Podle Ivo Jahelky humoru ubývá. A to je pro jeho tvorbu špatně
Na světě je hodně právníků a hodně písničkářů. Nikdo z nich ale soustavně nespojuje obě profese. Až na jednoho: Ivo Jahelku.
Zatím se prý Ivo Jahelka nesetkal s nikým podobným. „Pravda je, že spousta zpěváků zpívá balady, které mají právní podtext. Ale nedělají to plánovitě.“
Myslí si, že je to typicky česká záležitost i proto, že čeština je bohatým jazykem. „Pokud ho spojím s úředními nebo soudními spisy, tak to do sebe dokonale zapadne.“
Kam zmizela legrace?
Doba totality, mluva příslušníků VB i zapisování u soudu byly pro umělce typu Ivo Jahelky živnou půdou. Dnes je ale prý inspirace čím dál méně.
„Na policii i k soudu přišli noví lidé. Mají jiný smysl pro humor nebo vůbec žádný. Dnes jsou taky jiné prostředky, jak zachycovat výpovědi než ťukat do stroje. Je to jedno s druhým. Humoru obecně ubývá a to je pro moji tvorbu špatně.“
Spravedlnost ale vypadá pořád stejně. „Má zavázané oči, jak všichni víme. Čili je v podstatě slepá a šmátrá kolem sebe. Tak mi to někdy připadá.“
Pointa + humor = úspěch
Jeho písničky jsou od začátku do konce příběhy. „A ty jsou pořád jsou stejné, ať tenkrát nebo dnes. Pokud mají humor, tak lidi pořád baví. To je na tom príma.“ Je zajímavé, že nejstarší písničky mají u publika největší úspěch. „Lidi je na koncertech pořád vyžadují, i když je třeba stokrát slyšeli.“
S tím na začátku Ivo Jahelka moc nepočítal. „Říkal jsem si, že moje písničky jsou něco jako anekdoty. Já je odehraju, oni je uslyší a víckrát je nebudou zajímat. Pořád je ale baví.“
Soudničky pro Dvojku
Pro televizní seriál „Neznalost neomlouvá“ napsal prakticky na objednávku 150 písniček na různá právnická témata. Jak podotýká, termín je nejlepší múzou.
Teď je denním pravidelným hostem na Dvojce. „Není to pro mě takový Damoklův meč. Je to jiná práce a věnuju se tomu radostně,“ popisuje soudničky, které zaznívají v Dopoledni s Dvojkou.
Zdroj inspirace?
Zaručený zdroj inspirace Ivo Jahelka nemá. „Sem tam mi napíší kolegové nebo novináři. Ten přísun je a děkuju za to.“ Jak říká, teď jsou právní kauzy nuda a šeď. „Vytrácí se z toho ta lidskost. Nepamatuju se, že bych tam něco slyšel.“
Podlehl by?
Ivo Jahelka se taky pokusil vstoupit do politiky, když kandidoval na senátora. „Těžko říct, jaké by to bylo, kdybych uspěl. Myslím, že jsem zase tak o moc nepřišel.“ Myslel si, že to má smysl, protože zná zákony. „Vox populi, vox dei. Volič řekl, že mě tam nechce a je to možná dobře.“
Nebál se, že by ho funkce nějak změnila. Říkal si, že nebude jako oni. „To prostředí ale asi semele každého. Záleží na tom, jak je silný. Myslím, že bych tomu nepodlehl, ale říkám to teď a tady.“
Má ještě nějaké iluze? Jak přistupuje ke svým klientům? Na co je pyšný? Kdo jsou eurospratci? Více uslyšíte v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
