Petr Vok. Vymření Rožmberků aneb Příběh napraveného prostopášníka

Zatímco starší bratr Vilém pobýval na prestižních zahraničních školách, Petra Voka učil jeden z jeho poddaných, za což se mu chlapci od dvora posmívali. Petr se nikdy neměl stát hlavou Rožmberků, a tak se dlouho věnoval radovánkám. Právě na toto období se zaměřily komedie ze 70. let z minulého století Svatby pana Voka a Pan Vok odchází a udělaly z něj spíše jen zábavnou historickou postavičku.

Ve skutečnosti šlechtic na svou lehkovážnost doplatil. Velmi se zadlužil, jeho poddaní byli tak znepokojení, že dokonce plánovali jeho vraždu. Kromě toho tíhl k protestanství. To vše z něj dělalo černou ovci rodiny. Jenže léta plynula a starší bratr Vilém nedokázal zplodit potomka, i když byl čtyřikrát ženatý. Bylo jasné, že budoucnost Rožmberků leží na Petrových bedrech.

Poddaní měli obavy, ale Petr Vok překvapil

K moci se dostal po bratrově smrti v roce 1592 a mnozí k němu vzhlíželi s obavami. Jenže Petr Vok překvapil. Zmoudřel, snížil rodové zadlužení, vytáhl proti Turkům, měl velký podíl na přijetí Rudolfova majestátu, který zaručoval svobodu náboženského vyznání, a také se vyznamenal při takzvaném vpádu Pasovských.

Zplodit potomka se mu ale nepovedlo. Oženil se až ve čtyřiceti letech, jenže jeho vyvolenou se stala teprve třináctiletá dívka, u níž navíc propukla psychická porucha. Když Petr Vok zemřel, majetek Rožmberků, podle dohody uzavřené dávno před jeho narozením, přešel do držení Švamberků.