Poslední obraz. Bitva o Halič
Srpen 1914. Ve válce už je osm evropských států. Do zbraně jsou povolávány miliony mužů na dvou frontách a první Češi ve zbrani míří do Haliče. Jsou mezi nimi tři, kteří se nedobrovolně ocitli na haličském bojišti: medik Bedřich Opletal, malíř Jindřich Prucha a Josef Jirásek z Brzic u Jaroměře.
Jindřich Prucha píše snoubence Ludmile Hegenbartové: „Halič, to jsou ohromné plochy půdy, která leží ladem. Lidé jsou tu zamlklí, zaražení, neveselí. Místy je vidět vojenské zásobovací tábory, pole zneklidněné barevnými skvrnami v hnědi, černi a šedi. Bílé košile Huculů a holubí šeď koní. Čerň kalhot, vlasů dlouhých a vlnitých. Tráva a stromy kolem cest jsou šedivé prachem, jen nebe je jasnější…“
Haličská fronta se v Pruchově dopise stává plátnem, posledním obrazem, který malíř už nikdy nenamaluje. V bitvě u Komarova je zasažen střepinou granátu a 1. září svým zraněním podléhá.
Vnímali čeští vojáci rakousko-uherské císařské armády vítězství i prohry svých pluků stejně jako jejich velitelé? Na to se jednoznačně odpovědět nedá.
V dochovaných deníkových zápiscích a v korespondenci se dočítáme spíše o válečných hrůzách v zákopech. O padlých kamarádech. A o stesku po domově. Přežít znamenalo zvítězit.
Záznamy ostatních Dokumentů Dvojky najdete v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
