Přepis: Cukrovka II. typu - 2.11.

3. listopad 2010

V Rodinném lékaři jsme se věnovali léčbě cukrovky II. typu. Hostem byl přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice v Praze - Motol Pavel Kvapil.



Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, tak to naše dnešní téma, cukrovka II. typu, neboli na inzulínu nezávislá, se nejčastěji vyskytuje u lidí starších 45 let. Asi 80 až 90 procent pacientů s cukrovkou II. typu trpí nadváhou, nebo obezitou. Podle závažnosti onemocnění se liší i léčba. U někoho stačí dieta a zvýšení pohybové aktivity, dalším stupněm jsou tablety a u špatně kompenzovaných pacientů je lékař nucen sáhnout k inzulínu. V důsledku složitých mechanismů tohoto metabolického onemocnění se diabetikům hubne mnohem hůře než zdravým lidem. O tom všem budeme dnes mluvit a proč o tom mluvíme, kromě jiného třeba tato čísla jsou odstrašující. V roce 1985 bylo na světě asi 30 milionů diabetiků, v roce 2000 se jejich počet odhadoval na minimálně 150 milionů.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Možná by to pomohlo, zatančit si bugi vugi a pravidelně a hned je menší riziko onemocnění třeba právě cukrovku II. typu. My o tom teď budeme mluvit s profesorem Milanem Kvapilem, přednostou Interní kliniky Fakultní nemocnice v Praze - Motole. Dobrý den.
Prof. MUDr. Pavel KVAPIL, přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice v Praze - Motole
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pane přednosto, já už jsem o tom mluvil aspoň velmi stručně, proč je vlastně obezita a cukrovka a vůbec všechno, co s ní souvisí, nebezpečné. Ale jaké jsou vůbec příznaky právě té cukrovky II. typu?
Prof. MUDr. Pavel KVAPIL, přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice v Praze - Motole
--------------------
Cukrovka II. typu je jedno z nejzáludnějších onemocnění, protože začíná velice pomalu, plíživě. Tvrdí se, starší údaje říkají, že mezi dobou, kde se dá už najít u pacienta, kdy má teda krevní cukr zvýšený, a mezi dobou, kdy se sama přihlásí příznaky, to trvá osm až deset let, což je doba, kdy vlastně člověk chodí, je nemocný poměrně vážně a neví o tom. Je to dáno tím, že cukrovka se rodí velice pomaličku, vzniká na jakýchsi zděděných předpokladech, díky naší životosprávě.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Právě kvůli životosprávě, která asi se čím dál horší, nebo mluví se o epidemii obezity a s tím právě přímo souvisí toto onemocnění.
Prof. MUDr. Pavel KVAPIL, přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice v Praze - Motole
--------------------
Určitě, velice těsně. Máme jaksi v sobě zakódováno, že se radši trošku méně pohybujeme od určitého věku a více jíme, což vede k nadváze, pak k obezitě. A obezita je jedním ze základních předpokladů rozvoje diabetu II. typu. A druhá podmínka jsou zděděné předpoklady, ale pravdou je, že když je někdo hodně obézní, tak se svého diabetu vždycky dožije.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak je to tedy s prevencí?
Prof. MUDr. Pavel KVAPIL, přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice v Praze - Motole
--------------------
Prevence je to nejúčinnější, co medicína objevila. My si to moc neuvědomujeme, ale je spousta preventivních postupů, které bereme jako samozřejmost, třeba chlorování vody. To je malý zázrak, že máme čistou vodu a nikdo neonemocní. V jiných zemích je to poměrně riskantní pít jakoukoliv tekutinu zvanou voda. Prevence diabetu je dobře prozkoumána a propracována a dovedeme doporučit všem v obecné populaci, i těm, kteří mají zvýšené riziko diabetu, jak se chovat, aby cukrovkou možná ne úplně zabránili, ale jistě ji oddálili, což je velice důležité. Ovšem ta druhá stránka celého toho problému je, že my dovedeme poradit, ale jestli to pacient, budoucí pacient přijme, nebo ne, to je spíš jeho otázka, jeho věc.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak často by měl vyhledávat pacient třeba nad 45 let, nebo pacient, potenciální pacient nad 45 let lékařské vyšetření?
Prof. MUDr. Pavel KVAPIL, přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice v Praze - Motole
--------------------
Každý z nás je potenciální pacient a na tom je právě založen princip preventivních prohlídek, protože jak jsem zmínil, prevence, to je nejúčinnější a pokud se jakákoliv nemoc zachytí včas, a to se týká třeba i onkologických onemocnění, tak medicína dovede doslova a do písmene zázraky. A také léčba cukrovky II. typu je velice účinná, v podstatě bezproblémová na začátku onemocnění, což je popudem k tomu, abychom každého vyzvali, aby navštívil svého praktického lékaře jednou za rok, nebo nejméně jednou za dva roky. Ta preventivní prohlídka je jednoduchá. Odebere se trošku krve, změří se krevní tlak, zváží se, pacient probere s lékařem své problémy a dají se odhalit právě ty úplně začínající příznaky nejen diabetu, ale třeba zvýšeného krevního tlaku.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, a pokud už třeba ta choroba propukne, opravdu stačí třeba změnit životosprávu, začít se víc pohybovat, nebo to už je pozdě?
Prof. MUDr. Pavel KVAPIL, přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice v Praze - Motole
--------------------
Není vůbec pozdě, naopak. Pokud se při preventivní prohlídce odhalí to počáteční stadium cukrovky II. typu, tak prakticky nejúčinnější, co máme k dispozici, je hojnost pohybu. A není to zase tak, bych řekl, neuskutečnitelné. V podstatě 30 až 45 minut denně svižné chůze víceméně hodně pomáhá. A trošku úprava jídelníčku, která se pak shoduje ne s přísnou dietou, ale s něčím, čemu říkáme racionální strava, dostatek ovoce, zeleniny, trošku menší objem celkové energie v té stravě, pravidelnější jídlo, menší porce, méně soli a zejména méně těch takzvaných nasycených tuků, to znamená méně tučných jídel.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jaké jsou možnosti léčby tedy cukrovky II. typu?
Prof. MUDr. Pavel KVAPIL, přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice v Praze - Motole
--------------------
V této chvíli má medicína poměrně rozsáhlé portfolium, nebo rozsáhlé množství, velké množství léků, které my můžeme užít. Základem zůstává životospráva, edukace pacienta, určitá preventivní opatření. Je nutné léčit současně, protože cukrovku II. typu provází zvýšený tlak, nicméně ta vlastní léčba vysokého krevního cukru může být postavená na zhruba asi tisíci možných kombinacích léků, které máme k dispozici, což je velké množství, a proto doporučujeme, aby většinu pacientů minimálně shlédl odborník diabetolog.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, a máte-li nějaké otázky, můžete je volat do poradny Rodinného lékaře hned po písničce. Připomenu čísla 221552598, nebo 221552599.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naše dnešní téma, léčba cukrovky II. typu. Na vaše telefonické otázky teď bude odpovídat profesor Milan Kvapil. Můžete je volat na čísla 221552598, nebo 99 na konci. Vítáme prvního posluchače, dobrý den. Haló, máte slovo, prosím. Tak posluchač už nevydržel. Zkusíme tedy druhý hovor, druhý telefonát. Připomínám, že dnes mluvíme tedy zejména o tom, jak se dá léčit, ale i o tom, jak se dá předcházet cukrovce II. typu. A teď už tady máme posluchače. Dobrý den. Prosím, mluvte, ano. Posluchačku, promiňte.
posluchačka
--------------------
Haló? No, dobrý den. Já bych chtěla se zeptat pana doktora, jsem posluchačka z Opavy, mám cukrovku II. typu a získala jsem ji asi tak, že začala jsem brát antidepresiva, při kterých jsem přibrala 15 kilo. Pak jsem podstoupila hysterektomii, přibrala jsem dalších 10 kilo. A beru Actos a Glizzardu, myslím, že se to tak jmenuje, a pořád se mi zdá, že přibírám, jako jo. Nevím už, co mám dělat, omezuji jídlo a nevím co dál. Děkuji moc, na shledanou.
Prof. MUDr. Pavel KVAPIL, přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice v Praze - Motole
--------------------
Děkujeme za dotaz, který je velice důležitý, protože medicína ví o vztahu deprese, takového toho hlubokého patologického smutku, léčby deprese léky, které se nazývají antidepresiva a vzniku diabetu. Je to navzájem provázané. V podstatě se ví, že ten, kdo má depresi, má vyšší riziko vzniku diabetu a naopak, kdo má cukrovku, má vyšší riziko vzniku diabetu. Proč to spolu souvisí, není úplně zřetelně jasné, ale dá se domyslet cokoliv. Diabetes je závažná choroba hrozící komplikacemi, což může vést u predisponovaných osob k pocitu toho, nebo nastartování vzniku deprese. K vašemu konkrétnímu, k té druhé části dotazu bych řekl, že je lepší se poradit s vaším diabetologem, protože z těch léků, které jste vyjmenovala, vyplývá, že jsou ještě v současnosti jiné možnosti, které by se daly využít. Záleží samozřejmě na ukazatelích, které popisují dlouhodobý stav diabetu, takzvaný dlouhý cukr, a jiné přidružené choroby, ale myslím si, že ta vaše situace je jistě řešitelná.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máme další telefonický dotaz. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady je Šípková, Praha.
Prof. MUDr. Pavel KVAPIL, přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice v Praze - Motole
--------------------
Vítejte.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Pane profesore, já mám ale takovou prosbu. Vy jste dopoledne, teda v tom ranním vstupu říkal, že medicína udělala pokrok, co se týče diabetu, to určitě, ale já jsem, navážu na to, co se stalo u diabetickýho mýho manžela, kdy při první, abych tak řekla, konzultaci mu řekla, že musí teda, nebo mu dala respektive to množství těch sacharidů, který má denně spotřebovat. A udělala to tak, že škrtla svačiny, aby snížila ten, z 200 na 150. A já se teda ptám, jestli už ta medicína pokročila tak, že i teda pacient s diabetem nemusí dodržovat ty krátký, abych tak řekla, časový úseky stravování, že jí často a málo?
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Rozumíme.
posluchačka
--------------------
To mě jako docela šokovalo. Bohužel v rodině diabet máme a znám, že tam bylo důležitý, aby ten diabetik si vzal vždycky něco malýho třeba ke svačině.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je to jasné, děkujeme.
Prof. MUDr. Pavel KVAPIL, přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice v Praze - Motole
--------------------
Já bych rád poděkoval za tenhle dotaz, který je v obecné rovině velice důležitý, protože medicína své poznání také vyvíjí. A skutečně ty současné názory jsou trošku jiné než předčasem. Klíčové je, že před 20, 30 roky protože byly omezené možnosti léků a inzulínu, v podstatě vše, včetně diety, bylo upraveno tak, aby se přizpůsobilo té léčbě. Kdežto v této chvíli se snažíme o to přizpůsobit životosprávu pacienta jemu vlastním potřebám, z čehož vyplývá i následující skutečnost. Takzvaná druhá večeře, která dřív byla standardem, je nutná pouze u pacientů, kteří, jak se ukázalo, kteří jsou léčeni inzulínem. K vašemu konkrétnímu dotazu, smysl opatření a doporučení kolegyně, paní doktorky byl v tom, aby se celkově snížil, přesně, jak jste popsala, objem energie. My tabulky a diety označené množstvím sacharidů, jak jste popsala, 150, 175, 225 gramů sacharidů užíváme jakoby pro základní ukazatel, ale pro léčbu diabetu II. typu je mnohem důležitější za těmito sacharidy skrytý celkový obsah energie. A tím, že se vynechají, a to je velice důležité, co teď řeknu, že se vynechají svačiny, ale ten pacient, pokud přijme tuto nabídku a doporučení, nezvýší objem na snídani a oběd, tak si celkový příjem energie začne redukovat. Pokud by to udělal tak, že tu svačinu jakoby přiřadí ke snídani, takže místo svačiny sní vlastně dvě snídaně, tak je to špatně. Pokud udrží svůj hlad na uzdě, což není doopravdy jednoduché a lehké, a vynechá svačinu a vydrží to celé dopoledne, pak sníží příjem energie, zhubne a je to v podstatě základní krok k úspěšné léčbě diabetu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Další dotaz prosím, dobrý den?
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady Hanáková, Brno. Já mám lehoučkou nadváhu, mám diabetes II. typu zřejmě dědičný a s udržovací dietou pořád v takovým stavu, jsem kontrolovaná už asi čtyři roky. Mám glukometr, měřím se. Prosím vás, ale nikdy, mám literaturu, všechno možný, ale nikde nemůžu najít, jaká je normální hladina cukru, když se měří glukometrem.
Prof. MUDr. Pavel KVAPIL, přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice v Praze - Motole
--------------------
Tam jsou tabulky, trošku je to maličko jiné, ale z praktického hlediska pro vaši potřebu, protože glukometry mají jistou odchylku, stačí přijmout běžné doporučené cílové hodnoty, které najdete na stránkách třeba naší diabetologické společnosti diab.cz. Obecně cílem je dosáhnout glykémii, teda krevního cukru, blízké hodnotám zdravého člověka, což znamená na lačno nižší zhruba asi šest milimollů a po jídle nižší než sedm milimollů. Pokud se pohybujete v tomto rozmezí, tak to je dostatečné a výborné.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Další otázky už směřujte, prosím, na Internet. Adresa je rozhlas.cz/praha. Pan profesor bude odpovídat i tam. Dnes jsme si povídali o léčbě cukrovky II. typu. Hostem byl profesor Milan Kvapil, přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice Motol. Díky za váš čas, ať se daří, na shledanou.
Prof. MUDr. Pavel KVAPIL, přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice v Praze - Motole
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA,
Již několik let vede Interní kliniku 2. LF UK a FN Motol, zároveň stojí v čele České diabetologické společnosti ČLS JEP a Diabetické asociace ČR. Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, patří mezi nejuznávanější tuzemské odborníky v této oblasti, zasloužil se o rozvoj diabetologie jako takové a na jejím vylepšování se snaží stále pracovat.
zdroj: Zdravotnické noviny

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser