Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 11. února

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den a příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je Břetislav Tureček, bývalý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Dobrý den.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No a jaká jsou dnešní témata? Bude jich víc. Ale zeptám se například pana Turečka, jací lidé vlastně bojují za Islámský stát. Anebo se také podíváme do Izraele za premiérem Netanjahuem. Takže ještě jednou dobrý den. Ale první věc, na kterou bych se zeptal, je takové to včerejší ohlášení možného příměří na Ukrajině. Můžeme tomu věřit, že se skutečně tam uklidní zbraně?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
No já si myslím, že ono vždy se v podobných situacích říká, že je nějaké klíčové jednání, klíčový, zlomový okamžik a myslím si, že pokud je to pravdivé, taková charakteristika, tak se dá mluvit, mluvit takto i o dnešku, protože teprv dneska má přijít to podstatné. To znamená, je velká šance, nebo pravděpodobnost říkejme, že se v Minsku, v Bělorusku sejdou prezidenti Ruska a Ukrajiny a spolu s nimi francouzský prezident a německá kancléřka, kteří by měli dosáhnout, nebo mohli dosáhnout nějaké dohody. A to o čem teď mluvíme, to je vlastně jakási předpříprava. To znamená technické parametry nějakého uspořádání politicko-vojenského, kdy ti separatisté na východě Ukrajiny mají nějaké požadavky, ukrajinská vláda má pochopitelně zcela protichůdné, do toho zasahuje Rusko, do toho také zasahuje Západ a jde o to, jestli se podaří dosáhnout kompromisu, který bude přijatelný a bude prosazovaný nebo dodržovaný těmi hlavními hráči. A je vcelku jasné, že mají-li se sejít státníci na takto vysoké úrovni po tak dlouhých přípravách, tak je potřeba to předjednat, a to je právě ta věc, která se údajně v noci na dnešek v Minsku měla stát, že se domluvily ty parametry toho příměří, jakási autonomie pro ty povstalecké, pro ta povstalecká území, odpoutání vojenských sil a tak dále. Takže uvidíme, zda ta práce, na kterou se ptáte, těch diplomatů, špiónů a tak dále na nižší úrovni, jestli dneska přinese plody v podobě politiky zaštítěné dohody.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak doufejme, že ano. Vždycky je lepší dlouho jednat než, než krátce bojovat, jak se říká, samozřejmě.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
To určitě a navíc ještě v tomto případě si myslím, že platí taková psychologická poučka, že ono, čím větší očekávání se přikládají nějakým jednáním, rozhovorům a tak dále, summitům, tak o to větší potom může přijít frustrace, pokud se nedospěje k žádnému závěru kladnému, pozitivnímu a v tomto případě, abych byl konkrétní, pokud se dnes ničeho nedosáhne, tak si myslím, že ten konflikt se může ještě více vyhrotit než ty hrůzy, které tam vidíme do dneška.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
My jsme tady včera v tomto pořadu s panem profesorem Cyrilem Höschlem spíše už ke konci pořadu načali, nebo nakousli takovou problematiku, kdo, co je to vlastně za lidi, kteří bojují v Islámském státu, co je to zač a proč, kde se v nich bere tak obrovská neuvěřitelná brutalita, co tím sle..., sledují, i když zdánlivě je to jasné. Tak to je možná první otázka na vás. Co je to vlastně za lidi?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Já si myslím, že takové to obrovské množství lidí, které se angažuje na straně Islámského státu, není možné charakterizovat nějak jednolitě. Musíme si uvědomit, že to, co my vidíme, o čem slyšíme, to jsou největší extrémy a je jasné, že oni, pokud chtějí šokovat, pokud chtějí zastrašit nepřítele, chtějí psychicky rozložit Západ, chtějí Jordánsko odradit od toho, aby se zapojilo do bojů proti Islámskému stát a upálí jejich pilota, tak to musejí být z pozice těch útočníků, těch agresorů, to musejí být extrémy, aby zapůsobily. Nicméně pokud mluvíme o nějaké věcné analýze, tak je jasné, že takto se nechovají všichni lidé, kteří v Islámském státu působí, tam jsou i běžní policisté, kteří třeba kontrolují ta, ta území pod kontrolou Islámského státu, jsou tam úředníci, jsou tam běžní prostě řekněme vojáci. Ne všichni jsou teroristé schopní uříznout někomu hlavu, to si řekněme střízlivě. A teď samozřejmě z toho vyplývá, koho všeho to vtahuje. Nejnovější zprávy, které se objevují zhruba týden, že Islámský stát přitáhl už zhruba 20 tisíc zahraničních bojovníků a tam můžeme čekat, že jestli se někdo sebere z Maroka, tam se mluví o stovkách lidí, 1500-3 tisíce z Tuniska, 3 tisíce lidí jede ze severní Afriky, aby bojovali v Sýrii nebo v Iráku. Takže to jsou samozřejmě lidé, kteří už, to nejsou ti policisté, kteří hájí svoji vesnici někde v Sýrii, to jsou opravdu lidé radikálové, kteří třeba mají nějaké extrémní i osobnostní vlastnosti a mají možnost je ventilovat, když ne doma v Tunisku nebo v Maroku, což jsou relativně stabilní země, tak v tom, v těchto rozvrácených oblastech Blízkého východu. A totéž můžeme do velké míry říci samozřejmě o těch tisících, říká se asi 3600 lidí, kteří tam přicházejí z Evropy, ze západní Evropy hlavně.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. To znamená, dá se říct, že i, i v lidech, v některých lidech v civilizované Evropě, jak my říkáme, může vlastně dřímat nějaká touha po, po boji, po násilí a proto ti lidé i z Evropy možná putují tedy do té Sýrie?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Ale já myslím, že touha po násilí dříme v každém. Do určité míry. Je to samozřejmě věc míry. Někdo si ji tu míru vybije zcela legitimními, civilizovanými způsoby tím, že věnuje sportu, někdo potřebuje hrát paintball, někdo se chodí rvát na fotbalové stadiony a tak dále. A tito lidé mají ideologickou motivaci, velmi vysokou a hlavně příležitost, jít se věnovat těm zcela nejzvrácenějším věcem, těm fotbal nestačí, těm hry naše nestačí a mají možnost tam odejít. Je vcelku jasné, že toto přitahuje muslimy. Zrovna tak ale jsme viděli, když se bojovalo ve válce v Jugoslávii, na Balkáně, tak to zase přitahovalo křesťany, kteří chodili bojovat za jednu či za druhou stranu. A tak dále. Takže toto je opravdu magnet pro extrémisty a hlavně příležitost. A také vidíme, že západní tajné služby a úřady se snaží tomuto zabránit, vymýšlejí, jak jim odebrat pasy, jak je nevpustit zpátky do těch západních zemí, protože přijdou samozřejmě velmi zradikalizovaní a dá se čekat, nedá se vyloučit, že v tom můžou pokračovat i tady.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. Často se mluví o tom, jestli tento takzvaný stát nemůže ohrožovat v podstatě euroamerickou civilizaci, byť je vlastně jenom zatím malé území a, a, a ne mnoho lidí, ale jsou to vlastně názory, zda tento stát zadusit v zárodku, anebo prostě to nechat být.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Ano. Já si osobně myslím, že se toto přeceňuje. Říkat, že dnes největší hrozbou pro světovou bezpečnost je Islámský stát, Islámský stát je značka. Je to nějaká vlajka, o které jsme před 2 lety v podstatě nevěděli, za dva roky možná o ní zase nebudeme vědět, protože tady budeme mít jiného strašáka, což si nemyslím jenom priorativně, jiné nebezpečí říkejme. Zrovna tak před 10 lety jsme si mysleli, že největší hrozba světa je Al Kajda a dneska vidíme najednou je na vedlejší koleji, je zastíněná něčím novým. Takže myslím, že v těchto věcech je potřeba zevšeobecňovat trochu zobecňovat, že zkrátka Blízký východ je velký zdroj nestability kvůli tamním konfliktům, kvůli vyhrocené ideologii islamistické a tak dále. A je úplně jedno, jakou vlajku zrovna tito lidé třímají v tu chvíli v rukou, protože za rok budou mít jinou.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. Irácká armáda připravuje pozemní ofenzivu. Je připraveno údajně asi 45 tisíc vojáků. Takže ptám se, podle vašeho názoru, jestli tato armáda, která by měla být už bojeschopnější než ta původní, která utekla...

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Ano, to je podstatné, no.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Jestli má šanci dosáhnout nějakých vojenských vítězství a případně, kdo se k nim v té pozemní ofenzívě může přidat ještě?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Já si nemyslím, že v nějaké velké míře se tam do toho zapojí zahraniční síly, i když víme, že už Spojené státy a bez pochyby i některé další země tam vyslaly své instruktory v řádu stovek nebo pár tisíc lidí, ale to nejsou bojové jednotky. Myslím ale, že pro porážku Islámského státu je mnohem důležitější jiná věc. Je to psychologická válka. Irácká armáda, irácké vládě a armádě se podaří stabilizovat a obsadit a znovu ovládnout tu zemi na severu, kde je dneska Islámský stát, ve chvíli, kdy se k ní přidají místní obyvatelé. Ti místní obyvatelé zase nejsou to teroristé, to jsou prostě jenom lidé, kteří byli frustrovaní tím dosavadním uspořádáním, jak oni to brali útlakem irácké vlády a proto se přidali, proto podporují více či méně zapáleně Islámský stát. Ve chvíli, kdy jim vláda nabídne něco jiného, kdy jim dá nějaké politické vymoženosti, kdy je vyzbrojí, kdy zaplatí si ty bojovníky, aby přešli k ní, tak se to na Blízkém východě dělá, tak oni zapomenou na Islámský stát, když je přeplatí Američané, když budou znovu vycvičené milice Spojenými státy tak, jak se cvičily proti Al Kajdě před 8 lety řekněme, tak to bude ten průlom, který najednou Islámský stát zatlačí do pozadí. Přinejmenším v Iráku, protože v Sýrii je to složitější. Tam je ta, tam je ta scéna daleko roztříštěnější.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. Zase se zeptám samozřejmě na Sýrii, ale ještě k Iráku. Pokud by se podařilo porazit Islámský stát, tak teď se omlouvám všem posluchačům, ale přece všechny ty nepřátele nelze zabít, nebo možná to ani vojska udělat nebudou chtít. Co se s nimi stane, kam zmizí?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
No ano, to je věc, o které, to je velmi trefná věc a je zajímavé, že o tom příliš nemluví ti, řekl bych ranaři mezi politiky, kteří říkají: rozbombardujme je, zničme je. Přesně tak. Vemte si jenom cizinců je tam 20 tisíc. To jsou rozptýlení lidé, oni nejsou všichni v jedněch kasárnách, kde by se to dalo rozbombardovat a zničit. Ti lidé ve chvíli, kdy budou čelit porážce, kdy budou ztrácet motivaci, tak se z velké části zase rozptýlí. A to mluvíme jenom o cizincích. Teď si vezměme, kolik je tam Syřanů a samotných Iráčanů. Ti lidé se rozptýlí a to, ať už do zahraničí nebo se přesunou na nová bojiště. Dále nesmíme zapomínat, to je velmi důležité, o tom vůbec nikdo nemluví, když bombardujeme pozice nebo vesnice, města ovládaná Islámským státem, tak to zní velmi dobře, bojujeme proti teroristům, ale my tam zabíjíme i civilisty a o tom vůbec žádný státník dneska vlastně nemluví. To jsou přeci civilisté Islámského státu, tak ty nepočítáme. Ale to není pravda. Tam se znovu tito lidé budou motivovaní k nějaké další odvetě, odplatě, když ne za rok, tak klidně v další generaci. To znamená, my zničíme značku, můžem zadupat značku Islámský stát, ale tisíce, desítky, možná sta tisíce lidí, kteří, kteří z toho, které to bude svým způsobem frustrovat, provokovat, tak dál někde budou existovat.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. To znamená ale také z toho vojenského hlediska vlastně nastává situace, kdy je asi nutné, aby armády se naučily jiný způsob boje. To už není přece boj armády proti armádě. To je vlastně boj proti "civilistům" do značné míry.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Ano. A to má, to je, je to věc vojenské strategie, vojenských technologií a je to i věc mimochodem mezinárodní práva, jak bojovat proti někomu, kdo není armádou, kdo nenosí uniformy, kdo v jednu chvíli je civilistou a vzápětí bojovníkem, aby za hodinu už zase byl civilistou. Přesně tak. A to jsou všechno věci, které se předefinovávají velmi komplikovaně. Vidíme, jak si Američané nevědí radi, nevědi rady se zajatci z Afghánistánu, drží je na Guantánamu, řekli jsou neviní, ale prostě pustit je nemůžeme a tak dále. Takže to jsou často velice komplikované záležitosti, které budeme muset řešit ve stále větší míře.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. A ukazuje se zase, že asi bez pěchoty to ani nadále při nejmodernějších technologiích nepůjde.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Bude důležité asi, jak se pokusit udělat z místních obyvatel ty naše pěšáky.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano, ještě se pojďme podívat do Sýrie, kde také samozřejmě jistá, jistou část ovládá Islámský stát a kde se proti němu bude postupovat, ale syrský prezident Bašár Asad prohlásil, že se k té možné koalici prostě nepřidá. Není to trochu překvapující, byť vím, že tam existují rozpory, ale i pro něho by to mělo být výhodné, nebo ne?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
No má to dvě roviny. Bašár Asad toto řekl v rozhovoru pro BBC a je vcelku jasné, proč to řekl. Především vezměme si, že by teoreticky, kdyby přes BBC vzkázal: já chci být členem vaší mezinárodní koalice. Jaká asi bude reakce západních státníků, kteří do dneška volali po jeho odchodu, po jeho svržení? Těžko řeknou: ano, Bašáre, pojďme, uděláme si schůzku koordinační. Ne. Oni by ho samozřejmě jaksi ponížili odmítnutím takové spolupráce. To je prostě velmi pravděpodobný fakt. Takže on nepokazil nic, když řekl, já vlastně o něco takového stejně ani nestojím. Druhá věc ovšem je, co se děje v zákulisí, a na to on také narazil, že stejně ty, ty útoky jsou nějakým způsobem koordinované, je vcelku jasné, že pokud několik západních armád a i několik arabských zemí podniká na syrském území nálety, tak to musí být nějakým způsobem koordinované se syrskou protivzdušnou obranou, navíc víme, že se na tom podílí také Írán v Iráku tedy, který rovněž není oficiálně deklarovaným členem té mezinárodní koalice. Takže jedna věc je nejsme kamarádi veřejně, nesedneme si k jednomu stolu, druhá věc je, že naši generálové a zpravodajci samozřejmě dojednají, abychom se nad Sýrií a Irákem nepostříleli navzájem.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pojďme se podívat opět trochu na západ, jestli se nepletu, do Izraele. Izrael, jakou roli vlastně hraje v těchto nebezpečných chvílích, u svých sousedů, jakou hraje roli?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
No dlouho se Izraelci snažili držet zcela stranou. Oni měli, to jsem ještě v Izraeli působil, oni měli direktivu nevyjadřovat se k syrské válce. Proč? Jednak neukazovat na čí straně Izrael stojí a jednak vlastně nekompromitovat ty své eventuální favority, protože ve chvíli, kdy nějací povstalci, řekněme, by byli oceněni Izraelem za to, že dělají správnou věc, tak okamžitě by pochopitelně syrská vláda toho využila proti nim propagandisticky v rámci psychologické války, řekla by: podívejte se, toto nejsou povstalci bojující za práva Syřanů, ale za zájmy sionistů. Mimochodem ono se to i dělo, protože u některých povstalců se už v minulosti našli i nějaké potravinové balíčky a zdravotnický materiál s označením izraelské armády. Takže můžeme se ptát, jak se to tam dostalo. Každopádně v současné době už je to pro Izrael komplikovanější, už nemůže stát úplně bokem. Víme, že se bojuje v přímo v bezprostřední blízkosti hranic mezi Sýrií a Golanskými výšinami, která formálně z mezinárodního hlediska patří také Sýrii, ale Izrael je už 40 let okupuje...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Z pudu sebezáchovy.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Z pudu sebezáchovy a i ze spousty dalších zájmů, řekněme. Nedošlo nikdy k dohodě, byť současný premiér před lety jednal a bylo to na spadnutí, byla dohoda, že Izrael vrátí Golany Syřanům, nedošlo k tomu a zkrátka dneska už Izrael se tím musí zabývat daleko více, víme, že munice, rakety dopadají i na jeho území, stará se o Syřany, kteří jsou v té válce zraněni, kteří přijdou požádat na hranici o pomoc, tak diskrétně jsou přesouváni do izraelských nemocnic. No a mluví se o tom, že v rámci co nejlepšího monitoringu toho, co se za izraelskými hranicemi děje, tak Izraelci opravdu spolupracují s některými povstaleckými skupinami, sledují, monitorují nálady mezi obyvateli, prostě mají tam evidentně své lidi.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. Současný premiér Netanjahu je ovšem tvrdým odpůrcem jak, Íránu a jakýchkoliv dohod s Íránem. A vy jste vlastně včera, než, když jsme se bavili o tomto pořadu dnešním, řekl, že je pozván také do Spojených států, kde by o té, o vztahu k Íránu měl hovořit.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Ano, to je, tím se dostáváme k tématu, které dneska hýbe vlastně Izraelem, a to jsou nadcházející předčasné parlamentní volby, které budou 17. března, to znamená za 5 týdnů zhruba a Netanjahu byl opravdu pozván do Spojených států, aby promluvil v Kongresu za velmi zvláštní situace. On tam není pozván prezidentem Obamou a vlastně pozvali ho do Kongresu promlouvat republikáni. Republikáni jsou velmi kritičtí vůči té chystané dohodě mezi Spojenými státy a celým světovým společenstvím a Íránem a snaží se jí zmařit, chtějí při, přijímat nové sankce protiíránské a tak dále. Podobně a zcela nepokrytě Netanjahu řekl také, že chce tuto dohodu prostě zmařit, protože je to kompromis a Izraelci mají jasné nekompromisní požadavky vůči Íránu v této věci. Takže se teď mluví o tom, že vlastně Netanjahu, pokud promluví v Kongresu, tak vlastně jednak tím poškodí Obamu, ztrapní tím prezidenta Obamu, protože ho republikáni využijí proti demokratickému prezidentovi. No a zároveň vlastně Američané takto využijí Netanjahua, nebo pomůžou Netanjahuovi v jeho vlastním předvolebním klání, kdy samozřejmě vystoupení v Kongresu by mu mohlo nahnat nějaké body v těch nadcházejících volbách, které po tom projevu ty volby už mají být za dva týdny. Takže to načasování jistěže není náhodné.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. Ovšem premiér Netanjahu má trochu problémy i sám doma v Izraeli. Tam vím, že je taková kauza, která souvisí s vratnými láhvemi, což mi přišlo velmi legra...

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Á, vratné láhve.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Velmi legrační.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
No ano. Vratné láhve je vyvrcholení mnohaletého boje řady izraelských novinářů bez ohledu, řekněme, na, na jejich politické inklinace proti manželce premiéra Netanjahua Sáře, která už v minulosti byla, a často i zaměstnanci úřadu vlády a rezidence premiéra byla obviňována, že se k nim chová velmi neurvale, že po nich hází věci, že se vyjadřuje vulgárně, dokonce se objevují náznaky, že to může souviset s její, řekněme, náklonností k alkoholu a tak dále. A to všechno ale bylo v roli, řekněme, popíraných, nebo podpíraných pomluv a prostě osobních chara..., charakteristik a tak dále. Ovšem teď do toho vstoupila věc, říkáte vratné láhve. Ano. Už to má na stole generální prokuratura. O co jde? Že zkrátka Sára Netanjahuová za uplynulá léta od roku 2009 prostě do úřadu vlády a rezidence se nakupoval proviant, samozřejmě pohoštění a tak dále, včetně nápojů a poté tam zůstaly láhve a plechovky od těch nápojů, načež paní Netanjahuová údajně velmi důkladně, důsledně až u..., ja..., jaksi umanutě vyzývala personál, ať tyto láhve hromadí a odevzdává v supermarketu s tím, že ona si pak z toho ty peníze nechávala. A podstata je taková, že má jít v zásadě o více než 100 tisíc korun, které vlastně ona si takto ze státních peněz měla nechat. Takže to se teď řeší a samozřejmě Netanjahův štáb říká: to je ale vrchol, taková špína a zase měsíc před volbami.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No mně se to hrozně líbí, že, že i v Izraeli hrají i určitou roli vratné láhve. I když samozřejmě to nesouvisí s tím naším filmem známým, ale děkuju za ten, za ten příběh. Pojďme ještě na jedno téma. Cena ropy po mnoha letech začala na podzim klesat. Dostala se na nějakých řekněme 45 dolarů za barel, přičemž víme, že barel je 159 litrů. Teď v posledních dnech cena zase stoupla nad 50 dolarů, ale podle včerejší zprávy analytiků amerických by mohla klesnout dokonce naopak až na 20 dolarů. Co si myslíte o tom kolísání té ceny?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
No to byla analýza, řekněme, myslím skupiny Citi...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano, Citi...

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Citibank, která, která ano říká vlastně dvě věci. Jednak, že takto klesne, že ten, že to vzedmutí současné, jak říkáte, že návrat nad 50, k 60 dolarům, že je jenom dočasné, že ve skutečnosti ta cena bude dále klesat až k těm 20 a dále, že se rozpadne vlastně vliv toho ropného kartelu OPEC. A kolem toho jsou velmi zajímavé úvahy. Do jaké míry je to pravda? Jistá je jedna věc, tam jsou, když shrnu, co se o tom hodně píše, proč vlastně cena ropy padá? Tak pomiňme nějaké politické zájmy Saúdské Arábie a tak dále, ale co je možná pro nás zajímavé, že zkrátka ve Spojených státech se velmi dynamicky rozvíjí technologie získávání břidličné ropy, břidličného plynu. Takže vlastně už loni na podzim Spojené státy byly schopné produkovat více vlastní ropy, než jí musely dovážet ze zahraničí. A jsou predikce, předpovědi, že do, že v roce 2018 už to budou právě Spojené státy, které budou největším světovým producentem ropy. A teďka ty úvahy zkrátka vedou k tomu, že ano, ROPEC silná mocná organizace, která dnes prostě ty ceny tlačí dolů, nicméně přílivem novéch, nových technologií, které nejsou v zemích OPECu vlastně použitelné, to by znamenalo obrovské investice, které prostě oni nejsou připravené a schopné na rozdíl od Američané zavádět, tak zkrátka se ten trh úplně změní a OPEC stojící na těch starých metodách těžby, zkrátka opravdu postupem doby může být odsunut na vedlejší kolej.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. Ale to je v podstatě strategický sen vlastně, vymanit se ze závislosti na ropě.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Přesně tak. Ano.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
O tom se hodně mluvilo a teď se to vlastně stalo skutečností.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
No stává se...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Nebo stává.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Stává se to skutečností. Je otázka, jak daleko vlastně toto, tento trend dojde. Ale jistá je jedna věc, že vlastně dneska vidíme, že Saúdská Arábie je na maximu. Saúdská Arábie těží nejvíce ropy za posledních 10, 15 let jestli se nepletu, takže tím se snaží tu cenu dále snižovat a vyčerpávat řekněme ty americké producenty ty břidličné ropy, ale z dlouhodobého pohledu, když k tomu přičteme klesající spotřebu ropy na západě, vidíme, že máme stále úspornější technologie, tak to opravdu ty staré země Blízkého východu, které nás určitým způsobem drží v šachu, dokonce by někdo řekl pod krkem, tak je to může oslabit.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ještě dodám, že samozřejmě i pro Rusko je to nepříjemné, protože se říká, že pokud ta cena není 70, 80 dolarů za barel, tak už není výhodná pro Rusko z hlediska...

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
To je pravda...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Z hlediska příjmů.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Sami Rusové už před časem přiznali, že mnohem více než nějaké evropské sankce, tak je poškozuje nízká cena ropy.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. Pane Turečku, já vám děkuji, že jste přišel. Přeji vám hezký den.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Díky za pozvání.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem tohoto pořadu geriatrička Iva Homerová. A já ještě připomenu, že tento pořad, Jak to vidí, vysíláme od nového roku nově také v neděli ve stejném čase, to znamená od 8:30 a jeho průvodci jsou střídavě sestra Angelika ze společenství Milosrdných sester svatého Karla Boromejského a výtvarníkem Bárta. Bývalý ředitel humanitární organizace ADRA. Poklidný den přeje Miroslav Dittrich.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.