Pipka + Pipek/Pípek
Apelativum pipek má význam „posměch“. Příjmení Pipek by tedy patřilo mezi pojmenování podle povahy, buď jako přezdívka někoho, kdo se často posmíval, nebo komu se naopak posmívali ostatní. Antonín Kotík vykládá příjmení Pipka i Pípek jako „kdo mluví pípavým hlasem“, což souvisí s apelativem pipka neboli slepice (odtud máte i ptačí příjmení Pipka). Příjmení Pipek dnes nosí 363 mužů. Přechýlenou podobu Pipková používá 350 žen, ovšem ta se může vztahovat i k příjmení Pipka, které má 12 obyvatel ČR.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 140; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 184 (Pipka); J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 229 (Pipek), s. 289 (Pipka); A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 77 (Pípek), s. 79 (Pipka)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
