Přepis cestovatelského pořadu Jak to vidí (Budeč) - 10.8.

10. srpen 2009

Hostem "cestovatelského" pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byl ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně Zdeněk KUCHYŇKA,. Navštívili jsme BUDEČ. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)



Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Ještě jednou krásné ráno. Příjemný začátek dne, příjemný začátek týdne, je tu další z letních cestovatelských Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha. Ještě připomenu, že přepis můžete vždy najít na internetu, adresa je www.rozhlas.cz/praha nebo za lomítko můžete napsal jak to vidí a dostanete se hned tam, kam potřebujete. No, a další možnost je poslechnout si nás ještě dnes po jedenácté hodině v repríze. Ať tak či tak budeme dnes cestovat, nečekává nás žádná exotická země. Podíváme se na jedno z nejdůležitějších míst české státnosti, chcete-li na úplně nejdůležitější místo české státnosti v České republice, takové malé, které vás vlastně na mapě ani na první pohled ničím přes oko nepraští, přesto je to místo krásné. Vydáme se na něj s panem doktorem Zdeňkem Kuchyňkou, ředitelem Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně. Dobrý den.

Zdeněk KUCHYŇKA, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
--------------------
Dobrý den.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Je to Budeč a okolí. Kde přesně se Budeč, pane doktore, nachází, kdybychom ho měli lokalizovat?

Zdeněk KUCHYŇKA, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
--------------------
No, najdete ho na železniční trati mezi Kladnem a Kralupy nad Vltavou, blíž k těm Kralupům nad Vltavou. Myslím si, že je to místo, které nebylo daleko od Prahy, takže patřilo právě k těm centrálním místům vznikajícího českého státu v období Přemyslovců. Jak zdůrazňoval pan profesor Jiří Sláma, ten přemyslovský státeček byl hrozně malinký. Ono si ho je možno představit tak, že na severu jeho hraničním hradem byl Mělník, na západě Libušín, na jihu Tetín a Lštění a na východě Stará Boleslav. No a uprostřed byla Praha a kousek od ní, třeba Levy Hradec a Budeč.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Vlastně Budeč nebo obecně Kladensko patří k velice dávno osídleným oblastem, nacházíme tu spoustu pravěkých kultur. Je to tím, že to skutečně byla taková křižovatka různých kultur?

Zdeněk KUCHYŇKA, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
--------------------
Určitě je to dáno tím, že vlastně veškeré to osídlení vždycky vycházelo spíš od vodních toků, proto si musíme představit tu naši zemi v těch počátcích, to znamená už v pravěku, jako ohromné zalesněné území a vlastně do nitra těch lesů bylo možno pronikat po březích potoků a řek, anebo přímo po těch vodních tocích a pak ubírat z toho pralesa kousek toho místa k osídlení. Takže skutečně ten střed Čech byl velice hustě osídlen, navíc tady nejsou žádné významné hory, které by bránily tomu osídlení. Samozřejmě vždycky to osídlení vychází z těch nížin a postupuje postupně do vyšších a vyšších poloh.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Ještě než se dostaneme k tomu přemyslovskému významu Budče, co bylo v té oblasti ještě před Přemyslovci, o čem víme jako archeologové?

Zdeněk KUCHYŇKA, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
--------------------
Můžeme říci, že třeba pokud jde o samotné Kladensko, kam Budeč patří, tak nejstarší osídlení je přímo na jih od Kladna. Když se stavěla průmyslová zóna Jih, tak tam archeologové objevili paleolitické sídliště, které je datováno 400 tisíc let před náš letopočet, což je tedy hrozně staré a byla to nějaká zřejmě lovecká stanice,kterou si ti naši předkové budovali tam, kudy táhla stáda té stěhovavé zvěře. Další osídlení paleolitické ale mnohem mladší už jenom 50 tisíc let, že jo, ono je to stejně hrozně dávno, je třeba na Slánsku. A samozřejmě, že to osídlení postupovalo dál. Když bychom se dostali už třeba do doby prvních zemědělců, pozdní doba kamenná, neolit, tak třeba u Makotřas, což je nedaleko Lidic, když se jede z Kladna na Prahu, tak přímo tam, kde je dneska rychlostní silnice, tak tam byla opevněná čtyřhranná osada lidu s kulturou nálevkovitých pohárů a astronom Zdeněk Horský zjistil, že ta osada byla orientovaná astronomicky, to znamená třeba na východy a západy slunce při slunovratu, na nejsevernější východ měsíce a podobně, čili jako jeden z nejstarších dokladů astronomických znalostí našich předků vůbec v Evropě.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Vy jste ještě před tím, než jsme se posadili k mikrofonům, tak jste naznačoval, že je to také možná dáno tím, že v Praze bylo hodně archeologů.

Zdeněk KUCHYŇKA, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
--------------------
Samozřejmě, že pokud jde tedy o čestnost těch nálezů, tak zejména z té starší doby vychází to z toho, že vlastně řada těch amatérských archeologů, protože jiní archeologové prakticky v 19. století nebo až do závěru 19. století nebyli, buďto působila v Praze nebo v jejím nejbližším okolí a samozřejmě oni prováděli archeologické výzkumy. Takový velice známý amatérský archeolog Václav Krolmus, který ale byl velmi silně ovlivněn takovými těmi pověstmi tak, že hledal třeba ve Ctiněvsi hrob praotce Čecha nebo božiště Černoboha, třeba jméno pražské čtvrti Bohnice odvozoval od toho, že tam bylo právě nějaké takovéto pohanské obětiště a podobně, tak on také vyrážel do toho našeho kraje, zkoumal třeba Budeč, ale i další lokality na Kladensku.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Škoda, že se mu nepodařilo nějaké ty pověsti potvrdit, nebo podařilo?

Zdeněk KUCHYŇKA, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
--------------------
No, já si myslím, že nepodařilo, protože to byla doba, krásně to popsal doktor Karel Sklenář z národního muzea v knížce Učenci a pohané. To jsou takové ty omyly archeologů, když například u Stadic byl nalezen jakýsi kovový nástroj, který byl považován za hrot otky, kterou tam zatkl Přemysl Oráč, že jo, když pro něj přišli poslové. Ukázalo se, že je to laténská kovová sekyrka. Ona ta doba byla vůbec taková pověstmi opředená, protože lidé se domnívali, že třeba paleolitické pěstní klíny, říkalo se jim hromové klíny, že jsou na místě, kde udeřil blesk do země. Zase keltské zlaté mince dostaly název duhovka, protože podle pověsti měly být na konci duhy, kde má ten skřítek známý z divotvorného hrnce ukrytý ten hrnec s pokladem, a mnohé další a další věci, anebo že ty hrnce, které nacházejí v zemi, že to jsou hrnce, které tam dělají trpaslíci.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Za malou chvíli v cestovatelském Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha s panem doktorem Zdeňkem Kuchyňkou zamíříme na Budeč v časech Slovanů.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Ve studiu Českého rozhlasu 2 Praha ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně pan doktor Zdeněk Kuchyňka. Chceme mluvit hlavně o nedaleké Budči, což je takové jedno z nejstarších míst českého státu. Ona tam je vlastně nejstarší také stojící budova.

Zdeněk KUCHYŇKA, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
--------------------
Určitě, to je rotunda svatého Petra a Pavla, respektive její hlavní loď. Ta byla postavena z příkazu knížete Spytihněva někdy po roce 895. Nevíme přesně kdy, ale mohlo to být nejpozději v roce 915, kdy Spytihněv zemřel. A v českém státě nebo v České republice nemáme žádnou starší stojící stavbu. Ještě před několika málo lety bych řekl, že dokonce v celé střední Evropě nemáme starší stavbu, ale právě před těma několika lety slovenští archeologové zjistili, že u Kopčan, což je pouhé 2 kilometrů vzdušnou čarou od nejvýznamnějšího velkomoravského sídliště Mikulčic, stojí uprostřed polí kostelík svaté Margity Alexandrijské a ten že je právě velkomoravského stáří někdy kolem 840, takže nám to prvenství Budče bohužel sebraly. Ale stejně si myslím, že ta rotunda je nesmírně pozoruhodné místo, místo, které má určitou genius loci, protože je jediné, kde vlastně pobýval svatý Václav, kde si můžete sednout do stejného prostoru, kde ten svatý Václav jako chlapec sedával a učil se číst a psát.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
To, že na Budči v rotundě sedával svatý Václav, je historicky potvrzený fakt, nebo je to součást těch svatováclavských legend?

Zdeněk KUCHYŇKA, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
--------------------
Je to samozřejmě součást svatováclavských legend, protože přiznejme si, že o svatém Václavovi s výjimkou jediné zprávy z Widukindovy kroniky, kde se ale nejmenuje Václav, ale mluví se o Boleslavovi a že jeho bratr, s jeho bratrem jsou spojovány jakési zázraky, tak vlastně veškeré informace o životě svatého Václava víme jenom z legend, staroslověnských i latinských. Ale oboje tyhle ty legendy vlastně zachycují část života a zdůrazňují, že Václav tedy se chtěl učit čtení, psaní a zpěvu žalmů a že ho otec Vratislav poslal na Budeč. Právě z toho, že zdůrazňují to čtení, psaní a zpěv žalmů, je zřejmé, že to vychází z reálného základu, protože na Budči nikdy žádná škola nebyla, i když třeba Karel Slavoj Amerling chtěl prosadit Budeč jako místo s nejstarší školou a dokonce v různých těch starších historických informací, které se dostaly i do Smetanovy Libuše, se mluví o tom, že tam chodil do školy Přemysl a Libuše a podobně. Ale právě tahle ta informace čtení, psaní, zpěv žalmů naznačuje, že vlastně on tam byl v jakémsi sboru chlapců, které měl k dispozici kněz, aby mu aktivně přisluhovali při té mši, to znamená, aby zpívali žalmy. A právě jenom kvůli tomu se museli trošku naučit číst a psát. Nebyla to skutečná škola, víme, že třeba pozdější druhý pražský biskup svatý Vojtěch, když měl chodit do školy, tak odešel do Magdeburgu, ještě kronikář Kosmas studoval v Lutychu a podobně. Takže bylo to také elementární učení se základům čtení a psaní, aby se mohli účastni mše.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
To znamená, že už tehdy musela být Budeč významné místo, když tam poslali Václava?

Zdeněk KUCHYŇKA, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
--------------------
No, významná byla, ale ono v té době bylo zvykem, že právě vládnoucí kníže obsazoval ta další hradiště nevládnoucími členy rodu. Ostatně to víme i z doby svatého Václava, kdy Václav teda sídlil v Praze, ale jeho mladší bratr Boleslav ve Staré Boleslavi. Takže tohle to byl prostě jakýsi systém, protože kníže v té době nemohl vládnout z jednoho místa. Jeho družina by se neuživila prostě na jednom hradišti vzhledem k tomu, že dopravní možnosti byly špatné. Říká se, že karavana, která dopravovala náklad, tak vlastně polovinu toho, co dopravovala, cestou zkonzumovala. Takže bylo jednodušší, když kníže s tou družinou objížděl ta hradiště a vždycky tam měl nějakého správce a zřejmě v té době ještě víc důvěřoval těm členům Přemyslovského rodu.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Takže na Budči nebyl tedy jenom ten kostelík, ta rotunda, která tam samozřejmě stojí dodnes, ale bylo tam i nějaké větší osídlení?

Zdeněk KUCHYŇKA, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
--------------------
Samozřejmě. Celé hradiště mělo asi 22 hektarů a ta jeho hlavní část akropole měla něco přes 3 hektary. Kromě rotundy tam někde poblíž byl zjevně knížecí palác, ve kterém tedy pobýval kníže, pokud tam byl a samozřejmě i ten nevládnoucí člen rodu. Pak tam byla poměrně hustá zástavba kolem brány, že jo, což byly domy buďto skutečně polozemnice nebo nadzemní domy na kamenné podezdívce. Co je tedy skutečně unikátní proti jiný hradištím s výjimkou Prahy, že na Budči byl ještě druhý kostel. Vlastně jenom na pražském hradišti bylo více kostelů, nejstarší kostel Panny Marie, pak tedy Vratislavem založený kostel svatého Jiří a Václavem založená svatovítská rotunda. Na ostatních hradištích byl maximálně jeden kostel, ale na Budči byly dva. Ještě kostel Panny Marie, oproti té kruhové rotundě to byl obdélný kostel, který ale bohužel byl tedy za Josefa II. zrušen, chátral a byl zbořen. Dneska ho známe jenom tedy z archeologického výzkumu. Ale už to, že na té akropoli, na tom centrálním místě byl postaven druhý kostel, znamená, že na té Budči sídlil někdo významný z toho Přemyslovského rodu. Kdo byl schopen ten kostel si založit, protože ještě třeba o 100 let později nebo skoro o 100 let později víme, že správce hradu Bílina si chtěl postavit kostel vlastní, nebyl z Přemyslovského rodu, kníže mu to povolil, ale jenom na předhradí, nikoliv v té centrální části hradiště.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Tak Budeč je vysoko na kopci nad jakýmsi údolím. To znamená voda tam není, kde se tam vzalo hradiště?

Zdeněk KUCHYŇKA, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
--------------------
To je velký problém. Hradiště samozřejmě naši předkové využívali takovéhle polohy, protože když se opevnil ten kopec, tak dá se říci, že v té době, i když už samozřejmě existovaly nějaké dobývací stroje, ale protože ty hradby nebyly kamenné, to byla vlastně srubová konstrukce nebo roštová konstrukce, nasypaná hlína a kamení, zpevněná ze zadní strany dřevěnou stěnou, vepředu tedy kameny, to se nedalo zbořit jako, pokud někdo viděl třeba film Království nebeské, jak tam bourají, že jo, pomocí praků zděné hradby, tak to u těchto nešlo. Takže to hradiště šlo vyhladovět nebo vyžíznit. A právě ta otázka toho vyžíznění je v Budči na Budči velmi aktuální, protože tam se nepodařilo objevit žádnou studnu. Takže existuje pověst, že na Budeč vedl vodovod ze Cvrčovic, což je několik kilometrů, výškově to sice odpovídá, ale samozřejmě jsou tam jiné problémy, nepřítel by mohl ten vodovod přerušit, a třeba inženýr Zdeněk Ministr, který se těmito různými záhadami nebo odhalováním těch záhad a uvádím na pravou míru zabýval, tak říkal, že mu nikdo nevysvětlil, jak by v tom devátém, desátém století dokázali udělat dřevěné vrtané roury dlouhé metr, z nichž měl být ten vodovod poskládán. Ale ať už to bylo jakkoliv, tak každopádně stále ještě v seznamu nemovitých kulturních památek existuje kulturní památka pod číslem 18 015/2457 vodovod na Budeč. I když už ho dlouho, dlouho nikdo neviděl.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Připomeňme, touláme se s panem doktorem Zdeňkem Kuchyňkou po Budči a okolí, což je mezi Kladnem a Kralupami nad Vltavou. Budeč jako jedno z nejvýznamnějších míst české státnosti jsme připomněli. Podíváme se ještě do okolí a samozřejmě také vystoupáme na Budeč z toho nejlepšího možné místa.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Je s vámi Český rozhlas 2 Praha, další letní cestovatelské Jak to vidí s panem doktorem Zdeňkem Kuchyňkou, ředitelem Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně se touláme po Kladensku, respektive v okolí Budče. Jak nejlépe na Budeč, pane doktore, odkud?

Zdeněk KUCHYŇKA, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
--------------------
Na Budeč je možno z několika směrů. Samozřejmě nejspolehlivější, dá se říci, je cesta vlakem z Kladna nebo z Kralup do Zákolan. Vystoupit na nádraží a pěšky přes náves se vydat na Budeč. Je to označeno velkou barevnou tabulí, kterou maloval Přemysl Povondra a nejlépe tedy vydat se tam o víkendech. Od konce května do konce září, protože v sobotu a v neděli od devíti do sedmnácti hodin tam naše muzeum zajišťuje průvodcovskou službu, takže s průvodcem je možno se podívat nejenom do samotné rotundy, ale i na další zajímavá místa v areálu toho hradiště. Pokud je velký zájem a dostatek návštěvníků, tak je možno zajít třeba i k hromadnému hrobu na Budči, nebo respektive jeho pozůstatkům, které tam archeologové objevili, což je doklad nějaké válečné události, protože v tom hrobě bylo 60 kostel mladých mužů, které byly různě přesekány a podobně. Archeologové se domnívají, že dokonce nějakou dobu ty mrtvoly ležely na povrchu, takže byly i trošku roztahány třeba zvěří a teprve pak naházeny do toho hromadného hrobu. Takže určitě soboty, neděle od konce května do konce září. A případně také třeba, i když je to možná už předčasné, 28. září na státní svátek den svatého Václava tam připravujeme svatováclavské slavnosti už vlastně počtvrté, což je takový program celodenní pro celou rodinu, historický šerm, loutkové divadlo pro děti, koncert v rotundě a další zajímavosti.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Svatováclavská mše?

Zdeněk KUCHYŇKA, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
--------------------
Svatováclavská mše ta je o 2 dny dříve v sobotu.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Co je vlastně v místě toho bývalého slovanského hradiště dnes, je tam samozřejmě ta rotunda svatého Petra a Pavla, nejstarší stavba u nás stojící. Co je tam ještě dále?

Zdeněk KUCHYŇKA, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
--------------------
Samozřejmě kolem ní je hřbitov, který funguje až do dnešních dnů a pak vlastně jsou tam pole. Dneska, když na to, když jdete, tak vlastně ji zdálky ji vidíte jako zalesněný kopec, ale ona tak až do konce 19. století nevypadala. V současné době je ve Valdštejnské jízdárně krásná výstava malíře Otakara Lebedy předčasně zemřelého žáka Julia Mařáka a Julius Mařák se svými žáky chodíval právě, nebo pobýval v tom Okořském údolí, ale i v Kovárech a Zákolanech a malovali tuhle krajinu a právě Otakar Lebeda namaloval Budeč a je krásně na tom vidět, že je to vlastně holí kopec, kde jsou jenom keříky, které oddělují pole, pak dvě lípy před rotundou a ještě nějaký strom jeden na valech. Pak tedy od roku 1896 Společnost přátel staroslavné Budče začala kopec zalesňovat, takže dneska vypadá poměrně zarostlý. Ale jinak teda valnou většinou jsou tam louky, pole. Ty louky mají takový lesostepní charakter.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Pane doktore, zeptám se vás teď jako milovníka Budče, nejenom jako znalce. Jak nejlépe na Budeč podle vás, co je, jak se nejlépe vypravit na Budeč? Nemyslím teď turisticky, ale myslím v jakém stavu, za čím?

Zdeněk KUCHYŇKA, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
--------------------
No, já si myslím, že na Budeč je dobré se vypravit tak, že si nejprve třeba koupím knížku Budeč 1100 let - příroda, krajina člověk, kde je jedna kapitola věnována právě popisu toho, co je možno vidět, když se nevydáme třeba vlakem, ale z těch Kralup vyjdeme pěšky, co na nás za přírodní zajímavosti kde čeká. No a myslím si, že pokud už člověk na Budeč dorazí a pak chce pokračovat někam dál, tak by si měl třeba nechat vysvětlit, kudy se dostane k takzvanému loži svatého Václava, což je další taková zajímavost, protože v lese nad zákolanskou kapličkou, když se jde na Trněný újezd, je v lese takový velký kámen plochý, údajně lože svatého Václava, kde odpočívával, když byl unaven učením. No, anebo pak je možnost se vydat třeba na druhou stranu do Týnice, kde svatováclavská studánka a myslím si, že nejkrásnější období, alespoň pro mě, je takové pozdní léto na Budči, anebo takový ten červen, kdy kvetou louky, všude bzučí včely a další hmyz a neslyšíte žádný hluk takový ten průmyslový, takový ten šum městský, dopravu. Je tam krásné ticho rušené jenom tedy tím bzukotem toho hmyzu, to je nádhera.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
V okolí je samozřejmě řada zajímavých i kulturních památek. Nicméně Zákolany, to je obec, to už jsme zmínili, to je obec vlastně pod Budčí a mně se v hlavě jaksi, mám tam uloženo, že se tam narodil Antonín Zápotocký v té obci.

Zdeněk KUCHYŇKA, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
--------------------
Máte uloženo správně, i když samozřejmě někdo tvrdí, že se narodil třeba v Kovárech, že jo, a podobně. Ale stojí tam dodnes tedy pomník Antonína Zápotockého, což je kopie pomníku Viktora Dobrovolného, která stávala kdysi v Kladně. A já myslím, že spíš než s Antonínem Zápotockým je potřeba ty Zákolany spojovat s jeho otcem Ladislavem Zápotockým, budečským zakladatelem Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické, který tam byl vlastně vystěhován z Prahy jako do své domovské obce a byl tam velice aktivní v různých spolcích, včetně té Společnosti přátel staroslavné Budče, ale i v sokolu, v baráčnické obci a podobně. Myslím si, že ta jeho činnost jako tam byla významnější než jenom to, že se tam narodil Antonín Zápotocký.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Vy jste říkal, že byl také amatérským archeologem Ladislav Zápotocký.

Zdeněk KUCHYŇKA, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
--------------------
No, nevím jestli on byl amatérským archeologem, určitě miloval památky, ale právě ze zprávy Václava Krolmuse víme, že někdy ve 30. letech 19. století jakýsi chalupník Zápotocký ze Zákolan, což byl zřejmě nějaký předek, objevil nebo vykopal na svém poli hrob rytíře s mečem a nádobami. Když ten meč a nádoby přinesl domů, tak manželka prohlásila: "Ten rytíř nás bude chodit strašit, honem to někam odnes." A on měl ty nádoby i ten meč odnést na Budeč a zakopat je někde u hrušky, která stojí na valech budečských. Možná, že tam ještě někdy bude archeology objeven.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Tak Budeč jako cíl jedné z víkendových návštěv můžeme každopádně zvolit a můžeme se také vydat někam do okolí, Budeč je docela bohatě protkána turistickými cestami?

Zdeněk KUCHYŇKA, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
--------------------
Určitě stojí za návštěvu třeba Koleč, byť ten zámek, který tam je, je dneska ve velmi žalostném stavu a ona se Koleč ho teprve snaží opravit, ale Koleč je spojená právě s rodem Kaplířů ze Sulevic, což je jeden z těch, Kašpar ze Sulevic je jeden z těch popravených stavovských předáků na Staroměstském náměstí, zajímavé je to proto, že jeho vnuk Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic zase v roce 1683 velel obraně Vídně před Turky při té známé bitvě u Kahlenbergu, takže právě za ty zásluhy, že jo, o Habsburskou monarchii mu pak byla Koleč vrácena, ale protože zemřel bez potomků, tak pak přešla do dalších rukou. Další zajímavé místo jsou třeba Blevice. To je zase ze Zákolan, když vyjíždíte západním směrem, doufám, že to říkám správně, tak vydáte se na sever a dostane se do Blevic. Ještě než do nich přijedete, tak míjíte právě židovský hřbitov, a to je zajímavost, protože vlastně židovské hřbitovy byly vždycky tam, kde byla nějaká silná židovská obec. V Blevicích podle informací v 19. století žila jedna židovská rodina a posléze už žádná, přesto je tam jeden z největších židovských hřbitovů na Kladensku a dokonce jeden z nejstarších. K tomu se váže několik pověstí, že cestou jaksi zemřel tam nějaký bohatý Žid, a protože ho nechtěli nikdy pohřbít, takže majitel panství vykázal jakési místo v lese, kde byl pohřben a pak tam začali se pohřbívat i další z Velvar a dalších míst, kde židovské hřbitovy nejsou.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
V cestovatelském Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha byl na návštěvě pan doktor Zdeněk Kuchyňka, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně. Byli jsme na procházce na Budči a v okolí. Pane doktore, já vám za tuto historickou procházku moc děkuji, třeba se někdy potkáme na Budči až budete provádět. Mějte se krásně, na shledanou.

Zdeněk KUCHYŇKA, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Jan Křelina
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.