimu je potřeba dávat pozor také na ranní mrazíky. Ty podle Tejklové škodí především hřibovitým houbám, u kterých pak dochází k rozkladu plodnic. „Konzumace takových hub může způsobit trávicí potíže. Přemrzlá houba se dá poznat podle nezvykle průsvitné, sklovité dužniny nebo zahnědlých rourek.“

Při určování hub mohou pomoct různé aplikace a umělá inteligence. Stoprocentně spoléhat se na ně ale podle mykoložky nejde. „I když jde vývoj dopředu a existují velmi dobré aplikace, pořád je to jen tip, který si musíte dál ověřit. Problém je, že Češi často porovnávají obrázek s obrázkem a už nečtou popis, kde může být nějaká zásadní informace.“

Aplikace dá tip, ne jistotu

Největší jistotou proto pořád zůstává mykologická poradna. Zeptat se dá mykologa na internetu, stále ale fungují i kamenné poradny. „I Pražáci mohou v Karmelitské ulici pořád ještě donést houby, kde se jim na to podívá skutečný člověk z masa a kostí. A to je k nezaplacení.“

Poslechněte si celý rozhovor.