Přepis: Jak to vidí Bohumil Pečinka – 30. května 2019

30. květen 2019

Hostem byl komentátor Bohumil Pečinka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. V následujících minutách se dozvíme, jak některé události vidí komentátor Bohumil Pečinka, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex. Dobrý den.

Bohumil PEČINKA, novinář:
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Probereme příčiny i důsledky překreslené Evropy i dvě ojedinělé sportovní kariéry. Dobrý poslech. – Volby do Evropského parlamentu ukončily letitou koalici lidovců a socialistů. Posílili národovci i stoupenci další integrace. Euroskeptická vlna se nakonec nekonala. Čtete i vy tak, pane Pečinko, výsledky voleb do Evropského parlamentu?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Až na tu poslední větu asi ano. Přece jen to byly volby v 28 zemích, ale kdybychom měli vzít jeden úplně největší společný jmenovatel, a nejobecnější, tak bychom asi řekli, že převládl trend, který se mi zdá velmi špatný do budoucna, a tím trendem je, že nahoru jdou vyhraněné formace ve smyslu až radikální, ať už nalevo, nebo napravo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Oslabil se ten střed vlastně.

Bohumil PEČINKA, novinář:
Naopak umírněné strany levice a pravice, které Západní Evropu držely od konce druhé světové války, dramaticky propadají a lidé evidentně, voliči ve všech zemích... A tady už se ten cyklus slaďuje... V bývalých postkomunistických zemích i v Západní Evropě už se slaďuje, že lidé slyší na radikální oslovení. Ta radikální oslovení mají dvě podoby. Jedna podoba je taková ta pravicově populistická, kde takovým hlavním strašákem jsou migrace, mobilizující hesla. Ta radikálně levicová... To představují různé strany Zelených nebo různě přebarvené levicové strany, kde tím hlavním mobilizujícím strašákem a tím, co vytvářelo ten strach, byly věci kolem klimatických změn a atmosféra takového posledního soudu. Já vždycky říkám, že v Bibli existují dva druhy proroků. Jedni byli proroci posledního soudu, kteří říkali, že za naše hříchy přijde zkáza světa, a druzí, mesianističtí, kteří říkali, že naopak přijde světlo, které nás vykoupí. Na tyto dva tóny se ohromně slyšelo a strany, které strašily, ať už migrací nebo klimatickými změnami, šly ohromně nahoru. A já myslím, že je to hodně nebezpečné a rizikové pro další vývoj Evropy, protože jestliže na tyto tóny slyší lidé v době relativní prosperity... Jak to bude, až přijde skutečná krize?

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A proč na ně slyší? Proč slyší lidé na tyto, řekněme, radikální nebo alternativní hlasy? A co přijde, pane Pečinko, světlo nebo tma?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Já doufám, že nepřijde ani jedno a že nakonec převládne... Ta politika se vyvíjí v cyklech... A že nakonec převládne nějaký realistický pohled. Co to způsobilo? Já myslím, že ten velký otřes. Nezažili jsme to ani tak my v Česku, ale v Americe a v Západní Evropě byla krize po roce 2008, která hodně otřásla hodnotami lidí v to, že bude lépe. Taková ta představa, že svět se vyvíjí lineárně, kdy naše děti budou mít vyšší životní úroveň, než jsme měli my, tímto dostala velký zásah. Pak samozřejmě všichni tak nějak tuší, že na té světové rovině v Evropě vzniká velká konkurence v podobě Číny a jiných států. Vede to buď k historickému pesimismu... Naopak ten optimismus, který tady byl posledních 200 let, kdy vznikaly pořád v Evropě nějaká inovativní řešení, vynálezy, kdy Evropa s Amerikou táhly ten svět, se ztrácí. A někteří si našli zástupný program v tom, že když nemůžeme být první už v ničem snad na světě, tak budeme první v tom, že odbouráme celou takzvanou uhlíkovou ekonomiku, zničíme spalovací motory a ukážeme světu, jak se to má dělat bez ohledu na všechny následky. Já myslím, že zatímco ti pravicoví populisté, kteří například zvítězili ve třech z pěti největších zemí EU... To není neúspěch euroskeptiků, to je výrazný úspěch, ale oni v tom globále nemají většinu v tom Evropském parlamentu... Zatímco přívrženci myšlenek radikální levice, hlavně toho zeleného programu, tam tu většinu dát dohromady můžou, a proto bude tak důležité, kdo bude předsedou Evropské komise, té evropské vlády, a jaký program tam převládne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak se tedy překreslí mapa Evropského parlamentu, ty většiny, platformy? Kdo s kým bude spolupracovat?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Problém je v tom, že linie nejde ani tak mezi pravicí a levicí, ale některé myšlenky jdou napříč. Takže opět říkám, že v těchto dnech probíhají jednání rozhodujících evropských státníků a ani nebude tak důležitá ta většina. V té většině nebudou ani tak euroskeptické strany, budou tam spíš strany levice a středu. Ale důležitá bude ta shoda na tom programu. Jestli se něčeho bojím, tak je to to, co se nepodařilo ve Francii, kdy prezident Macron chtěl právě tuto zelenou revoluci provést na národní úrovni. Chtěl zvýšit daně, postavilo se proti němu hnutí žlutých vest a on zjistil, že na národní úrovni to nemůže provést, a teď chce tento manévr provést skrz Brusel. Otázka je, jestli se mu to podaří nebo nepodaří. Jak jste říkala, taková ta letitá koalice socialistů a lidovců, která byla na té evropské úrovni, nemá většinu a bude třeba ji někým nahradit. Otázka je, kdo bude ten, který nahradí a vytvoří s nimi tu většinu, a co za to bude chtít a jakou programovou agendu bude chtít prosadit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lze tedy už nyní říct, jaké praktické dopady bude mít konec té většiny křesťanské a sociální demokracie nebo demokratů?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Opravdu ne, protože...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Záleží teď na tom dalším vyjednávání?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Záleží na vyjednávání, a hlavně, když je takto nezřetelná většina, tak je tam důležitý ten lidský faktor toho člověka, který bude dávat celou tu konstrukci dohromady. A přes všechnu kritiku Angely Merkelové třeba za její migrační politiku... Já si myslím, že ona stále představuje jistý realismus, že ona reflektuje potřeby například německého průmyslu a vidí, že není možné překotně zlikvidovat evropský průmysl zavedením velice přísných ekologických norem a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Třeba uhlíková daň?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Uhlíková daň je ještě lepší. Tam jde spíš o ty ambiciózní plány některých stran zničit spalovací motory do roku 2030, 2034 a podobně, aniž bychom měli adekvátní funkční náhradu za to. Je to takové přání ukázat světu, že my jsme ti premianti, přestože se půlmiliardová Evropa podílí například na emisích CO2 jen z 10 %. Ale je to taková snaha ukázat světu, že my to dokážeme, a aby nás všichni napodobili, a přitom děje se co děj, i kdyby... Poručit větru, dešti, i kdyby na chleba nebylo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Bývalý prezident Václav Klaus v rozhoru pro dnešní Lidové noviny řekl, že hrozí, že demokracie ještě dál ustoupí do pozadí a že nebudou rozhodovat volení politikové, nýbrž klimatické Grety a bezbarví úředníci. Greta je narážka na mladou švédskou studentku. Vy jste se zmínil o stále ještě německé kancléřce Angele Merkelové. Dovedete si představit, že by se objevila v nějakých vedoucích strukturách, byť nefiguruje mezi takzvanými spitzenkandidaten, těmi, ze kterých by se asi měl vybírat nový šéf?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Já myslím, že po érách velmi bezbarvých politiků v čele Evropské komise a v čele Evropské rady, což jsme zažili v minulých 10 letech, bychom si zasloužili v čele politika. Politika realistického, který dokáže vyvážit právě potřeby průmyslu, který stále táhne Evropu a potřeby, dejme tomu, ochrany životního prostředí a který tu ochranu životního prostředí dá do nějakého reálného rámce. Já myslím, že vědkyně typu paní Merkelové, která je konsenzuální, by tuto roli mohla hrát, a bylo by dobře, kdyby se evropští politici konečně dohodli na tom, že někdo takový, kdo má praktickou zkušenost s výkonem nějakého úřadu, a než špatnou, by měl stát v čele těchto institucí. Ne takoví ti kandidáti, kteří na národní úrovni nikdy nic nedělali jako pan Manfred Weber, kteří...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Toho Angela Merkelová podporuje.

Bohumil PEČINKA, novinář:
To jsou takové zvláštní kompromisy... Ale kteří byli vypuzeni z té národní úrovně na tu evropskou, a pak tam se hrají nějakou roli, která je zčásti trapná, zčásti taková neumětelská. Je třeba, aby se vžilo, že v čele těchto institucí musí stát zkušení lidé. To dosud bohužel nebylo. Mohl bych jmenovat různé rezorty, například evropské ministerstvo zahraničí, které držely ve dvou funkčních obdobích po sobě dvě dámy, jejichž kompetence byla velmi nízká a jejich kroky byly velmi problematické. Neodrážely to mínění většinové v dalších zemích EU... A to pak vytváří obrovská pnutí v těch zemích a obrovskou nedůvěru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:  
A nemyslíte si, že právě v době, kdy skloňujeme sucho, žádný déšť atd., v době klimatických změn je dobře, že posílily tyto zelené strany nebo témata?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Je dobře, že se o tomto tématu začíná mluvit. Ono by se o něm začalo mluvit i tak. Já bych odděloval dvě věci. Odděloval bych starost o životní prostředí, které lze efektivně dělat jak na národní, tak na evropské úrovni. V ČR ze dvou třetin lze tyto věci udělat na národní úrovni. Souvisí to se způsobem obdělávání půdy, se způsobem chemizace, se způsobem rozdělování evropských dotací těm největším firmám, které jsou stimulovány k tomu, aby ten způsob hospodaření na těch polích dělaly velmi industriálně, na velkých prostranstvích, což má vliv na zvířata a na spodní vody, na kvalitu vody atd. To jsou věci, které můžete velice efektivně udělat na národní úrovni. Ale to se netýká toho, o čem jsem mluvil, tedy těch ambiciózních plánů snížit CO2 v ovzduší tím, že zničím průmysl. To jsou dvě věci, dvě odlišné věci. Jedna je mesianistická a ta druhá je velice praktická, kterou může Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství dělat velmi efektivně. Ovšem to by nesměli tuto zemi řídit premiér a ministr zemědělství, kteří jsou z rodin, které ovládají české zemědělství a vyhovuje jim tento velkokapacitní způsob obdělávání půdy, například, a hospodaření na velkých zemědělských celcích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem jaké šance má podle vás Česko, že spolu se zeměmi Visegrádské čtyřky prosadí vlastního kandidáta?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Myslím si, že to úplně tak nemyslí vážně... Že dospěli k závěru, že je dobré, když nenavrhuje kandidáta každý jednotlivý stát, ale navrhne ho větší entita... Že tento způsob prosazování některých věcí byl v některých momentech efektivní. A chtějí ho napodobit. A ve finále na nějakou stranu se přikloní a tenhle svůj hlas nějak zobchodují. Nemyslím si, že by nutně byl zvolen šéfem Evropské komise zástupce Slovenska, ale může dostat například silnější resort a lze to nějak na té evropské úrovni vyobchodovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podívejme se na výsledky voleb do Evropského parlamentu ještě z pohledu domácí, české, politiky. Nejvíce získalo hnutí ANO, naopak sociální demokraté vůbec nepřekročili pět procent, čili po historickém fiasku v Bruselu nebudou mít ani jednoho poslance. Jakou zprávu tedy vyslaly eurovolby pro českou politickou scénu, také pro strany ODS, TOP 09 spolu se STANem?

Bohumil PEČINKA, novinář:
To, co proběhlo v některých zemích EU, že posílily ty radikální síly nalevo a napravo, postihlo ČR už před řadou let. A myslím si, že tento výsledek voleb pro nikoho nebyl žádným velkým překvapením. Dokonce ani ta sociální demokracie nebyla překvapením. Signalizovaly to některé průzkumy. Trend sociální demokracie byl jasný v posledních dvou, třech letech. A myslím si, že ty volby byly bez překvapení. To, co bylo překvapující, možná, bylo, že se čekalo, že přeci jenom Andrej Babiš získá více hlasů, a více mandátů, zvlášť, když se tam sociální demokracie nedostala a když ten odliv hlasů levice k Andreji Babišovi byl signalizován dlouhodobě. On získal o dva mandáty více než v minulých volbách... Ale můžeme říct, že Piráti dostali o dva mandáty méně, než se čekalo... To už byly tak malé posuny, že to nebylo nic překvapivého.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak si vysvětlujete asi nečekaný politický comeback veterána ODS Alexandra Vondry? Skoro třicet tisíc voličů občanských demokratů ho vykroužkovalo z 15. místa kandidátky na druhé. A tím ho vyslali do Bruselu.

Bohumil PEČINKA, novinář:
To kroužkování je ještě obtížnější... Je obtížnější se dostat v tomto typu voleb než u voleb do sněmovny, kde jsou čtyři kroužky. Ten signál je jasný: Lidé mají rádi osobnosti, za kterými něco je. Stejně jak jsem to říkal s tou paní Merkelovou, za kterou něco je. Něco ztělesňuje, něco reprezentuje, reprezentuje nějaké zájmy... Stejně jako Alexandr Vondra něco reprezentuje, zabývá se celý život zahraniční politikou... Je tam předpoklad, že nebude brát působení v Evropském parlamentu jako letní výlet do drahé destinace, ale bude se snažit tam něco prosadit. Minimálně se bude snažit reflektovat tu situaci a pak ji přenést sem. Obohatit ty diskuze... Myslím si, že je důležité, aby právě ty preferenční hlasy hrály větší roli, protože lidé pak mají pocit, že jejich hlas má nějakou váhu. To se stalo už ve volbách do Poslanecké sněmovny, kdy asi na 25. místě na kandidátce ODS byl Pavel Žáček a nedělal vlastně ani žádnou kampaň, a jenom proto, že za ním stojí vytváření Ústavu pro studium totalitních režimů, že 30 let se zabývá vyrovnáváním s minulostí, tak lidé ho překroužkovali a dostal se asi na třetím, nebo čtvrtém místě do Poslanecké sněmovny. Takže to je role osobností v demokracii. A po letech bezbarvých lidí je dobře, že se tam dostávají tyhle typy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Luděk Niedermayer byl na třetím místě kandidáty a získal nakonec více preferenčních hlasů než jednička Jiří Pospíšil a dvojka Stanislav Polčák dohromady. Jak se toto třeba promítne do pozice šéfa TOP 09 Jiřího Pospíšila?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Asi ho to neposílí, ale je to součástí toho trendu, právě volba pana Niedermayera, o které jsem mluvil na začátku, že nahoru výrazně jdou buď nekritičtí eurooptimisté nebo nekritičtí europesimisté. A teď to beru na celoevropské úrovni. Prostě se vytrácí takový ten pravý a levý střed, který diskutoval v duchu více nebo méně. Vždycky je něco více nebo méně. Vždycky něco dává více nebo méně přínosu, nějaká politická akce. Ale bohužel tady v Evropě v těchto volbách posílily oba póly – nekritičtí eurooptimisté a nekritičtí europesimisté. Můžete to vidět od Británie přes Francii (Německo je výjimka) až po země bývalé východní Evropy. Takže pan Niedermayer pro mě reprezentuje právě ten nekritický eurooptimismus, který ale v tomhle tom naladění, kdy jedna část lidí vidí kandidáty, kteří chtějí bořit EU, typu SPD, to chce vyvážit a jde na ten druhý pól. A to byl podle mého názoru pan Niedermayer. A tady tohle to rozšiřování těch pólů, kdy vlastně až z extrému se stávají hlavní mainstreamy... To je nebezpečný trend. Stále je v Evropě dobře a nedovedu si představit, jak budou lidé hlasovat v době krize.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže z mainstreamu se teď stávají alternativy a obráceně?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co může, Bohumile, revitalizovat ten oslabený politický střed, ten dosavadní mainstream?

Bohumil PEČINKA, novinář:
To je velká otázka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nebo spíš resuscitovat...?

Bohumil PEČINKA, novinář:
To je velká otázka. Ale od Ameriky po Velkou Británii a po další země vidíme ten trend podle toho, kdo je volen do amerického Kongresu, kdo je volen v Británii v evropských volbách... Tam vidíme tenhle ten trend, že ty nůžky se rozevírají. A kdo ty nůžky znovu sevře... Musejí to být lidé realističtí. Lidé, kteří nabídnou realistický program. Ale realistický program je plný kompromisů. A to není sexy v tomhle tom světě, kde začínají stále víc a víc dominovat sociální sítě, kdy začíná dominovat infantilní způsob komunikace, kdy jsme v době postfaktické, kdy fakta, informace stále méně a méně znamenají a kdy začínají dominovat pocity, dojmy... Je velmi složité se v této době orientovat. Věřím, že je to takové, jako když spadne dům a všude je plno prachu a pak ten prach sedne a začínáme vidět obrysy té nové reality. Takže teď jsme v době toho prachu. A doufám, že ten prach sedne a že se situace ne vrátí do té minulé doby, ale že i ty strany levého a pravého středu budou reflektovat tu situaci, proč k ní došlo, a přizpůsobí se jí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Fotbalisté Arsenalu s loučícím se brankářem Petrem Čechem ve finále Evropské ligy v Baku podlehli londýnskému rivalovi Chelsea 1:4. Bývalá jednička naší, české, reprezentace si tak poslední zápas své profesionální kariéry asi moc nevychutnala, neoslavila jej nějakým triumfem, trofejí...

Bohumil PEČINKA, novinář:
Petr Čech je ohromný fenomén, který přesahuje fotbal, a vůbec sportovní odvětví. Pamatuju si jej, jak začínal v sedmnácti v tehdy prvoligových Blšanech. Dnes je mu 37, končí a dostane významnou manažerskou funkci v jednom z nejvýznamnějších klubů světa v Chelsea. Takže ten jeho příběh, sportovní příběh, nebude příliš přerušen, bude pokračovat. A je to v éře, kdy fotbalové a jiné sportovní hvězdy jsou to, čemu se říká šampónci, tedy ti, kteří se předhánějí v tom, kdo bude mít extravagantnější auto a extravagantnější účes... On je příkladem toho, že když člověk něco dělá se zaujetím a má i trošku štěstí, ale je tam hlavně ta práce, tak může něčeho dosáhnout. A to, že bude pokračovat na významné manažerské funkci, je ohromný signál. Petr Čech je pro mě příkladem toho, o čem jsme mluvili – že to je takový ten pozitivní mainstreamový člověk, který nikdy nedával na odiv svá auta, měl skvělou rodinu, nikdy neměl problémy a excesy a alkoholem a dotáhl to nejdál v té nejšpičkovější Evropské lize ze všech českých hráčů. Takže to je ohromný příklad vůbec pro mladou generaci, která se často identifikuje se sportovci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaký odkaz zanechala legenda Formule 1 Niki Lauda? Veřejnost se včera s tímto trojnásobným mistrem světa Formule 1 rozloučila.

Bohumil PEČINKA, novinář:
Niki Lauda, ať mně Petr Čech promine, byl ještě o stupeň výš, protože on reprezentoval to, čemu se říká německo-rakouský technický mozek, technické myšlení... Byla v něm řada talentů. On byl nejenom skvělý jezdec Formule 1, ale posunul vývoj aut dopředu, protože byl skvělý konzultant. Věděl, jak fungují motory... Byl to jeden z těch lidí, kteří byli obdařeni velkým talentem. Ten talent předával... Byl jedním z těch, kteří byli vzory pro mladou generaci. Nejenom tím, jak se dokázal vrátit na dráhu Formule 1, ale jak pojímal svůj život, jaký byl skvělý obchodník... Zase šel mimo všechny ty excesy, které jsou pro moderní sportovce příznačné a symbolické. Zanechal velkou stopu. Jeho život měl smysl. To si o sobě může říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Komentátor Bohumil Pečinka a jeho pohled na svět. Děkuji vám za to. Na slyšenou.

Bohumil PEČINKA, novinář:
Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.