Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 11. prosince

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je situace v Izraeli, který se chystá na předčasné volby. Co se děje v Egyptě, rozdělilo ho omilostnění bývalého prezidenta Husního Mubáraka? A co bude znamenat pro blízkovýchodní mírový proces smrt palestinského ministra, který zemřel po zásahu izraelských vojáků na Západním břehu Jordánu? Ve studiu tedy už vítám někdejšího dlouholetého zpravodaje Českého rozhlasu na Blízkém východě, nyní působícího na Centru pro studia blízkovýchodního, Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislava Turečka. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Dobré ráno.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Břéťo, začneme tou situací v Egyptě. Čili na konci listopadu vynesl káhirský trestní soud verdikt, který omilostnil bývalého prezidenta Husního Mubáraka. Vyvolalo to velké vášně v egyptské společnosti.

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Určitě ano. Tak já především upřesním, že ten verdikt úplně nezprostil Mubáraka viny. Nicméně soudci řekli, že se vlastně těmito událostmi dále nebudou zabývat. Jinými slovy. Teď je v Egyptě taková vlastně situace, že už je asi nereálné čekat, že by Mubárak byl odsouzen. Já připomenu, za co vlastně měl být tedy souzen. Jde o to, že v době arabského jara takzvaného na začátku roku 2011, když se Egypťané bouřili proti jeho vládě, tak desítky lidí byly pozabíjeny v ulicích, stovky zraněných a tak dále. Prostě bylo to velmi, byly to velmi krvavé události. No, a když potom byl Mubárak na začátku února roku 2011 svržen, tak posléze vlastně nová moc, která se demokraticky dostala k moci, nutno říci Muslimské bratrstvo, tak za té nové éry už Mubárak měl být právě za tyto činy tedy bezpečnostních složek souzen. Teď se tedy ukazuje zpětně, ovšem až poté, co Muslimské bratrstvo mezitím bylo loni pučem odstaveno od moci současným vojenským režimem, tak najednou tento režim se ukazuje, že Mubáraka tedy zbavil, zbavil možnosti toho být souzen za ty činy. A zároveň současný vojenský režim drží ve vězení stovky lidí, kteří požadují návrat země k demokracii, aktivistů Muslimského bratrstva, ale také třeba demokratických sekulárních aktivistů, kteří prostě argumentují, že ten dnešní vojenský režim je ještě horší, než byl ten režim Mubárakův.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte, co si vlastně tedy zažívá egyptská společnost právě i v souvislosti se současným prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím. Ten nyní představuje nový zákon, který bude trestat hanobení revolucí z roku 2011 a 2013. Čili na jednu stranu dělá toto, na stranu druhou se děje to, co jste popsal vy.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
To je takový, takový, až bych řekl osobně, neskutečný cynismus, když bývalý maršál Sísí, který on teprve letos vlastně odložil uniformu, aby se mohl stát civilním prezidentem, nechal se zvolit ve velmi nedemokratických poměrech novým vůdcem Egypta, tak on neodmítá tu revoluci z roku 2011, ale jak správně říkáte, on se k ní hlásí, on dokonce říká, že ten dnešní vojenský režim je výsledkem té revoluce, ačkoliv lidi, kteří se na ní tehdy podíleli, tak samozřejmě říkají, že je to úplně absurdní situace, protože Sísí ty poměry nebo ten dnešní režim zvrátil ty poměry do ještě horší situace, než byla za Mubáraka. Abych byl konkrétní, ano, ani za Mubáraka nebyla v zemi naprostá svoboda, ale dnes jsou třeba ve vězení aktivisté Muslimského bratrstva, kteří za Mubáraka, byť tehdy Muslimské bratrstvo nebylo povolené, tak oni tehdy jako nezávislí seděli v parlamentu. Dnes egyptský režim drží ve vězeních velké množství novinářů, jak už jsem říkal, studentských aktivistů a tak dále. A co je možná ještě více varovné pro nás, že Západ vlastně vůbec neprotestuje. Nám tento režim prostě nevadí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A jsou právě velmi patrné ty tendence jaksi nekritizovat Mubárakovo působení a najednou se k němu víceméně hlásit, jak na to potom právě reagují ti, kteří v roce 2011 protestovali?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Tak samozřejmě, ti jsou, jak říkám, ti jsou tím znechuceni. Oni říkali, že vlastně ta celá revoluce je jejich snaha dosáhnout nějakých svobod v Egyptě, vzala úplně opačný směr. Na druhou stranu ale nesmíme zapomínat, že v Egyptě je i velký tábor lidí, kteří naopak říkají, že ta revoluce z roku 2011 tím, že přinesla k moci, znovu říkám, demokratickými volbami posléze několikerými Muslimské bratrstvo, takže ta naopak Egypťany zbavila svobody. Tito lidé tvrdí, že za vlády Muslimského bratrstva se potlačovala demokracie, prosazoval se politický islám do vedení země a tak dále. Takže nutno říci, že v Egyptě je mnoho lidí, kteří podporují ten zvrat, kteří podporují současnou situaci, protože říkají, že byť jsou u moci generálové v podstatě skrytí za civilního prezidenta Sísího, takže ta země je takto daleko stabilnější, než kdyby vládla demokratická moc Muslimského bratrstva.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co toto může právě přinést, když vidíme ty rozporuplné tendence, tu rozporuplnou podporu tu právě této skupin nebo jiné.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, egyptská společnost evidentně se hned tak asi nezcelí. To znamená, těžko můžeme čekat, že by v zemi došlo k nějakému celospolečenskému konsensu, že by lidé si ty poměry buďto všichni pochvalovali, nebo je všichni odmítali. Zkrátka ta, to současné dění, to znamená i třeba, viděli jsme, když soud řekl, že Mubárak nebude potrestán, tak jsme hned viděli krvavé protesty ve městech a tak dále. Zároveň připomenu, že hned vzápětí zase desítky dalších lidí byly odsouzeny k smrti tím, tou současnou justicí za podíl na nepokojích z loňského roku. Takže to jsou všechny věci, které těžko od nich můžeme čekat, že by situaci v Egyptě uklidnily.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, že to může eskalovat do nějakých dalších větších protestů?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ono se už delší dobu mluví o tom, že Egypt je na pokraji občanské války. Já osobně si ale myslím, že k občanské válce ta země opravdu měla blíže třeba za Muslimského bratrstva, a to ne snad proto, že by Muslimské bratrstvo vyvolávalo nějaké takovéto nepokoje a vášně, proti sobě samému, ale spíš proto, že dneska jsou u moci opravdu zkušení činitelé tajných služeb, armády a tak dále, kteří prostě vědí, jak vést vojenský režim a jak potlačovat nějaké opoziční nálady v zemi.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte, jaká je tedy bezpečnostní situace v Egyptě, kam proudí tisíce uprchlíků? V pondělí Kanada uzavřela své velvyslanectví v Egyptě, předtím k tomu přikročila i Británie.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ona je to celá řada věcí. Tyto země reagují bezpochyby na ty pouliční protesty ve velkých městech v Káhiře a tak dále. Zároveň ale nesmíme zapomínat, že země je velmi rozklížená i třeba nástupem různých radikálních džihádistických skupin, které operují hlavně na Sinajském poloostrově, útočí na státní ozbrojené složky, snaží se útočit i na Izrael přes hranici a tak dále. Takže to jsou všechny věci, které také ke stabilitě země určitě nepřispívají.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Další jistě vaše velké téma, pakliže jste specialistou na Blízký východ, je situace v Izraeli, kdy izraelský parlament v pondělí odhlasoval své rozpuštění, plánují se předčasné volby na příští rok v březnu.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ano, ano.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak řekněte něco k té situaci, prosím.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, ta situace je zase tak výsledkem velmi zajímavého kroku dosavadního, stále ještě působícího premiéra Benjamina Netanjahua, který víme, že vede dva roky, vlastně necelé dva roky teprve převážně pravicovou vládu. A on se minulý týden rozhodl zbavit dvou svých důležitých poměrně koaličních partnerů, sesadil, sesadil ministra financí Jaira Lapida, který ho kritizoval, který například kritizuje rozšiřování židovských osad na palestinských okupovaných územích, který kritizuje konfrontační politiku Izraele vůči Íránu, nebo Netanjahuovy spory s americkou administrativou a tak dále. Zároveň sesadil také Cipi Livniovou, která jak víme, bývala ministryní zahraničí a teď je ministryní spravedlnosti a ta měla mít na starost mírový proces s Palestinci. No, a ta také kritizuje postup Izraele nebo té vlády pravicové vůči Palestincům. Říká, že prostě tento konfrontační styl k ničemu nepovede Netanjahu je vyhodil z vlády patrně v domnění, že si tím v předčasných volbách, které opravdu budou 17. března, že si tím posílí své pozice, ale možná se ukazuje, že to bude úplně jinak, protože najednou v posledních dnech, to jsou překotné zprávy, se ukazuje, že nejenže se levice a centristické strany dokázaly velmi efektivně sjednotit pro nadcházející předvolební kampaň, ale zároveň i uvnitř pravicové strany Likud, kterou premiér Netanjahu vede, se dostávají ke slovu jeho rivalové, kteří ho chtějí odstavit od moci. Jinými slovy, je tedy otázka, jestli v jaké formě, řekněme, a v jaké pozici Netanjahu ty volby, které on opravdu vlastně vyvolal, tak jak on v těch volbách potom dopadne.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, že měl ale jinou možnost, než skutečně odvolat tyto ministry, protože Netanjahu se bránil tím, že zkrátka napadali vládu a že už tuto situaci v kabinetu nemohl tolerovat.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ano, oni ji napadali. Samozřejmě, to je vždycky věc, ostatně vidíme to i v České republice, když se hádají ministři mezi sebou, tak to nepůsobí úplně jednotným dojmem ta vláda potom. Ale takový je v podstatě v Izraeli politický styl. On je obviňoval tyto dvě strany nebo tyto dva ministry konkrétně, že se ho chtějí, že se chtějí spojit s některými opozičními stranami a chtějí ho sesadit. Ve stejné době on sám však také jednal s opozičními stranami, aby se právě těchto dvou ministrů nepohodlných mohl zbavit. Takže pravdu mají do určité míry všichni. A ukazuje se zkrátka, že Netanjahu, když vyhrál volby před dvěma lety, tak se pokusil sestavit poměrně širokou koalici, aby mohl vládnout s co nejširším mandátem a vlastně postupem doby se ukázalo, že ta koalice je příliš široká, aby s takovýmto názorovým spektrem mezi jejími různými členy prostě mohla setrvat celé čtyři roky funkčního období.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Netanjahu je tedy na sestupu popularity, k čemuž přispělo údajně i to, že byl kritizován, že nedokáže jaksi zajistit bezpečnost pro Izraelce.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
To je velmi zajímavá věc, protože všichni, ostatně i fanoušci izraelské vlády premiéra Netanjahua v zahraničí i třeba v České republice, říkají, že ta Netanjahuova politika je důležitá pro bezpečnost Izraele, že právě on tou, řekněme, tvrdou rukou a zase budováním židovských osad, že vlastně přispívá, zajišťuje bezpečnost Izraele. No, ale teď průzkumy, o kterých možná mluvíte, opravdu ukazují v posledních dnech, že Izraelci mají opačný názor, že ta jeho vláda, naopak za jeho vlády, že se bezpečnost Izraele zhoršila. Takže takový ten pan Bezpečnost a tak dále, že prostě že to byl do určité míry mýtus, který on si budoval. On na tom stavěl, on odmítal sociální programy, které prosazoval třeba ministr financí a tak dále, právě důrazem na bezpečnost, říkal, prioritou je pro nás bezpečnost. Ale teď se ukazuje, že to na voliče už přestávalo zabírat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si tedy, že po těch volbách v březnu může nastat úplně nový kurz Izraele ve vztahu k Palestině?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, to bude velmi záležet na tom, jak ty volby dopadnou samozřejmě. Ale podle posledních průzkumů ze včerejška, vlastně jsou hned dva průzkumy, které ukazují, že pokud Strana práce, která v současné době je hlavní složkou opozice, tedy levicová Strana práce, pokud tato vyhraje volby tím, že se k ní přidala i Cipi Livniová, tak samozřejmě tato koalice nebo toto nové uskupení se bude snažit nastolit nový kurz, oni říkají, my chceme ve volbách porazit radikální pravici, a můžeme tedy čekat, že nastolí i jiný přístup třeba k Palestincům a obecně k celé té blízkovýchodní problematice.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když mluvíme o blízkovýchodní problematice, tak ještě jedna událost se tento týden stala. Po zásahu izraelských vojáků proti demonstraci na Západním břehu Jordánu byl zabit palestinský ministr bez portfeje Zijád abú Ajn. Jak tuto událost vnímat?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, ono se ukáže, jak to bylo doopravdy. Je fakt, že jsou videozáznamy, které ukazují, kde on se, on křičí na, na vojáky na Západním břehu, tedy nikoliv v Izraeli, ale v Palestině jsou izraelští vojáci. Je tam nějaká demonstrace Palestinců proti zabírání další půdy židovskými osadníky. V jednu chvíli ho nějaký voják dokonce drží pod krkem. Ale poté zatím není, nejsou úplně jasná svědectví, do jaké míry to souviselo s tím, že on pak najednou padl na zem a vlastně zemřel. My víme, že on trpěl cukrovkou, trpěl vysokým tlakem, takže jestli tam byla, nebo nebyla přímá spojitost s těmi, s tím jeho přetlačováním a se zásahem armády, to se má teprve vyšetřovat a mají se na tom podílet jak Palestinci, tak také Izraelci.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A myslíte, že to vyšetřování přinese nějaké konkrétní objektivní závěry?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že ano, že na tom mají zájem obě strany.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nová ministryně zahraničí Evropské unie řekla, že to je, to, co se stalo, tedy smrt palestinského ministra, jen dramatickým důkazem toho, jak se situace na místě zhoršuje.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
To má naprostou pravdu, protože jedna věc je, čeho dosáhnou vyšetřovatelé. Mohou dojít k velmi střízlivým nějakým výsledkům, analýze, dojde na pitvu a tak dále. Druhá věc je, co to dělá v ulicích, protože ve chvíli, kdy jsou vyhrocené vášně, kdy na obou stranách jsou mrtví a teče krev, tak lidi potom už zpravidla nezajímají vědecké zprávy, ale prostě ty vášně dokáží situaci zvrátit úplně jiným směrem než k nějakému střízlivému rozuzlení. Uvidíme třeba v pátek, což je tradiční den velkých muslimských modliteb, jestli tam se to projeví a tak dále.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
V těchto dnech také rezonuje téma samostatné Palestiny. Ministři zemí Ligy arabských států se shodli na rezoluci o vytvoření Palestinského státu, kterou by Radě bezpečnosti OSN mělo předat Jordánsko. Něco k tomuto právě aktu.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, je to, zase je to jeden z důležitých kroků, kterými se Palestinci snaží etablovat na světové scéně. Víme, že Spojené ... že i především i...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale nic nového pod sluncem.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
V podstatě nic nového pod sluncem, ale postupně se mění situace. My vidíme, že v uplynulých týdnech řada evropských zemí řekla, že uzná Palestinský stát. Takže už to pro Izrael není tak jednoduché jako dříve, že šmahem všechny propalestinské kroky na světové scéně byl schopný blokovat. Víme také, že v neděli se má sejít izraelský premiér Netanjahu s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym, a to velmi naléhavě, a to právě proto, aby projednali, jak, jak reagovat na tyto nejnovější kroky, které mají vlastně uznat Palestinu na světové scéně.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A na tom americkém vetu v Radě bezpečnosti OSN k tomuto tématu, dokud tedy nebude mírová dohoda, to asi nic nezmění.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Myslím si, že za současné situace Američané nenechají uznání Palestiny projít, takže zase to asi budou ve prospěch Izraele vetovat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Mým hostem je tedy Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha. Břéťo, ještě k další věci. Dnes jsem se dočetla, že litr benzinu Naturalu stojí pod 30 korun. Jak to tedy souvisí s těmi dramaticky klesajícími cenami ropy?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ano, někde. U některých pump se dá opravdu asi sehnat takto levně, také jsem na to narazil. Asi ne zdaleka u všech. Ale je to jasné kopírování celosvětového trendu, kdy opravdu padají ceny ropy. Ta už se dostala pod 65 dolarů za berel. A celé opravdu to vlastně opět sahá na Blízký východ, protože tento trend snižování cen, světových cen ropy odstartovala Saúdská Arábie, která v podstatě se odmítá zvýšit těžbu, zároveň jí nevadí, že klesají ceny. A proč? No, protože Saúdská Arábie je největším producentem na světě a má tak velké rezervy, že i když jí také samozřejmě klesá zisk v tuto chvíli, respektive neroste tak, jak by mohl, tak jí to nevadí, protože má rezervy, ale hodně se spekuluje o tom, že Saúdská Arábie se takto snaží finančně vyčerpat hned několik subjektů. Jednak Írán, se kterým má velmi napjaté vztahy na Blízkém východě, jednak že se dost možná snaží vyčerpat Rusko, které v Sýrii podporuje vládu prezidenta Asada, zatímco Saúdská Arábie podporuje různé rebely a islamistické skupiny, které se ho snaží odstranit. No, a poslední, kdo je tímto snižováním cen ropy zasažen, jsou američtí producenti. Ve Spojených státech se v poslední době velmi výrazně zvýšila produkce ropy. Teď je v současné době nejvyšší za posledních 30 let. A tím se vlastně na americkém trhu snižuje prostor pro saúdskoarabské dovozy. Saúdové se tedy bojí, že ztrácejí americký trh, že získávají prostor domácí producenti ropy. A hodně se mluví o tom, že tím že Saúdové uměle tu produkci stlačují, tak vlastně vystavují velmi nepříznivé situaci ty americké producenty, kteří těží ropu poměrně draze ve srovnání se Saúdskými Araby. A tím, že se ta ropa, její cena dostane pod nějakou kritickou mez, tak Američanům se, Saúdové na to asi sázejí, přestane ta jejich domácí těžba vyplácet, a tudíž ji odloží. A tím se zase zvýší dovozy saúdskoarabské ropy na americký trh. Takže je to velmi komplikovaná situace a všechno to evidentně opravdu rozehrávají Saúdští Arabové. V noci na dnešek bylo zasedání klimatického panelu OSN v Jižní Americe a saúdskoarabský ministr ropného průmyslu, když mu říkali, proč nesnížíte cenu ropy, pardon, proč nepovolíte zvýšení jejich, proč nezvýšíte těžbu, tak on říká, a proč bychom měli.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili byste to vnímal podobně jako včera Václav Cílek, který to definoval, že to je jedním z nejzávažnějších posunů v ropném světě za posledních mnoho let?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, je to velmi zajímavý posun, protože já si pamatuji doby, kdy ropa stála před několika lety 150 dolarů. Takže ten propad je obrovský. A můžeme se bavit o tom, do jaké míry je to ekonomický nástroj v rukou Saúdských Arabů, kdy opravdu chtějí prostě oslabit konkurenci, jak jsem říkal, ve Spojených státech.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A do jaké míry politický.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
A do jaké míry jde o politiku, o boj o vliv na Blízkém východě ať už v Sýrii, nebo tu rivalitu s Íránem, který také podporuje, který také podporuje syrský režim Bašára Asada. Je to jakýsi souboj, který se vlastně střetává i třeba ve věci té organizace zvané Islámský stát, kdy my vidíme, že Saúdská Arábie vlastně stála u zrodu této organizace a vlastně tím se snaží oslabit vliv Západu v regionu, oslabit vliv Íránu a tak dál. A Saúdové, oni nemají rozeseté armády po Blízkém východě. Ale jak vidíme, oni dokáží zahýbat celou zeměkoulí prostě nástrojem zvaným ropa.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili skutečně může dojít k úplnému předefinování těch sil ať už východ-západ, nebo tomu rozložení sil na Blízkém východě?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Já si nemyslím, ale osobně, je to moje spekulace, omlouvám se za ni, ale myslím si, že tímto způsobem možná se může dojít i k některým věcem, které zatím nepředpovídáme nebo nepředpokládáme. Já připomenu jednu věc. V roce 1990 byl Irák vyčerpaný osmiletou válkou s Íránem, kterou mimochodem sám vyvolal, v té době Irák se snažil dosáhnout zvýšení cen ropy na světových trzích. I Iráčané vyváželi ropu, potřebovali se postavit po válce na nohy a potřebovali čím větší ceny, tím lépe pro ně. Saúdská Arábie a řada dalších arabských států odmítaly toto udělat a nechávaly Irák krvácet. Co tehdy udělal Saddám Husajn? Obsadil Kuvajt, řekl, že je to vlastně stejně součást Iráku, zabral tamní ropná pole a zareagoval tímto velmi nebezpečným agresivním krokem na to, že se dostal do defenzívy. Saúdové teď rozehrají podle mého názoru nebezpečnou hru. Je to hra vabank a myslím si, že mohou přijít věci, které zatím nikdo nepředpokládá.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě máme jeden e-mailový dotaz. "Jak vidíte havárii třetího bloku Jaderné elektrárny v Záporoží na Ukrajině, která je největším jaderným komplexem v Evropě? Nemohou překrýt politické aspekty ukrajinské krize nebezpečí důsledků pro okolní státy? Víte něco o stanovisku Mezinárodní agentury pro atomovou energii?" Ptá se pan Podlucký.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Přiznám se, že nevím o tom odborném stanovisku. Ale je pravda, když se podíváme, o čem se na Ukrajině mluví, tak je fakt, že tato záležitost je pod nánosem zpráv o různých politických záležitostech, o příměří, o a nepříměří, o chystané schůzce v Minsku mezi ukrajinskou vládou a rebely. Myslím si, že ještě přijdou další, další vlastně informace ekonomického rázu z Ukrajiny týkající se nadcházející zimy. Zásobování obyvatel na těch povstaleckých územích, kdo za to nese odpovědnost, kdo bude zajišťovat, aby tam lidé měli čím topit. A za této situace samozřejmě problémy v ukrajinském nebo v jaderném průmyslu prostě jsou jedním z témat, které zatím je také podle mého názoru nesprávně trochu odsouváno do pozadí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme se dostali na Ukrajinu, respektive k tomu rusko-ukrajinskému konfliktu, tak stálý představitel Ruska při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě řekl, že kontaktní skupina zabývající se řešením ukrajinské krize dospěla k dohodě o odpoutání vojsk v Donbasu a o výměně zajatců. Je to průlomové?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, může to být samozřejmě průlomové. Ale vezměme si, že vlastně na Ukrajině už dlouhé týdny platí stále ještě příměří, které nikdo nezrušil, a přesto během něj zahynuly stovky lidí. Takže každá samozřejmě takováto dohoda, která je praktická, která není jenom politickou deklarací, má svou váhu a i výměna zajatců, to je velmi citlivé téma pro obě strany, tak může přinýst určitý posun. Ale v žádném případě to není garance, že to tu situaci zcela uklidní. A znovu říkám, vraťme se k dosavadní minské dohodě, která měla také vlastně už přinést ukončení toho konfliktu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě teď se také zase odsouvá datum schůzky v Minsku. Je tu kontaktní skupina, kde jsou zástupci Kyjeva, Moskvy, povstaleckých lidových republik, také představitelé OBSE. Co od ní očekáváte?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Jak říkám, je to snaha vlastně vrátit ten takzvaně, říkejme tomu zjednodušeně, mírový proces, kde měl být na začátku, prostě k situaci, kdyby obě strany opravdu měly začít dodržovat dohody, které uzavřely. My ale víme, že vlastně od samého počátku, tam to je možná klíčová věc, panuje na obou stranách nedůvěra, víme, že mnohé kroky Ruska jsou vykládány jako porušení dohod z Minska, zároveň mnohé kroky ukrajinské vlády mohou být vykládány stejně tím opačným táborem. Takže myslím si, že Minsk dva je v podstatě snahou oživit nebo přivést k vědomí Minsk jedna.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
V souvislosti s tím, co se děje po světě, se často předstírají takové apokalyptické scénáře. Jak vy vnímáte to dění i dopad na to třeba, co se může stát u nás v naší společnosti. Máte pocit, že jsme na pokraji nějakého kolapsu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Mluvíme-li o České republice, tak takový dojem opravdu nemám. Myslím si, že každý člověk, který se hlouběji zabývá problémy v zahraničí, nebo kdo třeba cestuje do nějakých krizových oblastí světa a vrátí se sem, tak si potom musí uvědomit, že jedna věc jsou naše novinové titulky a pokřiky na náměstích a výkřiky různých politiků a druhá věc je realita, že jsme pořád ještě velmi stabilní zemí, kde samozřejmě, to já třeba osobně vnímám velmi špatně, je spousta lidí, kteří jsou opravdu chudí, a často si to neumíme třeba, myslím si, že i my novináři, představit, jak, v jaké chudobě mnoho Čechů žije. Ale pořád ve srovnání nejen s těmi krizovými zeměmi, o kterých mluvíme, ale i ve srovnání s mnoha zeměmi Evropské unie si myslím, že jsme na tom velmi dobře.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná ta zkušenost právě zahraničního zpravodaje v řadě míst konfliktů je velice důležitá potom proto si prožít tady tu realitu bezpečí a poměrné pohody.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Přesně tak. Já když jsem se kolikrát vracel, já nevím, z Iráku, z Egypta během toho arabského jara, když člověk četl, čím se zabýváme tady my a co my tady považujeme za největší katastrofy našeho mikrosvěta českého, tak jsem se kolikrát musel smát.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu někdejší na Blízkém východě Břetislav Tureček, nyní působí na Metropolitní univerzitě Praha, byl dnešním hostem pořadu Jak to vidí. Děkuji.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Děkuji za pozvání. Na slyšenou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se pro tuto chvíli loučí Karolína Koubová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.