Přepis cestovatelského pořadu Jak to vidí (Nikaragua, Kostarika a Panama) - 25.8.
Hostem "cestovatelského" pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byla cestovatel David GLADIŠ. Navštívili jsme NIKARAGUU, KOSTARIKU a PANAMU. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemné a klidné úterý 25. srpna přeje Daniela Brůhová. Se mnou ve studiu sedí cestovatel David Gladiš. Pěkný den.
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Dobrý den.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A podíváme se spolu do pro mě nestabilní Střední Ameriky, pro vás do země plné krásných zážitků, lidí, exotické krajiny, navštívíme Střední Ameriku, Kostariku, Panamu, Nikaraguu. Já bych možná začala tou Nikaraguou. To je pro mě ta země nejnestabilnější, ale možná, že mě vyvedete z omylu. A ještě na začátku bych měla říci, že vy necestujete sám, ale rovnou s sebou berete i celou rodinu, tedy manželku a děti. Jak máte staré děti?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Tak tady na tuhle cestu do Nikaragui, Kostariky, Panamy děti měl rok a čtyři roky, dvě dcery.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To je docela odvaha, co manželka na to?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Tak na místě to zvládala dobře, ale ty přípravy to bylo trošku v nervozitě, ale zvládla to, co ji zbývalo taky.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Na jak dlouhou dobu jezdíte?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Tady tu cestu, tam jsme pobyli asi 2 měsíce.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dva měsíce, to už stojí za to, když člověk se vláčí takový kus světa. Začali jste Nikaraguou?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Začali jsme Nikaraguou určitě a z těch tří zemí se nám líbila asi nejvíc, protože jediná měla takovou nějakou ještě atmosféru, jak si člověk představuje, jak by ta Střední Amerika měla vypadat. Ta Panama, Kostarika, to už bylo McDonald na každém rohu doslova a hodně jakoby blízké a přizpůsobené třeba americkým turistům, zatímco ta Nikaragua ještě měla takovou tu patinu té tradiční Střední Ameriky.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Přiletěli jste kam, do Nikaragui?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
My jsme přistáli v Kostarice v městě Libérii, přejeli jsme hned hranice do Nikaragui a byly zrovna Vánoce, blížil se nový rok a bylo to moc hezké, samozřejmě, že to je v tropickém pásmu, ale v každém domku měli vánoční stromek ozdobený a betlém a bylo to moc hezké to sledovat, protože oni ty vánoční stromky stavějí vlastně hned u vstupních dveří tak, aby to bylo z ulice vidět a všichni se tím chlubí, kdo má z nich nejkrásnější betlém v době a jsou to lidé samozřejmě velmi věřící, takže to mělo i dost takovou zajímavé vánoční kouzlo v tropech.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Nikaragua je velmi katolickou zemí. Vy jste tam přiletěli na Vánoce, dětem byl rok a čtyři roky, kde jste bydleli, měli jste zajištěné ubytování? Já si představuji, že cestovatelé jezdí tak trošku na volno.
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
My jsme ten první hotel jsme měli předběžně domluvený samozřejmě, abychom nejeli úplně naslepo, hlavně proto, že byly ty Vánoce a bylo to dost obsazené. Ale jinak jsme jeli individuálně bez nějakých rezervací dopředu, i když samozřejmě s těmi dětmi se nedá cestovat tak, jakoby člověk cestoval sám. Ono to všechno mnohem dýl trvá, musíte se zastavit u každého kamínku, každý pejsek, kterých tam je třeba hodně na ulici, tak musíte si ho prohlídnout a pohladit moc ne, protože to zas nejde, ty psi jsou psi ulice, ale všechno s těma dětma dýl trvá, takže to cestování je takové klidnější, pozvolnější, pochopitelně i ty děti se zajímají o něco jiného, ty nějaké historické stavby, kostel je až tak neberou, ale zase potřebují strávit delší čas na pláži, nebo když vidí opici, tak je to samozřejmě něco výjimečného pro ně a tak, takže to cestování je úplně jiné a přináší to i vám úplně jiný pohled na tu zemi než jste byli zvyklí, když za svobodna.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste cestoval sám nebo jenom s manželkou. Je to zajímavé, že mluvíte o tom, že když cestujete s dětmi, je potřeba se jim přizpůsobit a pak to cestování skutečně má smysl a přináší radost i těm dospělým.
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Přesně tak. Ono většina lidí má obavu, Nikaragua, Kostarika, Panama hlavně z nemocí.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, nemoce a jídlo bych řekla.
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Nemoce a jídlo a vyžaduje to nějakou přípravu, samozřejmě nějaké základní očkování proti žloutence, malárii tam naštěstí nehrozí v těch jižních oblastech, ale potom na místě pak zjistíte, že ty děti se aklimatizují mnohem rychleji než dospělí. My jsme ještě dospávali ten časový posun a děti už tam nás tahaly z postele, abychom vyrazili něco dělat a celý ten průběh této cesty, i jiných cest, které jsme s dětmi udělali do podobných zemí, tak to bylo naprosto, naprosto bez problémů a člověk, když si dá pozor na jídlo a nejí kdeco z ulice, připravuje si, nebo jí jenom čerstvou vařenou stravu, zeleninu myje a tak dále, tak se nemusí, když si dává pozor, tak se nemusí opravdu obávat ničeho vážného.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To je důležitá rada. Vy jste si připravovali jídlo sami, nebo jste jedli i v restauracích?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Pro to malé dítě, tak to jsme samozřejmě sami vařili nějaké ty kaše a podobně, ale jinak jsme jedli poměrně často i v restauracích pochopitelně.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo to naprosto bez problémů?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Neměli jsme vůbec žádný problém za celou dobu.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože děti mají své chutě a když mají jíst něco, co neznají, tak většinou se velmi vzpouzí.
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
To je pravda, ale většinou to zachrání nějaké to čerstvé ovoce, čerstvé mango, banány, ananas a tak dál. Samozřejmě to je úplně fantastické a ta středoamerická kuchyně není až tak odlišná od té evropské, jak to většinou, prostě kus masa tak, jako u nás, nějaké grilované kuře a brambory, takže tam ty chutě nejsou až tak odlišné a dá se to i pro ty děti bez problémů snést.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vstupme do Nikaragui, co vás tam zaujalo v téhle zemi, kterou známe většina jenom z filmů, si myslím?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
No, je to země krásných měst historický, třeba Granada nebo Leon jsou krásná historická města úplně fantastická, památky UNESCO. Samozřejmě je tam řada sopek, na které se dá vystoupat, některé jsou více činné, jiné méně, některé ty nečinné mají například v kráteru krásné jezero, ve kterém se dá koupat, takže to je zase takový zajímavý zážitek. Jsou tam velká vnitrozemská jezera zajímavá pro projížďky na lodích, je tam spousta ostrovů, v jednom tom jezeře žijí jediní sladkovodní žraloci na světě, takže i to je zajímavé. Je to zajímavá země a ještě docela málo poznaná a je tam vždycky co vidět.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Co pocit bezpečnosti, měli jste?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Cítili jsme se úplně bezpečně. My to hlavní město jsme vynechali Managu, které je jediné velké město vlastně zemí, kde obvykle samozřejmě v těch velkých městech nejvíce hrozí nějaká kriminalita, tak tomu jsme se vyhnuli. Jinak v těch menších městečkách jsme se cítili úplně v pořádku, lidé byli příjemní.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak se člověk v Nikaragui domlouvá?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Španělsky, jedině španělsky, angličtina vůbec se nechytá, jedině španělsky.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to říká cestovatel David Gladiš.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
David Gladiš, cestovatel je host dnešního Jak to vidí, cestujeme po Střední Americe. Navštívili jsme Nikaraguu a teď popojedeme do Panamy?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Můžeme do Panamy.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Panamský průplav ten známe nejen ze zeměpisu, ale i z mnohých například dokumentárních filmů. Když se připravoval, prokopával, tak některé dokumenty o tom vyprávějí. Navštívili jste ho samozřejmě?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Navštívili. No, zrovna, když ho prokopávali, tak to bylo dost náročné, už to je, já nevím, 100 let možná, tak ty podmínky byly jiné, ale jestli si dobře pamatuji, tak asi 30 tisíc dělníků zemřelo při stavbě Panamského průplavu, většinou na Malárii nebo nějaké tropické nemoci tyfus a podobně. Dneska už naštěstí je to úplně jinak. Je to zajímavá stavba ty tankery a velké lodě, které tam proplouvají jsou samozřejmě úžasné, ale co je ještě zajímavější na tom Panamském průplavu je to, že díky tomu průplavu se v Panamě zachoval úplně unikátní komplex nížinných pralesů, které vlastně se rozkládají kolem toho průplavu. Nikde jinde na světě už v nížině pralesy nenajdete, poněvadž dávno už byly vykáceny, místo nich jsou tam pole nebo pastviny, ale v Panamě ty pralesy jsou dobře zachovalé právě proto, že kdyby je vykáceli, tak ten průplav by se do dvou let zanesl díky erozi, takže oni jsou nuceni ty lesy tam zachovat a pro cestovatele je to velmi jednoduchá možnost, jak se velice snadno dostat do pralesa, kam by jinak musel cestovat někde nedaleko do hor a podobně, tak od hlavního města Panama City je to nějakých 20 minut autem a ocitnete se uprostřed víceméně panenského pralesa, kde jsou cesty, pěšiny, můžete tam chodit. Je to místo, kde se nachází pravděpodobně nejvíce druhů ptáků na světě, během 24 hodin tam zaznamenali něco přes 800 druhů ptáků, takže tam taky uvidíte krásné věci.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete tam chodit bez průvodce tím pralesem a s dětmi?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Po některých cestách určitě, dá se tam chodit bez průvodce. Samozřejmě těch cest tam není tak moc, není možné si to představovat jako Českou republiku, kde máte turistickou značku.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, značné krásně připravené.
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Všude všechno, na všechno existují krásné mapy, tak tam těch nějakých pralesních stezek je několik málo, ale některé z nich jsou jako příhodné třeba i pro cestu s dětmi.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro děti to musel být obrovský zážitek. To je lepší než zoo navštívit prales.
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
No nevím, jestli to je lepší než zoo, protože v tom pralese většinou nic nevidíte.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Skutečně?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Není to jako safari v Africe, kde ty zvířata jsou v davech, tak v pralese většinou tu a tam něco zaslechnete, ale ty zvířata jsou schované, abyste něco viděli, tak musíte buď přijít brzo ráno, nebo někde dlouho čekat, nebo vědět dobře, kde hledat, co hledat a tak dále. Ale samozřejmě i tak jsme něco viděli, viděli jsme krásné velké tukany, viděli jsme ara papoušky, asi nejkrásnější zvíře, co jsem viděl s fantastickými červeno-modro-žlutými jasnými barvami, kteří když se rozletí, tak je to jakoby letěl oheň. Měli jsme spoustu různých opic, vřešťanů, lenochody, nějaké ty hady, nějaký samozřejmě hmyz, různé rostliny všech možných úžasných tvarů, takže je tam pořád co vidět, ale není to jako zoo. Pro ty děti ta zoo je možná zajímavější.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
U nás, když jdeme do lesa, tak se snažíme dobře obléci, vzít si obleky, které mají dlouhé nohavice, dlouhé rukávy, pevné boty. Platí to i do pralesa v Panamě?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Tam to platí samozřejmě mnohem víc ještě. Musíte se chránit před hmyzem zejména a přestože je tam horko a vlhko, tak oblečení, dlouhé rukávy, dlouhé nohavice je samozřejmě nutnost.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké je tam klima?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Je tam celý rok teplo, někdy víc někdy míň a nikdy tam teplota neklesne pod nějakých těch 25 stupňů, takže klima pro mě příjemné, pro někoho ne, protože je tam samozřejmě velké vlhko.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Musíte si na to zvykat nějakou chvíli, když přijedete ze Střední Evropy?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Určitě. Je třeba si zvyknout.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je potřeba se aklimatizovat. To znamená, musíte nosit s sebou lahev vody stále, abyste doplňoval tekutiny, to je to důležité?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
To určitě. Vodu je třeba mít s sebou, protože to vedro, vlhko je velké, takže se potřebujete pořád osvěžovat. Pro ty děti samozřejmě to platí mnohonásobně víc a když se chystáte, kdybyste se chtěla vydat na nějaký delší track v tom pralese bez dětí samozřejmě už v tom případě, tak pak si musíte připravit trochu víc, vzít si té vody hodně, protože v pralese ji nedočerpáte pravděpodobně a tak dál. Prostě připravit se na to.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže Panama, nejkrásnější zážitek vidět Panamský průplav a potom navštívit tedy ty pralesy okolo něj?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Přesně tak, hlavně proto, že jsou snadno dostupné, všude jinde nebo v Nikaragui, v Kostarice taky můžete navštívit národní parky, pralesy, ale je to mnohem těžší se dostat do těch opravdu panenských míst.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A když jsou snadno dostupné, jsou i frekventované lidmi?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Minimálně, v Panamě minimálně. Těch turistů zahraničních turistů v Panamě moc nebylo, jsou tam samozřejmě nějaké přímořské letoviska, které byly plné turistů, ale ti nevyjížděli nijak zvlášť třeba do těch hor nebo tady to těchto pralesních oblastí.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
K Panamě patří i ten slavný klobouk "panamák". Nosí se tam ještě stále?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Ani moc ne, ony ty panamské klobouky se všechny vyrábějí v Ekvádoru dneska už a nějak jsme si nevšimli, že by to bylo nějakým módním doplňkem stále běžným.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Už to dávno neplatí.
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Už to asi neplatí.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Panamu jsme navštívili s Davidem Gladišem, cestovatelem. No a naše pořady Jak to vidí najdete jak ve zvukové, tak i v písemné podobě na našich webových stránkách www.rozhlas.cz/praha.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Na vlnách Českého rozhlasu 2 Praha cestujeme po Střední Americe. Navštívili jsme krátce Nikaraguu, Panamu, pralesy a průplav. No a teď se podíváme do Kostariky. To je velmi exotická krásná země. Vy jste mi říkal, že se tam jezdí hlavně za přírodou, co je v té přírodě zajímavého?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Ta příroda je podobná jako v Panamě. Zvířata jsou podobná, jak jsem o nich mluvil, to znamená papoušci, tukani, lenochodi. Ty lenochodi jsou výhodní v tom, že oni se nehýbou, takže to je snadné je vidět. A když ho na nějakém stromě vidíte jeden den, nebo víte, že někdo ho na tom stromě viděl včera, tak ten druhý den tam on bude pořád, tak to je jediná výjimka asi v pralese zvířete, které máte možnost snadno vidět. Ale Kostarika je úžasná v tom, že je jedna asi ze zemí na světě vůbec, která se nejsystematičtěji stará o ty svoje národní parky a chrání velkou část své země. Zajímavé je taky to, že většina těch národních parků je spravována soukromými společnostmi nebo nadacemi. A je to i vidět, že ta správa je opravdu pečlivá, důkladná. Nějaké pytlačení nebo ilegální těžba dřeva tam existuje jenom ve velice omezené míře, zatímco v mnoha jiných zemích světa tropických je to velký problém, tak v Kostarice to funguje ta ochrana přírody docela dobře a díky tomu ta země je taky velice oblíbená turisty hlavně americkými, kteří přinášejí spoustu peněz a díky tomu se taky, díky těm turistům se ta příroda daří zachovat, takže každému, kdo chce vidět pestrou škálu přírodních parků od pobřežních mangrovníkových rezervací přes horské mlžené lesy až po tropické deštné pralesy v nížině, tak doporučuji určitě Kostariku, protože tam ta infrastruktura je velice dobře na to zařízená.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme mluvili o tom, že v pralese těžko se najde značení a stezka. Má Kostarika, když má takto spravované národní parky i mapy, kudy procházet?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Taky ne, taky ne.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Musíte si najmout průvodce například?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
V každém tom parku samozřejmě existují dvě nebo tři nějaké základní trasy, po kterých můžete jít, ale není to, jak jsem říkal tak, že byste mohla chodit volně po tom parku po nějaké značené cestě. Chodit tam můžete, ale ne po cestě. Takže nejčastější alternativa na to tam jsou nejvíce připraveni, protože to je nejoblíbenější mezi těmi americkými turisty je najmout si nějakou organizovaný výlet jednodenní nebo půldenní a projít si nějakou kratší trasu v tom pralese, což pro českého člověka není úplně nejtypičtější, protože my jsme zvyklí chodit do té přírody sami, nepotřebujeme k tomu mít dva průvodce, osm nějakých dalších lidí, ale když jsme se snažili do těch parků jít individuálně, tak někdy se nám zdálo, že vůbec nechápou, co přesně chceme, protože prostě nebylo vůbec možné se do toho parku bez té organizované skupiny dostat. Nebo ne, že by bylo zakázáno, oni byli, nepočítali s tím, že by tam někdo takto chodil, i když to se nám nezdálo být nějaký problém potom, když jsme nějakou takovou túru absolvovali.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebylo to nebezpečné?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Nebylo to nebezpečné. Ty cesty byly celkem dobře značné a dalo se po nich chodit i individuálně v pohodě.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je jasné, že v Kostarice nemají tak rozvinutý skauting jako v České republice, tady jsme připraveni.
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Tady jsme připraveni asi mnohem líp.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže klidně jste na celý jeden den vyšli do těch národních parků?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
S těmi dětmi jsme samozřejmě volili takové kratší trasy a když jsem třeba vyrazil bez dětí, tak to bylo náročnější, nebo ať už jsem šel po trase nebo mimo trasu tím pralesem.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme mluvili o sopkách v Nikaragui. Co sopky v Kostarice?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Tam je taky spousta, ta nejznámější je asi Arenal, která soptí vlastně každý den, každý den je z ní vidět, jak z ní prskají žhavé kameny a teče láva, takže vlastně každou noc je to docela zajímavá podívaná. A samozřejmě čas od času se stane, že něco vyprskne příliš a nějakou vesnici na úpatí té šílené sopky to zavalí, samozřejmě tak byli, tak došlo vlastně k nějakému malému zemětřesení, které vyprovokovalo výtok lávy z jedné sopky, samozřejmě nějaké jiné oblasti než jsme zrovna pobývali a došlo tam k nějakému závalu několika vesnic, což tam je docela taková běžnější věc, která rok od roku opakuje.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tím jste mě přivedl na myšlenku, co místní lidé. Setkávali jste se s nimi, podívali jste s nimi? Jak žijí?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Žijí příjemně pohodově, ta Kostarika oproti těm sousedním zemím je na tom na tom lépe. Zrušila asi před 50 lety kompletní armádu, což je zajímavé, asi světový unikát, tak tím se vyhnula takovému tomu nekonečnému řetězu vojenských pučů, které jsou ve Střední Americe běžnou běží a které tam vlastně to klima politické v těch ostatních zemích kazí, tak to se Kostarice vyhnulo, je to taková mírumilovná země. Lidé tam žijí relativně si dobře a je to i na nich vidět, jsou takoví pohodoví, odpočatí.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, proti tomu v Nikaragui?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
V Nikaragui, tak ta prošla různými problémy, občanskými válkami, vojenskými puči a tak dále, sice v posledních šesti, sedmi letech se ta situace už stabilizovala, ale je vidět, že ta válka tam skončila relativně nedávno, jsou tam vidět zničené budovy nebo nějaké rozstřílené zdi a podobně pořád ještě. Je to podstatně chudší země, lidé z Nikaragui masivně jaksi emigrují do Kostariky právě za prací, ale taky vlastně byli takoví v pohodě, odpočatí.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Z toho mě napadá, jaké jsou tam ceny oproti našim evropským?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Ta Kostarika je možná dražší než Česká republika, ubytování, jídlo tam bylo většinou dražší, i ty vstupy do těch národních parků byly poměrně drahé, to bylo tak v řádu deseti, dvaceti dolarů za vstup, což je poměrně dost. Takže není tam úplně levno.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Naproti tomu v Nikaragui?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Nikaragua je podstatně levnější, doprava, jídlo, i to ubytování tam jsou samozřejmě levnější než tedy.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Když mluvíte o dopravě, jak jste se tam pohybovali, najali jste si auto, nebo jste využívali autobusy?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
My jsme velkou část té cesty s těmi dětmi absolvovali v autě, které jsme si pronajali, nějaké přejezdy jsme pak udělali autobusem, něco málo lodí po pobřeží, ale většinou tím autem.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vozíte s sebou notebook, abyste byli připojeni na internet a mohli si hledat různé informace?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
No, notebook jsme s sebou raději nezvali, protože pak člověk si nějak nedokáže odpoutat od té České republiky, od práce třeba, kterou má v České republice a pořád jenom sedí někde přilepený na internetu a chodí jenom tam, kde je vifi a podobně, tak tomu jsme se snažili právě vyhnout tím, že jsme si žádnou takovouhle spojovací techniku nebrali a je to asi dobře.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže informace jste získávali od místních lidí bez problémů?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Informace od místních lidí bez problémů. Je to oproti Asii, kde jsme cestovali třeba hodně před tím, je to velká výhoda v tom, že všechno je v latince, je to sice španělsky, ta angličtina není až tak rozšířená ani v té Kostarice, ale přece jenom vždycky někoho najdete, s kým se aspoň základně dorozumíte, anebo ty základy španělštiny nám tu a tam vystačily k tomu, abysme dostali to, co jsme potřebovali.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To vypráví cestovatel David Gladiš. My bychom také měli zmínit, že vy jste založil klub cestovatelů Hedvábná stezka. To je taková restaurace, kde se zároveň dělají přednášky o cestování, o zajímavostech ze světa. A máte také expediční fond. Co to je?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Přesně tak. Tak ta restaurace Klub cestovatelů to je vlastně taková arabská restaurace, ve které se koná pravidelný program různých cestovatelských přednášek, výstav, etnických večerů a podobě. Ty restaurace máme už dvě, jednu v Praze, jednu v Brně a výtěžek nebo část, velká část zisků z těch restaurací právě jde do expedičního fondu, což je neziskový subjekt, který pravidelně podporuje různé vědecké a humanitární expedice v takových těch nejdrsnějších částech světa.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jmenujte něco konkrétního?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Těch projektů je hodně od záchrany opic v pralesech v Borneu, přes zkoumání rybiček v Kolumbii, výzkum žab v Kamerunu, vzdělávání vysídlených nomádů v Tibetu, v Číně a podobně, takže těch projektů je hodně, je na tom zajímavé to, že kdokoliv má projekt nějaké takové odlehlé části světa, která není až tak jaksi běžně navštěvovaná, působení v ní je náročné, má nějaký vědecký nebo humanitární projekt seriózně myšlený, nejenom nějakou nahodilou aktivitu, ale seriózní dlouhodobou činnost, tak se může do expedičního fondu přihlásit velmi jednoduše a požádat si o finanční podporu.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy posoudíte, jestli ten projekt je potřebný a jestli na něj přispějete.
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Ano, přesně tak.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To vypráví cestovatel David Gladiš. Děkuji za váš čas. Kam se chystáte v nejbližší době?
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
To já nemohu sdělit, protože to musím říct nejprve manželce, to bude tentokrát bez dětí, ale bude to opět do nějakých tropických deštných pralesů v Jižní Americe.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude to velké překvapení.
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Bude to velké překvapení.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ať se vám ta cesta vydaří.
David GLADIŠ, cestovatel
--------------------
Děkuji.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Loučí se i Daniela Brůhová, nezapomeňte, že tento pořad najdete i na našich internetových stránkách www.rozhlas.cz/praha. No a Host do domu pokračuje.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.