Pavel Kosatík: Vliv KGB tady zůstal mnohem silnější! Když tohle připustíte, porozumíte českému polistopadovému vývoji mnohem lépe
Proruský postoj má u nás hluboké kořeny. Sahá až k napoleonským válkám. Přesto jsme se ani před 100 lety nestali socialistickou zemí.
„Českému polistopadovému vývoji se dá rozumět mnohem lépe, pokud připustíte možnost, že vliv KGB tady zůstal mnohem silnější, než jsme se domnívali,“ upozorňuje Pavel Kosatík. Podle něj důstojníci KGB můžou z pozadí kočírovat naší ekonomiku.
„Představte si situaci roku 1989, kdy se evidentně hroutí všechny středo- a východoevropské režimy, padá Berlínská zeď a že jste v postavení vysokého úředníka KGB. Co uděláte? Nejste přece školená k tomu, abyste vyklidila pole?! To nikdy neděláte,“ ptá se moderátorky Zity Senkové.
Politika těch, kdo stojí za politiky
„Napadne vás, že se to dá možná ovládnout ještě lépe než do té doby. Do té doby jste k ovládání těch režimů potřebovala všechny ty Erichy Honeckery a ty trapný a čím dál trapnější dědečky-politiky. Ale teď máte možnost ovlivnit tu společnost tak, že se stanete správcem nově se rodící ekonomiky.“
Podle Kosatíka to není jediný možný model. Ale rozhodně se mohl promítnout v tom, jak dopadla třeba kuponová privatizace. „Dnešní politika už opravdu není dílem tváří politiků, které vídáme v médiích. Ale těch, co stojí za nimi. A to jsou ti majitelé těch mocných firem.“
Kořeny proruských sympatií
Kosatík dále připomíná, že proruské sympatie u nás vznikaly už za napoleonských válek a rozšiřovaly se až do národního obrození. Mluví přímo o „radostném proruském proudu“, kterému tehdy stál v cestě jen např. Karel Havlíček.
„V 19. století jsme byli zaskočeni tím, že se najednou objevil velký, mocný, slovanský bratr, který mluvil podobným jazykem jako my, na rozdíl od Němců, a který se tvářil, že u nás nemá žádný zvláštní zájem. Aspoň ne tak nebezpečný, jako byl ten německý,“ vysvětluje Kosatík.
Rusko kontra Masaryk
Měli jsme pak tendenci věřit slibům, že všichni Slované mohou spolupracovat. „Byli jsme na tom hůř než Poláci. Ti mají dějiny plné tvrdých konfliktů s Rusy. Tam na žádné sliby nedošlo. Tam ta evidentní realita plná krve byla silnější.“
Moc lidí zde nedokázalo konfrontovat „moskevské pábení“ s realitou. Ne tak Masaryk. „Několikrát tam pobýval, celkem třikrát byl u Tolstého. A přivezl si vesměs negativní dojmy. Říkal, že Rusko se nevyvíjí směrem k demokracii. A že kdo na to v jeho době spoléhá, dělá chybu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
