Pěstování česneku

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A v Poradně jsou Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář. Dnes s tématem vlastní česnek. Přeji dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě než se pustíme do otázek, tak jenom bych chtěla posluchačům připomenout, že dnes z technických důvodů není chat, takže ty otázky, které máte k tématu, k česneku, tak můžete posílat třeba už teď, raději co nejdříve na jejakaje@rozhlas.cz a nebo potom samozřejmě telefonicky chviličku po té čtvrt na 11, 221552525. Tak, vlastní česnek, to je první téma, hlavní téma a ještě než tedy se do toho pustíme, bych chtěla k otázce naší posluchačky, které se ptá, jestli může zarýt nakvašené slepičince, které zbyly od léta, na záhon, který bude připravovat na sadbu česneku? Tak, pan Kopřiva.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, zarýt nakvašený slepičinec je věc výborná, nicméně v tuto dobu , kdy už se pomalu blíží ta výsadba česneku, už ho tam dávat nebudeme, protože on nemusí být úplně dobře vykvašený a potom by mohl působit skoro toxicky na ten česnek, pozor na to. Kdyby to bylo třeba 23 měsíce před výsadbou, určitě to je možné, ale teď už ne. Teď už nebudeme dávat, navíc česnek nesnáší v první trati hnojení organické, to má být jakoby v druhé trati hnojení organické. Takže určitě nedávat tam.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tím jsme se vlastně dostali k přípravě záhonu, to znamená, nebudeme tam dávat ten slepičinec právě proto, že by mohl tedy způsobit nějakou negativní reakci pro tu sazenici, pro tu sadbu, tak jak ho tedy připravit ten záhon?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Čili záhon pro česnek by měl být již v tuto dobu připravený. Úplně ideální předplodina pro česnek jsou třeba brambory, po bramborách je úplně výborné česnek vysazovat. Ovšem ten pozemek musí být po bramborách zpracovaný, vyhnojený speciálním hnojivem pro cibuloviny, takové hnojivo naštěstí už dneska na trhu je, je to pro česnek, pro cibuli a srovnaný, připravený. Sázet ale určitě ještě nebudeme, protože stále je teplo a i to ochlazení, které se avizuje na příští týden, není tak divoké, že bychom se měli obávat nějakého zamrznutí půdy, protože česnek by měl přijít do půdy těsně předtím než ta zem zamrzne. Takže zákon připravit, to je v pořádku, ale určitě ještě v tuto dobu nebudeme sázet. Možná by bylo dobře říct, které půdy jsou naprosto nevhodné pro pěstování česneku. Tak, především jsou to půdy těžké, jílovité a splývavé půdy, přemokřené půdy nebo tam, kde je vysoká spodní hladina vody, to všechno jsou půdy, kde se prostě česneku dařit nebude a musíme s tím počítat, že prostě v takové půdě nedosáhneme žádného úspěchu, naopak pokud česnek chceme pěstovat v takových lokalitách, tak je nutné tu zem kvalitně vylepšit, ale to je dlouhodobá záležitost, to není možné dělat teď před tou výsadbou. Kompost přidávat samozřejmě, případně vylehčit tu zem trošku pískem je možné, to všechno je vhodné, ale včas to dělat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Výběr sadby, to je také důležité.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě, co se týká sadby, tak bychom měli vždycky sáhnou po nějaké tuzemské odrůdě. Letošní rok je poměrně příznivý, protože sadby je, jak se ukazuje, poměrně dost, což je v pořádku. A kdo si chce česnek zasadit, no tak samozřejmě musí si ho taky předem připravit trošičku, to znamená, musí ho rozstroužkovat, nesázet celé ty paličky, taky máme takový případ a pak se to samozřejmě moc asi nepodařilo. Takže rozstroužkovat a česnek by se měl před výsadbou namořit. Moří se hlavně proti houbovým chorobám, většinou proti fuzariózám, proti penicilu, proti pityu, to jsou takové základní asi houbové choroby, které v té půdě jsou, ještě sklerocium, a proti nim se právě moří ve fungicidních přípravcích. To moření je velmi jednoduché, to znamená rozstroužkované nebo ty jednotlivé stroužky se namočí do té, do toho roztoku mořící kapaliny, to znamená, že většinou ta dávka je asi na 2,5 litru vody, co se běžně prodává v zahrádkářských prodejnách a moří se po dobu 20 minut. Potom bych doporučila nechat přeci jenom ten česnek trošičku oschnout, protože mokré stroužky se špatně sázejí, mám to ze zkušenosti, protože se ta zem začíná pomalu nabalovat na prsty, na rukavice a jde to pak špatně. Takže nechat trošičku oschnout a pustit se do toho sázení. Výsadba se provádí tak, že pomocí sadbového kolíku, který by měl být na konci kulatý, nikoliv špičatý příliš, tak se ten česnek vysazuje do hloubky tak, aby asi 5 centimetrů zeminy, 5 až 7 centimetrů zeminy bylo nad tím stroužkem a hlavně tou kořenovou částí dolů, protože když se ten česnek otočí, tak potom to přeci jenom chvíli trvá než se obrátí a navíc pak je ten stvol zkroucený.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je jako u cibulky.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, vždycky tou kořenovou částí dolů. No, pak se ten česnek pěkně zahrne, no, a už se čeká na to, až na jaře vyraší. No, a pak bych tady měla ještě jednu takovou velmi zajímavou metodu, to je pro ty, kteří nechtějí se zabývat nějakým pletím a kteří si chtějí tu výsadbu trošičku nebo to následné pěstování trošičku usnadnit, tak je možnost vysazovat česnek do černé netkané textilie. Je to taková zajímavost a osvědčuje se nejenom mě, ale spoustě dalších pěstitelů, ale podmínkou je, že ten záhon dopředu musí být opravu výborně připraveným nesmí tam být žádný plevel, i když přeci jenom, když tam zbytky nějakých plevelů vytrhaných zůstanou, tak to nevadí, protože ten plevel nemá šanci zakořenit a růst pod tou černou textilií.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tohle vypadá, když to sázíme právě do té?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Velmi jednoduše, prostě se rozprostře na potřebnou plochu ta černá textilie, připevní se těmi úchytnými kolíky, no, a potom už si pomocí provázku jenom naznačíme řádek, kde ten česnek bude a na vzdálenost asi 10 centimetrů od sebe se vytvoří takové kříže pomocí nějakého řezáčku, takže se vyřežou takové otvory a do nich sází ty jednotlivé stroužky úplně stejným způsobem jako kdyby tam ta folie nebyla. No, a mezi těmi řádky jednotlivými by měla být rozloha nebo vzdálenost asi 30 centimetrů. Takže sázíme do sponu 30x10 asi tak. No, ale výhoda je, že už nemusíme prakticky potom s tím česnekem vůbec nic dělat než čekat na sklizeň. Takže odpadá odplevelování, odpadá jakákoliv okopávka, proto musí být ta půda dostatečně připravená a musí být pro ten česnek vhodná. No, a co je strašně důležité, pokud tam ta černá textilie je, tak se nevytváří půdní škraloup, a to je asi to nejhorší pro česnek, protože jakmile po deštích se vytvoří taková slitina půdy, tak ten česnek pak podléhá hodně houbovým chorobám.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta zem se potom nahrne jenom na ta místa, kam jsme zasadili česnek, ne po celé té textilii?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ta zem musí být samozřejmě srovnaná, musí být srovnaná do roviny, na ní se rozprostře jak jsem říkala ta folie, pak se udělají ty křížky a už pomocí sázecího kolíku se vysazují jednotlivé stroužky. Takže folie zůstává na povrchu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta zůstává vidět, jenom je zasypáno to místo, kam jsme zasadili česnek?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, přesně tak.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jenom pro nás hloupější, aby bylo v tomto případě úplně jasno.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Možná, já bych řekl takový zajímavý typ, protože já se přiznám, že mně na chalupě se česnek příliš nedaří, přestože soused pěstuje česnek a má nádherný, ale já dělám takový pokus letos. Vloni jsem měl vysetý česnek, z těch pacibulek, když se odeberou ta semena, tak z toho, když si vysejeme česnek, tak získáme vlastně takzvaný jedňák. Ten já teď budu sázet, protože z toho má být velice kvalitní a velice zdravý česnek. Samozřejmě je to trošku větší práce, protože vlastně pěstujeme ten česnek 2 roky. A pak ještě dělám jeden pokus, přivezl jsem si z Chorvatska divoký česnek. Na ostrově Lukovnik tam roste divoký česnek a ten česnek má nádherné veliké stroužky a má úžasné množství silice. Takže budu dělat pokus, jestli se mu bude dařit i v našich podmínkách. Ještě možná taková zajímavost, kterou jsem se nedávno dočetl. My tady všichni láteříme, že na trhu je příšerný čínský česnek, který nemá žádnou chuť, žádné silice, nic to nedělá, je to jenom taková hmota. On prý ten česnek, než se dostane na náš stůl, tak je snad rok starý, takže tím pádem už ani není možné, aby nějaké ty silice obsahoval.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A aby také vydržel nějakou tu dobu.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A tím pádem asi i ta skladovatelnost je tam velice špatná.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady u nás je jenom ten typ česneku, co známe, to znamená ty jednotlivé stroužky, které jsou spojeny do té hlavice, to je ten typický český česnek.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, u nás jsou vlastně dva typy česneku, se rozlišují paličáky a nepaličáky. Paličáky, to jsou česneky, které vytváření stvol a pouze obvodové stroužky, poměrně velké a nepaličáky, kterých je podstatně míň v sortimentu, tak ty se vlastně vyznačují tím, že žádný stvol s květem nevytváří, ale tvoří se i stroužky uvnitř, ty jsou většinou podstatně menší, drobnější, takže to jsou tyhle ty základní typy. Oba mají shodný způsob pěstování, akorát ten nepaličák se většinou využíval pro jarní výsadbu, protože nepaličáky byly jarní česneky, ale ty už v současné době jsou tak omezené na trhu, že si myslím, že se nedají ani sehnat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
V Zahrádkářské poradně na Dvojce Českého rozhlasu dnes řešíme jak vypěstovat vlastní česnek.Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář teď odpovídají na vaše otázky po telefonu, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den. Prosím vás pěkně, chtěla jsem se jenom zeptat, když ten česnek už mám nasazený, jestli je možné použít tu černou folii, když třeba až potom, jak trošku vyleze, tak prostě potom nadělat dírky potom do toho a dát to na ten česnek, jestli by to bylo možné?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, bylo by to možné, ale je to podstatně pracnější, než když se to udělá obráceně. Jestli máte chuť se do toho pustit, tak to zkuste. Je to fakt výborný.
osoba
--------------------
Jo, děkuju moc, protože my to vždycky máme hodně zarostlé. Děkuju moc.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano, určitě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ušetříte si práci. Další otázka, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady Kolářová, já jsem se chtěla zeptat, jestli jste o tom už nemluvili, protože jsem vás pustila před chvilkou, jak se dá vypěstovat česnek z těch semínek, které se letos docela vydařily, tak jak se postupuje?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak Honza si to vezme.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já si to vezmu, protože jsem to vloni dělal, já jsem to teda před chvílí říkal. Ty semínka jednoduše teďko vysejeme co nejřidčeji samozřejmě, protože potom, pokud to nasejeme příliš hustě, je nutné to protrhávat, na druhou stranu ta semínka jsou poměrně dost velká, takže se dají prakticky ne vyset, ale vysázet.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych je přeci jenom upřesnila, že se jedná o takzvané pacibule.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Pacibulky, ano, pacibulky a lehce zahrneme, protože prostě ta velikost těch semen, těch pacibulek nám určuje tu hloubku, nebudeme to samozřejmě dávat 5 centimetrů hluboko jako když sázíme ty stroužky, a čekáme. Na jař nám to vyroste v podobě takového, bych řekl možná pažitky, necháme to dorůst, v době, kdy se česnek sklízí vytrháme, usušíme a takzvaný jedňák buď se může přímo konzumovat, ale je samozřejmě malinkatý, a nebo ho v tuto dobu vysazujeme tak, jak to já teď budu dělat a příští rok již z toho budou krásné česneky.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, další otázka už je ve vysílání. Dobrý den. Haló, haló!
osoba
--------------------
Dobrý den, tady Aleš z Prahy Podolí. A já mám takovou prosbu, jestli byste mohli doporučit nějaký dva, tři druhy česneku, který by dlouho vydržely uskladnění. Děkuji.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Můžeme vám doporučit česnek Dukát nebo Unikát nebo teď ten Karel IV., to jsou česneky, které vám určitě vydrží. Pokud se správně skladují. A ještě bych měla možná jeden takový maličkatý návod. Pokud se česneky sklízí, tak nechat si je s poměrně dlouhým stvolem, svázat si je do takové kytice a posadit do vázy těmi palicemi nahoru, takto asi ten česnek vydrží daleko víc, než když se skladuje v nějaké bedně. A hlavně pozor, suchá místnost a kde proudí vzduch.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je možné pěstovat česnek na balkoně v hlubším květináči, ptá se Eva z Liberce?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Je to možné.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak výborně. Otázka po telefonu, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka z Českomoravské vrchoviny od Sádků u Poličky. Prosím vás pěkně, ten jeden dotaz už byl zodpovězen, na ty pacibulky, to už jsem slyšela, ale chtěla bych se zeptat, jaký mají vaši hosté názor na to, že se takzvaně česnek ohrnuje, to znamená, že se v zemi potom jakoby odstraňuje ta hlína. A druhý dotaz, co s těmi výhony nahoře, jestli je dobře je olámat nebo je nechat vykvést úplně až prostě do posledka, než se česnek sklízí? Děkuju.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Aha, já, když jsem v minulosti pracovala právě ještě ve firmě, kde jsme se zabývali výrobou česneku, kdysi v minulosti, tak jsem vždycky navštěvovala spoustu porostů a dělali jsme uznávací řízení, přehlídky porostů a pamatuji si, když se jednalo o menší plochu, tak vždycky tam byli nahnaní brigádníci a s takovými obrovskými taškami otrhávali právě ty květy. Bylo to z toho důvodu, aby se ten česnek takzvaně nevysiloval a aby narostl v té spodní části podstatně větší. Ale samozřejmě, když se to dělalo na obřích plochách, na hektarových, no tak nic takového se nedělalo a ten česnek narostl taky. V domácích podmínkách se to většinou dělá s tím, že se nechává několik česneků vykvést, protože to je právě známka toho, že už ten česnek je vhodný ke sklizni, jakmile se ta hlavička nebo ten stvol narovná, tak to je takový signál, kdy můžeme se podívat, jak ten česnek vypadá. Ale jinak samozřejmě si myslím, že to nijak neovlivňuje a navíc se ty květy můžou nechat právě z důvodu vypěstování si vlastních pacibulek.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka po telefonu, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady Vacková z Trmic. Já jsem se chtěla zeptat, kamarádi sází česnek přímo jako do vápna, jestli to je dobrý a nebo jestli to je nějaký škodlivý?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Do vápna?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, my jsme se tady s kolegyní teď dost zarazili, neumíme si to představit proč sázet do vápna a nevím teda, že ve vápně by česnek vyrostl.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, já si spíš myslím, že asi rozhazují dolomitický vápenec na půdu a je to z toho důvodu, že česnek nesnese příliš nějaké překyselení, a ten vápenec tam upravuje PH půdy a to by pak asi bylo možné. Takže určitě, záleží na tom, jaká je půda, do které se vysazuje.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na stvolech česneku těsně nad zemí se tvořily další hlavičky, můžete mi, prosím, sdělit, čím je to způsobeno a zda je to na závadu při konzumaci česneku?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Můžu to říct, to je genetická porucha vlastně, která způsobuje, že se vytváří nad zemí v tom stvolu takové jakoby nahňácané, natěsnané, nahloučené malé stroužky, většinou bývají kulaté, ale to je prosí vás genetická záležitost.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslední otázka po telefonu.
osoba
--------------------
Počkej, možná se to povede.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, povedlo se, jste u nás, dobrý den.
osoba
--------------------
Ano, děkuji, pana Kopřivu, je možný?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, pane Kopřiva, tady Petříčkovi z Tanvaldu.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den, Libo, já vás zdravím.
osoba
--------------------
No, zdravíme vás taky a přejeme hodně úspěchů v pěstování česneku, jo.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Děkuji, děkuji. Já musím podotknout, že tedy tady to volali pěstitelé, kteří mají sice zahrádku malinkou, zhruba metr krát 2 metry, nicméně na ní vypěstují úplně nemožné věci a úplně všechno.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Jo? Tak gratulujeme, gratulujeme Petříčkům.
opsoba
--------------------
Akorát nepovedla se nám cibule letos, až se potkáme, zdravíme ještě jednou, Petříčkovi.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, děkujeme vám a ještě přidám otázky tady od nás, které přišly elektronickou cestou. Nikdy se neudělala pořádná hlavička, máme písčitou půdu, co je příčinou. Ještě trochu jiný dotaz potom na cukety, dýně krásně vyzrály, ale už začínají plesnivět stopky. Mám je ve sklepě, dříve se mi to stávalo až kolem Vánoc. Tak, nejdříve to, že se neudělaly hlavičky?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, tak zase záleží asi na vůbec na způsobu toho sázení, na termínu výsadby, no, a hlavně na té půdě. Pokud se neudělají žádné hlávky, tak je to většinou z toho, že ta půda je naprosto nevyhovující. Česnek je poměrně náročný na dostatek draslíku. Takže určitě přihnojovat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ty dýně, že už začínají u té stopky?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To je většinou asi díky tomu, že se tam objevuje plíseň šedá, to je vlastně houbové onemocnění a je to většinou z toho, že v době sklizně je vlhko nebo už takové to střídavé počasí, dělalo se to i běžně venku na rostlinách.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď trochu jiná otázka, žížaly v květináčích u pokojových rostlin po letnění, přestože jsem všechny přesadila, některé mají v zemině žížaly, tak prosím povězte.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No tak žížaly, to je v pořádku, naopak blahopřejeme k tomu, protože žížaly jako takové zpracovávají organický materiál na humus, takže to je v pořádku, to je biologicky aktivní půda, výborná věc. Existují dokonce určité druhy kalifornských žížal, které se vysazují do kompostu a tam právě způsobují zpracování toho kompostu, urychlují zrání kompostu, takže žížala, to je věc, která na každou zahradu a do každé půdy patří.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě v rychlosti poslední otázka. Vloni jsem zasadila pacibulky, ale sklízela malinké jedňáky, když tyto malé zasadím na podzim, vyroste zase jedňák nebo už složený, ale malý česnek? Slyšela jsem názor pěstitele česneku, že tyto malé jedňáky se mají sázet znovu až na jaře, aby vyrostl větší jedňák a až další rok vysadit na podzim. Také, když jeden stroužek paličáku vsadím až na jaře, vytvoří se znovu jedňák? Tak, váš názor?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, co se týká těch jedňáků, určitě sázet na podzim. Pokud se jednalo o podzimní česnek. Určitě ten cyklus je vlastně tříletý, to jsme zapomněli možná říct, protože ten další rok z těch jedňáků vyrostou menší česneky, ale už složené ze stroužků, no a potom samozřejmě i ten následující rok už by to mělo být úplně v pořádku. Ale výhoda je naprosto čistý bezvirózní česnek.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, trošku přetahujeme, ale protože není ten chat, tak já ještě přece jenom konec té otázky, jestli můžeme dát do kompostu listí napadené strupovitostí? A jestli existuje nějaký teploměr na kompost?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak toho bych se velice rád chopil, určitě to listí do kompostu dávejte, prosím do kompostu každé listí patří, i z ořešáku, i z jabloní napadené strupovitostí, protože správným tlením se všechny tyto zárodky zničí. Je to v pořádku a existují takzvané půdní teploměry, takže ten půdní teploměr lze použít i na měření teploty teda v tom kompostu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pro dnešek všechno, končí poradna s Ludmilou Duškovou, Janem Kopřivou, spolupracovníky časopisu Receptář, děkuji za dobré rady, těším se za 14 dnů.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.