Paidar
Dobrava Moldanová vykládá příjmení Paidar z německé nářeční podoby rodného jména Petr. To je řeckého původu, vykládá se jako „skála“, „skálopevný“. V nářečích středobavorských, severobavorských a východofranckých, jimiž hovořili Němci v našich zemích, se setkáváte se změnou -e- > -ej-. Z této podoby lze vysvětlovat příjmení Pejdar (Paidar), které se na Chodsku objevuje už v 16. století. Jeví se to jako pravděpodobnější výklad než ze slovesa pajdat (tedy Pajdal se změnou -l- > -r-), který uvádí Antonín Kotík a Josef Beneš. V současnosti u nás žije 116 nositelů tohoto příjmení, nejvíce jich najdete v Domažlicích (58).
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 133; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 99; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 125, 164; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 279; M. Knappová, Jak se bude vaše dítě jmenovat?, Praha 2010, s. 254 (Petr)
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
