Pokousání jazyka patří k častým příznakům epileptického záchvatu

30. červenec 2013
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mozek (ilustrační foto)

Epilepsie, takové bylo téma pondělní poradny Dvojky. Více se dozvíte v neautorizovaném a needitovaném přepisu zvukového záznamu vysílání.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Společnost vám dělá Dvojka Českého rozhlasu, doufám, že vás potěšíme naší programovou skladbou, která je pro vás připravena. Po 11 hodině bude mým hostem Alena Ježková, spisovatelka a mluvit budeme o klášteřích v České republice a těch, které se po roce 1989 opět naplnily mnichy, mniškami, jak se tam žije, jak se tam vaří, to se všechno dozvíte po 11. V této chvíli nabízím zdravotnickou poradnu. Se mnou ve studiu už sedí pan profesor Milan Brázdil, dobrý den přeji.
prof. Milan BRÁZDIL, přednosta 1. neurologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně
--------------------
Dobrý den vám i posluchačům.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to přednosta 1. neurologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně a téma epilepsie. Epilepsie je téma obsažné a zdá se, že tahle nemoc se nevyhýbá nikomu, je geneticky podmíněná, mohu epilepsii zdědit?
prof. Milan BRÁZDIL, přednosta 1. neurologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně
--------------------
Ano, je to možné, nicméně těch typů geneticky podmíněných epilepsií je drtivá menšina. Ve většině případů epilepsie je způsobená jinými příčinami ať už je to vývojová porucha mozku, ať už je to zánět mozku, krvácení, nedokrvení, nádorky, těch možných příčin je skutečně celá řada, takže ve skutečnosti bychom neměli mluvit o epilepsii, ale o epilepsiích nebo epileptických syndromech.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, my někteří známe i poúrazovou epilepsii, jestli je to správné označení?
prof. Milan BRÁZDIL, přednosta 1. neurologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně
--------------------
Ano, dokonce, ano, používá se ten termín poúrazová epilepsie. Jedná se většinou o zhmoždění mozku vlastním úrazem dané, které může být ještě dost často třeba prokrvácené a potom rozpadové produkty krve dráždí ten mozek a vedou ke vzniku epileptických záchvatů.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se léčí epilepsie?
prof. Milan BRÁZDIL, přednosta 1. neurologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně
--------------------
Ta léčba epilepsie je v současné době velmi komplexní a už dá se říct poměrně komplikovaná, je založena na třech základních pilířích. Tím prvním je určité režimové opatření, to znamená abstinovat, nepožívat alkohol, pravidelný spánkový rytmus, nespat po obědě, což se některým může zdát až nezdravé, ale naopak v případě to zdravé je.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Nespat po obědě?
prof. Milan BRÁZDIL, přednosta 1. neurologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně
--------------------
Nespat po obědě, ano, siesta, která ve středomořských oblastech je považovaná za něco naprosto zásadního, tak to není správné pro epilepsii, jednofázový spánek je něčím, co rozhodně snižuje záchvatovou aktivitu. A samozřejmě to hlavní v léčbě epilepsie jsou léky, takzvaná antiepileptika, která se používají pravidelně, dlouhodobě, je důležité, aby byly správně nastaveny, správně indikovány ve správných dávkách. A v případě, že se jedná o pacienta, u něhož léky nevedou k úplnému zmizení záchvatů, takzvaných farmakorezistentních epilepsií, tam potom padá v úvahu u řady pacientů léčba operační, která může poměrně často pacienta zbavit záchvatů zcela nebo alespoň výrazně snížit jejich frekvenci, a tak zvýšit jejich kvalitu života toho pacienta.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Operace hlavy, operace mozku, toho se vždycky bojíme, skutečně to zlepšení tam nastává po té operaci?
prof. Milan BRÁZDIL, přednosta 1. neurologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně
--------------------
Určitě se jedná o léčbu, která je velmi komplikovaná, je vyhrazená už specializovaných epilepto-chirurgickým pracovištěm, kterých je třeba jen v České republice celkem 4. Ta léčba operační se v zásadě dělí do dvou základních skupin. Léčba kurativní, kdy se snažíme odstranit epileptické ložisko a tedy pacienta zcela zbavit epilepsie, vyléčit jej. To je klasický operační zákrok. A druhá skupina potom jsou zákroky takzvaně paliativní, které mají snížit frekvenci záchvatů, tady se většinou nezasahuje do mozku, je to například stimulace, elektrická stimulace bloudivého nervu, která byla zavedena už asi před více než 10 lety v České republice a nově těch asi před 2 lety se začala aplikovat u pacientů s epilepsií, kteří nemohou být operováni, nezabírají na léky, anebo ta operace původní není dostatečně úspěšná, takzvaná hluboká mozková stimulace, kdy se stimulují jednotlivé mozkové struktury.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, co když se jako laik stanu naopak svědkem takového epileptického záchvatu, často býváme upozorněni a to, že epileptik by si mohl překousnout jazyk.
prof. Milan BRÁZDIL, přednosta 1. neurologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně
--------------------
To by si, určitě pokousání jazyka patří poměrně k častým příznakům v průběhu takzvaného velkého epileptického záchvatu gearaisovaných tonicko klonických křečí, kterým se dříve říkalo grand mal, tedy velké zlo, je to skutečně ten nejdramatičtější klinický projev epilepsie. Pokud jde o tu pomoc laickou, tak tam je velice důležité vědět, jestli ten pacient má či nemá epilepsii, jestli se vůbec jedná o epileptický záchvat. V případě, že víme, že se jedná o jedince, který trpí epilepsií a vidíme jej jak leží na zemi v bezvědomí, eventuálně už v těch křečích, tak tam základním opatřením je zabránit poranění pacienta, to znamená podložit mu třeba hlavu nějakou látkou nebo aspoň rukou, aby zejména v té fázi klonických křečí, kdy skutečně všechny svaly se vlastně opakovaně rytmicky stahují a může dojít potom k poranění hlavy tak, jak vlastně to záhlaví bije o podložku, pokud tam ta podložka je třeba tvrdá kamenitá, tak tam hrozí riziko. V té první fázi tady těch křečí ale nehrozí to, že by u pacienta mohl zapadnout jazyk a že by se udusil, což je samozřejmě záležitost, na kterou každý laik myslí a snaží se zabránit udušení, zapadení jazyka. Ale v této fázi křečí, zejména těch klonických křečí, těch opakovaných záškubů se snažit vytáhnout jazyk z úst pacienta není vůbec dobrý nápad, protože samozřejmě ty křeče postihují i žvýkací svaly a potom ty vaše prsty, které jsou v ústech, jsou ošklivě pochroumány právě těmi silnými svaly maseterovými. Takže v této fázi nevytahovat jazyk, zabránit poranění. Není ani nutné v té fázi těch klinických křečí pokládat pacienta na bok do té takzvané stabilizované polohy, ale v okamžiku, kdy skončí ty křeče, potom je opravdu nutné položit pacienta do stabilizované polohy, aby mu nezapadl jazyk, a to je prakticky vše, co laik může dělat v okamžiku, kdy se dostane k velkému epileptickému záchvatu a samozřejmě voláme rychlou zdravotnickou pomoc. Jiný postup je, pokud se dostaneme k malému epileptickému záchvatu, takzvanému psychomotorickému, kdy ten pacient je zmatený, nereaguje adekvátně, může mít tendenci odcházet, provádět určité pseudoúčelné automatické pohyby, tam je důležité neomezovat příliš pohyb pacienta, protože on může v tom okamžiku se stát agresivním, spíš velmi opatrně s ním.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To říká pan profesor Milan Brázdil, přednosta 1. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Jestli se ho chcete na něco zeptat, udělejte tak hned po písničce. Telefony sem k nám 221552525 a nebo 2424 na konci, a nebo e-mail jejakaje@rozhlas.cz.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce Českého rozhlasu posloucháte Zdravotnickou poradnu, dnes s panem profesorem Milanem Brázdilem, přednostou 1. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, téma epilepsie. No a vy voláte své dotazy, dobrý den přeji.
osoba
--------------------
Dobrý den. Jmenuji se Jaroslava Chadimová a jsem z Humpolce. Můj vnuk byl dostal epilepsii po očkování. Očkování a oni tomu říkali postvakcinální encefalitida, je to takový sprostý slovo jo.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Spíše dlouhé. Kolik mu bylo?
osoba
--------------------
No, bylo mu asi 5, 6 roků a měl teda s tím problémy, léčili jsme se v Praze u těch skutečně specialistů a asi před 10, 11 lety se podrobil operaci na klinice pana Vladimíra Beneše a je úplně bez problémů, nebo-li dneska ta lékařská věda, když vlastně umí ublížit, tak na druhou stranu umí hodně prospět. Protože nám vlastně lékařka ublížila.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Gratuluji vám, že se vám to podařilo zvládnout. Pane profesore.
prof. Milan BRÁZDIL, přednosta 1. neurologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně
--------------------
Ty postvakcinační encefalitidy jsou naštěstí poměrně vzácné záležitosti, nicméně jako každý lék i vakcíny mohou mít některé nežádoucí účinky a postvakcinační encefalitida patří k těmto vzácným závažným účinkům očkování jako takového. Je vždy otázka, jestli skutečně to byla ta postvakcionační encefalitida, protože ve věku 5 a 6 let poměrně často začínají epileptické záchvaty u dětí a někdy se může jednat o úplně náhodnou koincidenci, o úplně náhodný výskyt dvou záležitostí. Pravda je, že ty postvakcinační encefalitidy poměrně často vedou k určitému poškození vnitřní strany spánkového laloku a vzniku takzvané epilepsie spánkového laloku a právě epilepsie spánkového laloku je ideální kandidát pro léčbu operační, jednak tím, že poměrně často nereaguje dobře na léky a epileptické ložisko, které tam vzniklá, je dobře ohraničené, takže ta operace byla zcela nepochybně na místě a úspěšnost těchto operací se pohybuje kolem 80 %.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká pan profesor Milan Brázdil. Poslechneme si další dotaz. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady Hana. Prosím vás, já mám dceru, která dostala epileptický záchvat v 11 letech pak byla dál léčena antiepileptiky až to bylo v roku 98, až do roku 2009, kdy potom řekli, že to vůbec není epilepsie, podle encegrafického vyšetření a řekli, že to jsou konverzní záchvaty a že zase je to psychiatrická záležitost, tak se to zase léčilo různě i na psychiatrii, a ty záchvaty ona mívá ještě pořád. Mezitím ...
prof. Milan BRÁZDIL, přednosta 1. neurologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně
--------------------
Já asi do toho vstoupím, ta diferenciální diagnostika epileptických a neepileptických záchvatů je velice složitá. Skutečně existuje řada onemocnění, řada stavů, které mohou takzvaně imitovat epileptické záchvaty a konverzní porucha patří mezi ty, které jsou dost často zvažovány, zda se nejedná vlastně o příčinu záchvatu, které prostě jenom napodobují záchvaty epileptické. Pokud jde o dobu vzniku těch 11 let, tak to je období, kdy většinou spíš vznikají epileptické než neepileptické a to, že po nasazení antiepileptika bylo EEG vlastně čistý, to je věc, která je poměrně častá, jenom na základě tady tohoto bych ji rozhodně neuvažoval o tom, že se jedná o záchvaty konverzní. Spíše jde o klinický charakter, o průběh toho vlastního epileptického záchvatu, který někdy naznačuje, že se vlastně nemusí jednat o záchvat epileptický. Co já bych v takovémto případě doporučoval, je obrátit se na specializované pracoviště ve vaším případě možná bude nejblíž klinika neurologická v Ostravě, paní doktorku Slonkovou, která má možnost provést video EEG monitorování, zachytit ten epileptický nebo neepileptický záchvat a na základě toho klientského průběhu a současně snímaného EEG potom se dá snadno rozhodnout, jestli se tedy jedná o epilepsii nebo skutečně konverzní poruchu.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
My si poslechneme ještě poslední telefonický dotaz. Dobrý den přejeme.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady Věra Žatecká z Rousínova u Vyškova. Prosím vás pěkně, já bych se chtěla zeptat, mně je teď 53 roků a jsem 6 roků po krvácení do mozku. Když mě tehdy pan primář propouštěl z nemocnice, tak mi říkal, že je zde nebezpečí, že mohu mít tu epilepsii a já bych se chtěla zeptat, vlastně neprojevilo se to do této doby u mě, ale já bych se chtěla zeptat, jestli pořád to nebezpečí trvá nebo už ne, když už je to tolik roků, jako když už je, děkuju vám.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme.
prof. Milan BRÁZDIL, přednosta 1. neurologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně
--------------------
V medicíně máme veliký problém, že ten systém je tak strašně komplexní a tak strašně nepredikovatelný, že nic vlastně neplatí stoprocentně. Realita je taková, že skutečně po krvácení, zejména podle toho, kde to krvácení mozku se nachází a jak velké bylo, tak to riziko, že po určité době vzniknou epileptické záchvaty nepochybně existuje. Pravda ale je, že čím déle jste potom od tohoto krvácení, tím méně pravděpodobné je, že by se epileptické záchvaty objevily. Nedá se zase říct, že by ta úměra byla zcela lineární, takže přesně vyčíslit riziko, které v současnosti existuje, jenom na základě tohoto telefonátu dost dobře nejde. Jak říkám, pokud to krvácení bylo třeba v oblasti mozkové kůry, tak je to něco úplně jiného a to riziko je vyšší než pokud to krvácení bylo v bílé hmotě, kde je mnohem častější.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak o tom mluví pan profesor Milan Brázdil, přednosta 1. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, který byl dnešním hostem Zdravotnické poradny. Ještě krátce, pane profesore, epilepsie v dospělosti, mohu ji dostat například ve středním věku a nemusí být poúrazová?
prof. Milan BRÁZDIL, přednosta 1. neurologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně
--------------------
Bohužel můžete. Já jsem už říkal, že celá řada nejrůznějších abnormit a patologií, ke kterým v mozku dochází, se mohou projevovat epileptickými záchvaty a může to být jak předcházející posluchačka mluvila o krvácení do mozku, může to být nedokrvení mozku, může to být zánět mozku, může to být nádorek, který nemusí být maligní, čistě benigní nádorky, vše tady tohle to samozřejmě může vést ke vzniku epilepsie v dospělém věku. Je také známé, že zejména ve vyšším věku u seniorů se může zase zvyšovat výskyt epilepsie právě s tím, jak narůstá různých patologií mozku včetně nejrůznějších degenerativních onemocnění, odumírání jednotlivých nervových buněk. Víme, že záchvaty mohou být součástí třeba Alzheimerovy choroby také, takže skutečně v tom vyšším věku zase narůstá výskyt epilepsie. Důležité je, že se jim nevěnuje potom těmto stavům dostatečná pozornost, protože pokud starý člověk sem tam spadne, tak se kolikrát řekne no tak, je to tím, že je starý a není dostatečně vyšetřený, což není správné.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak tedy dostatečně vyšetřit i takový obyčejný pád u staršího člověka je důležité. Radí pan profesor Milan Brázdil. Upozorňuji, že dnes nebudeme chatovat, protože pan profesor jede do Brna do nemocnice U svaté Anny, kde na něj čekají pacienti a jede z Prahy, tak přejeme nejen šťastnou cestu, ale také hodně pacientů, kteří skutečně jsou zaléčeni a epileptické záchvaty nemají.
prof. Milan BRÁZDIL, přednosta 1. neurologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně
--------------------
Děkuji a děkuji za pozvání.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezký den.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.