Přepis: Jak to vidí Adam Černý 11. srpna 2021

12. srpen 2021

Hostem byl komentátor Adam Černý. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijal Adam Černý, zahraničněpolitický komentátor, vítejte.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Dobré jitro.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaměříme se na předvolební Německo, připomeneme i jubilea události, která na desetiletí ovlivnila životy milionů lidí. A za hvězdami se vydáme s expremiérem Itálie, přeji nerušený poslech. Tak plynule navážeme Adame, když se obyvatelé ulice Bernauer Strasse probudili v neděli 13. srpna 1961, zjistili, že je od příbuzných kamarádů či sousedů dělí hranice. Vyskakovali z oken, vedoucích už do západního Berlína. Mnozí se přitom zabili, později se plazili v podzemních tunelech. Pozítří v pátek 13. srpna uplyne 60 let od zahájení stavby berlínské zdi. Ještě dva měsíce předtím tehdejší generální tajemník komunistické strany Ulbrich tvrdil, dušoval se, že nic takového nemá nikdo plánu a stalo se. Jak vy vzpomínáte na zeď, respektive kdy poprvé jste jí na vlastní oči viděl v Berlíně?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
No, poprvé jsem jí viděl jako hodně mladý člověk a v takové zvláštní době, kterou si pamatujou všichni, kteří v té době byli na živu a i mnozí ty, kteří se narodili poté. Protože jsem byl v západním Berlíně v srpnu 68. Takže jsem tam zažil tu, tu zeď přitom příjezdu. Pro nepamětníky musím trochu popsat, jaké to tehdy bylo dostat se do západního Berlína. Na člověk musel mít jednak pás. V tom pasu bylo něco, čemu se říkalo výjezdní doložka, což vlastně teprve z toho pasu dělalo pas, protože bez té výjezdní doložky ten pas nefungoval do některých zemí. A ta výjezdní doložka obsahovala poznámku ministra vnitra o tom, do kterých zemí se s tím pasem dá jet. A ten, kdo to měl nejlepší, tak tam měl slovo, že to opravňuje k návštěvě všech států světa, Spojených států a západního Berlína.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To je teď už zcela nepředstavitelné.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Takže tím chci říci, že západní Berlín představoval naprosto zvláštní entitu. To byl bod jedna, že jsme cestovali do západního Berlína v tom létě 68 s touhle tou zvláštní výjezdní doložku. A druhý intenzivní dojem byl právě překročení té hranice, kdy jsme před prošli čtyřmi východoněmeckým kontrolaim. Jednou sovětskou, pak jsme překročili tu čáru a na druhé straně maximálně tu a tam postával nějaký americký voják. A jinak tam nebyla kontrola žádná. A to byl ten vstup do toho světa bez těch kontrol. A co se týče té zdi, na to si vzpomínám docela pěkný vtip, který vyjadřuje, proč ta zeď tam byla. Ten vtip je český, ale popisuje tu situaci dokonale. To jde takhle po Šumavě kolem Modravy dědeček se svým vnukem a dorazí k těm šestimetrovým vysokým drátům. A ten vnouček ani ne školního věku kouká nahoru, ptá se dědička, a dědečku, kdo je za těmi dráty. A dědeček tak pokrčí rameny a říká, no kdo přece my. A to byla ta situace, tak proto ta, proto ta zeď vznikla. Na to existovala jiná hezká tehdy dobová věta, že poslední zhasne. To vyjadřovalo situaci, že v době, kdy ta zeď vznikala, to byl ten důvod, proč ta zeď vznikla, na rozdíl od toho oficiálního důvodu, že každý rok utíkalo přes západní Berlín řádově několik set tisíc lidí z východního Německa. Hlavně to byly kvalifikované síly, mladí lidé a tak dále. Takže ten režim vnitřně krvácel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče toho známého poslední zhasne, to se týkalo i vlastně toho paláce republiky, ze kterého je teď konečně otevřené takzvané Humboldovo fórum přímo u /nesrozumitelné/. Mimochodem, když jste říkal ty ostnaté dráty, tak už pokud se nepletu, 15. srpna 1961 vznikl, vznikla ta v podstatě ikonická známá fotografie pohraničníka, jak byl to Conrad Schumann, který na rohu /nesrozumitelné/ ulice hlídkoval, přeskočil ten zátaras.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Tady nebyl jeden příběh, těch příběhů muselo být mraky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Samozřejmě.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Úžasný je příběh ze /nesrozumitelné/, kde vznikl ten tunel 120 metrů vybudovaný. O tom byla napsaná kniha, existuje o tom film. Byl to úžasný podnik, tím tunelem nakonec uteklo několik desítek východních Němců a ten tunel byl vybudován v tajnosti skrytu v atmosféře, kterou si dneska těžko mohu představit. Protože bylo to nutno budovat velmi skrytě v atmosféře absolutní paranoii, takže ty lidé, kteří, i ti lidé, kteří to stavěli a chtěli se dostat ven, tak vlastně nedůvěřovali jeden druhému a nechtěli přijmout někoho dalšího, což omezovalo tu stavbu. Ale byl to úžasný příběh a těch věcí by se našlo mnoho. Ten poslední, jeden z posledních pokusů, překonat tu zeď nebo tu, tu hranici, byl let balonem a to skončilo velmi tragicky. Těch příběhů tam bylo velmi mnoho a to nejhorší bylo, že existoval, existoval psaný příkaz, a to proto bylo možné ty lidi, kteří tohle to nařídili, později i stíhat. Který nařizovali, že když tam někdo zůstane mezi těmi dráty, že ho mají prostě zabít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem já si pamatuji na to první setkání vlastně s tímhle monstrem, možná mi bylo 12, 13 let, samozřejmě také to bylo ještě v NDR. Do dnes mám doma, pak když už teda Němci tu zeď zbořili, což bylo naprosto asi největší světová událost tady.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Oni Němci to prožívali velmi dramaticky a jsou okolnosti, jsem byl i v noci, došlo k tomu znovusjednocení Německa na tom prostoru předkládat, starým kanclem před budovu starého kancléřství, kde tam stáli všichni, jak současný kancléř /nesrozumitelné/ tak jeho předchůdci Willy Brandt a Helmut Schmidt. A to ta atmosféra tehdy ještě byla, jak už to na začátku devadesátých let, kdy končila studená válka, byla ohromně vzrušující, protože Němci se dočkali něčeho, co vlastně ještě před, řekněme, rokem několika měsíci nedoufali, že se tu rozdělenou zemi podaří sjednotit. To byl úžasný, emocionální zážitek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A myslíte Adame, že Němci vědí samozřejmě asi, jak kdo, kudy to monstrum vedl. Zejména ta mladá generace?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Jak čas plyne, už se to smazává, já jsem v devadesátých letech často jezdil do Německa, bylo možno vidět tu proměnu. Nejdříve to vypadalo jako stále rozdělené město, pak se objevily ty stavby, nejvíc to bylo vidět na pozemském náměstí, což byl prázdný prostor na té hranici, kde vyrostlo moderní městské centrum úžasné. Takže dnes tam najdete jenom jedno místo, kde ta zeď je zachována. Někde to zůstává trochu v mentalitě lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A nakolik je ta zeď právě v těch pomyslně hlavách Němců, to se velmi často skloňuje, debatuje?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
To je, určitě tam ještě někde je, ale myslím si, že nejvíc je to podmíněno jednak tím, že ten svět byl oddělený, ta mentalita byla jiná. Protože byla daleko striktnější samozřejmě pravidla a takovéto fízlování v té východní části, ale pak co bylo důležité, když se mluvilo o tom odchodu lidí z východu na západ před výstavbou té zdi. Tak on ten odchod pokračoval i poté co ta zeď padla potom znovusjednocení, mnoho lidí z východu se přesunulo, přesunovalo na západ. Hodně je to cítit třeba v příhraničních oblastech s Polskem. Kdy odtamtud odcházelo hodně lidí a kupodivu podle demografických studií to byli mladí lidé, kvalifikovaní, ti schopnější a ve větší míře ženy, takže dokonce existuje odhad, že to je jedna z příčin této proměny demografické, která byla vyvolaná tou nerovnováhou tou, tím lepším a pohodlnějším, prosperujícím životem na západě, že jedním z důvodů, proč třeba východním Polsku, ačkoliv to byla ta země, která se prohlašovala za protifašistický /nesrozumitelné/. Takže ta tam daleko silnější kořeny krajní pravice. Protože tam je třeba hodně, mnohem více mladších lidí, kteří nemají práci nebo jen těžko kvalifikovanou. A kromě jiného obtížně shánějí partnerky svého věku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak silná je podle vás v současnosti symbolika tohoto nechvalně známého symbolu studené války berlínské zdi?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Je to jako s mnoha věcmi, které se ztrácí v čase, že se to, že se to, že to zmizí, to povědomí už není tak silné. Ale myslím si, že většina Němců si to uvědomuje, protože tam existuje něco, k čemu my tady nemáme odvahu vzhledem k tomu, že tady byla silná indoktrinace státní komunistická před za toho minulého režimu. A tam existuje něco, čemu se říká /nesrozumitelné/, ta veřejná práce. Výchova k občanství, které neznamená indoktrinaci a naopak poskytování informací, poskytování informací, znalostí o vlastní minulosti. A ten zážitek německý historický z toho, že se podíleli na rozpoutání druhé světové války, že byli účastni toho příšerného hitlerovského a částečně potom i komunistického režimu, kterou tu zemi, což tu zemi hluboce poznamenalo. Jedním důkazem bylo to rozdělení, tak ten je v historické paměti Němců určitě stále ještě uchován.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje zahraničněpolitický komentátor Adam Černý. Blížící se konec hrazených testů na koronavirus, vláda a spolkové země je chtějí Němcům proplácet do 10. října. Kdo nebude naočkovaný, musí při sedmidenní incidenci od 35 případů na 100 000 lidí povinně na test. Plus dozvuky stoleté vody na západě země a aktuálně ochromená železnice kvůli celostátní stávce strojvůdců. To je realita Německa měsíc a půl před parlamentními volbami. Co všechno je rozhodne, nebo co je Adame Černý rozhodne asi nejvíce podle vás? Víme, že kampaň je velmi drsná.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
To je stejně dobrá otázka, jako kdybysme se ptali, co rozhodne českou předvolební kampaň.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale takové už můžeme tady spekulovat o různých tématech.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Můžeme, já jenom tím chci naznačit, že ta kampaň tak jak jí sledujeme za poslední třeba rok tři čtvrtě, kdy se dá o něčem podstatném mluvit, tak vidíme, že spousta původních předpokladů neplatí. Dlouhou dobu se zdálo, že ten, kdo bude kandidovat křesťanskou demokracii po kancléřce Merkelové, takže to má prakticky v kapse. Pak přišlo jaro, vynořila se kancléřka kandidátka zelených. Najednou média byla plná toho, že to je nová hvězda, která vytlačí ty strany klasické politiky, nová tvář. Pak přišlo začátek léta, protože každý člověk, který vystoupí, vstoupí do toho veřejného prostoru a do vrcholné politiky, tak je nasvícen a probádána jeho minulost tak na /nesrozumitelné/ začaly vycházet najevo nepěkné věci. Nebyly to nějaké zásadní hříchy, ale v každém případě v demokratické společnosti, když se přijde na to, že ten politik něco zamlčoval nebo zkresloval ve své minulosti, tak se to pokládá za nepřijatelný hřích a je to trestáno. To se stalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V Německu jsou na to citlivý?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Samozřejmě viděli jsme pád několika politiků už jenom proto, že se přišlo na to, že před několik desítkami let neudělali správně korektně třeba svojí univerzitní práci. To jsou velmi přísná měřítka, která možná by se hodila přiložit i někde jinde například v Česku a tam. Ale zpět k té předvolební situaci. Takže najednou byla nahoře Annalena Baerbocková, pak se její pozice začala otřásat. A dneska, když se podíváme do předvolebních průzkumů, tak tam vidíme, vidíme zajímavý jev, že ti dva hlavní rivalové, předpokládaný Armin Laschet za křesťanské demokraty a Annalena Baerbocková za zelené, tak v průzkumech zaostávají za kandidátem opomíjeného Olafa Scholze, ministra, ministra financí, kteří, který kandiduje za sociální demokracii, která se stále v předvolebních průzkumech potácí na třetím místě. Takže tady máme jistou paradoxní situaci a ještě je důležitá jedna věc. Dlouhou dobu se předpokládalo, že nejpravděpodobnějším výsledkem bude nová, nový druh koalice černo-zelené křesťanských demokratů a zelených, což by bylo poprvé v historii spolkového Německa. Ale popularita těch stran dneska je taková, že by jim to dohromady nevyšlo. Tím se vracím k té mojí první odpovědi, když jsem říkal, co ta předvolební situaci je. Takže je to velmi otevřená záležitost, a to jak to dopadne, bude velmi zajímavé, protože si myslím, že ta ostrá kampaň podobně jako v Česku vypukne s koncem léta, kdy bude zbývat do toho finiše jenom několik týdnů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co se tématicky do té kampaně nejvíc podle vás promítne?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
No, tradičně to bývají, tradičně to bývá jedna věc. Je to peněženka, jak se státu daří, to bude platit v Německu také. To by mohlo být relativně dobré. Druhá věc budou ty povodně, o kterých bude, byla řeč a zvládání pandemie. To myslím, že budou tři faktory, které se budou skládat. Kromě toho že samozřejmě je důležitý osobní vklad těch kandidátů, jak se vyrovnají s tou svojí, s tou svojí pozici v čele toho pelotonu, kdy je na ně nasvícena, zkoumá se každý její výrok. A to si myslím, že jak pro Armina Lascheta, který stále se nezbavil té pověsti obrazu poněkud nevýrazného politika. Tak to bude platit pro Annalenu Baerbockovou, která stále hledá ten nový start.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vládní hnutí Pěti hvězd, vítěz posledních parlamentních voleb v Itálii si zvolilo nového předsedu. Konečně mohli bychom dodat, protože nejsilnější strana v zemi neměla šéfa několik měsíců. V čele stane bývalý premiér Giuseppe Conte, kterého podpořilo bezmála 93 %. Přinese to straně větší stabilitu? Vlastně měsíce se řešil spor Conte kontra zakladatel, hnutí televizní komik Pepe Grillo, válka Pěti hvězd nakonec skončila tak nějak smírem.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Ona musela skončit smírem, protože strana, která při minulých volbách triumfovala, dostala zdaleka nejvíc a byla spolu, spolu s Ligou Mattea Salviniho, zdálo se, že bude dominovat italské politické scéně. Tak dneska se propadla na méně než 20. Je na tom velmi chabě a oni prostě museli sami sebou něco udělat. Jestli jim to pomůže, že se do jejich čela postaví populární Giuseppe Conte, to bude, to je stále otevřená otázka. Ale to co vlastně tedy sledujeme, je proměna původně protestního hnutí, které na rozdíl od Ligy je spíše levicově populistické původně, tak se bude měnit v nějakou, řekněme tradičnější stranu s nějakou tradičnější strukturou, což je druhá věc, která se stala při volbě Giuseppa Conteho, který vedl tu, ten spor s Pepe Grillem, s tím zakladatelem. Ale ještě předtím, než byl zvolen, tak se mu podařilo prosadit, že strana dostala nové stanovy, které z toho decentralizovaného poněkud chaotického amebního hnutí, které se pyšnilo tím, že o každé věci se uspořádá elektronické referendum, tak tomu dodat nějakou strukturu, že má nějaké ústřední vedení, které je voleno na nějaké období. Prostě je tomu vtištěn nějaký řád. To můžete straně s popularitou Giuseppe Conteho pomoci, ale je to velká otázka, jestli mu to pomůže, když se změní v tradiční stranu a ztratí ten protestní náboj, tu energii, s kterou do té politiky vstupoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jako politiku vlastně Hnutí pěti hvězd prezentovali? Už jste řekl takovou tu mediální nálepku, jaké se dává tomu hnutí levicově populistická. O co straně jde?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
No, ona podle mě se bude usazovat na pozici nějakého levého středu. Tam bude mít konkurenci bývalých jednak zbytcích, zbytcích křesťanské demokracie, socialistů, komunistů a podobně, která, kterou zastupuje dosud nepříliš silná demokratická strana a jejím potíž bude v tom, právě vyrovnat se s požadavky, které slibovala těm levicovým voličům. Ona zastupovala spíše ten italský chudší jih. Na druhé straně v jejich čele stojí, dá se říci, technokratický politik, který je velmi pozoruhodný tím, že když se stal předsedou vlády, tak předtím v životě v politice nebyl. A dneska poté, co se stal, co byl premiérem, a tu funkci na jaře opustil, tak teprve se stal členem nějaké politické strany, a dokonce se stal jejím předsedou. Což je naprosto neobvyklé. Většinou to bývá obrácený ten postup. To bude velký, pro Giuseppe Conteho je důležité poznamenat, že on silně podporuje tu nynější vládu v čele s Mario Draghi, bývalým guvernérem Evropské, Evropské centrální banky. To znamená, že podporuje i jeho reformní program pro italskou ekonomiku, který bude vyžadovat citlivé zásahy. A to bude místo, kde se střetnou ty požadavky na nápravu italské ekonomiky, ale také třeba soudnictví, s očekáváním levicových voličů, kteří čekají, že jim zase stát nějakým způsobem pomůže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Itálii čekají komunální volby 3. října. Nakolik reálný se jeví Conteho premiérský comeback? On byl mimořádně oblíbený v této pozici.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Já myslím, že v tuhle chvíli se jedná spíše operaci na záchranu té strany. Ona do těch odsunutých voleb, které se budou konat v říjnu, byly odsunuty právě kvůli pandemii, bude jeho největší sháňka bude, jak slíbil, vyrazí po celé Itálii a hlavně se bude snažit, aby sehnal lidi na ty kandidátky, aby tam vůbec někdo za tu stranu kandidoval, což jenom ukazuje ten marasmus, do kterého se dostala strana, která měla přes 30 % a dneska její pověst je taková, že špatně shání kandidáty, kteří by se za ní postavili. To bude velký problém a Itálie teďko bude zažívat zajímavé období, začíná tzv. bílý semestr, je půl roku do konce mandátu italského prezidenta. A to je doba, kdy nelze rozpustit parlament. To znamená, že se /souzvuk zvuků/ jaké štěstí, protože v Itálii samozřejmě rozpouštění parlamentu patří k národnímu sportu. Snad možná těsně za fotbalem. A bude to čelit, to bude, zajišťuje, to zaručují jistou politickou stabilitu. A teďko se otevře otázka, jak to bude, jestli, když nebude Mattarella pokračovat v tom mandátu, nebude /nesrozumitelné/, tak se hodně mluví o tom, že by o to funkci prezidentskou si mohl říci právě Mario Draghi. A pak by vypukl spor o nástupnictví. Určitě by se chtěl do hry vrátit Matteo Salvini za pravicové populisty za Ligu. A to by možná mohla být chvíli, kdyby se mohl do hry nějakým výraznějším způsobem vrátit i Giuseppe Conte. Ale předtím si to musí odpracovat a tu stranu vrátit takříkajíc na politické hřiště.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Předvídá zahraničněpolitický komentátor Adam Černý. Nejenom v souvislosti s pandemií jsme zavaleni informacemi, výroky nejrůznějších lidí z různých oborů. Často jde o protichůdné názory. Posílí to podle vás třeba naši schopnost kriticky zacházet s těmi informacemi, věcně, podloženě argumentovat? Možná přání je otcem myšlenky.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Kéž bych, protože jsme svědky v mediálním prostoru zajímavé proměny. Nástup sociálních sítí ten prostor vlastně hodně zdemokratizoval. Dneska zatímco dřív založit noviny nebo rozhlasovou stanici nebo televizní stanici vyžadovala velké investice techniku a tak dále. Dneska vysílat na internetu, zařídit si tam vlastní prostor, kde budu dělat svoje, jak se dneska, říká podcasty, anebo tam publikovat svoje texty nebo videa, to je jedna z nejstarších věcí na světě. Na druhou stranu ten prostor je dneska otevřený bez pravidel, bez kontur. To znamená, že se tam může objevovat a také se objevuje úplně všechno. Jak ověřujete ověřené či ověřitelné informace, tak i naprosté nesmysly. A to je velký problém. Na druhou stranu tady vidíme velký fenomén žurnalistiky, na které se podílí řada obyčejných lidí, jako je projekt /nesrozumitelné/, kdy se podařilo ze snímků různých sehraní třeba dokázat podíl, ruský podíl na sestřelení malajského letadla nad Ukrajinou. To jsou úžasné věci, protože to dřív mohly jenom třeba zpravodajské služby. Ale dneska se k satelitním snímků soukromých stanic dosat, může dostat i amatér. A ty snímky jsou v rozlišení, které by před 20 lety bylo nemyslitelné. Čili je tu velký prostor pro lidskou zvídavost a pro kontrolu politiků a toho, co dělají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to ještě v mantinelech, nebo jaké jsou, vy jste vlastně předsedou Syndikátu novinářů České republiky, Adame. Kde jsou tedy hranice, co je ještě novinařina a co už není?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Zdánlivě těžká otázka, ale já si myslím, že snadno zodpověditelná. Novinařina začíná tam, kde dodržujeme pravidla, která pro novinářům platí. To znamená, že dodržujeme jednak ověřování zdrojů. Ověřování faktů, zasazování do kontextu, ručení vlastním, ručení vlastním jménem a samozřejmě také dodržování etického kodexu. To znamená, že se budeme jako lidé, kteří sbírají a šíří informace, také nějakým způsobem chovat. A to odlišuje novinařinu hodnou toho jména od, řekněme, pisálkovství nebo k dezinformacím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zmínil jste /nesrozumitelné/, kdo je za tímto sdružením?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Je to, vytvořila to skupina novinářů, ta se jmenuje Eliot Higgins. Ale ta práce aspoň mě naprosto fascinuje, protože opravdu jsou schopni dohledat věci, které dřív bysme připisovali opravdu jenom tajuplným schopnostem zpravodajských služeb. Oni stáli třeba se podílet na tom, že byla odhalena identita těch dvou ruských špionů, kteří se podílejí na zavraždění Skripala v Salisbury.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jaktože mají takové možnosti?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
To může právě ten prostor, o kterém jsem mluvil dneska. V tom prostoru těch sociálních sítí dokážete najít neuvěřitelné věci. Maturitní tabla absolventů GRU, když to řeknu takhle. Takže tam najdete celou minulost, dají se dohledat provozy letadel, takhle třeba /nesrozumitelné/ dosledoval, jak se agenti, které po se jim podařilo GRU, které se jim podařilo identifikovat, jak sledovali Alexeje Navalného při jeho cestách po Rusku. A tohle to všechno se dá dohledat. Dá se říci z veřejně dostupných zdrojů. Jiná věc je, že represivní režim a možná, že ne jenom represivní režimy, ale vlády jako takové vnímají /nesrozumitelné/. Takže se budou snažit tomu bránit, takže to co sledujeme, si myslím je jednak otevřenýho toho prostoru a jednak hledání nových pravidel nové rovnováhy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kolik je takových, řekněme, nových jevu v současnosti? No, neřeknu ani mediální scéně.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Je jich, je jich řada, ale ten Bellingcat podle mého názoru je nejvýmluvnější a nejvýraznější. Pak třeba byla ta práce skupiny investigativních novinářů, na které se podílejí i česká stránka investigace s Pavlou Holcovou, kteří také dokážou sehnat spoustu věcí a jejich částí například byl i zabitý Jan Kuciak na Slovensku. To jsou všechno lidi, kteří se pouštějí do velmi odvážných věcí, ale většinou to nebývá tak dramatické. Důležité je ta trpělivá práce prohrabávání se fakty, kterým, ke kterým se můžete dostat skrze internet a zasazování těch věcí do souvislostí, dokazování těch vztahů. A to je spíš ta mravenčí práce než velké dobrodružství.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje zahraničněpolitický komentátor Adam Černý. Děkuji za váš čas, za vaše informace a názory a přeji hezký den.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Díky za pozvání a na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na slyšenou se těší Zita Senková. Nenechte si ujít další pořady Českého rozhlasu Dvojky, příjemný den.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Zita Senková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka