Politolog Petr Just: Zlaté devadesátky. To, co tehdy bylo v otázce imunity politiků neakceptovatelné, je dnes běžnou normou

10. únor 2025

Soud v Liberci uznal hejtmana Martina Půtu (STAN) částečně vinným v korupční kauze, ve které je obžalováno devět lidí a pět firem včetně Metrostavu. Verdikt zatím není pravomocný a Půta odmítl na svou funkci rezignovat, i když ve sněmovních volbách kandidovat nechce. Co je špatně na směru, jakým dnes vnímáme imunitu politiků? Politolog Petr Just ještě přiblíží vývoj preferencí politických stran a vysvětlí nominaci amerického velvyslance v Praze.

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta se podle soudu provinil tím, že formou protislužby přijal úplatek 30 000 korun a jednal ve prospěch svého známého. V pátek prohlásil, že nebude kandidovat v letošních sněmovních volbách za hnutí STAN v Libereckém kraji. Přesto jde podle politologa Petra Justa opět o nešťastnou kauzu jak pro společnost jako takovou, tak pro volební rok.

Presumpce viny a neviny

„Už teď je jasné, že kauza bude výrazně rezonovat ve volební kampani. Hnutí STAN se ocitlo ve velmi nepříjemné situaci, a to v momentě, kdy začalo v preferencích sílit a mělo šanci stát se u voličů první volbou. A nepomůže tomu ani fakt, že pan Půta oznámil, že nebude kandidovat. Politická konkurence to nebude reflektovat,“ domnívá se v pořadu Jak to vidí...

Čtěte také

Přestože rozsudek soudu není pravomocný, hnutí STAN bude muset podle Justa zahájit ještě intenzivnější krizovou komunikaci, navíc když Martin Půta v pozici hejtmana Libereckého kraje zůstává.

„Právní princip je samozřejmě presumpce neviny, ale už od 90. let se říká, že na politiky by se mělo spíše nahlížet prizmatem presumpce viny. Nicméně bez ohledu na kauzu pana Půty bylo toto mnoha dalšími kauzami už dávno narušeno. Proto mě příliš nepřekvapuje, že pan Půta v tuto chvíli zatím odmítá na svoji funkci rezignovat.“

Oběť politické šikany?

Poslanci by měli tento týden mimo jiné hlasovat i o policejní žádosti o vydání předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Policie lídra formace podezírá z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod v souvislosti s loňskou billboardovou kampaní hnutí. Poslanci z Mandátového a imunitního výboru se minulý týden neshodli na tom, jak se má sněmovna k tomuto případu postavit.

Čtěte také

„Očekávám, že nakonec pan Okamura zbaven imunity nebude. Stanovisko výboru není závazné, je pouze doporučující. Ale už sama skutečnost, že k žádnému doporučení nedospěli, spíše této interpretaci nahrává,“ uvažuje Just v pořadu Jak to vidí...

„Nicméně i tady je vidět posun od 90. let. Když podobné výroky zapadající do trestného činu hanobení rasy, národa nebo přesvědčení pronášeli Sládkovi republikáni, imunity za to zbavováni byli. I když ne vždy byli odsouzeni. Nicméně bylo jasně dáno najevo, že toto je něco neakceptovatelného,“ upozorňuje Just.

To, jakým způsobem pojímáme imunitu politiků, není správné

Aktuální případ Tomia Okamury ale zabral poslancům dvě hodiny. Přeli se nejenom o právních aspektech a hranicích kampaní, ale i o imunitě. „To, jakým způsobem tady pojímáme imunitu, není vůbec správné. Některé názory byly v 90. letech považovány za izolované názory několika politických subjektů, které nebyly vůbec brány jako možní partneři. Dneska jsou stejné názory rozšířeny napříč politickým spektrem. I do stran, které dnes mají širokou a relevantní podporu.“

Přesto může podle politologa případ Tomia Okamury SPD pomoct. „I SPD musí teď změnit komunikaci. V jejich části politického spektra jim totiž konkurenti. SPD tak začala potenciálního vydání Tomia Okamury využívat k tomu, aby ho mohla prezentovat jako oběť politické a policejní šikany, jako člověka, který je stíhán politickou konkurencí,“ dodává Just v rozhovoru se Zitou Senkovou.

autoři: Zita Senková , Petr Just , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.