Petr Chromčák: Dirigoval jsem Mozarta, Landu i Davida
Je známý hlavně mezi milovníky klasické hudby. Na své si ale přijdou také příznivci rockové muziky. Petr Chromčák tvrdí, že dirigentem se člověk rodí, ať dělá cokoliv. Je toho živým důkazem, protože původně vystudoval elektrofakultu.
Orchestr pozná během deseti minut, kdo před ním stojí. Od toho se pak odvíjí spolupráce během zkoušek a koncertů, říká Petr Chromčák.
Když předstupuje před hudebníky poprvé, už nemá strach, ale pokoru. Před dílem, před skladatelem. Tréma by se na orchestr přenesla. „Myslím si, že pokora v tom mladém dirigentském věku má být. Do 40 let je dirigent puberťák. K orchestru by se měl chovat vlídně a lidsky.“
On sám přiznává, že se svou mladickou nerozvážností dříve dotkl starších hudebníků. „Nikdy nebudu tvrdit, že moje interpretace je nejlepší. Ale to je na umění to krásné, že každý dirigent si to udělá tak, jak to cítí. Kdybychom to všichni dělali stejně, tak by to nemělo smysl.“
V archivech se dají najít poklady
Petr Chromčák chodí už 25 let po archivech. A právě tam se často objeví doslova poklady.
Jednou se ve Vídni seznámil s člověkem, který měl na půdě archiv Strausse a Suppého. Byla tam díla, která nebyla nikdy provedena. Například Suppého mše ke korunovaci.
Přepis partitury do soudobé podoby mu zabral rok a půl. Dílo pak bylo zařazeno na festival Dvořákova Olomouc a zaznělo i v kostele ve Svatém Mořici.
Jiný přístup musí být k rockovému zpěvákovi, jiný k operní zpěvačce
Diriguje rockové opery i šansony. „Někdy rockový zpěvák neumí noty a musí se to předzpívat, ale je to zajímavé a mám to rád,“ říká Petr Chromčák.
Neváhal ani půl vteřiny, když dostal nabídku od Daniela Landy udělat rockovou verzi Mozartova Requiem. V Hamburku dirigoval muzikál Les Misérables. Do oka si padl i s Michalem Davidem a natočil jeho muzikály Kat Mydlář a Mata Hari.
Umí hrát i bez pultíku
Petr Chromčák má skladbu, kterou zahraje i bez not. Není zrovna jednoduchá a je to Carmina Burana. Skladbu dirigoval asi třistakrát a zná každou notu.
Poprvé ji dirigoval bez not, když je zapomněli doma. Německý agent mu tehdy řekl: „Musíte to oddirigovat zpaměti.“ Dokonce se jednou, když zaskakoval, musel naučit za noc pět koncertů. S orchestrem měl jen dvě zkoušky. Potěšilo ho, když mu pak sóloflétnista Vídeňské filharmonie vysekl poklonu.
Více uslyšíte ze záznamu v archivu iRadia.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
