Petr Vok. Vymření Rožmberků aneb Příběh napraveného prostopášníka

Petr Vok z Rožmberka je vnímán jako prototyp renesančního kavalíra, který se nezříkal žádných rozkoší. Je znám také jako poslední Rožmberk. Když 6. listopadu 1611 naposledy vydechl, mocné jihočeské panství definitivně osiřelo. Do dějin se však nezapsal jen svou smrtí. Petr Vok měl zajímavý osud. Narodil se 1. října 1539 v Českém Krumlově a většinu života strávil ve stínu staršího bratra Viléma, který se odmalička připravoval na převzetí rožmberského dominia.

Zatímco starší bratr Vilém pobýval na prestižních zahraničních školách, Petra Voka učil jeden z jeho poddaných, za což se mu chlapci od dvora posmívali. Petr se nikdy neměl stát hlavou Rožmberků, a tak se dlouho věnoval radovánkám. Právě na toto období se zaměřily komedie ze 70. let z minulého století Svatby pana Voka a Pan Vok odchází a udělaly z něj spíše jen zábavnou historickou postavičku.

Ve skutečnosti šlechtic na svou lehkovážnost doplatil. Velmi se zadlužil, jeho poddaní byli tak znepokojení, že dokonce plánovali jeho vraždu. Kromě toho tíhl k protestanství. To vše z něj dělalo černou ovci rodiny. Jenže léta plynula a starší bratr Vilém nedokázal zplodit potomka, i když byl čtyřikrát ženatý. Bylo jasné, že budoucnost Rožmberků leží na Petrových bedrech.

Poddaní měli obavy, ale Petr Vok překvapil

K moci se dostal po bratrově smrti v roce 1592 a mnozí k němu vzhlíželi s obavami. Jenže Petr Vok překvapil. Zmoudřel, snížil rodové zadlužení, vytáhl proti Turkům, měl velký podíl na přijetí Rudolfova majestátu, který zaručoval svobodu náboženského vyznání, a také se vyznamenal při takzvaném vpádu Pasovských.

Zplodit potomka se mu ale nepovedlo. Oženil se až ve čtyřiceti letech, jenže jeho vyvolenou se stala teprve třináctiletá dívka, u níž navíc propukla psychická porucha. Když Petr Vok zemřel, majetek Rožmberků, podle dohody uzavřené dávno před jeho narozením, přešel do držení Švamberků.

Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas

autoři: Jan Kovařík , Tereza Stýblová , Tomáš Kaucký
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.