Přepis Andor Šándor – 19. ledna 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijal Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Dobrý den, vítejte.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Dobré ráno, Zito, vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rusko a pokračující krize na východní Ukrajině, modernizace české armády či tečka za příběhem letounů Casa. Taková je dnešní nabídka. Nerušený poslech. /znělka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kromě zhruba stovky tisíc vojáků dislokovaných u východních hranic s Ukrajinou začalo Rusko v uplynulých dnech navážet jednotky i do Běloruska. Ruský kontingent má být součástí společného cvičení. Rusko také začalo stahovat své diplomaty, respektive jejich rodinné příslušníky, z ambasády v Kyjevě. Pane Šándore, je to zatím spíše psychologická hra, nebo už snad nějaké přípravy na otevřený konflikt?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Já jsem osobně přesvědčen, že v ničím zájmu včetně ruském není zahájit jakýkoliv konflikt na jihovýchodě Ukrajiny, protože ty dopady by byly nedozírné pro kohokoliv a nikomu by se nevyplatily. To za prvé. Za druhé Rusko je samozřejmě evidentně nervózní a nedůvěřuje Západu tak, jak Západ nedůvěřuje Rusku. Já si myslím, že to je veliký problém v těch debatách, když náměstek ministra zahraničních věcí Ruské federace řekne: my žádnou válku nechceme, my žádný konflikt nerozpoutáme, my nechceme napadnout Ukrajinu, a nikdo mu nevěří. To je prostě špatně. To je něco, co je ten hlavní problém, proč se ty obě strany nemohou dohodnout. Samozřejmě může dojít k nějakému incidentu, v momentě, kdy hromadíte vojska na obou stranách nějaké pomyslné čáry nebo hranice, tak to samozřejmě zvyšuje napětí a zvyšuje to možnost, že dojde k nějakému konfliktu, něco špatně přečtete, něco špatně vyhodnocujete a pak samozřejmě k nějaké omezené střelbě dojít samozřejmě může. Rusko dělá hodně věcí, které jsou obtížně přijatelné. Ono vlastně začalo už po roce 2008, kdy Ukrajina byla pozvána spolu s Gruzií do Severoatlantické aliance na summitu v Bukurešti. Rusové řekli, že s tím zásadně nesouhlasí, my jsme tomu nevěnovali pozornost, pak jsme viděli 2014 Majdan a to všecko, co se událo na Ukrajině, na druhou stranu my jako Západ jsme vůbec nerespektovali, vůbec jsme nebrali v potaz to, že se mění postoj Ruska vůči Západu, kdy nejdřív bylo přátelské, spolupracující, ale dávalo najevo, že rozšiřování Aliance k jejím hranicím z hlediska historických zkušeností, které Rusko má, kdy útok téměř vždy přišel ze Západu, tak to jsme prostě přehlíželi. A dneska jsme v situaci, kdy se Rusko chová jako určitá velmoc, která je nervózní z toho, že jiná velmoc se přibližuje vojensky k jejím hranicím. Je to samozřejmě z jejich pohledu pochopitelné, ale je potřeba dělat všechno pro to, aby to napětí se neeskalovalo. O tom není žádných pochyb.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pomůžou třeba k té deeskalaci kroky, které už jaksi nastínil šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg? Uvedl například, že NATO je připraveno diskutovat o omezení rozmístění raket, o svých vojenských cvičeních, také chce předložit vlastně Rusku, jak řekl včera v rozhovoru pro německý týdeník Spiegel, chce předložit písemné návrhy ke sporům v otázkách zbrojní transparentnosti, bude to stačit třeba Rusku v této chvíli, když, jak říkáte, jednak se teda všichni pohybují na hodně tenkém ledě a v podstatě to uvízlo v nějaké slepé uličce?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Samozřejmě, uvidíme. Rusko dalo písemný požadavek, co by Aliance neměla, k čemu by se měla zavázat, a chce nějakou písemnou odpověď.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A je to reálné vůbec, ty požadavky Moskvy?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Samozřejmě požadavek, aby na území států, které nebyly členskými zeměmi před rokem 97, což mluvíme o naší zemi, Polsku, Maďarsku a posléze Slovensku, je absurdní. To jako těžko lze přijmout, protože to je prostě absurdní. Ale víte, ono se komentovalo, že obě strany si vydaly požadavky a že nemají kam ustoupit. Já si to nemyslím, každá strana bude muset nějak ustoupit, pokud je v zájmu nějaká dohoda. Ono totiž v té hře nejde jenom o jihovýchodní Ukrajinu, ale jde o plyn, kdo bude vlastně dodávat plyn do Evropy, jestli bude fungovat Nord Stream 2, bylo zajímavé, že předseda německé vlády Scholz prohlásil, že Nord Stream 2 není politická věc, ale ekonomická. Dokonce i ministryně zahraničních věcí změnila rétoriku při včerejším setkání s Lavrovem, byť upozorňovala na to, že jeden výstřel a je konec s potrubím. Tak nějak bych ji parafrázoval. Těch zájmů, které se tu protínají, je samozřejmě velká část. Já nevím, jaká bude reakce z Moskvy. Lavrov naznačil, že otázka pouze raket není věc k řešení, víte, řada taky těch siláckých prohlášení je také i míněna domů do vlastních řad a podobně. Důležité je to, že ty strany spolu komunikují, že si vyměňují názory, že nezavírají dveře, že nebouchají dveřmi a že tu je snaha se domluvit. A pokud i vrcholní politici se navštěvují a komunikují, tak je to jenom dobře. Že ta krize se nevyřeší mávnutím proutku a že ke konci ledna nebude zřejmé, že je vše vyřešeno, to je přece evidentní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rusko od Aliance požaduje mimo jiné záruku, že se Ukrajina nikdy nestane členem Severoatlantické aliance, tak mě napadá, proč se vlastně o tom vede debata, když Ukrajina nekontroluje část vlastního území a to je přece jedna z podmínek členství v Severoatlantické alianci. Země, která nemá územní celistvost, nekontroluje své hranice, prostě nemůže být přijata do Aliance.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Naprosto s vámi souhlasím. Německo či Francie by takový plán stejně vetovalo a možná by se našlo v třicítce Aliance víc zemí, které by to udělaly. Já myslím, že to je takové zbytečné dráždění, na druhou stranu je to rétorika. Rétorika, že každý, kdo se rozhodne, že chce vstoupit do Aliance, tak do ní vstoupit může, málo se teda v případě Ukrajiny akcentuje po splnění těch podmínek a jedna z nich je ta, o které jste mluvila, to je samozřejmě pravda, a že nemůže aliance připustit, aby někdo řekl: ne, prostě Ukrajina nevstoupí. Já v této situaci vždycky říkám: zamysleme se nad tím, jestli by byla Evropa bezpečnější, kdybysme neusilovali o členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, abychom jí garantovali bezpečnostní záruky tak, aby ta země byla stabilní po všech stránkách, což bohužel není. A pokud by byla skutečně nezávislá stabilní Ukrajina, tak je to to, co bychom potřebovali, a já moc v to nevěřím, že by se to stalo, ale ti, co mají obavy z Ruska, by byla tím nejlepším nárazníkem a zábranou proti možné agresi Ruska na Západ. Ale já si nemyslím, že Rusko má tyto imperiální, jak mnozí politici říkají, plány. Měli bychom si uvědomit, že Rusko už 30 let není Sovětský svaz. A neměli bychom se snažit si vyřizovat účty se Sovětským svazem, který už neexistuje. Je to země, která má svoje problémy, je to země, které ne všichni úplně rozumíme, ale já osobně jsem přesvědčen, že v jejím zájmu není vést války, v jejím zájmu je dělat obchod, dělat byznys s Evropou, ale za předpokladu, že se bude cítit bezpečně. A je to velká země s jadernými zbraněmi a měli bychom ty jejich požadavky slyšet, vnímat a diskutovat o nich. To neznamená, že ustoupíme úplně všude, kam chtějí, to určitě ne, ale myslím si, že pro bezpečnost Evropy je strašně důležité, aby se Aliance vedená Spojenými státy s Ruskem dohodla na tom, aby tady byl mír a bezpečí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co dělá pro ten mír a bezpečí, pane Šándore, samotné Rusko? Proč vlastně hromadí své vojenské síly u hranic s Ukrajinou?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Tak je to samozřejmě nátlak, o tom není pochyb. To je sice hezké, že budeme konstatovat, že na svém území může dělat cokoliv, dělá to samozřejmě na společné hranici s Ukrajinou, je to nátlak. O tom samozřejmě není pochyb. A je to samozřejmě ukázka toho, že jsou ochotni do toho jít, když jim nezbyde nic jiného, a ta trpělivost, jak oni ji vnímají, bude pryč. Ale já si myslím, že obě strany by měly prostě pracovat na té deeskalaci a na obnovení vzájemné důvěry, a při této příležitosti bych řekl něco, co asi nebude úplně populární, ale Rusko by mělo minimálně kompenzovat Ukrajině zabraný Krym tak, aby se ty věci trochu jakoby uvolnily. Ale co je hlavně důležité, aby v rámci té normandské skupiny se přitlačilo na obě strany, na to, aby naplnily ty dohody z Minsku. A to je přece rozhodující pro to, aby jihovýchodní část Ukrajiny dostala nějaký statut federální, který by jí zaručoval větší práva, a Rusové by se přestali vměšovat do záležitostí, oni tomu říkají podporovat svoji ruskojazyčnou menšinou, a přestali se vměšovat do otázky Ukrajiny. Tohleto je problém, který se nepodařilo vyřešit od samého začátku, a to také ten konflikt pomáhá stále udržovat naživu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak podle šéfa Aliance Stoltenberga si NATO vyhrazuje právo jít vlastní cestou a také chránit své členy, co se týče Ukrajiny, tak o víkendu, jak víme, zasáhl zemi rozsáhlý kybernetický útok, ze kterého Kyjev viní Rusko a říká, že Moskva pokračuje ve vedení hybridní války. Když se ale podíváme dál na sever, tak nervózní jsou, pane Šándore, i vlastně neutrální Švédové, na ostrov Gottland vyslalo Švédsko 100 vojáků, protože jak řekl švédský ministr zahraničí, nelze vyloučit ruský útok. No a v klidu nejsou ani Finové. S Ruskem mají asi 1 340 km dlouhou hranici a také historické zkušenosti. Jenom dodám, že když vlastně země oslavila 100 let nezávislosti na Rusku v roce 2017, tak vláda v Helsinkách oznámila navýšení počtu armády z 230 000 na 280 000 vojáků. Jak vnímáte ten neklid na severu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Tak já mu rozumím, Finsko ale předevčírem, myslím, prohlásilo, že o vstupu do Severoatlantické aliance neuvažuje, což určitě povede k deeskalaci minimálně napětí mezi Moskvou a Helsinkami. Švédské vyjádření jsem samozřejmě zaregistroval, když prostě řeknete, že Rusko má v příslušných mořských vodách vyloďovací čluny, tak to vzbuzuje pocit, že se chce někde vylodit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co tam ty čluny tedy dělají?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Já nevím, já to cvičení neorganizuju, ale je to nějaké cvičení, ty čluny se nepochybně pohybují mimo výsostné vody Švédska, teda v mezinárodních vodách a mně takovéto prohlášení skoro přijde jako šíření poplašné zprávy. Nehledě na to, že pokud by se chtěli Rusové někde vylodit, tak by to muselo vypadat trochu jinak a 100 vojáků na ostrově Gottland by tomu asi těžko zabránilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je Ruská federace, vy jste už řekl to slovíčko, ještě velmoc, nebo jaká velmoc?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Víte, abyste byla velmoc, tak musíte mít několik...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké jsou atributy velmoci?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Ano, přesně. Určitě byste měla být jakoby přitažlivá pro zbylý svět tím, jakou máte kulturu, a teď nemyslím jenom kulturu z hlediska malířství a hudby a podobně, ale celkovou kulturu toho života, být přitažlivá i svým jaksi politickým zřízením, svými svobodami a podobně. Tam si úplně nejsem jist, že to Rusko je tou velmocí. Měla byste být také silná ekonomicky, to se také úplně nedá o Rusku říct, byť bych musel připustit, že sankce, které byly uvaleny na Rusko po zabrání Krymu Rusům pomohly třeba vyřešit řadu problémů v zemědělství a podobně. Jediný silný atribut, který Rusko má jako velmoc, jsou jaderné zbraně. Má jich přes 7 000, což je opravdu velký arzenál, kde udržuje paritu se Spojenými státy. Já bych řekl, že to je taková regionální velmoc, určitě to není supervelmoc tak, jak to bylo v době Sovětského svazu a Spojených států.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje bezpečnostní poradce Andor Šándor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
/znělka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ministryně obrany Jana Černochová chce podporovat modernizaci armády. Zopakovala také příslib, že Česká republika bude do roku 2025 vydávat 2 % hrubého domácího produktu na svou obranu. Pane Šándore, splní Česká republika svůj závazek Alianci?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Tak já bych řekl, že ten závazek je takový, řekněme, v té verbální poloze, nikde jsem ho neviděl podepsaný, především ten závazek, ty 2 %, má především odraz v té vlastní vyzbrojenosti té vlastní armády. Než odpovím, jestli to splníme, tak bych chtěl říct jednu věc. Paní ministryně, a já jí přeju, aby se jí povedlo to, co chce, prohlásila na jaře nebo na podzim, nevím přesně, to není podstatné, že my musíme vojákům ty nové zbraně dát, protože nám pomohli při covidu. Já bych chtěl říct, že to tak vůbec nemůže vyjít, my vojákům nebudeme dávat žádné zbraně za odměnu. Měli bychom si konečně říct, že ty zbraně jsou zbraně České republiky, které nakupuje Česká republika a dává je v armádě k tomu, aby nás s nimi bránili. Takto by to přece mělo být. Takže to není žádná hračka pro armádu. To je něco, čím si vyjadřujeme svoji vůli a ochotu a teď samozřejmě s ohledem na řadu faktorů včetně ekonomiky a mezinárodní bezpečnosti, jak teda tu naši armádu prostě vyzbrojíme. Pokud si to dáme do zákona, což si jí nemyslím, že je úplně rozumné, ale jsou země, které to v zákoně mají...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte teď ty 2 %.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Ano, ty 2 % uzákoníme, tak to bude nějakých 150 nebo kolik miliard korun velký rozdíl. Vidíme, v jakém stavu je ekonomika, finance a podobně. Já bych se tímto nesvazoval. Mně by stačila ta vůle, která bude charakterizována, že budeme mít dobře vyzbrojenou armádu, že ta armáda se odkloní od toho afghánského syndromu, že to bude mnohem více armáda jaksi jako symbol nezávislosti České republiky, armáda malá, nemusí být příliš velká, ale malá, moderní, technicky vyspělá a dobře organizačně postavená s těmi prostředky, které potřebuje. A teprve z toho bude vyčleňovat do Aliance to, co je potřeba ke společné obraně, a ne obráceně. My jsme to tak občas dělali obráceně, tak by to samozřejmě nemělo být. My nevíme, jak dopadne krize na Východě, jak jsme o ní teďka mluvili, to je samozřejmě vážný faktor, který bychom měli brát v potaz, ale je to i víc věc Aliance, aby držela se své Charty, kde říká, že všechny problémy bude řešit podle Charty OSN jaksi mírovými vyjednáváními a k síle se sáhne až v poslední variantě, kdy není zbytí. Česká republika by měla být součástí tohohle jednání a měla by se snažit rozvíjet vztahy s ostatními zeměmi na přátelské úrovni, pokud ty země o to samozřejmě také projevují zájem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No a není snad Česká republika součástí těch jednání, pane Šándore? Jsme členy Evropské unie i Severoatlantické aliance.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Ano, ale viděli jsme v minulosti, že máme mnohem více vyhraněnější postoj třeba proti Rusku nebo proti Číně než třeba jiné velké evropské země a zároveň členské země Severoatlantické aliance.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jana Černochová za zásadní označila modernizaci těžké brigády, mezi kterou patří i mnohamiliardový nákup pásových bojových vozidel pěchoty, ten byl pozastaven, chce také nová ministryně obrany pokračovat v zahraničních misích a slibuje i podporu domácímu obrannému průmyslu nebo aktivním zálohám. Jsou to takové plány, pane Šándore, ty vize, které vlastně konvenují tomu vašemu pohledu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Těžká brigáda jistě, je potřeba si říct, že zastavený nákup bojových vozidel pěchoty je zajímavé, že všichni tři nabízející měli nějaké chyby, nevím, jaké, ale je to zvláštní, že ani jednomu se nepodařilo splnit takzvaně tu zadávací dokumentaci. Ta cena byla 52 miliard, řekněme si na rovinu, že ta cena bude podstatně vyšší. Máme poměrně velkou inflaci a viděli jsme to, když se dohadovaly nákupy houfnic Caesar od Francouzů, protivzdušný systém /nesrozumitelné/ od Izraelců, oba tyto nákupy se ukázaly o dost dražší, než bylo původně vládou schváleno. Ta bojová vozidla pěchoty, pokud zůstanou v tom počtu 210, tak nepochybně budou dražší než 52 miliard. To je jedna věc. Druhá věc je mírové mise, dobře, zatím jsme, pokud vím, v Mali a někde možná na Blízkém východě, je otázka, jak se to bude vůbec vyvíjet v Mali, i postoj Francie, se kterou tam vlastně jsme, není úplně jednoznačný, co dál v zemi, která je zmítaná všemi těmi problémy, o kterých se až tak úplně nemluví, a také Spojené státy po tom stažení z Afghánistánu, nechci používat žádná jiná expresivní vyjádření, prohlásily, že oni už nebudou napravovat takzvaně hříšníky a cpát se do jiných zemí. Takže otázka je vlastně, o jaké mírové misi paní ministryně jakoby mluví. Ale to samozřejmě uvidíme. Myslím si, že ta armáda se má postavit skutečně podle potřeb, a ty zálohy, pokud se naplní do toho stavu 5 000, tak je to asi dobrá věc požadovaná. Ale já teď neznám přesné počty Armády České republiky. Ale musím říct, že s datem profesionalizace, a je, jestli se nepletu, 2005, tak mělo být 27 700 příslušníků armády a dodneška nebyly naplněny. Takže to je třeba také jaksi vnímat, že přestože ten zájem roste, tak pořád se nám nedaří udělat to nejdůležitější. A to je mít ten lidský kvalitní potenciál v Armádě České republiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak co se týče toho odsouvaného nákupu nových pásových bojových vozidel pro armádu za 50 miliard korun, tak paní ministryně Černochová si nechá zpracovat právní analýzu dalšího postupu. Vraťme se ještě ke kauze, která trvala bezmála 10 let, někdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová se bude domáhat odškodného a omluvy v kauze nákupu armádních letounů Casa. Její trestní stíhání definitivně skončilo. Jenom dodám, že o pořízení transportních letounů za více než 3,5 miliardy korun rozhodla v roce 2009 druhá vláda Mirka Topolánka, tehdy už v demisi. Obžaloba tvrdila, že stroje byly vinou Parkanové a ředitele ministerské sekce vyzbrojování Jiřího Staňka předražené. Co si o tom celém myslíte, pane Šándore?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Za prvé bych řekl, že - a tady použiju expresivní výraz - je to zvěrstvo, aby kdokoliv bude obžalován, měl takto 10 let zničený život kauzou, která se ukazovala, že vyšetřovatelé a možná státní zástupci plně nechápou, že jedna věc je nakupovat rohlíky nebo brambory a druhá věc je nakupovat letouny. Ono můžete dát dva stejné identické letouny na plochu vedle sebe a mohou být každý diametrálně v jiné ceně, protože vůbec nevidíte do toho, jakou mají výbavu, jakou mají výzbroj a podobně. Samozřejmě, když koupíte 2 letouny, nebo 15, tak ta jednotková cena bude také jiná. Takže myslím si, že to bylo jakoby krajně nefér vůči paní Parkanové i vůči panu Staňkovi, že ten systém je takhle dlouho škvařil a nebyl schopen skutečně rozhodnout, kde byla vina a kde nebyla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A v čem byl teda ten hlavní problém? Evidentně záležitost teda byla složitá.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Já nevím, jestli je to složité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké byly teda ty důvody?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Tak důvody byly, že tvrdili, že byly předražené. Já jsem ty smlouvy neviděl, já jenom vím, že původní rozhodnutí náčelníka Generálního štábu, tehdy gen. Vlasty Picka, bylo, že ty letouny nechce, pak mu zřejmě někdo domluvil, tak se to stanovisko změnilo a ty letouny jsme pořídili. Já nevím, jakou mají specifikaci. Nevím, jaká byla ta vyjednávání, ale přece paní Parkanová žádná vyjednávání osobně nevedla. Tohleto všechno vede jenom k tomu, že politici potom se bojí cokoliv podepsat. Vzpomeňte, když odcházel Martin Stropnický, tak říkal, že svému nástupci jaksi přenechává ten balíček těch nákupů převázaných mašličkou, takhle nějak to říkal, že stačí jenom táhnout za mašličku a může to podepsat, nakonec se to také nepodepsalo. Prostě ta odpovědnost politiků za to, to podepsat, je velmi nízká. Já se nedivím, když vidí, že potom je někdo bude 10 let popotahovat a zničí jim prostě život, ale nechápu, že nejsme schopni těch 30 let skutečně udělat takový akviziční systém, abysme prostě nakupovali to, co nakupovat potřebujeme. Paní ministryně, předtím v té otázce jste říkala, Černochová říká, že upřednostní český obranný průmysl, to říkají všichni. Já bych strašně rád, aby to bylo v mnohem větší míře, než to vidíme, protože to jsou pořád řeči a nakonec se nakoupí něco ze zahraničí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak co si teda z této kauzy a možná i z těch plánů vzít, pane Šándore, pro českou armádu a její budoucnost, její modernizaci?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Česká armáda má specifikovat, co chce, a na ministerstvu je, aby vysoutěžilo a dodalo včas ty zbraně. Ten proces by měl být prostě relativně transparentní a měl by prostě fungovat tak, aby se to všechno nezdržovalo, aby se to neprotahovalo a také samozřejmě nezdražovalo. Ale já neumím nic víc říct k tomu, prostě pohybujeme se v nějaké době, ty tlaky lobbistů, to si nedělejme žádné iluze, jsou obrovské na to, jestli tady prodá Rheinmetall nebo Dynamics, to jsou obrovské tlaky, ve kterých se ti lidé pohybují, což bude logicky vždycky, ale měli bychom se to fakt naučit dělat tak, aby to nebránilo armádě v rozvoji a aby to bylo relativně transparentní a průhledné a aby za to nebyly kauzy, které se táhnou 10 let a ovlivní všechny další, které následují potom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Doporučuje bezpečnostní poradce Andor Šándor. Děkuji za váš čas i názory a přeji hezký den. Na slyšenou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Taky přeju hezký den a na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.